Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 20, No. 28, Ed. 1 Thursday, February 9, 1911 Page: 1 of 12

                                
'í
VOL. XX.
£
'íi
a
(•
t
•9
HALLElfSVILLE, TťXAS, THUitSDAl, FEIilll AKY
NO. is
ZOR
ÍS ROČNÍK XX.
T E
HALLETTSVILLE, TEXAS, VE ČTVRTEK 9. 1'NORA 1911.
ČÍSLO 2 
Ent red as ueond-clasi mattcr November 19,1U08, st the uo t otti at HaUettaville, Tt).u, nndtr the act oí Vare \ ?, 1
(Pokračování.)
X.
Velká prérie.
ní bavlny, korný, pšenice, ovsa,
vojtěšky a stepní trávy. Kameni-
té pozemky používají se za past-
j vištř.
Na nížinách podél řek pěstuje se
i bavlna, kukuřice a vojtěška. Du-
~r
V mnohých místecj rozpadlý vá- hlavně dobytek, vlna, pekány, ba-1 stop nad hladinou mořskou. I'o-
penec nesmísil se bytky rost- vlna a stavební Kámen. ] vrch je vlnitý a voda má dobrý
o, aby pů- Střední horská krajina má nej- spád. Velmi málo najdeme iníst,
n ati mohla, starší skály v Texas, v pravdě | na nirhž voda po dešti zůstává stá-
tů Lehká písčitá půda propouští
linstva dosti hlubc
da suchu dobře v z d o
neboť není dost spod v, která by možno některé počítati mezi ne]-1
vodu zadržovala. K le prérie jsou starší na světě. Převládá náhled,
by, jilmy, pekány! osyky a jiné les, malé a skalnatými pozemky obklí- žé tato malá krajina byla svého
ní stromy rostou při řekách vlčené, nejlépe se %ypláci paseni čásu první souší v Texas, aíkoliv
• i '10)n0st'' ! dobytka. j i toto místo nalézalo se kdysi pod
"Velká prérie leží v severní části i Ovoce, jako broskve, slívy a ma- i Jiný druh půdy jfst kamenitý a mořem. Krose působila na skály,
středního Texasu, západně od Cer- líny, pak zelenina daří se zde ob-' kopcovitý, jenž- zaujímá velkou
né prérie a je od této oddělena do stojnři ne však tak doWe jako
vodu rychle
Lesy tyto mají hodně osadníků a
rolnictví je dobře zastoupeno.
Podnebí.
Co se povětrnosti týěe, není me-
jisté vzdálenosti pouze ,4\ýchod- ^ písčitých pozemkácrh
nimi střídavými lesy.'! i y]
Krajina tato táhne se na jih od
Červené řeky po řeku Colorado k lampasaská pahorliovltá pláS
Austinu a hraničí na jihu a západě | Lampasaská pahorkovilá pláfi
se "Střední horskou krajinou" a západně a jihozápadně od F ort
"Západníchstřídavých lesů". Kra-! worthské prérie. Na některých
jina tato podobá se do jisté míry : mistech P°dobá se Fort.worthské
oné Černé prérii, a spojuje se s
, —„ ,, —   Tvrdá žula byla vyhloubena a ro- : - , ... , x
,■ • , « ■ , , ', ,, . , , zt kra mou Střídavých lesů á Čer-
cábt krajiny a nale.a se obyče ne zervana vod OJ skály pískovcové! ,, IN ,
touto na jihu velmi nenápadně.
Velká prérie dělí se na dva díly,
jichž povrch jest rozdílný. První,
východní část jest známa jako
"Fort-worthská prérie", (Fort
Worth Prairie), druhou tvoři Lam-
pasaská pahorkovitá pláň", (Lam -
pasas Cut Plain).
Fort-worthská Prérie.
Prérie Fort-worth-ská táhne se
na jih od Červené řeky, začínajíc
nedaleko od Gainesville k Austiny.
Severní část je asi 30 mil široká,
ale čím dále na jih je užší a k Au-
stinu vybíhá jako hrot. Hranice
jsou velmi nepravidelné.
