Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 35, No. 32, Ed. 1 Friday, August 9, 1946 Page: 2 of 10
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
ČECHOSLOVÁK
V pátek, dne 9. srpna 1946.
ČECHOSLOVÁK
a WESTSKÉ noviny
Published Every Friday By
Čechoslovák publishing co.
WEST. TEXAS
Směr světa.
Max Werner.
Bolivie a Čína.
Jay Franklin.
OFFICERS:
Jos. F. Holásek, President
Jerome Kopecký, Secretary-Treas.
1 pe všímají, pravíme toto — J. E. nutí Bevina, Byrnes; a iránského Podle nedělních zpráv, sobotní o-
McDonald byl v letošních primář- vyslance Hussein Aly, který napřed křesni demokratické konvence, na
| kách zase v popředí, ale ne tolik, jednal bez védomí své vlády, a pak kterých byli vybráni delegáti do
; aby konečné nemohl být poražen, přímo proti jejím Instrukcím. Kal- státní konvence v září v San Anto-
Bude s nim v užší volbé K E. Mc- Kínborn se v tom protiruském ale nio. mély prý vétšinou značně klid- co se déje za scénami v Paříži? Dvé daleko od sebe vzdálené u-
Donald, neporovnatelně lepší člo- proněmeckém mluvení předstihuje s néjší průběh než podobné konven- Luxemburgský palác v Paříži po- dálosti — ta revoluce v Bolivií, a
věk. Proto v uiéí volbé 24. srpna je •'— — -i~J- J- A— «-=-•— '
třeba dávat pozor, a škrtat Jméno
J. E. McDonald, za komisaře země-
dělství, a nechat jméno R. E. McDo-
nald.
* *
Britové mají s Palestinou mnoho
E. Bažant, redaktor.
DIRECTOBS:
Jos. F. Holásek, F. J. Čoček,
J. A. Urbanovský, Jos. Pavlíček
Jerome Kopecký
Předplatné — $2.00 — Subscription
Osobní útoky a dopisy urážlivého
obsahu nebudou uveřejněny.
Ceny oznámek sdělí se na požádáni
Advertlsing rates upon application.
MEMBER 1946
TEXAS
PRESS
ASSOCIATION
NAftl HOŠI
Co to bylo křiku, slávy,
když hoši odcházeli,
v cestu lid jim květy sypal
hudby je provázely.
Vraťte se nám, naši drazí,
vraťte se živí, zdrávi,
vy jste naší hrdinové,
celý národ vás řdraví.
Nebojte se, ať se žádný,
o budoucnost neleká,
až se domu navrátíte,
stará práce vás čeká.
Ale dnes jsou hoši doma,
a mnohý se nevrátil,
málo z nich má "starou práci",
mnohý na vždy jí ztratil.
pověstnou už tetkou Dorot by; ce přede dvěma roky, kdyby byly j skytuje pozadí pr0 diplomatické Ciang Kaj šeková ofensiva proti Čín -
Thompsonovou. boje mezi Rooseveltovými demokra-manévry, které jsou daleko dúleži- ským komunistům - ukazují, že a-
A ri. nnsi«ia*v krátkém mkp ty A ,Texas re&ulars"> kteří byli tější než ty mírové smlouvy s ně- merická zahraniční politika se do-
Ur?Un "v!"0.11 presSdent0Vi Roose" meckými satelity. Byrnes a Attlee sUla na křižovatky v nevměšování
i ve stoLSch py Lh Pro ó ZT ' 8 by" r i budou mluvit o německém vyřízení; se, a musi Se sama pozměnit.
