Věstník (West, Tex.), Vol. 26, No. 19, Ed. 1 Wednesday, May 11, 1938 Page: 3 of 24
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne i i. května 1938.
Jsme chudí citem.
Dr. van der Leeuwa.
x tENÍ smutnější podívané nad svět, jehož o-
lN mrzel život. Materiálně je náš moderní
svět bohatší, než snad byl kterýkoliv jiný věk,
ale duchovně jsme chudší. Všechny naše odbdi-
vuhodné vymoženosti a sensace nestačí zakrýt
skutečnost, že uvnitř jsme chudí.
Skutečně'*' je úkol těchto vymožeností jen
skrývat vnitřní chudobu. Když náš vniterní ži-
vot je suchopárný, jsme nuceni tvořit si umě-
lá dráždidla z vnějšku, která nám mají poskyt-
nout náhradu, anebo alespoň vyvolají takovou
nepřetržitou řadu stále se měnících zážitků, že
nemáme čas zpozorovat nedostatek života u-
vnitř.
Jen málo lidí dovede snést samotu nebo ti-
cho a nelézt-bohatství života v sobě, když na
ně zvenčí nedoléhají žádné podněty. Ale jenom
takoví opravdu žijí. Kde nacházíme honbu za
zábavou a vnějšími zážitky, tam vidíme při-
znání k nedostatku vnitřního života.
Je rozdíl mezi živými a mrtvými: někteří li-
dé jsou mrtvi ještě za živa, jiní nikdy neumí-
rají, poněvadž jsou ztělesnění života. Všichni
hledáme život, poněvadž život je štěstí a život
je skutečnost. Ale teprve, až máme odvahu u-
pustit od honby za požitky a vnějšími podně-
ty, můžeme mít úspěch ve svém hledání.
Nechci říci, že stroje vzaly životu jeho radost
nebo světu jeho krásu. Pokud se týče osobně
mne, jenž jsem minulého měsíce proletěl Afri-
kou od severu k jihu, celý můj život závisel na
práci stroje. A za takových okolností se člověk
stává se velmi zdvořilým ke svému motoru!
Stroje jsou dobré i zlé, totéž letadlo může
dopravit rychle zásoby do hladovějícího kraje
nebo i bomby a zničiti jej. Člověk ho musí uží-
vat podle vnitřního smyslu pro hodnoty. Ale
při tom tentýž zájem o stroj, způsob, jakým je
jeho vědomí spjato s těmito mechanickými
věcmi, ho odvádí od vnitřního- světa, bez něhož
by nemohl žít a tím méně ovládat svůj strojo-
vý věk.
Člověk je živý jen do té míry, do jaké je stře-
dem pohybu a svých činů. Je mrtvý do té míry,
do jaké je trpný a nečinný. Být živý není tak
snadné, jak se zdá. Je to dar, který nutno zí-
skat, aby bylo možno dokonale jej ovládat. Do
té míry, jak jsme opravdu živí, jsme nezávislí
na vnějších okolnostech, a ztratíme-li dar ži-
vota, život ztratí svůj půvab, ať jsou vnější o-
kolnosti jakékoliv.
Stroje slibují osvobodit lidstvo od denní dři-
ny, jenom jestliže člověk přizpůsobí stroj své-
mu životu — ne jestliže přizpůsobí svůj život
stroji. Stojíme před neúprosnou skutečností,
že člověk v našem věku často ztrácí smysl živo-
vota — toho života, jenž roste zevnitř a dává
mu pocit celosti a tvůrčí instinkt.
Prvním úkolem stroje je dělat pro člověka,
co musel člověk doposud dělat sám. Čím více tí-
žívá člověk automobilu, tím méně má chuti k
cvičení. Ale to není tak vážné jako zakrnění ci-
tů a intelektu.
I naše zábava se stává zmechanisovanou.
Naše reakce se stává tak zmechanisovanou
vlivem radia, filmů a gramofonů, že člověku je
stále těžší žít ze své vlastní síly. Ztrácíme smysl
pro život. Jak se člověk stává citově chudým,
tak ztrácí stále více schopnost řídit svůj vlast-
ní život.
Myšlenky jsou dynamické, tvůrčí, ale mnoho
lidí dnes žije ze syndikalisováných myšlenek,
rozředěných a převařených, a polykání tohoto
odvaru říkají “myšlení”. Ale to není vina stro-
jů. To je vina toho, že neumíme užívat strojů.
Vzpomínám si, jak tráví své volné chvíle do-
morodci v Báli v Holandské Východní Indii.
Shromáždí se před chrámem, který si sami po-
stavili, hrají hudbu, kterou sami složili, mají
orkestr ze svých členů a tančí tance, které sa-
mi vymysleli, v kostýmech, které si sami utkali.
