Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 18, Ed. 1 Friday, May 4, 1945 Page: 2 of 10
ten pages : ill. ; page 20 x 13 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
ČECHOSLOVÁK
V pátek dne 4. května 1945.
Provincie Assam
v Indii.
Píše desátník William D. Blaha z
West, rádio technik u letectva
v Indii.
(Dokončení.)
V provincii Assam jsou všechny
čajové plantáže, a náš tábor se na-
lézá uprostřed jedné takové. V cel-
ku, ty plantáže jsou řízeny britický-
mi společnostmi, skrze domácí
správce, kteří jsou také Britové.
Čajové keře vypadají skoro jako ke-
ře bezové (lilac) a jsou přistřihová-
ny ve výši asi třech střevíc. Vrchy
téchto keřů v dobře udržované plan-
táži jsou tak rovné jako podlaha,
tak daleko jak oči dohlédnou. Ve
vzdálenostech asi 25 yardů jsou ve-
liké stromy s rozložitou korunou,
světlehnédé — jako zastínéní pro
čaj.
Mladé křehké listy jsou uřezáva-
né s vrchů téch keřů když vyraší,
jsou rozsekávány a ponechány ku
zvadnutí. Pak jsou sbaleny a podro-
beny horku, a tak jsou upraveny
pro uschování. Mužští kuliové, ženy
a déti, kteří "pikují" čajové listy,
Jsou placení od váhy, a průměrný
denní výdělek je asi 8 anna, (16
centů). Ženy mívají svoje malé děti
na hřbetě v jakési plachtě nebo síti,
a ořezávají čaj celý den a ty děti
ani nevyhlédnou. Když dítě trápí
hlad, matka jednoduše přetáhne
plachtu s dítětem dopředu, dítě
ssaje a matka pokračuje v práci
dále.
Krávy a kozy chodí sem a tam
volně jak se jim zachce. Nejnábož-
nější sekty považují krávy za po-
svátné a zachází s nimi s oddaným
respektem. Nechci ručit za to, ale já
jsem často slyšel, že vlaky s domo-
rodými zřízenci jsou často zdrženy
po celé hodiny, až odpočívající krá-
va vstane a odejde z tratě. Kravin-
ce jsou široce užívány za palivo —
všude jsou vidět udělané z nich
"paštiky" (ručně) přilepené ku stra-
nám budov. V Indii je asi dvě sta
milionů krav, všechny hubenější
než ty nejhubenéjší krávy ameri-
ckých horalů. V některých částech
Indie pokuta za zabití krávy může
být až sedm let žaláře.
Moderní doba ruší 1 kastovní sy-
stém, do jisté míry, ale mnozí dosud
přísně zachovávají příkazy. Ty ka-
sty jsou obyčejně spojeny s jistým
zaměstnáním, (jako nosiči vody, ú-
četní, kněží, rolníci), každá má svoji
úrovní linii ve společenském zřízení
v indické společnosti, ale tyto hlav-
ní kasty byly dále rozděleny na růz-
né odrůdy do té míry že je jich nyní
celkem asi dva tisíce. Každá se od-
lišuje obyčejně oblekem nebo vze-
zřením — nějaký flíček na čele, klo-
bouk s černou hedvábnou lebkou,
nitě přes levé rameno. Otře-li se o-
děv člena vyšší kasty o šat nižšího,
musí být "očištěn" (praním) než
může býtl nošen dále. Potrava je
často zahozena, protože stín cizince,
který nemá kastovního stavu, na ni
fcadl.
Je tu mnoho řečí a náboženství.
Značně více než polovina lidí jsou
Hindové, jiná čtvrtina Jsou moha-
modáni, ostatní jsou rozděleni na 20
rozšířenějších a 75 omezených řečí.
Hindové jsou nábožensky velmi
vážní. Diskrétní cizinecký vojín
vstoupí do jejich chrámů jen se zku-
šeným vůdcem, aby nepřestoupil ty
divné obyčeje, (ku příkladu bez o-
buvi) a neurazil vážně pobožné.
