Věstník (West, Tex.), Vol. 60, No. 6, Ed. 1 Wednesday, February 9, 1972 Page: 24 of 32
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
24
sem nábytku. A je velmi zajímavé, jak
se i v tom naprosto soukromém a úče-
lovém zařízení obráželo vždy celé po-
jetí světa. Existují období, kdy vlézt
do postele rozhodně neznamenalo od-
počinout si jak nejlépe možno. Období,
kdy se pořádně vyspaly jen asi velmi
silné povahy, nebo ti, kteří na “lepší”
neměli. Spávalo se pod zaprášenými
nebesy, baldachýny, mezi vyřezávanými
tzdobami, o které se spáč mohl potlou-
ci. Lůžka bývala na pódiích a vystupo-
valo se k nim po schodech. Konečně,
vzpomeňme si na dobu ne tak příliš
vzdálenou, kdy k pravému spánku pa-
třil tvrdý podhlavník, vysoko nastlané
polštáře a neprodyšně vycpaná peřina!
—Někdy si vlastní postele vážili tolik,
že ji vozili s sebou i na návštěvy i na.
válečná tažení, jindy se kolem králov-
ského leže scházeli ministři a dvořané,
Můžeme říci, že každá doba měla svou
postel. Ohlédneme-li se hodně hluboko
do historie, vidíme třeba, že postel sta-
ro-egyptská byla hezká, a možno říci
moderní; jednoduché, nízké lehátko.
Královna, Kleopatra si sice spaní tro-
chu komplikovala tím, že si pod hla-
vu podkládala “polštářek” z alabas-
tru nebo slonoviny, aby si nepoškodila
účes. Ale víme, že se jí kousek nepo-
hodli docela vyplatil a byla to její věc.
Přímí předkové naší civilizace, Řeko-
vé — ti zase spali tak vysoko, áe po-
třebovali stoličku nebo podnožku, aby
se na lůžko dostali. Zřejmě díky svému
zvláštnímu nadání pro filosofií a rov-
nováhu vůbec měli klidný spánek a
neobávali se tvrdého přistání na po-
dlaze. A pokud se týče starých Říma-
nů — ti už používali marrace plněné
Vlnou, peřím a slámou a znali už 1 pro
stěradla, vylněné přikrývky i ozdobné
přehozy!
Ale postel není jen historickým ku-
sem výbavy. Všimla si jí i lidová mou-
drost příslovím: Jak si kdo ustele, tak
si lehne. A také různé pověry. Je napří-
klad celá řada ustanovení, na kterou
světovou stranu má být obrácena hla-
va našeho lože, aby spánek byl klid-
ný a chráněný od zlé moci. Správný ú-
hel se určuje pomocí hvězdy, v jejímž
znamení jsme narozeni; Můžeme si o
tom myslet, co chceme, ale bral to do-
slova spisovatel Dickens. Cestoval všu-
de s kompasem jen proto, aby si mohl
nařídit spaní v správném směru.
Spací zařízení má své dějiny, svůj
vývoj a budoucnost. Nelze se bez něho,
aspoň prozatím, obejít. Každý potřebu-
jeme takový koutek, kde nabereme sí-
VĚSTNÍK
lu pro příští den. Kde můžeme být roz-
cucháni, bez navyklých grimas, kde
nás nikdo nevidí a ani my se nevidí-
me. Chytré -hlavy si vymýšlejí kruhová
lůžka, ložnici kombinovanou s lázní,
kde ráno můžeme přímo zpod pokrýv-
ky skočit do nádrže vyhřáté vody. Po-
dle mého názoru by stačila postýlka
skromnější, ale která by nám dala spá-
nek zvláštního druhu. Takový, který by
přinesl nejen odpočinek, ale také nám
ukázal nejlepší řešení a rozhodnutí v
našich starostech a problémech. To by
byla pohoda! Ale na něco takového si
asi ještě počkáme.
(Zaslal br. K. Sicner)
7me výročí nové síně řádu 88 v ned. 13. února
DR. EMIL HOLUB A HOLICE
Bývalé okresní město Holíce ve Vý-
chodních Čechách se hrdině bránila 5.
května roku 1945 proti postupujícím o-
kupantským silám od Vysokého Mýta.
Z budov utrpěla největší zásah staro-
bylá jednopatrová radnice s věží, kte-
rá prohořela do základů a nebyla již
Po revoluci obnovena. Na jejím místě
dnes stojí nová třípatrová budova ná-
rodního výboru.
Ve staré radnici, kde měl byt i měst-
ský lékař MUDr. František Holub, se
narodil 7. října 1847 syn Emil, později
rovněž lékař, věhlasný a nej úspěšnější
český cestovatel.
