Věstník (West, Tex.), Vol. 35, No. 38, Ed. 1 Wednesday, September 17, 1947 Page: 3 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 17. září 1947.
VĚSTNÍK
Strana 3
Američtí umělci navštěvují nyní Českoslo-
vensko nepoměrně více než před válkou. Po hu-
debnících přicházejí i filmoví herci. Rita Hay-
worth zúčastnila se československé premiéry
svého filmu Gilda v Praze a zajela také do Kar-
lových Varů. Clark Gable se léčí v Mariánských
Lázních.
V posledních letech první padesátky naše SP
JST zavedla řadu moderních pojistek, zvláště
15 a 20 letou splacenou a nadační, dvojnásobné
pojištění v případě smrti následkem neštěstí a
pod. Zdokonalení toto vyneslo Jednotě krásný
přírůstek nových členů a samočinně usnadnilo
i práci našim organisátorům.
Rakety na Měsíc. Pozorovatelé vázáni na Ze-
mi — jsou odsouzeni k úloze slepců, dokud jim
atmosféra brání vidět většinu nebeských těles
v jejich skutečné podobě. To říká slavný astro-
fyzik z California Instute of Technology, <tr.
Fritz Zwicky, jenž koncem července oznámil, že
se věda brzy pokusí tyto překážky odstranit. V
článku magazínu “Ordnance” oznámil dr. Zwi-
cky, že on a jeho spolupracovníci doufají, že se
jim zdaří vymrštit ze země umělé meteory, aby
jimi bombardovali Měsíc, Jupiter a jiné plane-
ty s úmyslem zjistit, z čeho se skládají. Vědci
také doufají, že prozkoumají tajemství prosto-
ru dalekohledy, spektografy a jinými vědecký-
mi přístroji nesenými v raketách. Aby se získal
dobrý výhled na vesmír, o němž se nám ani *e-
zdá, hodlá dr. Zwicky užít tří druhů střel: pr-
votní velké rakety, jako V-2, jež ponesou věde-
cké přístroje do horních vrstev zemské atmos-
féry; druhotné rakety, jež budou z prvotní ra-
kety vypuštěny do výše 650 mil a rovněž pone-
sou přístroje se zařízeňlm pro samočinné za-
znamování pozorování. Dr. Zwicky věří, že je
možno takové střely namířit na Měsíc a jiná
planetární tělesa, a že srážky budou dalekohle-
dy se Země viditelný. Jiné se stanou umělými
satelity Země, kroužícími na věky okolo naší
planety. Kromě odkoukání měsíčního povrchu
očekávají střelci raket, že se velmi poučí o zem-
ském elektromagnetickém poli, o fysikálních a
chemických vlastnostech horních vrstev atmo-
sféry, o mezihvězdném záření a o aerodynami-
ce — nauka, o pohybování se plynů a par.
T«:ou dva rozdíly mezi bratrskou jednotou a
pojišťující společností. Pojišťovna jest zalo-
žena a řízena pro zisk a prospěch podílníků,
kdežto bratrská jednota jest řízena pro dobro
a zisk všech členů.
UNRFA dodala Československu do konce vál-
ky za svého působení zboží za 264,075,000 dola-
rů. Generální ředitel UNRRA Rooks poslal pre-
sidentu Benešovi projev, kde praví, že Česko-
slovensko je symbolem ideálů UNRRA, vzneše-
ného pojetí mezinárodní činnosti a úspěšného
provedení největšího mírového plánu, Jaký svět
kdy provedl. Československá republika je vý-
mluvným důkazem, že národv všeho světa mo-
hou společně pracovat k míru. Největším po-
mníkem UNRRA, praví pan Rooks. je pokrok,
kterého dosáhlo Československo od roku 1945,
a československý lid, který statečně odolával
nepřátelské okupaci. Hlavní zásluha za vyko-
nanou práci náleží československé vládě. Také
šéf mise UNRRA v Československu — Aleksě-
jev — rozloučil se s čs. lidem řečí v rozhlase.
Pravil, že všichni představitelé UNRRA stejně
soudí, že Československo je vzorem v úspěšném
použití pomoci UNRRA k hospodářské obnově
státu a pro úlevu trpícímu obyvatelstvu. Ů-
spěch byl zaručen také tím, že dodávky přijí-
mala a rozdělovala sama vláda. Pan Aleksějev
zdůrazňuje jménem všech představitelů UNRR
A. že československý národ nežil jen nadějemi
na pomoc UNRRA, nýbrž přičiňoval se také
sám za vedení svého presidenta a vlády. Ko-
nečně připomíná pan Aleksějev, že organisace
UNRRA vznikla z přesvědčení, že válečné zatí-
žení jednotlivých spojených národů bylo ne-
rovnoměrné, a tak ty národy, které neutrpěly
okupací, daly do společného fondu celkem dvě
procenta svého národního důchodu a založily
organisaci mezinárodní vzájemné pomoci.
Každý člen bratrské Jednoty má vzájemnou
účast na osudech všech jiných členů Jednoty a
všichni členové máji podobný zájem v každém
jednotlivém členu.
