Věstník (Fayetteville, Tex.), Vol. 12, No. 26, Ed. 1 Wednesday, May 14, 1924 Page: 3 of 12
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
ve středu, 14. května 1924.
Věstník
Strana 3.
mmmam
lilii*!!
wmmĚm
mam*
HliBS®
lllllll®
: :
zvláště kombinovaný může po-
stupem času se přetvořit na ži-
vočicha víc komplikovaného. A
přece ví se tolik, že buňka život-
ná musela vzniknout z něčeho
žijícího. Nebylo dosud zjištěno,
že by byla vznikla životná buň-
ka z něčeho neživotného.
Tato hora záhady začíná být
nyní s jedné strany prokopávána
biology a s druhé chemiky. Kaž-
dý si pracuje svou cestou a me-
thodou, aby se mohli sejít u jed-
noho místa a potřást si ruce pc
svém triumfu. Chemikové upra-
vují nové a komplikovanější mo-
lekule a biologové zase přicháze-
jí na víc a víc jednoduchý život
Mnozí vysvětlují, že život ne-
vznikl před dávnou dobou za ur-
čitých příznivých podmínek, ný-
brž že se procedura ta odbývá
denně, ještě dnes. Ve světě musí
být mnoho života, který ještě a-
ní nebyl drobnohledem zjištěn a
kdyby bylo dnes lidstvo /.zniče-
no," v milionech letech vytvořilo
by se ze začátků života znova.
Mnozí učenci mají za to, že jed-
nou bude možno z mrtvých věc'
vytvořit v laboratoři život. Paul
Becquerel se vyslovil, že věda
postupuje dál a budeprtoci někdy
být vyzbrojena tak, že bude mo-
ci vyrobit život uměle. Jsou si-
ce skeptikové, kteří pochybují o
možnosti takového tvrzení, avšak
věda jde svou cestou dál a ne-
dbá příznivých anebo ^nepřízni-
vých názorů jednotlivců.
O minerálních vodách léčivých.
Ml
immsmm
mmm
mm:
lilllliil
:
SiiílSÉ
■ 1 4 - . : ■ ž
llilllllli
Napsal Ph. Mr. A. Chochole.
Všeobecně se liší minerální
vody od vod obyčejných větším
obsahem rozpuštěných látek ne-
rostných a plynů. Liší se od se-
be i chutí. V přírodě nejčistšj
voda dešťová má chuť fádní, kdež
to pramenitá voda s vějtším ob-
sahem minerálních látek má již
svou osobitou chuť podle množ-
ství solí či plynů v ní rozpuště-
ných. Leč domněnka, že každá
voda s větším obsahem minerál-
ních látek musí býti léčivou, by-
la by právě tak klamnou jako ú-
sudek, že každá léčivá voda mu-
sí být minerální.
Vznik minerálních vod je ob-
dobný vzniku vod pitných. Voda
slunečním světlem vypařená z
moří, řek a jezer, padá k zemi v
podobě deště, prolíná skulinami
a propustnými vrstvami k jejímu
nitru. Je-li tato vrstva pro vodu
prostupná, uzavřena ze spodu ji-
nou, neprostupnou, stoupá voda
ovšem dle polohy místa, k povr-
chu. Sahá-li propustná vrstva až
k povrchu země, utvoří se tu ba-
-žina nebo močál. Je-li však i na-
hoře uzavřena náplavem anebo
horninou neprostupnou, vznikne
po provrtání svrchní půdy stud-
na. Může-li se však voda něja-
kou skulinou prodrasti sama na
povrchy tvoří pramen. Jindy,
když voda těsnou štěrbinou skal-
ní přitéká s návrší do údolí, try-
ská voda do výše, puzena jsouc
t. *v. hydrostatickým tlakem. Ně
kdy pudí ji do výšky tlak plynu
(kysličník uhličitý, uhlovodík)
nebo horských par vodních. Vy-
tryskni e-li jen v určitých časo-
vých obdobích, nazýváme tentc
'Arr\z geysír.
Cestou k zemskému povrchu
proniká voda rozličnými horni-
nami a rozpouští látky v nich
obsažené. Nasycuje se tak i ply-
ny, deroucími se ze zemského
nitra a mění jednak tím, jednak
dle hloubky, z níž prýští, svoji
teplotu. Teploty ty jsou často
značně vysoké.