že, ve stoiibermch pytlech. Proto pItal a pro vílke olejare. Přede dvé-i Attlee a Bidault budou diskutovat o,
zde v obchodech ryže nebylo. A po- ma roky na státni konvenci úsko- možnostech pro západní blok. Kro-! Do nynějška, my jsme sledovali
potíží, a drží se Arabů, kteří maji dle úředních zprav, potřební Cíňa- kem zvolili delegaci proti Roose- mé ^ paralyse a diplomatické ko- Neobecný princip nevměšování se
mnoho oleje. Když Byrnes povolil né dostali z toho nejvýše jen de- veltovi, do národní presidentské iisavosti v mezinárodních politi- do domácích záležitostí přá-
ku zmezinárodnéní Terstu, proč ne-j set procent, ostatní šlo do rukou konvence v Chicago, ale celkem jim kách jsou činěny takové pokusy o telských zemí. Naše politika "do-
ni také pro zmezinárodnění Palesti- velkoobchodníků a do černého tr- nebylo nic plátno, Roosevelt byl rozluštěni z nichž nejdůležitéjšími brého souseda" v jižní Americe by-
ny? Britové toho nechtěj jen málo, hu, keťasům, kteří jsou v Číně zná- 0pět nominován a znovu&Tolen,1 jsou západní blok a vyřízení s Ně- mezi jinými věcmi, založena na
Amerika má na svoje útraty dopra- mi svojí necitelnou ukrutností vůči vZdor tomu nejšpinavějšímu útočení meckem. i našem zavržení dřívější politiky in-
viti do Palestiny 100.000 židů z Evro- chudině. "Komunisti" nedostali rý- proti nému. Ale v některých mě-; . , \ tervence. V Číně, generál Marshall v
py, plné je zásobovat, a ještě nej-jži žádnou. Proč naše vláda nepoví ístech ti Texas Regulars chtějí zů- plány P™ zapadni o púj ; jeíio poslání se pokusil o smíření
méně dva měsíce až by byli v Pale- pravdu co děláme v Čině, a komu stat na vrchu. Jsou nyní označová-■skrze mnohé změny. V je no re i, naci0nalistů a komunistů naší mo-
stiné. Dále, dát Arabům tři až pět tam pomáháme? ;rij jak0 "konservativní" demokrati,;kterou generál de Gau e ne avnojc. ^ ^ nebQ zadržet jim potra-
set milionů dolarů "na ekonomické • • a postavili se veřejně za Jestera, I Pronesl v jednom městě v o rin- viny> kredity a munici.
zvelebení" pro Araby - ve skuteč- President nedávno podepsal tu o- na rozdíl 0d "liberálních" demokra- sku- on adresoval Jeho na" „ . _
nosti je to ohromný úplatek - a hromnou půjčku Anglii dvaceti šesti tů_ kteři se někde přímo vyslovili! vrhuJící allianci Francie s Britanii, Vadou teto politiky nevměšova-
nejméně dvé divise amerického voj- pery. Ve Washingtonu věděli, že pro Rainey-e. Ve Waco měli prý ti- směrem k mírové konferenci v po- ni se je to, že taková politika dělá
ska, čili asi 30.000 mužů, k udržová- kdyby to bylo dáno ku odhlasováni, t0 veiikou většinu Jeden z přitom-; kusu ovlivnit mezinárodni fórum v naši velkou politiku zranitelnou pro
ni pořádku v Palestině. Ale to vše že ta půjčka by byla propadla o- nvch, Tom Hamilton z Waco, obvi- jPaříži- Ale ten generál porazil svů] ™d(!m a řlzem kteréhokoliv zvlá-
by stálo Ameriku ohromné sumy pe- hromnou vétšinou hlasů. Kongres- nil new-yorské zájmy, že se pokouší vlastní uče1' 0n oslabil a neposílil f"ího mu'a nas zbavUo na"
něz, a takový pokřik, že si to presi-iník Sabath z Chicaga byl také pro-1 dominovat texaské volby. | posici George Bidaulta jako mo2ne- ;šeho přirozeného prava činit ná-
dent nemůže dovolit proto, alespoň ti té půjčce, ale nakonec hlasoval j o J ho vyjednávače pro allianci s Bri-j tlak na změny v politice cizích vlád,
na čas. odepřel, a Angličané hned pro ní. Proč se dal přemluvit? Pro BYLI JSME ZACHRÁNĚNI. !tanii- vyhlídky P™ jeho briticko-j za účelem ochrany těchto velkých
hrozili, že se vzdají palestinského tu půjčku hlasovalo méně než polo- [ . francouzskou allianci jsou velmi u- politických směrnic.
mandátu! Proč to neudělají? Kdo vic kongresniků, ostatní hlasovali' Americky lid ma nového hrdinu bohé.