Co jsou dožínky? Národní obyčej skončení
žní, zvyky jež přečkaly staletí —- to jsou dožín-
ky či obžínky nebo žactva. Hold práci rolníkově
a projev uznání všem, kdož přiložili ruce k dílu,
Hold tím větší a vděčnější, čím naléhavější jest
potřeba její. Každý z nás dívá se s uspokojením
na svou práci a na její zdárný výsledek. Tím
více může býti hrdý na výsledek své celoroční
práce rolník, jenž pracuje nejenom pro sebe —
ale pro všecky a tím stává se jeho práce vzne-
šenější a její ukončení — dožínky — stávají se
jásavým manifestem vyznáni lásky k práci. Je
to výraz uspokojení nad zdárným provedením
díla a zároveň snaha udržet tento zdar i pro
příště. Dožínky byly ve staré vlasti odedávna
projevem díků za úspěšně vykonanou sklizeň.
Na posledních vozech úrody byly připevněny
kytice a vracející se ženci s nazlátlým klasem
úrody byli lidem srdečně zdraveni.
Na otázku, kdo je odpovědný za dnešní ně-
meckou bídu, odpoví v britském pásmu Něme-
cka nejméně devět lidí z deseti: Die Alliirten.
Ne Němci, ne Hitler, ani jeho šílení hospodář-
ští a militariitičtí rádci. Odpovědni jsou —
Spojenci.
O nějaké změně v duchovním životě Němců
nelze mluvit — prohlásil za rozhovoru s ameri-
ckými novináři bývalý essenský starosta Re-
mer. Němcům ani nenapadne nejprostší vy-
světlení, že mezi dobami, kdy byli pod Hitlerem
ze všech válčících národů nejlépe živeni a dny
bídy, v nichž se Němcům začala představovat
demokracie, je právě ničivý zásah válečné smr-
šti, jímž se zpečetila německá porážka a nejen
zastavil přísun potravin z okupovaných zemí,
ale ze značné části i zničilo to, co ještě v zemi
zbývalo z dřívějších lupů. Němci si vymýšlejí
báchorky, že se z Německa odvážejí potraviny
do Anglie a do jiných zemí, ačkoli se denně mo-
hou přesvědčit, že sami žijí z potravin doveze-
ných a že domácí zemědělství na jejich příděly
nepřidá o mnoho víc než to, co se za dopravy
dovf jených zás >b na německých di lhát i
krade. Mnozí se opájejí ilusí, ž§, nynější stav v
Německu je jen dočasný. Přes těžké následky,
jež měla právě pro Německo válka, věří skoro
všichni ve válku další. Bývalý ■'letecký důstoj-
ník řekl na otázku, zda se mu nestýská po létá-
ní, že si přece člověk někdv musí odpočinout a
že stejně už možná za rok bude zas zavolán.
Bývalý zajatec v pracovní četě u Minden míní,
že čas vrátit se domů bude “až oo válce s Ru-
skem”. Opatrní Němci arciť říkaií. že válka bu-
de teprve za deset nebo za dvacet let — ale ne-
pokrytě nebo taině na ni sooléhají skoro všich-
ni. okřídlený vtip v Berlíně po roce 1944 bvl:
“Těšte se, že máme válku, protože mír bode
hrozný.” a název městské čtvrti Friedenau dnes
vyslovují Berlíňané důsledně na dvakrát: Frie-
den, au . . . Mír je cosi, co je bolí.
Sídliště pro deset tisíc obyvatel. Poblíž Běl-
ského lesa u Osstravy byly dle zprávy tisku za-
počaty práce na výstavbě vzorného sídliště,
které bude rozděleno na tři sektory. Každý sek-
tor tvoří samostatnou jednotku asi se 600 byty.
schoďových domů a celková výstavba sídliště,
od rodinných domků až po osmipatrové nájem-
né domy. bude uskutečněna v několika letech.
Střed sídliště bude tvořit náměstí. Sídliště při-
pojuje na stávající elekerickou dráhu poblíž
Bělského lesa a předpokládá provedení nové
elektrické dráhy po výškovické silnici. Sídliště
nebude rušeno dálkovými komunikacemi. V
zásadě bylo řešeno, aby střed každého sektoru
zůstal dopravou netknutelným pásem v zeleni,
zde budou umístěny jesle, mateřské školy T. a
II. stupně a drobné prodejny. Při hlavním ná-
městí bude soustředěn obchod, kultura, tělo-
výchova a administrativa. Sportoviště a koupa-
liště je navrženo ve středu v sousedství lesů.
Navržené sídliště má asi 200 akrů plochy a bylo
by v něm celkem 1,800 bytových jednotek, dále
budovy nro pensisty. Dopravní spojky dotýkají
sídliště jen v obvodě a kromě toho jsou tyto
dálkové cesty odděleny 60—90 yardovým zele-
ným pásem od domů sídliště. V pásmu mezi Po-
laneckou drahou a nově vybudovanou cestou v
severní části, je navrženo umístiti potřebný mí-
stní průmysl, t. j. vodárnu, teplárnu s prádel-
nou, hasičskou zbrojnici a ústřední garáže. Mo-
del konečného plánu sídliště byl zaslán mini-
sterstvem sociální péče na výstavu urbanismu
do Paříže. Už se bourají první dřevěné vojenské
baráky, které byly postaveny za okupace a po
skončení těchto prací se prý ihned přikročí ke
kcpání základů pro prvních 8 domů a započne
se stavba připojené silnice na severu sídliště.
