Věstník (West, Tex.), Vol. 32, No. 9, Ed. 1 Wednesday, March 1, 1944 Page: 1 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Mjě
mu vy dobil, bude v úctě oslavovati je-
ho sté narozeniny. Narodil se 7. března 1850 ro-*
dičům, kteří kdysi byli nevolníky, na habsbur-
ském císařském panství. Jestliže díky kvapné-
mu dechu svobody, přinesené utiskovanému
lidu evropskými revolucemi roku 1848, Masaryk
se nenarodil v nevolnictví, jeho otec zůstal nic-
, méně nevolníkem svou duší a názory. Proti to-
muto úpadku lidského těla a'ducha Masaryk se
bouřil již v ranném mládí. Dovedl ocenit svo-
bodu samu o sobě a hledal ji pro sebe, pro svůj
vlastní lid a pro jiné. Jak ji našel a zanechal
těm, kteří přišli po něm jako svaté dědictví, jež
má být uchováno pro budoucí generace, jest
vynikajícím morálním eposem, jehož konec je-
ště nenadešel.
Své pátrání vedl po mnoha strmých cestách.
A když mu bylo téměř sedmdesát let, mohl
spatřit výsledek svých námah. Důležitější než
hmotné výsledky v jeho životě byly duchovni
mezníky, jež vyznačily jeho niterný růst. Prv-
ního z nich dosáhl v roce 1870, kdy prohlášení
dogmatu papežské neomylnosti vatikánským
církevním sněmem způsobilo rozpor mezi jeho
římskokatolickou výchovou a neodvislostí vla-
stního úsudku. Odmítl dogma a tím učinil roz-
' hodný krok na své cestě k duchovnímu osvobo-
zení. Na nějaký čas přivedlo jej to blízko k sta-
rokatolickému stanovisku. Potom, pomalým a
bolestným vývojem, postupoval k uvědomělé-
mu a přesvědčenému protestantismu, k nesek-
tářskému protestantismu, který zdůrazňuje
přímou odpovědnost každé jednotlivé duše
Všemohoucímu.
Tak se Masaryk přiblížil k svému druhému
duchovnímu mezníku, kdy se usjednotil s Hu-
sem, se zakladateli Jednoty bratrské a s Ko-
menským, jejím posledním biskupem. Byl spí-
še dovršitelem těchto národních tradicí než
pouhým žákem. Jako rovnocenný pokračovatel
v díle těchto českých duchovních velikánů zů-
stal věrným průkopníkem Pravdy a dosáhl vý-
šin, s kterých hleděl na lidstvo a jeho osudy.
Snad ve svém nitru cítil, že jemu bylo určeno
převzíti ručení za jejich životní dílo.
Věděl dobře, že Pravda, náboženská i jiná,
jest mnohostranná; že nikdo není s to, viděti
všechny její stránky; že dbročinnost a snášen-
livost jsou právě tak požadavky svobody nábo-
ženské jako svobody společenské a politické; a
že naprostý odpor má být uplatněn pouze vůči
absolutistickým nárokům ve víře, v myšlení ne-
bo vládnuti. Pochopil, že za těchto podmínek
služba pravdě osvobodí lidi; a pravdě neo-
chvějně sloužil.
Proto docházelo k prudkým sporům, jež hro-
zily ztroskotáním jeho životní dráhy a zniče-
ním jeho vlivu. Dotkl se cítění svých spoluob-
čanů ve věci pseudo-historických rukopisů, a
neodpustili mu ani tehdy, když viděli, že měl
pravdu. Setkal se s daleko rozsáhlejším a roz-
hořčenějším odporem v případu Hilsnerovy
“rituální vraždy”; avšak i zde měl pravdu. Poz-
ději odhalením padělků, které Aehrenthal pou-
MASARYKŮV ODKAZ.
A ŠEST LET lid Tomáše Masaryka,
opět vzkvétající ve svobodě, kterou
Wickham Steed.
žil za kříse při anexi Bosny 1908-9, dal v sázku
všechno, jednaje podle svého přesvědčení, že
nepravda nesmí zvítězit. Opět triumfoval, nebo
spíše pravda triumfovala jeho prostřednictvím.
Vídával jsem jej často v těch letech a stál jsem'
při něm tenkráte, když musil cítit, že to byl
7. březen.
(K narozeninám T. G. Masaryka.)
Jeden den v životě národa
jiskřivý jak peruť bílá,,
jeden den v životě národa,
jímž se mu zrodila síla.
■
Jeden den v životě národa —■
stupínek ke chvílím slávy,
jeden den s věnečkem vavřínu
kol bílé, převzácné hlavy.
Jeden den v životě národa —
do věků bude nám pláti,
v temnotách sluníčkem zůstane,
vždycky se žehnáním vrátí.
Miloš Veselý.
poslední mezník na cestě k svobodě. Mohu do-
svědčit hloubku jeho intuice, že za tímto tri-
umfem stojí nej osudovější odhodlání ze všech.
Nedal se však zastrašit. Když přišla rozhodují-
cí chvíle, jeho odvaha byla ještě větší, poně-
vadž doufal tím více, čím se naděje zdála být
marnější.