I, A „eW„ dost Uch proti. »le »el»ý p„ře« Jich n,hl,So-« Kentcto
bilionů pro Anglii, Francii, Itálii a val. Proč? Bylo stale zdůraznovano, Andrew J- Maye z Kentucky.
Čjnu? lže kdyby ta půjčka neprošla, že by; Tento vynikající muž poglal svým
A tak musím se vás ptá ti,
proč tak maio uznání?
Věřte, že ta naše vděčnost,
skutečné, ku zasmání.
Dr. P.
i to hrozně poškodilo americký ob-1 voličům vzkaz, v němž praví, že "rů-
Americký denní tisk, spolu s ra- chod, ale nejvíce prý r o 1 n i k y. žovi a rudí" (pinks and reds) se po-
diovými komentátory, se snažil pře- Tááák? Právě jsme četli, že přesjkoušeli o "krádež atomického ta-
svédčit čtenáře, že soudní výslech a Protest Spoj. Států. Anglie a Ka- jemstvi" a že je "chtěli dát Rusku."
poprava srbského generála Dražy nada uzavřely bilionovou dohodu Oj Ale on, May, jim to překazil a proto
Michajloviče byly politickým činem, ! kanadské pšenici pro Anglii, několik ho teď štvou a chtějí politicky od-
jakoby byl odsouzen nevinně. Bud' , milionů bušlů, k dodání ve dvou pravit.
' " Konečně tedy víme pravdu.
Když kongresnik May banketil s
Garssony v newyorském hotelu
Pierre, ve skutečnosti bojoval proti
rudému nebezpečí.
Když dostával od Garssonů různé
De Gaulle připoutal tuto žádost
o západni alllianci k jeho osobni-
Vezměme za příklad Bolivii, kde
vojenský pževrat, kterým se major
Gualberto Villaroel stal presiden-
mu boji pro politickou moc. Ten tem, byl částí toho samého hnutí.
pravdu nevěděli, nebo — spiše —'létech. za cenu mnohem nižší než
ji nechtěli vědét. Jugoslávští, (vět- je cena pšenice ve Spoj. Státech. V
šinou srbští) reakclonáři a jejich Anglii také honem začnou vyrábět
vyslanci v Londýně a ve Washing- j automobily ve velké míře, dodávají
tonu provozovali tak nákladnou a Je mnohem rychleji a také laciněji
falešnou propagandu, že svět věřil ne^ Amerika. A Anglie už má o 50
hrdinství Michajloviče po dva Pfocent více světového obchodu než!šeky, May nás ve skutečnosti bránil
na .. „ .
roky, než se o tom bídáctví přesvěd- měla před válkou. Za to na tu bilio-
čil. Věřil tomu dlouho i uznávaný, nov°u půjčku Rusku není prý na-
spisovatel americký, Louis Adamič, děje nejméně po jeden další rok.
původem Jugoslávec. Za to když se ^ak t0 pracovat? Rusko a
dověděl pravdu, cítil se velice roz- Švédsko prý vyjednávají o kredit
před bolševismem.
Když vadné náboje, dodané Gars-
sonovou firmou za pomoci Maye,
vybuchovaly do obličeje amerických
vojáku v Evropě, byla to jen malá
generál, nyní samozvaný nápadník
(presidenství,) prohlašuje a staví
jakýsi druh nového práva. Mystik,
propagandist a mocenský politikář
tohoto nového práva, ten generál
stotožnil ten západni blok s jeho
vlastni zahraniční politikou. To bu-
de mít za následek vášnivé spory.
Francouzská levice bude hledět s
podezřením na zahraniční politiku
de Gaullea. Jeho politika pro Ně-
mecko, která požaduje francouzské
hranice na řece Rýnu, a rozdělení
Německa vnucenou federací byla
které vyzdvihlo Perona v Argenti-
ně. Byl to Osový druh fašistického
hnutí, a my jsme odmítli uznat vlá-
du Villaroela dokud se nezbaví ně-
kterých jejích členů, kteří byli pro
Osu. Ona to učinila, a my jsme pak
ztratili moc ovlivňovat její vedení.
A to vedení se stávalo stále horší v
utlačování, až studenti a liberálové
v Bolivii provedli úspěšnou levico-
vou revoluci. V tomto spojení stojí
to za připomenouti si ten pokřik v
našem senátu skrze ten návrh, že
bychom měli trvat na slušných
francouzskými socialisty zavržena. A j mzdách a pracovních podmínkách
komunisti zavrhují allianci s Bri-( pro horníky v dolech na cín v Boli-
tanií.