VĚSTNÍK
To byla opravdová rekreace — roztomilejší,
než jsem viděl kdykoliv před tím. A za večerů
jsem slyšel na hoře, kde jsem žil, zvuky domo-
rodé hudby vystupující ze všech okolních údolí,
když se vesnice oddávaly svému večernímu od-
dechu.
Když jsem se vrátil do západní civilisace a
uviděl plný sál, trávící svou volnou chvíli dívá-
ním na nejnovější hlouposti z Hollywoodu, mu-
sel jsem se zeptat sám sebe: “Nuže. kdo z těch
opravdu žijí?” Opravdu žijící jsou lidé spontán-
ní, tvůrčí, iniciativní.
Mechanisace, jež ohrožuje náš citový život,
uvádí v nebezpečí také náš myšlenkový život.
Vynález tiskařského lisu byl dobrodiním pro
lidství, ale výsledkem dnes není hlubší myšle-
ní a větší statečnost nebo samostatnost v pro-
jevu. Naopak dnešní lidé žijí z myšlenek při-
pravených pro ně několika jedinci: žijí ze ze-
syndikalisovaných názorů: ti, kteří touží tak
dojemně po individuální svobodě tam, kde ne-
ní na místě, ochotně se jí vzdávají tam, kde jí
je velmi třeba, a odsuzují hrstku těch, kteří ji
zachovávají. Zde také se stáváme méně živými.
Člověk, myslitel, je první pohyb, spontánní vý-
tvor, dynamický střed vlivu. Naše doba přispí-
vá k tvoření slabších, stádových názorů. Denní
projevy v tisku činí individuální myšlení zby-
tečným. Stí váme se méně živými
Jen nová výchova může zachránit člověka
před zkázou od strojů, jež sám vytvožil. Nová
výchova činí dítě spontánním a tvůrčím. Jen v
této realisaci života může člověk najít hodnoty,
které ho povedou ke správnému užívání strojů.
Tak jako magnet seřazuje železné piliny ve
svém magnetickém poli podél silokřivek v jed-
notný obrazec, tak je naše bytost zjednocová-
na a oživována víroir. . . Zlo, na které stůně
naše století, je ztráta víry, mladá generace se
zmítá bez kormidla na moři plném zmatku. Ale
nová víra se rodí . . . víra v život, jenž nikdy
nekončí.
Věřím v život, jenž je ve mně, jenž je uni-
versální a individuální, jenž je jeden a přece
nekonečně rozmanitý — život, jehož já jsem
ohniskem a jenž je nekonečně více, než jsem
já — život, jenž je hlas ve mně, napovídající
mi hodnoty a varující mě před nebezpečími —
život, jenž jediný mě může vést, bez něhož jsem
ztracen.
Amerika má ráda studenty.
John R. Tunis.
'V tNENÍ DOSTATEK čerstvých studentů, aby
lN se dostalo na všech 1,000 universit ve Sp.
Státech, udělujících akademické tituly.
Tak se stává, že hoch, kterému na tom nezá-
leží, na které universitě bude graduovat, ne-
musí za studie ani platit hotově. Hoši z Mas-
sachusetts a Connecticutu se náhle objevují
na floridských universitách a jiní z Oklahomy
zase přicházejí na sever do Ohia nebo Illinoi-
su, aby tam byli vychováni. President jedné
menší středozápadní university, o které ví jen
on a Bůh, pravil jednou: “Vím, že sem přijí-
mám hochy, které nesmím, ale musím udržo-
vat svůj kontingent. A tak je beru, odkud při-
jdou.”
Po studentech je taková poptávka, že ameri-
cké vysoké školy mají dnes mnohem lepší ob-
chodníky než vychovatelský sbor. V samotném
Ohiu vydalo 33 vysokých škol 150 tisíc dolarů
na platy, výdaje a provise agentům, na tisk a
na poštovné. Otterbein College, škola s 350 stu-
denty, vyslala v jednom roce 209,520 propagač-
ních brožur, knih, nabádavých pojednání a ko-
lejních magazínů. Drake University má šede-
sátistránkové ilustrované noviny a k tomu ně-
kolik elegantních svazků,,, jakož i uvítací for-
muláře. Všeobecně se v nich zdůrazňuje at-
mosféra venkovského klubu z dobrých časů. u-
kazují dívky v koupacích šatech, dívky stříle-
jící z luků, dívky s hochy stojící ruku v ruce ve
starodávných dveřích atd. President Hutchinš
z Chicaga poznamenává, že americké vysoké
školy dnes nabízejí čerstvý vzduch, zelené tráv-
níky, dobrou stravu a cvičení, přesně totéž ja-
ko dobré hotely.