V knize “Světová revoluce” — nebo v jejím
anglickém vydání “The Making of a State” —
zaznamenává své naděje a sny na začátku prv-
ní světové války v srpnu 1914, Člověk menší by
zaváhal, než spálí za sebou mosty, než se odříz-
ne od jakéhokoliv možného ústupu, nebo než
přemění to, co by se zdálo politickým dobro-
družstvím, ve vznešenou křižáckou válku. A-
však Masaryk, měře okem proroka pravé roz-
měry svého počínání, jasně prohlásil jeho svr-
chovaný účel tím, že si vybral 500. výročí Huso-
va mučednictví, aby vyhlásil válku celému dí-
lu habsburské protireformace a aby pozdvihl
husitský prapor v Roformanční síni v Ženevě,
jakožto symbol svého odhodlání, odstraniti roz-
sudek smrti, vyhlášený nad českým národem
po bitvě na Bílé hoře v roce 1820,
Kdyby Masaryk necítil, že je ručitelem za
duchovní znovuzrození svého lidu procesem po-
litické obrody, toho úkolu by se patrně nikdy
nepodjal. Jeho dílo'bylo činem víry. A když by-
lo dokončeno politicky, viděl že by morálně se-
lhalo, kdyby nebylo provázeno úplnou přemě-
nou duchovní. V celé řadě moderní literatury
nevzpomínám si na žádné stránky tak plné
pravdy, jako jeho poslední kapitolu o demo-
kracii a humanitě. V ní nastiňuje svému lidu
demokratickou a humanitní víru — demokra-
tickou v tom smyslu, že každé lidské právo za-
hnuli e v sobě lidskou povinnost a že samosprá-
va znamená sebekázeň; humanitní v tom smy-
slu, že svoboda jest nej vyšší metou lidské spo-
lečnosti, nejtěžší k dosažení a uchování a že je-
jím heslem nesmí být panování, nýbrž bra.tr-
sví. Vyjádřeno jeho vlastními slovy: “Ježíš ne
César.” Není lepši definice Masarykova odka-
zu než závěrečný odstavec kapitoly, který měl
být jeho politickou a mravní závětí:
“V naší demokratické republice opravdová
svoboda svědomí, tolerance a uznávání dobrého
a lepšího musí být nejen kodifikována, nýbrž
také praktikována a to ve všech oborech ve-
řejného života. Palackého filosofie našich dě-
jin hodnotí České Bratrství jáko jejich vrchol:
čisté křesťanství, tedy učení Ježíšovo, a jeho
přikázání lásky, je závětí otce národa a našich
dějin. Demokracie je politickou formou lid-
skosti.”
Z MYŠLENEK T. G. M.
Slušní a čestní lidé se věcně dohodnou o
všech nej těžších problémech.
Přál bych si, abychom měli ve všech oborech
hodně mužů, kteří dovedou pozorovat a myslit.
V revoluci a pro revoluci není dovoleno vše
— účel neposvěcuje každého prostředku. To
platí všeobecně a to platí i pro revoluci.
Dnes více než kdy jindy potřebujeme lidí,
kteří se nebojí vžiti na sebe zodpovědnost —
tu je potřeba rozvahy moudré a nerozčilené.
-V-
T G M — MALÉ HISTORKY O VELKÉM MUŽI
Před presidentovými osmdesátými narozeni-
nami přišel na hrad jeden ševcovský továrník
s mistrem a prosil pana presidenta, aby jim
dovolil vzít míru. Pan president dovolil a ševci
začali své kumšty.
Na před mu nohy přeměřili, pak obkreslili a
dokonce vzali sádrový odlitek.
“A co mi vlastně uděláte?” ptal se pan presi-
dent.
“Bačkory.”
“Tož to ne. Já bačkory nenosím. Jsem tak o-
tužilý, že doma chodím bosky. A radím vám,
abyste to dělali taky. Pak nebudete v stáru po-
třebovat bačkory.”
•*k
Když se Masaryk vrátil do Prahy v prosinci
1918 jako president republiky, byl zahrnut na-
bídkami pražských mistrů krejčovských. Kde
který krejčí v Praze chtěl býti “dvorním doda-
vatelem.”
“Ba ne,” odmítl president šmahem všechny
nabídky, “já budu zase šít tam, kde jsem před
válkou dělal dluhy!”
-V-
Proti Římu obsazenému nacisty vytáhli do
pole spojenci — nechtějíce města získati pro
sebe — proti nim vytáhli polem dědici toho, co
učinilo Řím slavným. Řím před tisíciletími při-
nesl světu umění čisti a psáti, Řím prostředko-
val kulturu Řecka, odevzdal štěpy umění věd,
aby rostly a zkvétaly na nových kmenech;
Spojenci přišli, aby osvobodili Věčné město a
zabezpečili jeho věčnost.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View eight places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 32, No. 9, Ed. 1 Wednesday, March 1, 1944, newspaper, March 1, 1944; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625068/m1/1/?q=Vestnik: accessed April 25, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.