Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 48, Ed. 1 Wednesday, October 7, 1936 Page: 2 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Btrana a.
V*STNÍK
Ve středu, dne 7. října 1936.
y POSLEDNÍCH desetiletích minulého sto^
Nemocný muž
Hf
«i«l,
um
letí bylo Turecko v Evropě státem, jež
státníci a diplomati mnoha evropských států
skoro až úzkostlivě střežili jako lékař umírají-
cího. Nebyl to projev nějaké zvláštní náklon-
nosti neb lásky k němu, ale byl to spíše projev
vzájemné příbuzenské nedůvěry, aby jeden se
neobchatil na úkor druhého při dělení dědi-
ctví po zesnulém. Sultán a turečtí diplomaté
velmi dobře tušili, že konec jejich panství na
Bosporu je blízký, ale .také věděli dobře, že
možno ten konec oddáliti politickým čachrář-
stvím. Bospor byl zlatým klíčkem k hospodář-
skému opanování východu a ku získání moci
nad ním a o ten klíč se hašteřili mezi sebou
dva nejbližší nadějní dědicové, Rusko a Anglie.
Kdo by z nich se zmocnil klíče, byl by pánem
přední Malé Asie a východní části středozem-
ního moře. Byl to spor o ovládnutí staré cesty
do Indie. Anglie byla pánem Suezu, egyptský
khediv byl jejím vasalem a Indie její dobře u-
zamčencu pokladnicí. Anglie vždy dovedla ši-
kovně zmařiti plány Ruska na opanování Bos-
poru, nemohla-li sama, tedy za pomoci dru-
hých čekanců dědictví. Sultán, jako vychytra-
lá a mazaná odaliska, koketoval jednou s tím,
podruhé s oním dědicem ze svého sídla na Zla-
tém Rohu, z Istambulu. Jedna amputace po
druhé následovala, balkánští národové si při-
svojovali to, co jim Turčín před stoletími odci-
zil, ale Bosporu nepustil ani po světové válce.
Bospor byl dobře opevněn a marně si Anglie
lámala na něm zuby ve světové válce, kampaň
galipolská byla pro ní nákladnou.
Motivem všech těch pletich a válek byla
konkurenční záštť kapitalistických států v Ev-
ropě. jejich stole se rozpínající průmysl a
vzrůst obyvatelstva potřeboval nových odby-
tišť, leč ta byla těžko k získání. Obchodní záj-
my se stále křižovaly. Ani dnes, osmnácte let
po skončení světové války není lépe, ba ještě
hůře. Poválečná expanse průmyslu je větší než
dříve, nebo na kolbiště světového obchodu
a Rusko, jichž průmysl před pět a dvaceti lety
vstoupili ještě další činitelé, Japonsko, Itálie
ještě mnoho neznamenal v mezinárodním ob-
chodu. Dnes je mezinárodní obchod ještě úžeji
spjat, než byl před světovou válkou a každý ú-
der na tento citlivý nástroj nalézá široký o-
zvuk, jak bylo patrno v poslední všesvětové ho-
spodářské krisi, z kteréž jsme dosud nevybřed-
nucenou zvýšenou výkonností, což značí pro-
pouštění méně schopných dělníků a tudíž za-
hledí občasnou a mnu ta ri zknmíraiících údů u- se zvý§ení nezoměstnanosti. Zdanění ve vyš-
držeti při životě. Vzdychá a naříká po každé c- ším měřítku přírodních jak° oleje a
peraci, ale je tak trochu udržován při životě. plynu zaplatí za&e spotřebovat .. _ y
Nejhorší při tom je. že ty operace jsou dosti Lomsiane zvysB.dan na jytexenou sniu spo-
drahé a že jsou placeny malými poplatníky a- lenost proste tezbu zastavila a dělnici p i _
neh 7P iqmi nmvárfřnv Hinh v Ttalii n M&- 'bě zaměstnaní octli se na dlažbě. Zbyva jen
mecku Je kapttaUsm udržovL při životě velmi zdroj _ zvýšení dani z přijmu, osobního ovšem
přísnou dietou a dohledem felčarů Mussoliniho a 2Vysem 2 dědictví. To bude také dosti chou
a Hitlera, v Anglii po značném puštění žilou se lostivou věci, poněvadž je to pumou sekvestia-
trochu zotavil, zrovna tak ve Spoj. Státech a cí soukromého majetku, coz je dosti lehtivy
minulou sobotu měl těžkou hodinku ve Fran- ^od nasi ustavy-
cii. Těch doktorů kurýrujících churavící kápi- Časem se vysmíváme Evropě, jak se tam lid
talism je mnoho, všichni se skoro shodují v v některých státech dá chytiti na vějičku po-
diagnose, že jeho ústrojí trpí marasmem a se-
litických slibů, ale zde to není lepší. Když ve-
nilismem a proto chybně funguje, ale nikdo z šel v život NIRA, mnozí mysleli, že tato medi-
nich se nechce odhodlati k provedení nějaké cina bude specifickým lékem ku plnému o-
kardinální operace, aby své profesionelní reno- zdravení průmyslu a obchodu a že bude míti
mé si nepochroumal. Kdyby vzplála nová své- rychlý účinek. Neosvědčila se tak, jak se o-
tová válka, ku kteréž jsme dnes blížeji jak kdy čekávalo. Obmezení pěstění farmářských pro-
jindy, je otázkou, zda-li by ji sám kapitalism duktů zbavilo na venkově mnoho lidí živoby-
neodstonal, jestli by nynější společenská struk- ti a tak plnili venkovští nezaměstnanci města
tura se během války neb po válce neztroskota-
la. Válečných hořlavin je všude více než dost..