Léčivý, neb aspoň osvěžující
účinek minerálních vod připiso-
val se■až do nedávná výhradní
minerálním solím, které v nich
byly chemickým rozborem nale-
zeny. Čím více se však léčba ji-
mi. šířila, tím více bylo- zřejmá
že působí tu ještě něco více než
pouhý chemický vliv. Poznatek
ten dokazovala i zkušenost, že *
měk: napodobené minerální vody
měly účinek rozdílný, namnoze ;
značně menší nežli vody přiro-
zené. Ba ani voda potrubím ve-
dená nebo- v lahvích zasílaná, ne-
má účinku vody pitné přímo u
pramene.
Často je rozdíl mezi umělou a
přirozenou vodou minerální —
byť i byly si chemickým obsa-
hem téměř rovny —- i oku patr-
ný. Tak, postavíme-li vedle sebe
sklenici přivozené a sklenici u-
mčlé vody uhličité, vidíme, žc
umělá vypouští svůj' kysličník u-
hličitý mnohem rychleji a ve vel-
kých bublinách, že za chvíli zvě-
trá a skoro se neliší od vody o-
byčejné. Přirozená kyselka po-'
zbývá plynu mnohem volněji, pc-
držuje svou zakvslou chuť mno-
hem déle, neštípe při pití v no-
se ani nevzbuzuje říhání, jež ~—
jak známo — pravidelně se do-
stavuje po kyselce umělé.
Minerální, vody působí přede-
vším jako voda vůbec, bez zřete-
le k obsahu látek léčivých. Vypi-
tá voda se buďto rychle vstřebá,
rozmnoží množství tělesné teku-
tiny, vylučuje se ledvinami a
strhuje do močí lá|tky tělu již ne-
potřebné, nebo setrvá v zažíva-
cím traktu a působí tak řídkou
stolici tím, že zředí obsah střev.
Různá vstřebáte!nost je závislou
z největší míry na různé schop-
nosti minerálních vod prolínat"
živočišnými blanami, Tento zjev.
který jmenujeme tlakem osmoti-
ckým, nutí totiž tekutinu, v níž
jsou rozpuštěny nějaké minerál-
ní látky, aby tak dlouho prolína-
la blanou, dělící ji od tekutiny
i i né. až obě tekutiny dosáhnou
stejného obsahu (koncentrace) Ir
tek, obsažených v prvé. Proto :
minerální voda v těle prolíná ži-
vočišnou blanou, v našem přípa-
dě ponejvíce počátkem střeva
tenkého, tak dlouho, pokud jev
osmotický tlak se nerovná tlaku
krevního sera.
Dalším, velmi účinným činíte
lem je teplota vypité vody. Čím
větší je rozdíl mezi teplotou vy-
pité vody a teplotou tělesnou, tím
větší podráždění vyvolá. Avšak
spolupůsobí také duševní vliv.
Vlažná či teplá voda budí u val-
né většiny lidí odpor a proto nu-
tí k zvracení. Naopak zase stu-
dená voda působí tak, že uklid-
ňuje.
Velmi důležitý je však i čas a
způsob, kdy se voda pije. Obvyk-
le požívá se minerální vody hned
ráno na lačný žahidek. Volný
kysličník uhličitý uplatňuje tu
nejlépe svůj vliv, který se proje-
vuje zvýšenou chutí k jídlu. Než
tu už přichází v úvahu vliv che-
mický.
V té věci jsme dnes toho ná-
zoru, že soli, chemickou analy-
sou ve vodách nalezené, nemusí
být — abychom tak řekli — toho
tvaru, v jakém se s nimi v pří-
rodě shledáváme. Je totiž doká-
záno,* že soli v •roztoku se nerot-
řeďují na nějaké atomy solí, ný
brž rozdružújí se' na částečky,
bud’ kladnou či zápornou elektři-
nou nabité, jimž říkáme iony.
Proto nutno považovat! mincřá -
ní vody za směsice .různých ionů
a právem můžeme se domnívat
že chemický, jejich účinek zálež
právě v této, pro každou jednot-
livou vodou specifické směsi. Nej
častěji shledáváme se v minerál-
ních vodách s iony sodíku, dřas-
íku, vápna, hořčíku, železa, chlo-
ru, bromu, jodu a v ne poslední
řadě arsenu. Jak dalece uplatňu-
jí se stopy vzácných zemin ne
nověji v některých vodách nale-
zené a t. zv. radiové emanace —
pokud ovšem o ní v jednotlivých
případech možno vůbec mluvit!
— není posud známo.