Návrh de Gaullea na západní
vii, když bylo pracováno na pod-
mínkách našeho válečného ekono-
trpčen nad"tou zrádou^Po^celé dva Švédska Rusku^v obnosu $300,000,- část přínosu kongresníka Maye při Špřo°VSoú1 í^me^dali' podjSrlTvládě
roky boje. utrpení a úspěchy Tito- 000, a Rusko za to odebéře ze Švéd-|zachianovani amenckeho způsobů i couzskou jevící, ale ta ;e p o ^ Villaroela. Droti záimfim n t.,,í.hám
vých nartlsánů bvly neprávem při- ska elektrárenské potřeby které života a amerikanismu.
pisovány Michajlovičovi a jeho po- američtí průmyslníci chtěli prodat ^na nistor » ™ n
věstným četníkům. Ale o tom dnes Rusku sami! A švédská nabidka prý y v as i.
americký tisk mlčí, dostal statisíce íe mnohem levnější a výhodnější.
dolarů od jugoslávského vyslance! Well, tak pracuje ta presidentova
Fotiče. Michajlovič byl usvědčený politika tvrdé ruky proti Rusku.
vlastizrádce, kolaborant s Němci, a Švédsko bylo vždy silně proněmec-
Senát odhlasoval vice federální- má na svědomí mnoho tisic životů ké a protiruské, ale obchod je ob-, ' • D
ho příspěvku na starobní pense v' Jugoslávců. A vzdor tomu je vyličo- chod- A Amerika ho přenechá Ji-1 pŘípRAVY R «INCIDENTťlM
....... ... . , ván jako nevinný člověk! Takový °ym a místo obchodu bude clale|
tak zvaných chudších státech, až J
, hrozny zločinec ani neměl byt za- SLVd'
dva dolary na jeden od státu. Ale střelen nýbrž oběšen _ A nyní se
Britanii. Ten generál dosud smýšlí Villai oela proti zájmům a tužbám
Zná historie podobný příklad lás-! v podmínkách francouzského nacio- j 1 " v 0 lvu-
' k vlasti? I nalismu, jaký byl v létech 1919 ns-j Ciny se to samé týče ještě více.
Zatím co komunisté dávali pouze i bo 1900. Britická směrnice nikdy ne- (Kterýkoliv inteligentní Číňan ví, ze
své životy v boji proti fašismu a pro | shledá jeho podmínky pro tu alli- j Jsme zavázáni bránit Čiangkajšeka
vyhrání války, May dával všechno, —! T~1" 1 proti čínskvm "kninnrustum" io_
aby získal válečné dodávky pro svo-
anci přijatelnými. De Gaulle nemá, Pro^' čínským "komunistům", je-
moc, ale on může vyvozovat nátlak Jichž vůdcové mají styky se sovět-
na George Bidaulta. A to on činí,
štvát a Rusku vyhrožovat.
Němci po první světové válce za-
kongres byl proti tomu, a tak to na podívejme na stranu anglosaskou. , „
konec bylo vyškrtnuto. Proto že ty( Povéstný Iord Haw-Haw způsobil cali v Americe s proněmeckou pro-
chudší státy jsou vétšinou na jihu. Angličanům nesmírně mnoho trp-
Ale zvýšení pro staré osoby a slep- kých chvi, jeho pironěmeckým rož-
ce bude, o pět dolarů měsíčně, a to jjiasem a pošklebky o Angličanech,
prý od 1. října. Bylo to upraveno Byl chyceni odsouzen, a oběšen An-
Ukto - z prvních 15 dolarů, kte- g]fčany Byli jsme tomu samj rád,
ré pensista dostane, 10 dolarů bude Ale lord Haw-Haw nikoho nezabil,
od federální vlády. Od 15 dolarů a ty pošklebky o Angličanech se za-
nahoru to bude 50—50, polovice od kládaly většinou na pravdě, proto
atátu a polovice od vlády feder&lni. | Angllčané tolik zuřili, a když ho do
pagandou ještě před tehdejším po
depsáním míru. Ale nyní začali s
tou propagandou ještě v době války,
přijelo sem mnoho tak zvaných u-
prchlíků z Německa a z Rakouska.