Tato dopravní linka bude při výstavbě sloužiti
při dovozu potřebného materiálu. Plán sídliště
vypracovali tři ostravští a dva pražští archi-
tekti.
Otakar Teyschel, profesor dětského lékařství
na Masarykově universitě v Brně, zúčastnil se
s 22 čs. odbornými lékaři mezinárodního sjez-
du dětských lékařů v New Yorku. Ve zvláštním
článku pro krajanský tisk děkoval krajanům i
státní americké veřejnosti za účinný zájem o
Československo a za všecku pomoc, kterou bylo
možno obnovit léčebnou péči o děti. V závěru
profesor dr. Teyschl pěkně pravil, že “lid Spoj.
států má tu největší kulturu, jakou národ může
míti: Kulturu vlídného dobrého lidského srd-
ce.” .
-) * a ♦ (- r
ČERVENÝ KŘÍŽ SŇATKOVOU KANCELÁŘÍ
Roku 1863 generál G. H. Dafour spolu s mno-
ha přáteli založili v Ženevě ve Švýcarsku Ko-
mitét mezinárodního Červeného kříže, neboť
do této doby nikoho nenapadlo starat se o oběti
války. Byl to veliký čin a rozsah této světové
organisace dávno zastínil jméno jejího zakla-
datele. Lze si sotva představit, jaká je dnes a-
genda této světové organisace. Miliony dopisů
docházejí do Ženevy, miliony bolestí jsou tu vy-
léván"- a doprovázeny stejnými miliony proseb.
Všechny bolesti lidí, postižených válkou, sem
docházejí a všechny naděje se sem upírají nad
propastí beznaděje.
“Má drahá Ženevo,” píše sem na příklad za-
jatec z Indočíny, “pospíchám, abych Vám sdě-
lil, co je nového v mém životě. Jsem zdravý a
Váš dopis jsem obdržel. Jsem .šťasten, že na
mne stále myslíte, a že se zajímáte o můj osud..
Věřte* že na Vás nikdy nezapomenu a že na Vás
myslím stále.”
Tak si představuje Mezinárodní kříž prostý
zajatec někdo v indočínské džungli. “Má drahá
• Ženevo,” pokračuje pak ve svém dojímavé pro-
stém psaní, “kdybyste věděla, jakou radost
jsem měl, když jste mi sdělila, že doma. jsou
zdrávi, a když jsem z Vašich rukou dostal psaní
z domova. Víte, jaké je to štěstí pro zajatce?
Doufám, že Vás po válce budu moci navštívit.
Byl bych šťasten, kdybyste mi poslala svou fo-
tografii. — Chtěl bych Vás poznat alespoň tak-
hle, než se s Vámi seznámím osobně ...”
Bude asi zklamán ten náš indočínský zajate-
ček, protože budova Komitétu jíž si zpersonifi-
koval, je stejně úředního zevnějšku jako vše-
chný budovy, v nichž se organisuje a vyřizuje
úřední agenda.
A ta není nepatrná. Sáhněte jen po plném
psaní — je z Maroka a stěžuje si v něm jedna
marocká maminka: “Drahý Komitéte, psala
jsem Vám psaní. Nechápu, že nemůžete najít
mého syna, vědyť jsem ho označila sedmi jmé-
ny, tož ho přece'najít musíte!”
A mladé, dívka z Itálie prosí zoufale: “Drahý
Červený kříži, prosím, zařiď,»„aby můj otec do-
stal moji fotografii. Neviděl mne mnoho let.
Nyní jsem už velká,, učím se dobře, a dobře se
chovám, aby měl radost. Buď ke mne tak hod-
ný a napiš mi, že je živ, a že by mne rád viděl.
Pošli mi moji fotografii a dopis . . . Děkuji Ti
vroucně.”
Je to dojemné. Snad i slzy do očí to vtlačí. Ale
tam v Ženevě jsou zvyklí na takové lidské tra-
gedie. Řeší je podle svého nejlepšího vědomí a
svědomí; občas jim je přidělen úkol radostněj-
ší. Neboť přijde dopis, který Červený kříž také
zprostředkuje: “Drahý Magne, odpovídám “a-
no” na Vaši otázku, neboť Vás miluji. Navždy
Vaše Eva.” Pan Magnus jí odeslal psaní také
prostřednictvím Červeného kříže: “Drahá Evo,
jsem šťasten, že jste řekla “ano”. Budeme mít
svatbu co nejdříve, ano? Miluji Vás. Magnus.”
V takových případech se kancelář rozzáří ra-
dostí. Ale bývá to jen zřídka.. — Smutku je tam
víc. (P. Chrysostom Mastík, Ženeva).
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 35, No. 38, Ed. 1 Wednesday, September 17, 1947, newspaper, September 17, 1947; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625371/m1/3/: accessed April 24, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.