Ukázali jsme, že účinnost vod
léčebných je podmíněna nejen
vlastnostmi chemickými, ale i fy-
sikálními. Die těchto vlatsností
se také minerální vody až po-
dnes roztřídil jí jednak na vody
chladné a na teplíce, jednak na
kyselky prosté, alkalické, zemité,
alkalicko-zemlťé a alkalicko-mu-
riatické a na vody neuhličité, sla-
né, hořké, železité, arsenové, po-
dové a sirné.
Pokud jde o choroby, které se
nejčastěji léčí pitím minerálních
vod. jsou to především choroby
ústrojí zažívacího, žaludku, střev,
jater, dále ledvin, a plic. V úvahu
přicházejí tu zejména kyselky
sodnaté, které tlumí nebo nao-
pak povzbuzují vylučování ža-
ludečních šťáv, v prvé řadě však
teplé prameny karlovarské, které i
mírní bolestivost břišních útrob “
a upravují zažívání v žaludku a
střevech.
Při chudokrevnosti a blednič-
ce jsou to- zejména železité vody.
Choroby oběhu krevního a vý-
měny látek léčí se většinou kou-
pelemi minerálními. Nej lepších
výsledků dociluje se arci použi-
tím minerálních vod přímo z
pramenů.
fRGSSBfe
ZaSÍ _ p.Joiní^Serv/ce tv/íh ^
líAMBURGMERlCAKUNE
Odjezd každý týden našimi,
j nádherně zařízenými parníky
j Resoiuíe, Eeliance, Albert
Bailin, BeiitscMand, dopra-
vují í„ 2. a 3- třídy cestující.
Populární parníky jsou:
Mount Clay, Cleveland, Kan- ;
sa, Thuringia a Westphaiia,
mající kabiny a 3. třídu. Da-
lekosáhlá, zdvořilá služba, vý-
borná kuchyně, příjemné a
vábivé zařízení.
UNITED AMERICAN
LINES,
171 W. Randolpli St,
Chicago, III.
Též naši. oprávněni místní
agenti.
ÍH
Všichni od přirozenosti jsme
dobrými. Horšími . nás činí vý-
chova a okolnosti v životě na nás
doléhají, nebo i lidé, s nimiž se
stýkáme.
Zášť hubí říše, láska mocná.1*
však je udržuje, sílí, povznáší —
Ó milujte se! Láska všecko jest,
z ní všechna pravá velkost teme-
ni.
Srbík (Bludičky) :
Přání
“Užívala jsemCardui když jsem
byla eesiáblá, unavená- a nervosní
a nemohla jsem spáti a slabá
jsem byla též,” říká paní Silvie
Estes, z Jennings, Okla. “Cardui
mne prokázala mnoho dobra —
r maohc 3 --1 jí lak své
dcéíi. Naříkala 33 na bolesti na
stranách a v zádech. Využívala
tři láhve
CARDUI
Toniku pr® lany jf
j fe její stav se zlepšil.
‘.‘Žijeme zde, blíže jennings
přes 26 roků a nyní máme svít)
*• vlastní domov ve městě. Praco-
vala jsem velmi těžce, neboť tato
miste nebyla vzdělaná a osazena,
a bylo to velmi těžké pro nás.
“PŘEJI SI, abych mohla říci
všem slabým ženám o Cardui —
léku, který mne pomohl a dal
mně sílu pracovat! a vytrvati.”
B 95
'Ao’ ’’ ■■ '
—
boy
mil
Mnohé ženy vyhlížejí, jakoby.
byly piny aspirací, a které v pod"-
state věci na náboženství, filoso-
fii, umění, literaturu pohlížejí, ja-
ko na potřeby toiletní.
Seneca:
Duše ženská má v sobě cosi ja-
ko kolibřík, který umí volně lé-
tati mezi. hustým křovím, aniž
zavadí o haluzku, aniž poškodí
list.
SAZENI ČÉ.
Sazečky rajských jablíček
stromkové “Dwarf Stone”, jablí-
čko červené. 100 sazen i c za 25Č.
Sazenice. tabákové i 00 za 35č,
poštou vyplaceně. M ožno-li. pro-
sím objednejte nejméně za dolL
Mrš. Agnes Skupin, Routě 4,
Rosebud, Texas.
wmmm
o
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Ťápal, Joseph. Věstník (Fayetteville, Tex.), Vol. 12, No. 26, Ed. 1 Wednesday, May 14, 1924, newspaper, May 14, 1924; Fayetteville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625689/m1/3/: accessed March 29, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.