Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 21, No. 44, Ed. 1 Thursday, May 30, 1912 Page: 4 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Křižácké taženi proti mouše.
Jak souhlasné zprávy nasvěd-
čují, vyvolána byla obyva
telstvem amerických míst od Seat-
tle a San Fraaciska až do Kostonu
řevnická válka naší domácí mouše,
jež má za účel naprosté vyhubení
tohoto dotěrného a škodlivého
hmyzu. V průběhu posledních let
lékaři, bakteriologové, sanitaění
inženýrové a jiní lidé, zabývající
se otázkou veřejného zdraví, bez
ustání snažili se probuditi ameri-
cký lid k poznání, že obyčejná na-
še domácí moucha čili "tyfová
moucha", jak spolková vláda pří
mo ji nazývá ve svých úředních
zprávách, roznáší nemoci i smrt.
Pozvolna země počala poznával
toto nebezpečí ^nyní celé obce —
samoty, vesničky, města — počal)
systematicky a úplně hubiti tento
hmyz. Moucha b)la pokládána
za roznášeče nemocí již po mnoho
grnerací a některé autority prohla-
šují, že za takovou byla již ve sta
rých dobách uznávána. Ale nikdy
před tím nebyl snad celý národ tak
probuzen ve smyslu absolutní nnt
nosti boje s mouchou do úplného
vyhlazeni jejího. Pro new-yorské-
ho pathologa dr. Ferdinanda M
Jffíreyse z polyclinícké medicín-
ské školy a hospitalu, určeno pak
bylo, aby zodpověděl otázku: «'I<
jakému užitku jest moucha?" Dle
tvrzení dr. Jefíereyse slouží k to-
mu užitku, že je výstražným zna
měním, kterého by si neměl nikdo
bez trestu nepovšímnouti.
"Kdekoliv naleznete mouchu,"
praví doktor, "tam také nalezne-
te špínu. A kde nachází se špína,
tam naleznete také nemoc."
Nejen tyfus, ale i jiné nemoci ve-
lice nebezpečné, rozšiřovány jsou,
jak zkušenost nás učí mouchami a
zárodky tuberkulosy, cholery dět
ské, páteřní meningitis, dětské pa
raljse zanášeny jsou daleko a širo-
ko malým tímto domácím hmyzem.
Státní zdravotní rady, okresní vý
bory,municipální zdravotní depart
menty, privátní organizace žen a
mužů ve všech povoláních tisknou
a lozdávají pamflety o tomto před
me'u, pořádají přednášky dětem
pi svě jako dospělým, vysvětlujíce
rfi/né methody otravování, ch> tá-
ní a vyhánění much. V mnoha
ni stech nabízeny jsou peněžité
ceny za největsi počet zabitých
much v určité periodě. V jiných
matech jsou nabízeny opět ceny za
ni:lepší pojednání napsané od škol
nich dítek o nebezpečí, jakým jest
domácí moucha a jak se ho lze
zbýt}.
Tak ku přikladu zdravotní rada
st au Michigan rozdává velké
m lOŽství velkých hnědých plagátů
kt ré uděluji radu, jak ke nejlépe
hmyz ten hubiti; plagáty tyto ozna-
čí «.y jsou nápisy z tučných písmen
"Mouchy otravují potravu." Se-
vircí Dakota rovněž válčí vytrvale
pi jti domácí mouše; stát vydal
d' i dfiležité zdravotní bulletiny, z
n hž jeden je označen "Zvyky
ir uchy" a druhý "Mouší kate
e isirup," v kterých jsou ja""* n
s ručně zodpovězeny otázky týka
j cí se much. Spolková vláda pro-
střednictvím svého bulletinu, číslo
412 vypisuje podobně důvody kři-
žáckého tažení proti mouše a jak
nejlépe možno zbýti se tohoto limy
zu; bulletin má název "Tyfus čili
domácí moucha." Zdravotní rada
ve městě Virginii vydala již nejmé-
ně tři bulletiny a cirkuláře, jež vě-
novány byly zúplna nebo z části
tomuto předmětu.. Zdravotní ra
da státu lowa vydává tiskopisy, v
nichž podáváua je rada, jak lze
nejvydatněji hubiti mouchy. Cíli
cagská zdravotní rada vydává pro-
střednictvím sanitačnfch instrukci
články a vyobrazení o tomto před-
mětu. Státní rada v Ohio rovuěž
zaměstnávala se tímto předmětem
a nechala tisknouti veliký počet
pojednání Dr. C. O. Protista
