Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 20, No. 28, Ed. 1 Thursday, February 9, 1911 Page: 1 of 12
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the University of Texas at San Antonio.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
'í
VOL. XX.
£
'íi
a
(•
t
•9
HALLElfSVILLE, TťXAS, THUitSDAl, FEIilll AKY
NO. is
ZOR
ÍS ROČNÍK XX.
T E
HALLETTSVILLE, TEXAS, VE ČTVRTEK 9. 1'NORA 1911.
ČÍSLO 2
Ent red as ueond-clasi mattcr November 19,1U08, st the uo t otti at HaUettaville, Tt).u, nndtr the act oí Vare \ ?, 1
(Pokračování.)
X.
Velká prérie.
ní bavlny, korný, pšenice, ovsa,
vojtěšky a stepní trávy. Kameni-
té pozemky používají se za past-
j vištř.
Na nížinách podél řek pěstuje se
i bavlna, kukuřice a vojtěška. Du-
~r
V mnohých místecj rozpadlý vá- hlavně dobytek, vlna, pekány, ba-1 stop nad hladinou mořskou. I'o-
penec nesmísil se bytky rost- vlna a stavební Kámen. ] vrch je vlnitý a voda má dobrý
o, aby pů- Střední horská krajina má nej- spád. Velmi málo najdeme iníst,
n ati mohla, starší skály v Texas, v pravdě | na nirhž voda po dešti zůstává stá-
tů Lehká písčitá půda propouští
linstva dosti hlubc
da suchu dobře v z d o
neboť není dost spod v, která by možno některé počítati mezi ne]-1
vodu zadržovala. K le prérie jsou starší na světě. Převládá náhled,
by, jilmy, pekány! osyky a jiné les, malé a skalnatými pozemky obklí- žé tato malá krajina byla svého
ní stromy rostou při řekách vlčené, nejlépe se %ypláci paseni čásu první souší v Texas, aíkoliv
• i '10)n0st'' ! dobytka. j i toto místo nalézalo se kdysi pod
"Velká prérie leží v severní části i Ovoce, jako broskve, slívy a ma- i Jiný druh půdy jfst kamenitý a mořem. Krose působila na skály,
středního Texasu, západně od Cer- líny, pak zelenina daří se zde ob-' kopcovitý, jenž- zaujímá velkou
né prérie a je od této oddělena do stojnři ne však tak doWe jako
vodu rychle
Lesy tyto mají hodně osadníků a
rolnictví je dobře zastoupeno.
Podnebí.
Co se povětrnosti týěe, není me-
jisté vzdálenosti pouze ,4\ýchod- ^ písčitých pozemkácrh
nimi střídavými lesy.'! i y]
Krajina tato táhne se na jih od
Červené řeky po řeku Colorado k lampasaská pahorliovltá pláS
Austinu a hraničí na jihu a západě | Lampasaská pahorkovilá pláfi
se "Střední horskou krajinou" a západně a jihozápadně od F ort
"Západníchstřídavých lesů". Kra-! worthské prérie. Na některých
jina tato podobá se do jisté míry : mistech P°dobá se Fort.worthské
oné Černé prérii, a spojuje se s
, —„ ,, — Tvrdá žula byla vyhloubena a ro- : - , ... , x
,■ • , « ■ , , ', ,, . , , zt kra mou Střídavých lesů á Čer-
cábt krajiny a nale.a se obyče ne zervana vod OJ skály pískovcové! ,, IN ,
touto na jihu velmi nenápadně.
Velká prérie dělí se na dva díly,
jichž povrch jest rozdílný. První,
východní část jest známa jako
"Fort-worthská prérie", (Fort
Worth Prairie), druhou tvoři Lam-
pasaská pahorkovitá pláň", (Lam -
pasas Cut Plain).
Fort-worthská Prérie.
Prérie Fort-worth-ská táhne se
na jih od Červené řeky, začínajíc
nedaleko od Gainesville k Austiny.
Severní část je asi 30 mil široká,
ale čím dále na jih je užší a k Au-
stinu vybíhá jako hrot. Hranice
jsou velmi nepravidelné.
