Věstník (West, Tex.), Vol. 23, No. 29, Ed. 1 Wednesday, May 29, 1935 Page: 3 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 29. května 1935.
ští přejí všem slovanským národům to nej -
lepší a nejlepší zárukou, aby nad nimi vládli
zase vlastenci Slované, ale v Rusku tomu tak
není. O to mmáme přesné doklady, vždyť
již všechny národy začínají si všímat židů
a říkat jim pravdu.
V katolickém amer. časopise “The Cross”
klade universitní prof. Donald MacLean ur -
čité otázky Samuelu Untermayerovi, vedoucí-
mu židovského listu “World Jewisch Economic
Federation”.
Tyto otázky zabývají se poměrem židů ke
komunismu a bezbožecké propagandě a zní
takto:
“Můžete mi říci, kolik je židů Kominternu?
Jest přeháněno, když se tvrdí, že 545 nejvyš-
ších sovětských úředníků je 447 t. j. 88% ži-
du? Je pravda, že Jaroslavski, šéf bezbožec-
ké fronty i propagátor atheismu je židem?
Je pravda, že Trocký, Ziňověv Kameněv, Lit-
vínov a většina vůdců jsou židé? Je pravda,
že všeobecně jako apoštol komunismu, uz-
návaný socialista Karel Marx byl židem? Je
pravda, že president bankovní firmy Kuhn
Loeb a Cie v New Yorku daroval Leninovi mi-
lion dolarů k financováni komunistů?”
Samozřejmě, že univer. prof. MacLean ne-
potřebuje čekat na odpověď, protože tato od -
pověď je dána samotnými otázkami.
Ano, p. Brenner, v tom sovětském ráji se
vede dobře také jen jednotlivcům, tak dobře
jako v kterékoliv buržoásní zemi, jak to
komunisté nazývají. Dala-li židovská firma
milion dolarů z New Yorku na propagandu
komunistskou, kolik darovali teprve v celém
světě židé? Že by to darovali, aby ruskému
náx-odu vytvořili ráj? Pravda je, aby pomocí
ruského národa a ruského bohatství se do-
stali k světovládě. Každý prozíravý arijec by
měl čisti “Protokoly” ze shromáždění Sión-
ských mudrců z roku 1897 v Basileji vydané,
které byly získány z tajného úkrytu ve Fran-
cii a jsou ve všech jazycích překládané, ve sta
tisících exemplářích v každé zemi. Ve Švý-
cařích zionisté podali žalobu proti tomu, ale
nemohli dokázat, že nejsou pravdivé, třeba
mají pyramidy zlata. Jak interntionální vlá-
da vypadá, vidíme z bezpráví páchaném v
Rusku na slovanském národu. Co odveta na-
stala nová éra arijských národu, jakožto sta-
vovská demokracie dnes již skutkem v Itá-
lii, Německu, Rakousku, Polsku, Bulharsku,
Portugalsku, Estonsku a v celém světě je na
velkém vzestupu. Ovšem židovské a polo-
židovské tisky nazývají to u vás Hitlerism,
a vytýkají Hitlerovi, že je vrah. Cárské Rusko
bylo též vrahem, ačkoliv za posledních 58 let
bylo za carů 55 poprav politických, ale nepo-
dotknou kolik milionů Slovanů bylo zmařeno
za pouhých 16 let.
Nevěřte velkokapitalistickým tiskům, ty se
zakládají na “Talmudu Šulchan Aruchu”,
které by měl čisti každý arijec pro svoji zá-
chranu. Máme obchodní a velkotiskovou vel-
moc ponejvíce v židovských a položidovských
rukou, knižní obchod jest takřka v jejich ru-
kou, slušné četby málo, zato ale špatného
braku nejvíce. Záleží na vás tatíci a matky,
aby vaše dorůstající mládež to nečetla. Pro-
to Hitler, když dostal se k moci, tak to jed-
noduše spálil a více takový brak nesmí tisk
chrlit a otravovat národ.
A ještě vám něco vysvětlím z našeho tisku,
který vydávají ponejvíce hebrejci, najdete ty-
to slova: tendence, tolerance, frekvence, sen-
sanse, subvence, sanace, diference, benevo-
lence, inflace, deflace, reflace, devellace, de-
posit, deficit, humanita, disponovat a jiná
slova a ptám-li se někoho co to a to slovo zna-
mená a žádný takřka neví, proto se laskavě
obracím na pana Bartoše, co na tu zkomole-
ninu říkáte. Pravda br. red. Moučka napomí-
ná dopisovatele, aby psali co nejsprávnéji
česky a x tomu v Americe, a v české vlasti
máme packovat přes spitvořená slova, proto
takové plátky vůbec nekupuji, třebas je to
laciné, ale odebírám od pravých ariiců ne-
zprzněné a věcné, třeba hodně dražší, neboť
naše trusty to umí zacenit, a pak skrz censu-
ru to musí projít.