Japonská expanse obchodní i vojenská na dál-
ném východě, revoluce ve Španělsku, německá
ekonomická struktura vykazuje povážlivé sla-
biny, Itálie je v podobné kalamitě, ve Francii
devalvace franku na malý zlomek jeho před-
válečné hodnoty a všeobecné řinčení zbraněmi
v Evropě jsou zlověstnými ptáky bouřliváčky.
Ve Spojených Státech se na nás paní Pro-
sperita trochu pousmála, byla vsak zakoupe-
na značným zadlužením, nad čímž střízliví a
konservativní ekonomové pokrčují rameny a
při tom se stále vynořují dosud nerozřešené
a rozmnožovali řady nezaměstnaných a těch,
odkázaných na veřejnou dobročinnost. Když
se pak uvalila na farmářské produkty procesní
daň, zaplatili to konsumenti ve městech i na
venkově. Živelní katastrofy v některých obla-
stech Spojených Států zvětšily pak další utr-
pení malého venkovského lidu. Když Town-
send se vytasil se svým plánem dvou set dola-
rové měsíční pense, kolik set tisíc lidů věřilo
svatosvatě v uskutečnění této utopistické my-
šlénky? Sebral sám z toho hezký groš a ti dů-
věřící dosud se musí kojiti myšlenkou, že k je-
jímu uskutečnění dojde. A podívejme se, kolik
následovníků měl zemřelý Huey v Louisianě
SjMĚM
akutní sociální problémy, výhonky to zrych- pr0, sv0,u ideu 0 Poddem se na bohatství. Per-
leného tempa industrialisace a obchodu. Jsou třeštěný páter Coughlin v Detroitu, nabízející
to starobní pojištění, pojištění v nezaměstná- jím vynalezenou patentní medicínu pro doci-
nosti a naléhavé reparační problémy v země- lerd’ ^ vlastně ku urovnaní společenských
dělství a také otázka umírněnějšího zdanění. křivd a nesrovnalosti nemůže si narikati na
Je více než jisto, že daně budou zvyšovány a nedostatek audience jak na schůzích, tak i v
že všichni budeme platiti větší daně. Kde však rozhlasu^ Ta^ f^r 2#aa*. ^d^lmí
lp-
m
Bi
li, jež jako dlouho trvající nemoc zanechala po
llflllll
mm
m
sobě jisté následky
mužem kapitalism,
Dnes je tím nemocným
kteréhož všechny vlády
mii
mí
llill
lil#
tm
iKip
mm
nalézti nové zdroje daní? Pozemkový majetek • w . .. .. .....
je zatížen daněmi tak, že ztěží bude moci né- společenský rad^ a kapitalism, svíjející se v
sti další zvyšování, zdaňování kapitálu umí- konvulsivních křečích může jejich konec u-
stěného v jistinách nelze také jen tak zhola spíšiti. Jak se pak utváří společenský řad, co
provésti, Uvalí-li se daně na hypotéky a stát- z těch trosek vze3de; zda něco lepšího, poví jen
ní, okresní, městské dluhopisy, zaplatí je kon- budoucnost. Ani náboženské, ani reformační,
cem konců zase majetníci pozemkových ma- ard státnické pilulky dosud uzdiaveni nemoc-
jetků. Proti dani z prodeje se hromadí den ze nérnu muži dnešního společenského řádu ne-
dne více protestů. Větší zdanění kapitálu v přinesly,
podnicích odnesou na hřbetě zase dělníci do-
S. P. Studničný.
Oddíl dopisevatelský!
kost využiťkovali, ale jak říkáme, na svoji
pěst’.
■
Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá-
vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy-
slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu
rozhodnutí.
El Campo, Texas.
Ctěná redakce a čtenářstvo Věstníku!