"Moucha jako šiřitel nemoci." St
michigánská rada vydává čtvrtletní
sešity ó "Křižácki m tažení proti
mouchám." Pennsilvauie věnuje
celé vydáni svého velkého ''Health
Bulletinu" občas lehce srozumitel-
nému pojednání, jež nese název
"Moucha obecná; jak se vyvinuje,
proč musí býti zničena a jak nejlé
pe ji zničiti." Dokonce i město
Urbana, 111., vydává pamflet "Ne-
bezpečí od domácí mouchy a jak
je lze kontrolovali", kdežto Nor-
man School z Clevelandu, O. vy-
dala a rozšiřuje ve velkém množ
s*ví nejlepší a nejúčinnější články,
které o předmětu tom tak dalece st
již vyskytly. Mimo přednášek,vy-
pisování cen a tiskopisů mnohé
obce, rozšiřuji kartony, jež uvědo-
muji obyvatelstvo, jak možno vy-
čistiti domácnosti od much. Stát
ní zdravotní rada v Indiáne mimo
jiné akce zásobuje časopisý po ce-
lém státě krátkými články o tomto
předmětu. Jižní Karolina, Texas
a skoro všechny ostatní státy v Li-
nii činí všemožné, aby seznámily
lid s nebezpečím, jež vzniká z při
lišného rozmnoženi much. Stát
New York , vyjma jednoduchého
.f-stránkového cirkuláře irenčinil
ničeho v této záležitosti, která v
celé Unii stavěna je do popředí.
Cirkulář tento jest krátké pojedná-
ni s ohlavením "Špinavá moucha"
a jest vydáván tiskovým a výchov-
ným odborem státní zdravotní ra-
dy.
Leč třeba že státní zdravotní ra-
da málo si všímala tohoto předmě-
tu, rada městská pomocí intereso-
vauých jednotlivců a nižných soi -
krcmných spolků chápe se všeho,
aby uvědomila obecenstvo a aby
vyvolala křižácké tažení proti to-
muto domácímu hmyzu.
Asi před 6 roky ujal se předmětu
výbor Merchants Association, kte-
rý byl utvořen, aby prozkoumal
znečisťování vody ve státě. /ed-
uoho dne 2 členové tohoto výboru,
Ed. Hatch a dr. Dan. } Jackson,
prozkoumali stav docfců podél vod-
ního průčelí, kolem nichž výkaly
městké jsou zanášeny, když yozo
rovali nesmírné množství.much, jež
tu a tam se usazovaly. Bližším
párováním šedali, 2* meuhy,
shromažďující se zejméua na plo-
voucích výkalech rychle se množí.
Za tím účelem, aby se zjistilo, zda-
li tyto mouchy roznášejí zárodky
nemocí do domů, nalézajících se v
jisté vzdálenosti od doefrů^ jistý
počet pastí na mouchy vložen byl
na a pod docky; skoro 200 bylo
jich rozestaveno kolem Manhatan
Islandu a v Bab Ridge. Z chyce-
ných much bylo snadno zjištěno,
jaké zárodky nemocí lpěly na jejich
nohou. Po té prozkoumáno, v
kterých končinách města událo se
nejvíce úmrtí ua tyfus a tu shledá-
no, že největší procento nebezpeč-
né ni moci vyskytlo se v několika
blokách v blízkosti vodního průče-
lí. Také v místech, kde dosud
nalézaly se staromodní záchody,
jevily se četné případy.
Jakmile toto faktum bylo zjiště-
no, nebylo ztráceno času a založe-
na kampaň v městě New Yorku.
Nesčetné případy rozšíření raz-
ných nemocí byly zaznamenány po
celé zemi a následkem toho mou-
cha, místo, aby považována byla
za neškůdnou, třeba že je obtížuý
hmyz, stojí ve světle jednoho z uej-
nebezpečnějších nepřátel člověka.
Mouchy jsou nebezpečnější než
válka, neboť nalezneme je všude
každé leto, vyjma suad v několika
osvícených obcích, jakouž jest na
příklad Cleveland, kteréžto město
poznenáhla bude much prosto.
Minulého roku Činěny pokusy
na mnohých místech vyhladiti mou-
chy. Časopisy z Worcesteru, na-
bízely peněžité ceny za největší
množství chycených much a vý-
sledky byly překvapující. Jeden
podnikavý i2letý hoch získal první
cenu $100, když odevzdal 95 kvaf*
tň much. V městě Worcestru by-
lo chyceno a usmrceno celkem 40
bušlů much v několika týdnech.