Povrch Fort-worthtké prérie jest
vlnitý a lež! 700 až 1000 stop nad
hladinou mořskou. Sklon má jiho-
východní. Řeky, které zavlažuji
Černou prérii, protékají také Vel-
kou prérií. Také podnebí je sko
ro stejné, jen že na Fort-worthské
prérii méně prší. Osazena též ne-
ní tak hustě.
Města Fort Worth, Gainesville
a Georgetown leží na této prérii a
několik železnic ní probíhá. Do-
bytkářství jest zde dosud silně roz-
šířeno, ačkoliv farem jest mnoho a
stále jich přibývá.
Půda vytvořena byla z vápenco-'
vitých usazenin, jež zvětraly, jako
na Černé prérii. Avšak vápenec
Forth-worthské prérie jest mno-
hem tvrdší než onen na Černé pré.
rii se vyskytující a následovně tak
rychle nezvětrává.
Druliy půdy na Fort-worthské prérii.
Půda Fort-worthské prérie je na
povrchu stejného složení jako ona
Černé prérie. Barvu má tmavou,
je hlinitá nebo jílovitá. Ornice je
8 až 15 palců hluboká. Spodina
ponejvíce pozůstává z červeného
jílu, který místy však jest také
hnědý nebo žlutý.
Pozemky na nížinách podél řek
a potoků maji půdu červenou nebo
černou a jsou buď hlinité nebo pí-
sčito-hlínité. Na stráních je půda j
nerovná a kamenitá a k rolničení
mezi vysokou prérií n údolím. Po-! tím snáze, až krajina zůstala plná
vrch je kamenitý, s . ipencovitými 1 skalnatýcch kopců a malých, níz-
prérii, celkem je však více vlnitá,
pahorkatá a drsná. Leží 600 až
1000 stop nad mořem. Původně
byla to vysoká, vlnitá pláfi, ležící
vice jak 1000 stop nad hladinou
mořskou, ale ustavičnou erosí, stá-
lým vyplakováním proměnila se v
pahorky a údolí, výmoly a rokle,
jen na vyšších mistech nacházíme
větší kusy vlnité prérie, na které
dosud vliv vody značného účinku
neměl.
Proto dle povrchu můžeme Lam-
pasaskou pláfi rozdělili na tři díly.
Jest to předně: vysoká vlnitá pré-
rie, čili zbytek původní pláně; dru.
hé: drsné, kamenité a pahorkovité
pozemky a příkré stráně, vedoucí
do údolí a nížiny kolem řek a jich
přítoků. Jsou to vlastně přítoky
vesměs, tekoucí směrem jihový-
chodním a vtékající do řeky Bra-
zoz.
Krajina tato má několik větších
měst, kterými železnice probíhají,
ale následkem svého kopcovitého
! a kamenitého povrchu je méně o-
i bydlena než Fort-worthská prérie,
j neboť půdy pro íarmářství se ho-
j dici není mnoho.
Podnebí je skoro stejné jako na
| Černé prérii, spád deště však neči-
ní průměrně vícc jak 30 palců za
Krajina leží zrovna na hrani-
ci části Texasu, kde neprší dost,
aby se rolnictví' mohlo bez zavod-
ňování provozovati.
Hlavní živností je dobytkářství,
ač bavlna, kukuřice, pšenice, oves,
réž, milet atd. při patřičné vláze
dobře te daří. V údolích roste
mnoho pekánů a ořechy se odesílají
do trhů.
Spodinu půdy tvoří tvrdý vápe.
nec, obsahující óblázky.
Když krajina tato se prvně vy-
tvořila, byla to rovina z čistého
vápence, ale zub času a voda uči-
nila z ní pahorkatinu.
Půda povstala zvětráním vápen-
ce, k němuž místy přimíšeno více
nebo méně náplavu.