Ani svoboda tisku, slova a též ne shromáž-
VÉSTNÍK
dovací a petiční. Hany se kydaly na šlechtu
za Rakouska, ale dnešní, to jsou samci, obzvlá-
ště ti, kteří tam přišli s roztrhanými kalhoty
a dnes pobírají i sta tisíce, a vůbec tolik ko-
rupcí a afér nebylo za celých 300 let za Ra-
kouska, co teď v pouhých 16 letech.
Ó, kéž by se mohlo všechno Slovanstvo spo-
jit, když Germáni začínají vystrkovat rožky
“Drang nach Oesten”.
Ku konci zdravím redakční spolubratry a
celou Jednotu, ale obzvláště řády: San Anto-
nio, Vyzovice a Robstown, jejich členem jsem
byl. Zdar S. P J. S. T.!
Váš spolubratr,
Václav Podest,
Louise, Texas.
Milí čtenáři!
Právě nám zapršelo, tak napíši pár řádků.
Napíši pár mojích zkušeností z mého mládí.
Pocházím z Chvalsovic, do Dobše jsem cho-
dil do školy, asi slabou hodinu cesty. Pochá-
zím z chudobných rodičů, měli jsme chaloup-
ku a asi dvě měřice pole. Děti jsme byli čty-
ři, 3 kluci a 1 holka. To bylo moc skromné ži-
vobytí, otec vydělával kde se dalo co vydělat,
a také jezdíval do Pruska za prácí zednic-
kou, při které pomáhal. Tam platívali za prá-
ci lepší mzdu. Když jsme dorůstali, starší
bratr jezdíval s otcem do Pruska. Jelikož se
byl vyučil zedníkem* tak vydělával více než
otec. Tu přišla řada na mne, že si mohu vy-
sloužit nějaké kalhoty a kabát, že to bude
lehčí pro rodiče. Milého Francka zavezli do Ně-
mec, za osm zlatých. To si nemyslete, že
skutečné zlato. Byly to takové hadry, byl na
nich vytištěn Franz kaiser Josef, a ten před-
mět! jsem nenáviděl už tenkrát.
Pást dvacet kusů hovězího dobytka a asi
30 ovcí, udržet to pohromadě, byla to pro mne
dost velká svízel, a stávalo se, že často jsem
dostával nějaké ty neberné. Byl jsem zjed-
naný u Němce. To jsem vyháněl stádo ráno
a po poledni. Mezi úrodami nebyl žádný plot,
tak některý dobytek skočil tam nebo onam
do úrody ,a to bývalo k mojí škodě, neb když
se k tomu objevil majitel, tu bylo hned pár
pohlazení po tváři a hlavě, to však jsem již
byl s takovým povoláním obeznámen z domo-
va. Bylo mi teprve 10 let, a toho dobytka bylo
na mne moc. Ti Němci byli jako dobytek,
samý platdeutsch a nebudu podotýkat jak
náš národ nazývali; to žáden národ nedoká-
že přezdívat našincům, jenom Němci. To by-
la taková řeč, že se nemohli domluvit. Krum-
lov to bylo půl české a půl německé, a Něm-
ci mluvili správněji. Prachatice také půl a
půl, a bylo tam také stálé vojsko, myslivci.
Mnohý ze čtenářů si pamatuje, že Prachatice
leží mezi kopci. Husinec, to je blíže východu,
pak Vlachovobřezí, tam jsem si často koupil
eerbuláty. Mnohý se bude divit co to je? To
jsou koňské vuřty nebo psí. Tam ten kraj
jsem znal co malý kluk. V Čekině tam byli
sami židé a měli tam židovský hřbitov, na
němž byly takové veliké kameny. Jednou
jsem se ptal staršího židáka, proč mají ty
veliké kameny a on povídal, že takové kameny
pokládají na zemřelého, by tam odtud ne-
utekl.
Byl jsem rád, když léto uteklo, neb moje
svízele přestaly. Málo jsem se naučil, neb ti
občané nečetli žádných novin. Když se sešli
někdy dohromady, tak měli velkou polemiku
o samých ojexen a Kue, o tom mluvili celého
půldne.
Když přišel podzim, to jsem musel snášet
jehličí v lese na vůz. To se nahrabalo na hro-
mádky a vozilo domů, by vystačilo přes zimu
na stlaní pod dobytek. To byla práce obtížná
pro velikého ne tak pro malého. Když se ne-
dalo to dělat, tak se mlátilo, a já také musel
mlátit; bývalo nás obyčejně pět, a já jsem
to skoro vždy spletl, a také jsem ihned dostal
výplatu. Můžete si představit, jak se mi ta
práce zamlouvala. Ten sedlák byl učiněný
grobián. Jednou jsme spolu naplňovali žito
do pytle, já držel pytel a sedlák naplňoval.