Vyprávěli a psali o tom, co vytrpě-
li v koncentračních táborech, a zí-
skávali a získávají u důvěřivých a
hloupých Američanů sympatije, kte-
stali do rukou, tak ho oběsili. Ale, ré nyní P^ěale °PatrTně vyufvaji
ve prospěch Nemecka. Jsou roztrou-
šeni po celých Spoj. Státech, a kdo-
politická poprava. Za to chytrácká, si 86 0 ně dobře stará' neboť žiJÍ
a cestuji bez prače.
Jestli dnes někdo řekne neho na- toto nebyl° vyličovano v americkem
píše trochu pravdy o americkém dennim tlsku íako Politicky soud a
velkokapltalismu, nebo o zahranič- PoIitlxcká f°Prava' Za to chytráčka,1
>i politice naší vlády, je hned vy- Proněmecká propaganda v Americe
hláien za bolševika nebo komuni-1 nap0Vlda- & spojenecky soud s ně-
stu. Vdova po čínském demokratovi me,cky"li válečnými zločinci je soud
Sun Yat Senovi řekla něco o Spoj. p°litlcky' nebylo pry proti nim zad- iej. Na ty mělčiny u Kalifornie měli
Státech a amerických reakcioná- neho zakona- proto ho americký zálusk velcí olejáři a chtěli je vý-
řích, štvoucích do války s Ruskem. soudce Jackson upravil, aby se na J čerpat ve prospěch svých bezedných
a za to byla v denním tisku také o- " h° ' A to sl troufal napsat ta- kapes. Byli vedeni Ed Pauley-em,
znaóena jako komunistka, ačkoliv kovy časopis jako jsou Dallas News. j kterého president chtěl ustanovit
znalci Činy pravi, že to je lež. A- Americky denní tisk se také ne- podsekretářem námořnictva. Ale se-
Mořské mělčiny u států Kalifor-
nie a Texasu prý jsou bohaté na o-
merický generál Carlson, který má ra"tavals [iny^ zradcu. Quishnga
veliké zkušenosti v Číně, podepřel v Noryéžsku. Muserta v Holandsku,
prohlášení Madame Sun Yat Seno- l českoslove»sk°
vé, že "přímá i nepřímá pomoc Sp. tak^ a dos^.If . "S1C« ěch
Států vládě Čiang Kaišeka může vé- zradců' Nejznamějši byl. Henlein a
kretář vnitra Ickes se tomu proti-
vil, o po ostrých slovních potýčkách
s presidentem docílil toho, že senát
Pauleye nepotvrdil. Páchlo to příliš
olejem, a president prohrál na celé
stí k občanské válce v Čině, a ku no-! Moravec. Kdyby byli nespáchali se-1 čáře. V Texasu je to značně podob-
l>mrnnnnii Im* 1 , Un ! A , .... .
ré válce světové." Carlson řekl: "Po
bevraždu, byli by také souzeni. A
tak dlouho dokud americké vojsko mů^ být že anglosaský tisk by psal
bude na čínském území, a po tak Ž^He^ein,je. n™y\,PrCd. ,Mni,"
dlouho, dokud budeme posílat Nan-
chovem byl v anglických vládních
slovenska jel Runciman, přišla hroz-
ná zrada v Mnichově. Jeden z těch
kingské (čiang Kaišekově) vládě *ruzi(* 7eliCe W
peníze a vojenské zásoby, čínští re- tazan jak to chce' pak do česk0"
akcionáři rozhodující v té vládě,
nenastoupí žádné kroky, které by . , . . . _ . ..
vedly ku utvoření skutečné koaliční llavních Jradců' ,Daladler' ie zaf
vlády, která jediná může dát záru- poslancem, a Francie
ky míru a demokratických reforem a An£"ejsou s; Amerikou v zapad-
v Číně." Bude generál Carlson za ním bloku.protobyu nich Henlein
to také nazván komunistou? ifěJ Zaftani, Nfb0t ^eskos ovensko,
jako Jugoslávie jsou v bloku vy-
* * . .1 chodním, a proto každý zrádce v
exasky zemědelský komisař J. východním bloku je prohlašo-
. c onald byl po léta urputně v^n za pronásledovanou, nevinnou
proti presidentovi Rooseveltovi, a 0běť.