Povrch Fort-worthtké prérie jest
vlnitý a lež! 700 až 1000 stop nad
hladinou mořskou. Sklon má jiho-
východní. Řeky, které zavlažuji
Černou prérii, protékají také Vel-
kou prérií. Také podnebí je sko
ro stejné, jen že na Fort-worthské
prérii méně prší. Osazena též ne-
ní tak hustě.
Města Fort Worth, Gainesville
a Georgetown leží na této prérii a
několik železnic ní probíhá. Do-
bytkářství jest zde dosud silně roz-
šířeno, ačkoliv farem jest mnoho a
stále jich přibývá.
Půda vytvořena byla z vápenco-'
vitých usazenin, jež zvětraly, jako
na Černé prérii. Avšak vápenec
Forth-worthské prérie jest mno-
hem tvrdší než onen na Černé pré.
rii se vyskytující a následovně tak
rychle nezvětrává.
Druliy půdy na Fort-worthské prérii.
Půda Fort-worthské prérie je na
povrchu stejného složení jako ona
Černé prérie. Barvu má tmavou,
je hlinitá nebo jílovitá. Ornice je
8 až 15 palců hluboká. Spodina
ponejvíce pozůstává z červeného
jílu, který místy však jest také
hnědý nebo žlutý.
Pozemky na nížinách podél řek
a potoků maji půdu červenou nebo
černou a jsou buď hlinité nebo pí-
sčito-hlínité. Na stráních je půda j
nerovná a kamenitá a k rolničení
mezi vysokou prérií n údolím. Po-! tím snáze, až krajina zůstala plná
vrch je kamenitý, s . ipencovitými 1 skalnatýcch kopců a malých, níz-
prérii, celkem je však více vlnitá,
pahorkatá a drsná. Leží 600 až
1000 stop nad mořem. Původně
byla to vysoká, vlnitá pláfi, ležící
vice jak 1000 stop nad hladinou
mořskou, ale ustavičnou erosí, stá-
lým vyplakováním proměnila se v
pahorky a údolí, výmoly a rokle,
jen na vyšších mistech nacházíme
větší kusy vlnité prérie, na které
dosud vliv vody značného účinku
neměl.
Proto dle povrchu můžeme Lam-
pasaskou pláfi rozdělili na tři díly.
Jest to předně: vysoká vlnitá pré-
rie, čili zbytek původní pláně; dru.
hé: drsné, kamenité a pahorkovité
pozemky a příkré stráně, vedoucí
do údolí a nížiny kolem řek a jich
přítoků. Jsou to vlastně přítoky
vesměs, tekoucí směrem jihový-
chodním a vtékající do řeky Bra-
zoz.
Krajina tato má několik větších
měst, kterými železnice probíhají,
ale následkem svého kopcovitého
! a kamenitého povrchu je méně o-
i bydlena než Fort-worthská prérie,
j neboť půdy pro íarmářství se ho-
j dici není mnoho.
Podnebí je skoro stejné jako na
| Černé prérii, spád deště však neči-
ní průměrně vícc jak 30 palců za
Krajina leží zrovna na hrani-
ci části Texasu, kde neprší dost,
aby se rolnictví' mohlo bez zavod-
ňování provozovati.
Hlavní živností je dobytkářství,
ač bavlna, kukuřice, pšenice, oves,
réž, milet atd. při patřičné vláze
dobře te daří. V údolích roste
mnoho pekánů a ořechy se odesílají
do trhů.
Spodinu půdy tvoří tvrdý vápe.
nec, obsahující óblázky.
Když krajina tato se prvně vy-
tvořila, byla to rovina z čistého
vápence, ale zub času a voda uči-
nila z ní pahorkatinu.
Půda povstala zvětráním vápen-
ce, k němuž místy přimíšeno více
nebo méně náplavu.