> Druhy půdy.
výběžky. Hojnost „b.ázků je tu
k spatření. Přes tc roste zde do-
sti trávy, cedrů, dubů a biestovců,
neboť mezi štěrkem je dosti černé
nebo hnědé hlíny a jílu, povstalého
zvětráním vápence. Avšak útvar
povrchu jest takový, že prsť pli
každém silnějším dešti je odplave-
na a ornice dosti hluboká nemůže
se takřka' nahrom&diti. Odplako-
vání je rychlejší ne£ zvětráváni
skal.
Půda pozemků na nižinách jest
černá nebo hnědá a několik stop
hluboká. Prsť nanešena byla s
výšin a se stráni. Skládá se po-
nejvíce z hlíny, al|í místy nalezáme
také mazlavý jíl. Stromy pekáno-
vé, ořešáky, jilmy, břestovce a,
mesquity rostou na nich bujně, ale
poněvadž půda jest bohatá a voda
blízko, lesy se čisti a vzdělávají.
Korná, oves, bavlna a štěpná trá-
va skytá dobré sklizně. Alfalía se
zvláště dobře daří. Zelenina a 0-
voce pěstuje se hojně. 
Celkem vzato, Velká prérie hodí
se nejlépe pro dobytkářství. Trá-
va prérijni, mesquitová a křoví dá
dosti dobré pastvy všem druhům
dobytka. Zkušení dobytkáři chvá-
lí zvláště pastvu na pozemcích vy-
sokých a kamenitých a tvrdi, že je
výživnější než ona v nížinách, po.
něvadž tráva je jemnější a nedřev-
natí.
XII.
Středili horská krajina.
"Střední horská krajina je co do
rozlohy malá a patří k střednímu
Texasu. Zahrnuje okres Llano a
části okolních okresů. Na severu
hraničí se "Střední kotlinou", na
východě s Lampasaskou pahorko-
vitou plání, a na jihu a západě s
lidwardsovoujvysočinou.
Své jméno dostala od četných
hor a roklin, jimiž krajina jest v
pravdě poseta. Má skoro tolik
" I kopců a pahorků jako hornatý
kraj v západním Texasu.
Střední hornatá krajina bývá
také, často nazývána "minerální
krajinou", poněvadž zlato, stříbro,
měď a železo vyskytují se v tam-
nějších skaliskách.
Povrch krajiny leží xooo až 2000
kých údolí, Kámen, který nejdéle
povětrnosti vzdoroval, tvoří ny.
nějši skalnaté hory.
Pruhy piidy.
Velká část krajiny má půdu dr-
snou, kamenitou a to nejen na ho-
rách, ale i v mnohých údolích.
Úlomky žuly, břidličníků a pískov-
ce pokrývají povrch.
Pozemky v údolích mají červenou
písčito-hlinitou půdu. Spodina je
červený slin.
Hlina povstala zvětráním skal
žulových a břidličníků, jež skoro
vždy blízko povrchu se nalézají.
V některých místech, kde vápenec
ve spodu se nacházi, je půda čer-
ná, těžká jako na Černé prérii. Pů-
da vbotních je barvy tmavé nebo
červená, hlinitá a velmi úrodná.
Z přirozeného rostlinstva nachá-
zíme na horách skupiny zakrslých
dubů sloupkových a vždy zelených
mesquitů. V údolích mesquit, dub
sloupkový a vždy zelený dub, a na
nížinách podél pramenů pekán,
břestovec, dub, jilm, topol, osyka
a jiné lesní stromoví roste.
Pozemky kamenité hodí se jen
pro dobytkářství. Na pozemcích
červených, písčito-hlinitých a hně-
dých hlinitých v údolích daří se o-
voce, zelenina, bavlna a pícniny. J
jako cukron a kafírka. V botních
možno pěstovati bavlnu, komu a
vojtěšku.
Sklizeň záleží na deštích. Ně- i
kdy spadne tak málo deště, že se I
rolnictví nevyplácí.
Žula, nejkrásnější stavební ká-
men ve státě, láme se zde ve vel-
kém množství a dále odesilá. Též
jest zde mnoho ložisk mramoru.