urážlivě o něm mluvil. Po třikrát
hlasoval proti němu, a byl na vo-
lebním lístku jak demokratickém 1
republikánském, a drze prohlašo-
val, že k tomu má právo, a časopis
Southern Weekly, který byl také
proti Rooseveltovi, J. E. McDonalda
za to chválil. On to dělal před vol
bami takto — když bavlna byla za
8 centů, říkal, že by měla být za
15 centů. Před minulými primář-
kami říkal, že bavlna by měla mít
cenu 30 centů, a před posledními
primárkaml letos říkal, že bavlna
může vystoupit na 50 centů. Mnozí
rolníci to rádi slyší a dali se tím o-
klamat. Psali Jsme už po řadu let,
že J. E. McDonald by měl být po-
ražen, a nyní snad to píšeme zase
jnarně. Ale pro ty, kteří si toho lé-
né, různí úředníci jezdili do Wash-
ingtonu, aby zachránili ty olejnaté
mořské pobřežní mělčiny pro stát.
Ve Washingtonu je vydávána
soukromá týdenní publikace, z níž
není možno přímo citovat, protože
je to zakázáno zákonem o autor-
ském právu. Je pro informace v
kruzích velkého obchodu. Podle ne-
dávného čísla připravují vysocí
vládní lidé antikomunistické "inci-
denty", jejichž účelem je ostouzení
americké komunistické strany a
vyvolání proválečné nálady.
Klienti této publikace se mají při-
pravit na tyto předem připravené a
záměrně vyvolané "incidenty", jež
budou vládní policií připraveny tak,
aby nevyvolaly poplach ve veřejno-
sti.
Nálada proti komunistům takto
vyvolávaná má inspirovat také ne-
přátelské smýšleni k Sovětskému
svazu, protože komunistická strana
bude líčena jako agent sovětské vlá-
dy, pracující jako pátá kolona pro
zničení amerického systému. Publi-
kace dodává, že vládní úřady budou
stát za touto propagandou, aby lid
přesvědčily o tom, že přípravy k a-
tomické válce jsou plně oprávněny.
o
NA DĚLNÍKY SE "ZAPOMĚLO."
Je to skoro ueuvěřitelná věc: Pre-
sident Truman, jenž prohlašuje, že
chce, aby byla zachována kontrola
cen, jmenoval komisi dekontroly, v
níž není zástupce lidu, ani zástupce
čímž svazuje ruce francouzské di-
plomacii. Pro Bidaulta to bude ob-
tížnným změnit svoji neústupnou
skou unií, a její zahraniční politi-
kou. Zajisté, že Čiang ví o tom'fak-
tu a kapitalisoval z toho, zaháje-
ním vojenské ofensivy proti komu-
politiku vůči Německu, ale bude to nistům severně od řeky Yangtze
To dělá opici z generála Marshalla,
ale ještě víci opici ze zahraniční po-
litiky administrace Spoj. Států.
Neboť je to faktem, že ti čínští
"komunisti" jsou produktem profi-
týrských, hrabivých landlordů, a je-
jich obchodních spojenců ve vyko-
řisťování čínských zemědělců. Lék
proti tomu čínskému komunismu je
jednoduchý a zřejmý: je to odstra-
nění dávnověkého a nečestného ty-
ranství v čínském systému, počína-
je s vlastnictvím půdy, a zřízením
dobré vůle v jednání nacionalistic-
ké (Čiang Kajšekovy) vlády s je-
jím vlastním lidem.
Ale to by znamenalo "intervenci"
(vměšování se), kdybychom trvali
na nějakém takovém programu, a
proto jsme odsouzeni býti ocasem
Čiang Kaišekova draka, (kifce) a
podporovat ho ať je v právu nebo
v neprávu, poněvadž je náš "tako-
vý a takový". ("So and so"), co me-
zitím čínští komunisti JíSou pfro-
ruští. Poněvadž Čiang Kajšekovy ar-
mády byly důkladně vybaveny a-
při nejmenším stejné obtížné ji u-
držet. V delší době, Bidaultovi bude
nemožno formulovat jeho zahranič-
ní politiku bez podpory levice, ale
v blízké budoucnosti tato podpora
může mu být náhle odřeknuta.