Mnozí však nejsou příliš ohledupl-
ní; často si dobírají domorodce. Tito
někdy pochopi dosti z toho, co se
mluví a obrací se proti tomu v je-
jich řeči; jiní to přijímají s otevře-
nými ústy a vážným obličejem.
Zřejmě se diví, co to má znamenat.
V jednom případu domorodý řidič
trucku, ve kterém byli někteří z nás,
sestoupil na chvíli, a byl vyhubován
za jeho ztřeštěnou jízdu. Jeden mu
řekl hrubě: "ty jsi ztřeštěně jezdící
cowboy" a ten domorodec mu vážně
odpověděl: "no, I am a Mohamed-
an." Malé chrámy jsou roztroušeny
všude — třeba uprostřed pastviště
nebo obdělávaného pole, na zadním
dvoře, nebo na vrchu hory.
Nemocné, špatně oblečené děti se
hemží všude, některé úplně nahé.
Zvláště kolem železničních stanic
jsou stálou nepříjemností, dotíravě
žebrající o malou almužnu. Stále a
stále opakují "Buxseese, Sahib," což
znamená, "jak, malý dárek, mistr?"
Buxseese zdá se býti sociální povin-
ností. — mladí prodavači přichází
každý den do naši dílny a když ně-
který vojín v žertu žádá "Buxseese",
oni nikdy neopomenou dát půl tu-
ctn oříšků (peanuts). Děti nikdy ne-
plátou. Ony nemají hraček ani co-
koliv jiného pro zábavu, a zdají se
být spokojeny bez toho.
Oblek Hindů je dosti podivný, až
si člověk na to zvykne. Je právě ta-
kový jaký někdy někdo viděl v
"movies," "Dhotl" pro muže, a "Sa-
ree" pro ženy, z kusu laciného bavl-
něného mušelínu, asi yard širokého
a pět yardů dlouhého, který mají o-
bratně omotaný kolem sebe, podob-
ně volné plénce.
Navštívil jsem Kalkuttu která, až
pověstná svojí nečistotou a smetím,
daleko předstihuje všecky předsta-
vy v tom smyslu. Potravinové lodě
se špinavým smetím jsou zošklivu-
jící. Podlahy jsou obyčejné z bláta,
a čerstvé maso visí z nich stále ob-
klopené prachem, zvířeným blízkou
dopravou a chůzí. Všecky krámy
jsou ve špinavých, schátralých brlo-
zích s otevřeným předkem, a i ban-
kovní distrikty připomínají brlohy
našeho velkého amerického města.
Ulice jsou úzké a klikaté, transport
— starodávní bussy, bicjkly a ruční
vozíky. Veliké skupiny lidí (crowds)
jsou všude, každý zdá se mít napil-
no nic nedělaje.
Nejzajímavéjší pro Američana
jsou mnohé podivné zvyky, z nichž
tu mohu popsat jen některé. Kou-
pání v řece Ganges, ku zajištění od-
puštění hříchů, je známo i v Ameri-
ce. Pohřební zvyky snad vynikají
nad všecko podivné. V Kalkuttě,
pravidelně každý den (jako poštov-
ní cesta) jsou sbírána mrtvá těla,
která jsou vykopána, s výjimkou
děvčat pod 13 let, která jsou pova-
žována za panny (napřed zjištěny),
ostatní jsou vhozeny do Gangesu
rybám a krokodilům. Je to z toho
základu že ten kdo se dotkne mrt-
vého těla stává se jeho majitelem.
Jedna sekta považuje oheň, vodu,
zemi a vzduch za posvátné, které
nesmí být znečištěny stykem s hni-
jícím lidským masem. Mrtvá těla
proto nemohou být spálena, pocho-
vána v zemi nebo v moři, nebo po-
nechána ku shnití v otevřeném
vzduchu. Problém je rozluštěn tím,
že mrtvé tělo je dopraveno do po-
hřebiště na vysokém kopci, kde na
blízku sídlí houf supů. Na signál,
tlesknutím dlaní jednoho z nosičů,
supové se vrhnou na tělo a odstraní
ho v několika minutách. Ti supové,
následkem stálé a hojné potravy,
dorůstají velikosti krocanů.