Mně se chtělo zakašlat, tak jsem hlavou li-
hnul na bok a pytel se při tom drobet skřivii,
a tu jsem dostal tolik neberných, že jsem
Strana 3
zapomněl kde jsem. Druhý den jsem se o-
budil, a věřte mi, že jsem byl překvapený,
neb jsem lžele v posteli v peřinách. Tam má-
ji zvyk, že každý čeledín léhá v maštali na
řezance ,a proto jsem byl překvapený. Byl
jsem samá boule a modřina. Když jsem se
trochu vyloupal, tak jsem šel ku představe-
nému, tak mi totiž natroubili starší lidé, a
jsem je též poslechl. Představený měl starší-
ho dělníka, a ten mi přetlumočil, co se mi
stalo, on napsal nějaký protokol, a povídá, že
je mu divné, že jsem tam vydržel celý čas,
neb že jim každé léto kluk utekl. Ten sedlák
totiž každému klukovi natlouk, aby mu ne-
musel dát žádnou službu. Mne však doma
přikázali, že ať poslouchám, to byla od ro-
dičů obyčejná nauka. Mně také. nezaplatil,
až když jsem přišel s otcem, a pak mně musel
více zaplatit než jednou tolik.
To je vychování chudého kluka ve staré
vlasti: samé otloukání a postrkování. Ovšem
všichni nejsou tak urputní, a jsou též Němci,
že se jim musí dát všecka čest. To byl jediný
nešlechetný Němec, co neměl žádný cit.
Budu pokračovat.
V úctě,
Frank Churan.
Moulton, Texas.
Ctěná redakce Věstníku!
Buďte tak laskaví a mějte strpení s tímto
dlouhým dopisem. A ctění čtenáři a čtenář-
ky pozor, čtěte opatrně a příležitostně dva-
krát.
Jak je teď ticho o dr. Townsendově plánu.
Ale on žije, a jeho příznivci, a doufejme, že
budou žiti. Kdekateré noviny píši o prosperi-
tě, ale buďto nechtí neb do Townsendova
návrhu nevidí, neb se bojí veřejně vyslovit.
Komu by ten Dr. T. návrh uškodil? Tedy na-
hlédněme drobet dál a předložme sobě každý
zvlášť, jestli by Dr. T. návrh byl prospěšný
pro prosperitu nebo ne.
Co jest Dr. T. návrh? On chce, aby každý
stařeček nebo stařenka po 65 letech obdrželi
200 dolarů měsíční pense, ale jest podotknu-
to, že z těch peněz by žádný nesměl hotové
peníze žádnému dávat a pak že ty peníze by
musel každý měsíc utratit. Jest mnoho lidí,
kteří říkají: “Já bych tolik peněz nebyl vsta-
vu utratit za měsíc.” Oni ale by se naučili,
že by je utratili třeba ještě více. A to by
zbudovalo prosperitu rychleji než cokoliv ji-
ného, poněvadž by peníze přišly do obchodu.
Kolik asi je těch starých lidí,.kteří nemají žád-
né děti, pradítky a tak dále, a příbuzné? Ti
stařečkové a ty babičky by těm dítkám ne-
směli dáti hotové peníze, aby je ty dítky
měly rády. Ale když bych já tolik dostal kaž-
dý měsíc, já bych jel každý den k někte-
rým přátelům a přinesl bych jim dost, aby
mi mohli dáti dobrý oběd. A dítkám bych do-
vezl ledacos: punčošky ,obleky atd. Pak máme
Red Cross. A: každý člověk patří k některé ví-
ře, neb spolku, neb má velikou pojistku k
placení každoročně. To by mohl pak platit
měsíčně. Některý se pozastaví a řekne: “Já
bych nemohl ani na kostel nic dáti”, atd.
Já bych to dělal následovně: když by sta-
věli nový kostel, já bych tam poslal podle
možnosti cement, cihly a písek, nechal na-
vést atd., a to by také pomohlo.
Kdo by z toho měl příjem? Já mám zato,
že obchodníci by při tom netratili ani novi-
náři, neb ti staří rádi čtou. Některý řekne:
“No, to je dobré, ale pro našeho velebného
bych neměl hotové!” Já bych nakoupil slepic,
kachen, husí a nechal bych to dovézt na faru,
a velebný pan by mi za. to tak poděkoval ja-
ko za hotové peníze.
Přátelé, ukažte mi jednoho obchodníka neb
řemeslníka, neb kteréhokoliv jednotlivce, kdo
by při tom trpěl, kdo nemá víc než 100.000 do-
laru. Farmářské výrobky by byly dobře pla-
cené, dělníci by byli dobře placeni. Dr. T. to
má dobře vypočítané, on jest pro chudý a pro-
střední lid. A proto ten chudý a prostřední
národ by měl ocenit dr. Townsenda návrh,
poněvadž on ví, kdo trpí a jest utiskován.
Ale při tom Dr. T. nechce dát pensi jen
chudým lidem, on si přeje, aby každý člověk,
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 23, No. 29, Ed. 1 Wednesday, May 29, 1935, newspaper, May 29, 1935; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625354/m1/3/: accessed April 24, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.