Jest to vápenec, rozpálený a stla-
čený sopečuým horkem nebo svra-
šťováním se kůry zemské, až pů-
vodní stav vápence vzal velkou
proměnu.
' XIII.
se zřídka hodí. Kamení je vápen- I Pozemky na výšinách mají skoro
covité. (stejnou půdu jako Fort-worthská
Zatím co vápenec zvětral a v ; prérie. Ornice jest černý jíl nebo
prsť se měnil, odnášely vody tuto ! hlína, 1 až 2 střevíce hluboká, spo-
do řek a potoků. Tak děje se od \ dina je červená, hnědá nebo žlutá,
věků po nynější dobu a potrvá dá- j Místy je trochu štěrku vápencoví-
le. Zatím voda vymyla údolí a vý- j tého, smíseného s hlínou nebo jí-
moly a nanesla hlínu na okolní ro- j lem a ve spodu je měkký kámen,
viny, z kterých zase spláknuta byla i Na černých půdách roste boha-
do řek a odnesena na jiná, mnohdy j tá tráva, místy něco mesquitových
velmi vzdálená místa. Smytím hlí
ny se strání povstaly holé skály a
kamenité okolní pozemky.
Černá jílovitá a hlinitá půda na
vyšináth Fort-worthské prérie jest
velmi úrodná, avšak plytší než na
Černé prérii.
Na Fort-worthské prérii původ-
ně nejvíce rostla jen tráva, stromů
mesquitových nebo dubových vy-
skytovalo se málo.
Půda na výšinách, která není ka-
menitá, hodí se dobře ku pěstová-
a dubových stromů. Z farmář-
ských plodin nejlépe se daří oves,
pšenice, štěpná tráva, bavlna a ku-
kuřice, a kde půda je hluboká také
vojtěška dá dobrou sklizeň.
Kaíírku. cukron a milet vy-
plácí se pěstovati všude, a vůbec
je-li počasí příznivé, vše dá do-
brou sklizeň a o mílo menší než
na Černé prérii.
Na vysokých pláních je půda pů.
da původní, povstalá zvětráním
vápence. A zde třeba zkoumání.
Výrliodm 11 západní střídavé lesy.
nou ptérií velkého rozdílu. Dešťů
spadne zde o něeo méně a poně-
vadž půda jest lehká, písčitá, trpí
osení někdy suchem.
Velká část pády je zdělána a pě-
stování zeleniny a ovoce | rovádí
se s dobrým úspěchem. Místy ta-
ké bavlna a kukuřice uspokojivě
se daří.
Ačkoliv písčitá půda Střídavých
lesů je podobuá oné v Lesnaté kra-
jině východního Texasu, původ je-
jí jest mnohem starší.
Během věků trvání světa, než
vápenec začal se tvořiti, písková
hmota nahromadily se na dně moř-
ském. Na této počal se tvořiti vá-
penec a časem vrstvy jeho dosáhly
veliké výšky. Když pevnina se
zvedla nad hladinu mořskou, vá-
penec větral a měnil se v prsť, kte-
rou deště splakovaly, až objevil se
písek, který tvoří nynější půdu
Střídavých lesů. Také písčité or-
nice bylo již mnoho odplaveno, ale
to neděje se tak rychle jako u prsti
vápenité, poněvadž půda písčitá
lehce vodu pohlcuje.
Druhy půdy.
Půda Střídavých lesů nezadá si
celkem v ničem s půdon v dubo-
vých lesích Lesnaté krajiny vý-
j chodníbo Texasu. Ornice je jem-
ný šedý nebo hnědý písek anebo
půda písčito-.hlinitá, a spodinu
tvoří červený nebo žlutý písčitý
slin. Půda zdělává se lehce, ni-
kdy se nelepí. Mokro nebo sucho
práci v ní takřka nezastaví. Po
silném dešti za několik hodin mů-
že se orati.
i Povrch je mírně vlnitý a odvod-
nění dobré. Původem je to pijda
: sedimentární, která se . utvořila z
usazenin v moři se nahromadivších
j a jež zvětraly a proměnily se v
| prsť, jakou dnes v lesích tčehto na-
lezáme.