Na muoha místech nabízeny jsou
ceny ua much prosté bločky domů
anebo za podobné farmy nebo o-
bydli,
Jednou z nejdůmyslnějších mťt-
hod pro učení dítek faktům týkají-
cím se much, možno zváti ouu,kte-
rá obsažena jest v malém pamfletu
plipraveném pto clevelandskou
normální školu; methoda ta upra-
vena je v« formě otázek a odpově-
dí. Když bylo v pamfletu vysvě-
tleno, proč mouchy jsou nebezpeč-
né, j ik rozšiřují nemoce, co dělají
i jata a jak tráví zimu, malá kníže
čk* vypráví o jich rozmnožování,
jich potravě a jak roznášejí špínu
pravé jako nemoci.
Končící otázky a odpovědi jsou
následující:
20. Může rodiua uniknouti ne.
bezpečí od much, když ohradí se
proti nim sítěmi?
Ne, ani tehdy, když požívá po-
travy, nad kterou mouchy se hem-
žily a do ni spadly.
21. Přinášejí mouchy nemoc a
smrf mnoha lidem v Spoj.Státech?
Ve Spoj. Státech udá se každého
ri ku skoro pět sel tisíc případů ty-
fu a skoro 50.000 úmrtí. Mnoho
těchto přípaďů připisuje se mcu-
chám, Velký počet nemluvňat ze
mře každého roku na enteritis Čili
letní nemoc, jejíž zárodky jsou bez
pochyby zanášeny do mléka mou-
chami. O mouchách je známo, že
jsou nej nebezpečnějším nepřítelem
člověka. Usmrtí více lidí, než vši
chm lvové, tigři, hadi a dokonce i
války.
22 Byly mouchy vždy takovým-
to nepřítelem člověka?
Vždycky roznášely zárodky ne-
moci. Jejich moc působiti zlo a
škodu zvětšila se počtem lidí. *
23. Ale lidé přece navzdor mou-
chám žili? ,
Ano, ale mnoho jich zemřelo.Asi
čtyři z pěti clevelandských dětí do-
sáhnou věku pěti roků.
24. Jest možno lépe se chrániti
před mouchami, než jak jsme do-
*ud chráněni?
Když jsme se domnívali, že jsou
mouchy neškodné a pouze obtížné,
myslili jsme, že se před nimi ukry-
jeme dostatečně za sítěmi; leč teď,
když jest dokázáno, že jsou našimi
uejvětšítni nepřáteli, musíme vy-
stoupiti a bojovati s nimi na ote-
vřeném prostranství.
25. 'jak lze to nejlépe provésti?
Třemi způsoby:
a) Zahubením všech zimních
much, které přespávaly a skrývaly
se ve staveuích, tak rychle, jakmi-
le vylezou.
b) Vyčistěním všech odpadků a
špíny, v kterých by "se mouchy mo-
hly rodili.
c) Vystavováním pastí na mou-
chy v přikrývkách ua odpadky a
na prahu, kde jest much nej více, a-
by se v nich mohly chytit než vni-
knou do bytu.
26. Co zvláště dobrého vzejde z
vyhubeuí všech zimních much?
Usmrcení much, které přezimo-
valy v bytech,míní usmrcení všech
matek jejich, než mají čas položití
vajíčka svá z jara.
27. Jestliže vyčistíme všechnu
špínu a odpadky ze sousedství, ne
dostanou se mouchy do domu ze
sousedství?
Moucha zřídka zaletí do vzdále-
uosti více ntž 5co ydů. od svého
plemeniště.
2S. Jestliže past' klade se do při
kiývky na odpadky, tyto jsou do-
brým vnadidltm; jinak stačí chléb
a mléko.
29. Vletí všechny mouchy do pa-
sti?
Ano, jestliže neuí kolem žádné
jiné potravy.
30. Podařilo se'už někomu zba-
viti dům svůj much bez sítí v o-
knech?
Ano, mnoha Údem, kteří přidr-
želi se method předem vytknutých.
Proti červům u psů působí do-
bře étherický výtažek Černobýlu
(Artemisia santolina). Také prá-
šek z Černobýlu účinkuje příznivě,
když se dává ráno po Hodinách a
tři hodiny na to podá se projíma-
dlo z prášku z arckáuského ořechu
s bílým cukrem smíšený. Tak se
vyženou všechny červy, které žijí
ve vnitřnostech psa, zejména ta-
semnice, Škrkavky atd.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 21, No. 44, Ed. 1 Thursday, May 30, 1912, newspaper, May 30, 1912; (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394759/m1/4/: accessed April 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.