Těžkostí je to, že každému navr-
hovači západního bloku to mělo roz-
dílný význam. V poslední debatě ve
sněmovně lordů oposice proti to-
ryům křičela požadavek západního
bloku, ale vládní mluvčí, lord Jo-
witt, byl dosti opatrným v navrho-
váni toho západního bloku. Dělnic-
ká vláda je úzkostlivě opatrná vzhle-
demkvýbojné konservativní frontě,
pro to aby byl ihned činný, těsný
západní blok. Vláda a oposice, tedy
většina a menšina ve Velké Britanii,
mají odlišné idee o tom západním
bloku. V přicházejících týdnech,
mezinárodní politika dělnické vlá-
dy, může být znovuoceněna v ně-
kterých důležitých bodech. Já po-
dávám zprávu o těchto možnostech
z Londýna. Kabinet Attlee-ho bude
se pravděpodobně pokoušet o vy-
hnuti se jakémukoliv druhu západ- merickou výzbrojí a vycvičeny ame-
ního bloku, který by zvýšil napětí rickými důstojníky, je snadno kut
se Sovětskou Unií. Britická vláda Porozumění, že Číňané to shledá-
vají za těžké rozlišovat mezi Čiang
Kaj šekem a námi.
Tvrdili, že ty mělčiny patří ku stá-' nisovaného dělníctva.
tu, a že čerpání oleje z nich by při-
neslo státu velký užitek v royalty,
podílu ze zisku. Všichni ti úředníci
dostávali peníze od velkých olejářů
na svoje politické kampaně. A býva-
lý sekretář vnitra to odsuzoval, a
zřejmě naznačil, že těm úředníkům
nejde tak o stát jako o zájmy těch
olejářů. Ostatní si můžeme domy-
slit. Výsledek primářek zase ukázal,
jako v minulých létech, že olej za-
se vyplul na povrch, a aby se tam
; udržel o to pracují všichni ti kteři
| více nebo méně načichli olejem
Komise dekontroly podle toho ta-
ké vypadá a podle toho také vypadá
její dosavadní práce: Dovoluje zvý-
šení cen na všech stranách. Lid ne-
může mít důvěry v komisi, v níž jsou
dva bankéři a jeden průmyslník,
protože právě bankéři a průmyslni-
cí nejhlasitěji volali po zrušení kon-
troly cen.
Senát si pospíšel a schválil jme-
nování členů komise presidentem
Trumanem.
může dáti přednost vyřízení na zá-
padě, které by mohli ko-ordinovat
s dlouhodobou briticko-sovětskou _ _ . .
dohodou. Pověsti o možném odstou- j dornací politice — jako, když Wheel-
pení Bevina mohou míti vážné poli-1 er byl proažen po tom, když ho
tické příčiny. Pod vedením Ernesta ^ uman schválil — je snadno ku po-
Když se takové věci přiházejí
„ , ... „ Kongres sice odhlasoval, že ty olej-
Rad.°vy fcomentator Kaltenborn.lnaté mělčiny patři státům, (a ne
11'Annm MAnt n/i n ai n A H. i.. •,
federální vládě jako reservy pro ná-
mořnictvo,) ale president to veto-
val. Před U. S. nejvyššim soudem
je ku rozhodnutí pře mezi Kalifor-
nií a federální vládou, a president
řekl, že kongresní rozhodnutí je pro
to v odporu s tím případem.
původem Němec a mluvící se silným
německým přízvukem. v Americe
tim značně zbohatnul, a proto sl
troufá stále více. Ve čtvrtek od-
poledne, minulého týdne, se zase
drze otřel o zesnulého presidenta
Roosevelta, ač Jmenoval jen "Te-
herán" a "Jaltu". A nikdo ho za to
neudeřil do obličeje. Večer pak při
debatě o Německu přímo štěkal, jak
se rozpaloval pro Němce. Když Be-
vin a Byrnes na jaře chtěli mermo-
mocí vyvolat krisi s Ruskem skrze
Iran, Kaltenborn každodenně ště-
kal proti Rusům Jako vzteklý pes,
a pak zuřil znovu, když z toho pod-
lého švindlu nic nebylo, když se u-
Radiový rozhlas přinesl zprávu,
že John Marion Skřivánek z Cald-
well, instruktor slovanských jazyků
na texaské státní universitě, dostal
členský kurs na pražské Karlově
universitě, kde bude studovat ve
školním roce 1946—1847. Na státní
universitě studoval hlavně historii
a filosofii výchovy, a svůj M A. di-
kázalo, že to bylo protiruské spik- plom dostal v červnu.