Mezi původními stromy zde ro-
stoucími nalezáme ponejvíce dub
sloupkový a černý (black, jack
quercus nigra) a podrost. Duby
tyto nerostou příliš veliké.
Východní a západní střídavé le- j Když lid začal se stěhovat do
sy jsou dva dlouhé úzké pásy pí- Texas, tato pásma lesů vzbuzovala
sčité krajiny ve středuím Texasu, mnoho podivu mezi jednotlivci,
Od Červené řeky táhnou se na jih , kteří nemohli pochopit), proč tam
do Texas a na sever do Oklahomy. není zrovna tak prérie jako souse.
"Východní střídavé lesy" táh. dici Černá a Fort-worthská. Vy.
stop nad mořem. Jest to krpjinájnou se od Červené řeky k Waco. J kládali to, že Indiáni nezapalovali
vyznačující se mnohými kopci a | Pruh tento je od 5 do to mil širo-1 lesy jako pálili prérie, aby zvěř v
skalnatými horami. .Mezi nimi ký a leží mezi Černou a Fort- nich zdržovali se mohla a oni měli
j snadnější lov. ' Dnes však víme,
jsou malé roviny a údolí s vlnitým | worthskou prérií.
povrchem, jež četné prameny s do- j 'íZápadní střídavé lesy" mají j že vznik lesů dlužno přičítati lehké
brou vodou zavlažují. j rovněž od Červené řeky směr jižní j půdě, do které semeno snadno za-
Podnebí je skoro podobné ono- j a rozbíhají se na strany velmi ne- j padalo anebo bylo pískem zaneše-
mu ve střední části Černé prérie, j pravidelně. Šířka jejich se mění j no a rychle klíčilo.
deště má však mnohem méně, prů-j od z do 15 mil v severní části stá-i Tyto písčité pozemky hod! se
měrem 20 az 30 palců ročně. Po-^tu. Na jih táhnou se kolem 150 j dobře ku pěstování zeleniny, me.
něvadž krajina leží vysoko, mál rail ku středsímu Texas. Malé j lounů, broskví, sliv a jiného drob-
výběžky lesů leží blíže hlavního | ného ovoce. ^ <
pásu a jsou obklíčený částmi Lam-; Bavlna a koma daří se tam, kde
vzduch sušší a čistější. .
Osadníků má krajina málo, po
něvadž velká část její je kopcovitá pasaské pahorkovité pláně, jtjíž
a kamenitá a také deště dost ne.
spadne, aby obstojná úroda byla
každý rok jistá. Llano jest nej-
větším městem v krajině a leží na
konci jediné železné dráhy, která
krajinou touto probíhá.
Hlavní živností osadníků je do-
bytkářství, ačkoliv také zde onde
farmu nalezneme. Malé kousky
půdy jsou zavodňovány, avšak po.
řídku. Z krajiny této vyváž! se
západní hranici tvoří.
Krajina Střídavých lesů podobá
se v mnohém Lesnaté krajině vý-
chodního Texasu.
Půdu maji obé části Střídavých
lesů stejnou a také co rozlohy se
týče, mnoho si nezadají. Od sou-
sedních krajin velice se liší a vzbu-
dí pozornost každého rozdílem v
půdě, když z prérie do lesů přijde.
Střídavé lesy leží od 800 do 1000
je dobrá slínovitá spodina, která
udrží dostatek vláhy pro tyto plo-
diny.
Někteří osadníci, kteří mají tako-
vé pozemky, tvrdí, že sklízejí tak
dobré úrody bavlny jako na jíloví-
tých půdách prérijních. Příčinu
toho dlužno hledati v tom, že za
dešťů písčitá půda více vláhy po-
jímá než půda jílovitá a slínovitá
spodina jí zadržuje. Je-li povrch
pravidelně kypřen, vypařuje se vlá
\ú
Í7
'\
1
t