V červenci roku 1872 se rozhodl pro
cestu do Afriky, nemaje ani dostatek
finančních prostředků. Jeho mecená-
šem byl Vojta Náprstek, jehož finanč-
ní podporou dostal se do Kapského Mě-
sta v jižní Africe. Odtud se odebral do
port Elizabethu, kde se věnoval z po-
čátky lékařské praksi, ale záhy nasto-
pil badatelskou cestu přes Dutoitspan
s diamantovými poli do nitra Afriky a
k řece Zambezi. Tato pouť trvala sedm
roků (1872 — 1879 a jejím výsledkem
bylo rozsáhlá Činnost sběratelská a
národopisná. Do Prahy přivezl přes 30,-
‘000 trofejí a po čtyři roky se věnoval
zpracování těchto sbírek, přednáškám
a sepisování cestopisu “Sedm let v
jižní Africe”.
Nová touha po dalších objevech ho
hnala znovu do Afriky. Druhou cestu
podnikl však již s šesti nosiči a v do-
provodu manželky.
Tato druhá cesta trvala čtyři roky
(1883 až 1887.) Podařilo se jim pronik-
nouti až na území Mašukulumbů, kam
nepřišel do té doby žádný Evropan. By-
li však nakonec přepadení loupežlvými
Mašukulumby a o vše obrání. Po vel-
kém utrpení a strádání byl dr. Emil
1 Ve středu 9, února 1972
Holub se ženou nucen se vrátit'cle Ev-
ropy na podzim roku 1867, se sbírkami
shromažďovanými v předcházející! mí-
stech pobytu.
Dr. Emil Holub koná opět přednáš-
ky o výstavy sbírek, k jejichž převozu
bylo zapotřebí 72 železničních vagónů
a píše dílo “Druhá cesta po jižní A-
frice. z Kapského Města do země Ma-
šukulumbů”
Třeti africkou cestu již nepodnikl,
navštívil však USA, kde pobyl rok na
pozvání zeměpisné společnosti ve Wa-
shingtonu a přednášel v mnoha mě-
stech o Africe.
MUDr. Emil Holub byl úznáván jako
velký znalec a odborník. Kupříkladu
belgický král Leopold II. se sílím ra-
dil o africkýeh otázkách a angiičan Ce-
cil Rhodes, uchvatitel rozsáhlého úze-
mí (Rhodesie) těžil značně z Holubo-
vých výzkumů geografických a příro-
dovědeckých.
21. února roku 1902 zastihla po vel-
ké starstiplné pouti a vyčerpávající
práci MUDr. Emila Holuba smrt a byl
pochován ve Vidní, kde til a pracoval.
Růžena Holubová, která byla o 18
let mladší svého muže, dožila se věku
93 let v roce 1958, kdy skonala. Je-
jím odkazem dostaly rodné Holice pra-
covnu dr. Emila Holuba, knihovnu a
část sbírek, zbylých po slavném cesto-
vateli. Ucelený soubor všech sbírek dr.
Emila Holuba se asi již nikdy nedosta-
ne do rodných Čech. Dr. Emil Holub
měl tehdy veliké starosti s umístěním
sbírek, které lhostejnost tehdejších čes
kých kruhů za rakousko-uherských po-
měrů odmítala. Byl nucen většinu sbí-
rek rozdati školám, ústavům a mu-
seím v Evropě, Americe i v Africe. U
nás zůstala tedy nepatrná část velkole-
pých sbírek.
Dnes se rondě Holice hlásí hrdě k
slavnému rodáku MUDr. Emilu Holu-
bovi. Zbudovali mu pomník, ale také
vedle nového kulturního domu pře-
krásný památník — “Africké museum
MUDr. Emila Holuba” se 400 m/2 vý-
stavní plochy. Vstupní štít — relief
sochaře Jana Štursy, znázorňuje Holu-
bovo rodiště — starou radnici, dále pi-
etně vestavěna pracovna s úmrtním
ložem, pracovním stolem, knihovnou a
cestovním kufrem, podobizny jeho,
choti a rodičů. Jsou zde obrazy, kores-
pondence, doba dětství i studiíí, celé
životní pouť s nástinem cest a písem-
ných děl. Druhá část musea tvoří sbír-
ky “Napříč Afrikou”, zvěř lvi, žirafa,
leopardi, antilopy, zebry, sloni, buvo-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Sefcik, R. J. Věstník (West, Tex.), Vol. 60, No. 6, Ed. 1 Wednesday, February 9, 1972, newspaper, February 9, 1972; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625318/m1/24/: accessed April 24, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.