PODIVNÉ ZNÁRODŇOVÁNÍ.
Věřte tomu nebo ne — rakouská
vláda se najednou dala do znárod-
ňování ... Ale teprve tehdy, když
Sovětský svaz požadoval reparace v
zařízení nacisty postavených prů-
myslových závodů — podle Postu-
pimské dohody.
Mimo toho: ve velkých průmyslo-
vých podnicích Rakouska je inve-
stován americký kapitál — na pří-
klad (abychom jmenovali aspoň je-
deni v Zisterdorfských naftových
polích . . .
Až do chvíle, kdy Sovětský svaz
rozumění to hlupáctví nechat repu
tací administrace padnouti za ko-
řist místním politickým hádkám,.
Ale zde jsou Jimmy Byrnes a presi-
dent Truman, kteří nechávají Spo-
jené Státy být sdiskreditovány v
nepřítomnosti, (in absentia),
ve
Bevina, britická zahraniční politika
nepochybně dosáhla bodu nemož-
nosti, při nejmenším ve vztazích s
Ruskem. Je možnost, že ta zvláštní
delegace dělnické strany, vyslaná
do Moskvy, vypracuje nové sblížení,
a připraví cestu pro větší briticko- v _ ,w
sovětské porozumění. Tato delegace c'z'ch režimů, které podpo-
je vedena Morganem Philipsem, ge-, ryjeme protože je podporovat mn-
nerálním sekretářem dělnické stra- i símě- poněvadž nevěříme pa refor-
ný, a Haroldem Laskim, jejím dři- my> doma nebo v cizině.
vějšim výkonným předsedou, — ■
vé poselství dělnické strany do Mo-: jení těch zon. Generálmaior Tnh„
skvy je prvním toho druhu v- dese- H. Hildring, asistent sekre áře stó-
titetich. Otázky Německa a blízké- tu pro okupováné území varovallí-
ho východu budou Jisté projedná-; řejnost proti jakémukoli optim^u
vany a pri nejmenším bude hledá- 0 némecké sltuac, p P
na zakladna pro možnou budoucí, těch západních okupačních zon^h
kooperaci. zůstane ohromnou, a vyhlídka pro
Mezitím, nemecka krise zustava. •,"i " —* -
To sloučení britické a americké zó-
ny okupační přinese politické na-
pjetí s Ruskem, a málo ekonomic-
kého zlepšení. Ta "unifikace ope-
rací" je obmezena. Ona se dotkne
boj proti průmyslové paralysi při
nejmenším nejistá. Finanční úspory
z této společné administrace nebu-
dou veliké. Západni Německo zůsta-
ne bezedným sudem, což bude vy-
žadovat nekonečné u. S-britické
_ _ skutečného německého problému investmenty. Může být jen jedno
požádal o reparace, se v Rakousku o, jen povrchně. Ten krok může vésti j rozluštění pro celé Německo ne-
znárodňováni nemluvilo. A ameri-1 jen ku nepatrnému návratu v nor- bo vůbec žádné. Západní blok bri
cké úřední kruhy, jimž se nelíbí | málních podmínkách. A nikdo ne- - ■ ■
znárodňování průmyslu jinde, ne-
protestují proti znárodňováni, jež
zamýšlí rakouská vláda . . .
zná lépe tato obmezení té politické
směrnice než ti experti a admini-
ticko-sovětské vztahy, a ta německá
otazka jsou všecko zástoje toho sa-
mého problému: Organisovaného
N
\
strátoři, kteři pracují na tom spo- míru mezi velkými třemi
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Bažant, E. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 35, No. 32, Ed. 1 Friday, August 9, 1946, newspaper, August 9, 1946; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth404511/m1/2/: accessed April 22, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.