> Druhy půdy.
výběžky. Hojnost „b.ázků je tu
k spatření. Přes tc roste zde do-
sti trávy, cedrů, dubů a biestovců,
neboť mezi štěrkem je dosti černé
nebo hnědé hlíny a jílu, povstalého
zvětráním vápence. Avšak útvar
povrchu jest takový, že prsť pli
každém silnějším dešti je odplave-
na a ornice dosti hluboká nemůže
se takřka' nahrom&diti. Odplako-
vání je rychlejší ne£ zvětráváni
skal.
Půda pozemků na nižinách jest
černá nebo hnědá a několik stop
hluboká. Prsť nanešena byla s
výšin a se stráni. Skládá se po-
nejvíce z hlíny, al|í místy nalezáme
také mazlavý jíl. Stromy pekáno-
vé, ořešáky, jilmy, břestovce a,
mesquity rostou na nich bujně, ale
poněvadž půda jest bohatá a voda
blízko, lesy se čisti a vzdělávají.
Korná, oves, bavlna a štěpná trá-
va skytá dobré sklizně. Alfalía se
zvláště dobře daří. Zelenina a 0-
voce pěstuje se hojně.
Celkem vzato, Velká prérie hodí
se nejlépe pro dobytkářství. Trá-
va prérijni, mesquitová a křoví dá
dosti dobré pastvy všem druhům
dobytka. Zkušení dobytkáři chvá-
lí zvláště pastvu na pozemcích vy-
sokých a kamenitých a tvrdi, že je
výživnější než ona v nížinách, po.
něvadž tráva je jemnější a nedřev-
natí.
XII.
Středili horská krajina.
"Střední horská krajina je co do
rozlohy malá a patří k střednímu
Texasu. Zahrnuje okres Llano a
části okolních okresů. Na severu
hraničí se "Střední kotlinou", na
východě s Lampasaskou pahorko-
vitou plání, a na jihu a západě s
lidwardsovoujvysočinou.
Své jméno dostala od četných
hor a roklin, jimiž krajina jest v
pravdě poseta. Má skoro tolik
" I kopců a pahorků jako hornatý
kraj v západním Texasu.
Střední hornatá krajina bývá
také, často nazývána "minerální
krajinou", poněvadž zlato, stříbro,
měď a železo vyskytují se v tam-
nějších skaliskách.
Povrch krajiny leží xooo až 2000
kých údolí, Kámen, který nejdéle
povětrnosti vzdoroval, tvoří ny.
nějši skalnaté hory.
Pruhy piidy.
Velká část krajiny má půdu dr-
snou, kamenitou a to nejen na ho-
rách, ale i v mnohých údolích.
Úlomky žuly, břidličníků a pískov-
ce pokrývají povrch.
Pozemky v údolích mají červenou
písčito-hlinitou půdu. Spodina je
červený slin.
Hlina povstala zvětráním skal
žulových a břidličníků, jež skoro
vždy blízko povrchu se nalézají.
V některých místech, kde vápenec
ve spodu se nacházi, je půda čer-
ná, těžká jako na Černé prérii. Pů-
da vbotních je barvy tmavé nebo
červená, hlinitá a velmi úrodná.
Z přirozeného rostlinstva nachá-
zíme na horách skupiny zakrslých
dubů sloupkových a vždy zelených
mesquitů. V údolích mesquit, dub
sloupkový a vždy zelený dub, a na
nížinách podél pramenů pekán,
břestovec, dub, jilm, topol, osyka
a jiné lesní stromoví roste.
Pozemky kamenité hodí se jen
pro dobytkářství. Na pozemcích
červených, písčito-hlinitých a hně-
dých hlinitých v údolích daří se o-
voce, zelenina, bavlna a pícniny. J
jako cukron a kafírka. V botních
možno pěstovati bavlnu, komu a
vojtěšku.
Sklizeň záleží na deštích. Ně- i
kdy spadne tak málo deště, že se I
rolnictví nevyplácí.
Žula, nejkrásnější stavební ká-
men ve státě, láme se zde ve vel-
kém množství a dále odesilá. Též
jest zde mnoho ložisk mramoru.
Jest to vápenec, rozpálený a stla-
čený sopečuým horkem nebo svra-
šťováním se kůry zemské, až pů-
vodní stav vápence vzal velkou
proměnu.