Drake University zaručuje svým “polním a-
Sfcrana 3.
gentům” (reklamním zástupcům), řediteli o-
sobního oddělení a “speciálnímu agentu” 25
dolarů týdně plus výdaje. Provise se pohybují
mezi 10 a 50 dolary. Tito agenti užívají telefo-
nu a sledují mladé “zákazníky” až do jejich do-
mova, shledávajíce často, že město, kam Vyšli
na “nákup”, už bylo probráno aspoň patnáct-
krát předtím konkurencí. Tito agenti nabízejí
stipendia 100 až 150 i více dolarů, slibují hory
doly, často i státní podporu. Dokazují při tom,
že na příklad kollej X nevyhrála větší rugbyo-
vé utkání dobrých osm let, že z kolleje Y je osm
nej lepších profesorů celý rok na dovolené;
proč prý tedy se nezapsat na kollej Z (kterou
oni zastupují), kde je všechno v nejlepším po-
řádku?
Kollej e dostanou tyto peníze zpět od studen-
tů, kteří neznají poměry. Jedna velmi dobře
známá kollej nabízí každému zapisujícímu se
studentu stipendium 100 dolarů, a potom na
konci semestru mu dá účet za “zvláštní výda-
je”, který je prakticky tak velký jako stipen-
dium. Jiná slibuje drze bezplatné vyučování,
a na konci semestru pak pošle účet za labora-
torní taxy, “speciální výcvik” a podobné, jež se
dohromady rovnají přesně sumě kolejného. Ne-
zřídka se na studentu žádá, aby za stipendium
přispíval podle svých sil k obohacení lidského
vědění, to jest v našem případě hrál v kollej ní
kapele, zpíval na vánočním propagačním tur-
né, anebo spal v inernátě spravovaném kollejí
za výnosné nájemné.
Z 279 kollejí, podle nedávného zjištění, jen
dvě nepřijaly “směnky” na zaplacení kollejné-
ho. Ostatní měly mezi studenty zamrzlé pohle-
dávky, činící mnohdy až 80,000 dolarů. Soupe-
ření mezi kollejemi donutilo na příklad Deca-
tur College nabízet zvláštní výhody nebo pod-
poru 90 procentům svých studentů. Drake Uni-
versity, s 1,500 zapsanými studenty, vydala 23,-
450 dolarů na stipendia, různé podniky a ka-
pelu. Dobrý hráč na lesní roh stojí dnes tolik
jak< halfbaci a r kr í í studei ů - zvrh-
lo v závody v obsazování postelí v kollejních
ložnicích po dobrém či po zlém. V jednom li-
st ave v Indiáne se stalo na podzim, že tři nově
zapsaní studenti, kteří už byli imatrikulováni,
byli skutečně uneseni “polními agenty” a pře-
stěhováni v uzavřeném automobilu do jiného
výchovného ústavu.
ARKTICKÉ MENU.
Sovětský ústav pro veřejnou výživu připravil
zásoby potravin, které vystačí dva roky osadní-
kům, rozhodnuvším se přezimovat na severním
pólu. Jednotlivé složky potravy byly podrobe-
ny zvláštnímu konservačnímu procesu. Někte-
ré byly konservovány pod tlakem, jako na pří-
klad smetana, máslo, kaviár, sýr, čkoláda a
pod. Z jiných byly připraveny koncentrované
výtažky nebo konservy. Celá zásoba se skládá
z 1000 kg konserv a 150 kg kondensované po-
lévky, k jejichž vyrobení bylo třeba 50 kusů do-
bytka, 5500 slepic, 3 tuny zelenin a jiných po-
živatin. ■
Základem denní dávky osadníků jsou dvě ta-
blety, vážící po 170 gramech a obsahující kuře-
cí maso, které, bylo nejprve upečeno a pak kon-
servováno s vepřovým tukem a sušenou zeleni-
nou.
Tyto tabletky jsou lepší než pemican, který
s sebou brali na své arktické výpravy Amund-
sen, Scott a Peary. Pemican je směsí sušeného
masa a tuku. Před požíváním musí býti nejpr-
ve uvařen. Mimo to je velmi jednotvárným a
nelahodným jídlem.
Sovětský pemican má všechny vnější vlast-
nosti obyčejného pemicanu: je však mnohem
chutnější a nepřejí .se tak brzy. V deseti nebo
patnácti minutách se dá změnit v chutnou a
výživnou polévku. Není-li právě po ruce oheň,
dá se dobře jíst studený s chlebem nebo se Su-
šenými suchary. Dvě tablety sovětského pemi-
canu obsahují 2200 kalorií.
Osadníci na severní točně budou jíst čtyři-
krát denně a každé jídlo bude mít tři až čtyři
chody.
^ ........111 " - .........1........**
Henlein sám musí vědět, že v dohodě s Čechy
právě leží šťastná budoucnost jeho krajanů a
nikoliv v nějaké provincii, připojené k Třetí
říši. IřEtoile Belge (Brusel).
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 26, No. 19, Ed. 1 Wednesday, May 11, 1938, newspaper, May 11, 1938; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625733/m1/3/: accessed April 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.