Rodičovství je bráno na lehkou
váhu. V ulicích velkého města při-
blížila se ke mně mladá dívka s nej-
menším dítětem jaké jsem kdy vi-
děl, a prosila: "Kup dítě, dvě rupie."
Rupie je asi 30 centů. Jiní z naší
kompanie měli podobné zkušenosti.
Bylo mi řečeno, že jeden, který nebyl
dosti pevný v odmítnutí, stal se ma-
jitelem takového děcka zadarmo, a
pak ho to stálo 4 rupie aby se ho
zbavil. (Učinil to v podnapilém sta-
vu.) ,
Prostituce jako pramen rodinných
příjmů je značně rozšířena. V jed-
nom velkém městě jsoií ty "klece,"
velká budova bordelú, kde ženy a
dcery zchudlých nebo zadlužených
rodin jsou násilně drženy za mříže-
mi, ku získání rodinných potřeb ne-
bo pro zaplacení dluhu rodině, a to-
to poslední trvá někdy až do smrti
Svatební zvyky vynikají nepří-
tomností ženicha anebo nevěsty
Tato oznámka, okopírovaná z jed-
noho kalkutského časopisu, je typi-
cká:
"Hledá se — Vzdělaný, vládní slu-
žební kuli jako ženich pro jedinou
dceru (17) jednoho Daksnin Ranri
Moulik Kayastna. Nevěsta je sku-
tečně krásná, vzhledná, zdravá, zku-
šená v domácí práci, vysokého rodu
a skromně vzdělaná. Její otec je
vládním služebníkem mající svůj
vlastní pohodlný dům blíže
Kalkutty. Dostatečná výbava. Box
No. 264, "Hindustan Standard."
Pro nás, americké vojíny, život
zde v Indii je primitivní, ale ne pří-
liš nepohodlný. My žijeme ve sta-
nech a "basnas," s podlahami z pr-
ken z beden, a stěnami ze sítí proti
komárům, přibitých na rámy sta-
nů. Podnebí v uplynulé zimě bylo
příjemné, ale horko se stále zvyšuje
den za dnem a povídá se, že dostou-
pí až na 130 stupňů v některých mí-
stech. (Vím také ze zkušenosti.) De-
ště v půli září obyčejně ustanou, po
spadnutí přibližně 200 palců. Naše
strava je dobrá, dostatečná a výživ-
ná. Pree movies, nejposlednější pro-
dukce jsou ukazovány a všecky po-
pulární radiové programy z ameri-
ckých sítí jsou předávány "by trans-
scription" místní vojenskou stanicí.
My máme dostatek výbavy pro ath-
letiku, a organisované soupeřství
mezi kompaniemi je provozováno v
softballu, tennisu a basketballu.
V
Všem podílníkům síně Sokol Union
v Placedo!
Da Costa, Texas.
Tímto vám oznamuji, že se bude
odbývat schůze Sokol Union podíl-
ků v neděli dne 6. května ve 2 ho-
diny odpoledne, přesně. Ve schůzi
konané 15. dubna bylo usneseno,
aby se sešli všichni podílnici i s ro-
dinami na první neděli v květnu, a
sestry aby byly tak laskavé a při-
nesly nějakou svačinu, a výbor se
postará o jiné občerstvení.
Tak se všichni dostavte jistě v
čas, cosi bylo povídáno, že kdo se
nedostaví v čas a přijde pozdě, že
bude platit vstupné.
Přineste si sebou domina a po
schůzi si můžete trochu zahrát,
S bratrským pozdravem,
Jos. L. Elšík.
V
"THEY GIVE THEIR
IVES-Y0U LEND
YOUR MONEY"
Bay an Aúdilional
Band Now
Ještě rakušáctví?