' XIII.
se zřídka hodí. Kamení je vápen- I Pozemky na výšinách mají skoro
covité. (stejnou půdu jako Fort-worthská
Zatím co vápenec zvětral a v ; prérie. Ornice jest černý jíl nebo
prsť se měnil, odnášely vody tuto ! hlína, 1 až 2 střevíce hluboká, spo-
do řek a potoků. Tak děje se od \ dina je červená, hnědá nebo žlutá,
věků po nynější dobu a potrvá dá- j Místy je trochu štěrku vápencoví-
le. Zatím voda vymyla údolí a vý- j tého, smíseného s hlínou nebo jí-
moly a nanesla hlínu na okolní ro- j lem a ve spodu je měkký kámen,
viny, z kterých zase spláknuta byla i Na černých půdách roste boha-
do řek a odnesena na jiná, mnohdy j tá tráva, místy něco mesquitových
velmi vzdálená místa. Smytím hlí
ny se strání povstaly holé skály a
kamenité okolní pozemky.
Černá jílovitá a hlinitá půda na
vyšináth Fort-worthské prérie jest
velmi úrodná, avšak plytší než na
Černé prérii.
Na Fort-worthské prérii původ-
ně nejvíce rostla jen tráva, stromů
mesquitových nebo dubových vy-
skytovalo se málo.
Půda na výšinách, která není ka-
menitá, hodí se dobře ku pěstová-
a dubových stromů. Z farmář-
ských plodin nejlépe se daří oves,
pšenice, štěpná tráva, bavlna a ku-
kuřice, a kde půda je hluboká také
vojtěška dá dobrou sklizeň.
Kaíírku. cukron a milet vy-
plácí se pěstovati všude, a vůbec
je-li počasí příznivé, vše dá do-
brou sklizeň a o mílo menší než
na Černé prérii.
Na vysokých pláních je půda pů.
da původní, povstalá zvětráním
vápence. A zde třeba zkoumání.
Výrliodm 11 západní střídavé lesy.
nou ptérií velkého rozdílu. Dešťů
spadne zde o něeo méně a poně-
vadž půda jest lehká, písčitá, trpí
osení někdy suchem.
Velká část pády je zdělána a pě-
stování zeleniny a ovoce | rovádí
se s dobrým úspěchem. Místy ta-
ké bavlna a kukuřice uspokojivě
se daří.
Ačkoliv písčitá půda Střídavých
lesů je podobuá oné v Lesnaté kra-
jině východního Texasu, původ je-
jí jest mnohem starší.
Během věků trvání světa, než
vápenec začal se tvořiti, písková
hmota nahromadily se na dně moř-
ském. Na této počal se tvořiti vá-
penec a časem vrstvy jeho dosáhly
veliké výšky. Když pevnina se
zvedla nad hladinu mořskou, vá-
penec větral a měnil se v prsť, kte-
rou deště splakovaly, až objevil se
písek, který tvoří nynější půdu
Střídavých lesů. Také písčité or-
nice bylo již mnoho odplaveno, ale
to neděje se tak rychle jako u prsti
vápenité, poněvadž půda písčitá
lehce vodu pohlcuje.
Druhy půdy.
Půda Střídavých lesů nezadá si
celkem v ničem s půdon v dubo-
vých lesích Lesnaté krajiny vý-
j chodníbo Texasu. Ornice je jem-
ný šedý nebo hnědý písek anebo
půda písčito-.hlinitá, a spodinu
tvoří červený nebo žlutý písčitý
slin. Půda zdělává se lehce, ni-
kdy se nelepí. Mokro nebo sucho
práci v ní takřka nezastaví. Po
silném dešti za několik hodin mů-
že se orati.
i Povrch je mírně vlnitý a odvod-
nění dobré. Původem je to pijda
: sedimentární, která se . utvořila z
usazenin v moři se nahromadivších
j a jež zvětraly a proměnily se v
| prsť, jakou dnes v lesích tčehto na-
lezáme.