Tak je zas řada na mně, ale jen několik řá-
dek, a to bez okolků, tak, jak začal bratr Ze-
mánek. Tak br. Zemánku, jsem se musel přec
jen přeslechnout, když jsme hovořili o té naší
a vaší síře! Tak to jsi mínil ten pakatel, že se
týče té vaší síry proti naší, ono to zatím mělo
být, pakatel jako ekspenses, dobývaná naší a
vaší síry! V tom pádě Ty jsi na vrchu, to je
jako že jsi měl recht, a já dobře nedoslechl,
anebo snad bych to nebyl s tím pakatelem
Což je to proti tomu, přihnat se tam 50 neb
více kár a jaká by to byla výhoda, když by
bratra Zemánka syn, dělal průvodce, a vše
vysvětloval. Věřte, že by to nám Čechům, ale
lépe bude když napíšu našemu národu, udělalo
dobré oko, před jinonároaovci! Bratře Zemán-
ku, pochybuji, že by někdo záviděl bratru Da-
vídkovi ten příjem z té síry. On br. Davídek je
při všem tom příjmu skromný, neb to jeho-
kornová fajfčička ještě na vrchu zdrátovaná,
dokazuje tu skromnost, a to asi připomínku
na kdysi také časy všelijaké.
křižující křížem krážem, a pak o osazování
našimi krajany a lacinějším taxu. Kdo dokáže,
že v jakémkoliv okresu v celém velkém Texasu,
je tolik našinců, tentokrát napíšu Čechoslo-
váků, ale abych lépe uspokojil řeknu Čecho-
Moravanů, tak to mají mnozí radši, to ňa
věřte! Jo víte, jako, kdo to dokáže, dostane
řízením jsi nic nepřehnal a stojí to za pro-
hlednuti. A ty komíny, který jeden koštoval
více než vaše celé zařízení, a víme, oni jsou
dva! Já když jsem se k jednomu postavil, a
koukám se hoře, a mně připadalo, že už to
>' feoukám se ňore, a
komínisko na mě letí, ale to byla závrať, tak
že jsem se nevyškobrtnul! Tak bratře Zemán-
ku, toto by bylo jako vyrovnané, ale také mně
to mrzí, že naši bratři delegáti nedostali všich-
ni příležitost to okouknout, ač někteří tu blíz-
Ještě br. Zemánku něco o té práci, pro stě-
hování Hl. Úřadovny. Máš pravdu, že bři tem-
plovští se nejvíce zadrželi, což jim nemůže ni-
kdo upřít, a všecka čest jim za to, neb sám
uznávám, že pracovali nezištně a nehleděli na
ztrátu času a spolkli ledakde ledacos! Co se
El Campo týče, i naši pracovali, právě že .ni-
kady nejezdili na velký distanc, ale jak sám
víš, br. Zemánku, že ten jako malý piknik a
sezvání ze všech končin delegátů, se pěkně vy-
dařilo. To se ví, že ElCampští nesli všechno
vydání, a nás tak pěkné shromáždění těšilo.
Bratře Zemánku, pišeš o telegramech ve sjez-
du, co pak to nic neznamená! Fayetteville ne-
poslal žádný, a dostal to! Já musím dodat, že
jsem v tomhle, s tou Hl. Úř. nehrál žádnou
úlohu, jen co jsem se zmiňoval v novinách o
zdejším zdravém podnebí, o vánku příjemném
od zálivu, to že se to dejchá! A pak hajvej,
botlu piva. Ano, byli jsme zklamáni s tou Hl.
Úř, ale to byl ještě osud ostati na starém, a
doufejme pro nějaké dobro. Jen co našeho br.
L. C. Wychopně mrzí, že v sjezdu, že stojí ku
konci protokolu, že on děkoval bratrům za El
Campo, ale že mělo stát, že děkoval za 11.000
spolu-rodáků okresu Wharton. Toto si vy-
pořádejte s br. Wychopněm. Jestli se to bude
zdát někomu nesprávné, já to prodávám —
ale vlastně podávám — jak mi to bylo sděle-
no!
Dosud jest Věstník malůčký a je nám na-
řízeno jen každý kapánek toho a tak proto
těchto mojích jen pár řádků.
Byli jsme v Caldwell 18. září a to za biznisem
na kourthouze, těm komisařům okresním a
soudci dát vědět, že si nepřejeme by nám tax
z kteréhokoli toho akru zvyšovali, ale že si
přejeme nižší. Dohodli jsme se, oni něco sle-
vili, my něco přidali, a bylo to O. K. V Cald-
well jsme se nezdržovali, jen se přivítali s br.
Wondrášem a uháněli přes LaGrange na Co-
lumbus, kdež řeka Colorado ohrožovala záto-
pou.
Pozdrav všem čtoucím i redakci a dává na
zdarečky!
Staříček Jos, Bartoš,
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 48, Ed. 1 Wednesday, October 7, 1936, newspaper, October 7, 1936; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625075/m1/2/: accessed April 19, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.