Mezi původními stromy zde ro-
stoucími nalezáme ponejvíce dub
sloupkový a černý (black, jack
quercus nigra) a podrost. Duby
tyto nerostou příliš veliké.
Východní a západní střídavé le- j Když lid začal se stěhovat do
sy jsou dva dlouhé úzké pásy pí- Texas, tato pásma lesů vzbuzovala
sčité krajiny ve středuím Texasu, mnoho podivu mezi jednotlivci,
Od Červené řeky táhnou se na jih , kteří nemohli pochopit), proč tam
do Texas a na sever do Oklahomy. není zrovna tak prérie jako souse.
"Východní střídavé lesy" táh. dici Černá a Fort-worthská. Vy.
stop nad mořem. Jest to krpjinájnou se od Červené řeky k Waco. J kládali to, že Indiáni nezapalovali
vyznačující se mnohými kopci a | Pruh tento je od 5 do to mil širo-1 lesy jako pálili prérie, aby zvěř v
skalnatými horami. .Mezi nimi ký a leží mezi Černou a Fort- nich zdržovali se mohla a oni měli
j snadnější lov. ' Dnes však víme,
jsou malé roviny a údolí s vlnitým | worthskou prérií.
povrchem, jež četné prameny s do- j 'íZápadní střídavé lesy" mají j že vznik lesů dlužno přičítati lehké
brou vodou zavlažují. j rovněž od Červené řeky směr jižní j půdě, do které semeno snadno za-
Podnebí je skoro podobné ono- j a rozbíhají se na strany velmi ne- j padalo anebo bylo pískem zaneše-
mu ve střední části Černé prérie, j pravidelně. Šířka jejich se mění j no a rychle klíčilo.
deště má však mnohem méně, prů-j od z do 15 mil v severní části stá-i Tyto písčité pozemky hod! se
měrem 20 az 30 palců ročně. Po-^tu. Na jih táhnou se kolem 150 j dobře ku pěstování zeleniny, me.
něvadž krajina leží vysoko, mál rail ku středsímu Texas. Malé j lounů, broskví, sliv a jiného drob-
výběžky lesů leží blíže hlavního | ného ovoce. ^ <
pásu a jsou obklíčený částmi Lam-; Bavlna a koma daří se tam, kde
vzduch sušší a čistější. .
Osadníků má krajina málo, po
něvadž velká část její je kopcovitá pasaské pahorkovité pláně, jtjíž
a kamenitá a také deště dost ne.
spadne, aby obstojná úroda byla
každý rok jistá. Llano jest nej-
větším městem v krajině a leží na
konci jediné železné dráhy, která
krajinou touto probíhá.
Hlavní živností osadníků je do-
bytkářství, ačkoliv také zde onde
farmu nalezneme. Malé kousky
půdy jsou zavodňovány, avšak po.
řídku. Z krajiny této vyváž! se
západní hranici tvoří.
Krajina Střídavých lesů podobá
se v mnohém Lesnaté krajině vý-
chodního Texasu.
Půdu maji obé části Střídavých
lesů stejnou a také co rozlohy se
týče, mnoho si nezadají. Od sou-
sedních krajin velice se liší a vzbu-
dí pozornost každého rozdílem v
půdě, když z prérie do lesů přijde.
Střídavé lesy leží od 800 do 1000
je dobrá slínovitá spodina, která
udrží dostatek vláhy pro tyto plo-
diny.
Někteří osadníci, kteří mají tako-
vé pozemky, tvrdí, že sklízejí tak
dobré úrody bavlny jako na jíloví-
tých půdách prérijních. Příčinu
toho dlužno hledati v tom, že za
dešťů písčitá půda více vláhy po-
jímá než půda jílovitá a slínovitá
spodina jí zadržuje. Je-li povrch
pravidelně kypřen, vypařuje se vlá
\ú
Í7
'\
1
t
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 20, No. 28, Ed. 1 Thursday, February 9, 1911, newspaper, February 9, 1911; Halletsville, Texas. (texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth395004/m1/1/: accessed February 17, 2019), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.