Když bylo oznámeno, že presi-
dent Beneš a jiní předáci pojedou
do Československa, bylo psáno také
o tom, že nový vládní systém bude
úplně jiný než byl před Mnichovem,
a to se týče i školní výchovy. My,
kteří jsme chodili do školy ještě za
starého habsburgského Rakouska,
si můžeme připomenouti, jak jsme
byli učeni těm vynalezeným a pře-
depsaným "pravdám", od zemské
školní rady, která dobrovolně i z
přinuceni řídila se nařízeními mi-
nisterstva vyučování ve Vídni. Dle
toho také ta výchova vypadala jak
v ohledu světském, tak v habsburg-
sko-náboženském, a co se týče to-
hoto posledního, můžeme si připo-
menouti také to, co o tom napsal
Monsignor Oldřich Zlámal, těch
"ještě deset let . . Rozpadem
habsburgské říše se to změnilo, ale
jak mnoho?
Zdeněk Nejedlý byl profesorem
na pražské universitě, a po úniku
do Ruska byl profesorem na uni-
versitě moskevské. Byl jedním z mí-
stopředsedů Všeslovanského výboru,
a spoluredaktorem v ruské řeči ti-
štěného žurálu "Slavjané", orgánu
Všeslovanského výboru. V minulém
roce, v květnovém čísle toho žurná-
lu, prof. Nejedlý měl článek podná-
zvem "Kak v čechoslovackich ško-
lách Anglii obuchajut 'istorii'. čes-
ky 'Jak v čechoslováckých školách
v Anglii vyučují 'historii'."
Prof. Nejedlý psal toto: "V zápasu
českého národa za svoji existenci,
za svoji národní neodvislost, nejváž-
nější ideologickou zbraní byla ná-
rodní historie. Ne náhodně český
národ v době svého ponížení, v 17. a
18. stoletích, pročítal a miloval sta-
rou kroniku zároveň s biblí. Ne ná-
hodně hlavní ideologickou oporou
našeho národního obrození i prv-
ním politickým programem byly
"Dějiny národu českého" od Palac-
kého. A ne nadarmo nej populárněj-
ším spisovatelem ku konci 19. stole-
tí byl u nás Prášek, autor, v jehož
románech a povídkách národ po-
znával svoji historii.
Český národ, obraceje se ku svojí
historii, čerpal z ní přesvědčení v
tom. že národ, mající sílu přežiti
strašná neštěstí v minulosti, dovede
je přežit i nyní, pevně a mužně. Pro
něho Hus a Žižka nejsou mrtvou
minulostí, nýbrž živou přítomností.
V tom je smysl českého 'historismu',
který se vždy projevoval a projevuje
v našem umění, v naší vědě a ve vy -
stupovaní českých, politiků všech
odstínů.
"Dějiny národu českého" od Pa-
lackého čítají se u nás jako kniha
knih, jako bible národa. Dějiny Pa-
lackého, jak ve svém obsahu, tak ve
formě, i po ocenění husitského po-
zdvižení, jsou i dnes nej lepším vý-
tvorem naší historické literatury.
V přítomné době česká historie
u nás v zemi je strašně zmrzačena,
jak útoky hitlerovských násilníků,
tak i jejich pomocníky, v první řadě
ministrem národní výchovy Morav
cem, a pod nátlakem tohoto i v če-
ských školách. Ale národ staví pro
ti té falsificírované historii jinou —
přítomnou. Naším dluhem, dluhem
Čechoslováků v zahraničí, je pře
dat mládeži pravou historii Čecho-
slovakie. My musíme vychovat z
naší mládeže pokolení, schopné po-
staviti se proti lživědě, jejíž stopy
po pětiletém (nyní už šestiletém,
pozn. překl.) fisickém a duševním
porobení projevují se ve středu če-
ské mládeže.
Právě pro to my založili zvláštní
kursy pro naši mládež v Moskvě a
v první řadě o historii. My jsme žá-
dali poslat nám učebnici historie,
ze které je vyučováno v českých ško-
lách v Anglii. My jsme ji dostali,
pročetli — a užasli.
Je charakterní a smutný zjev
lehkomyslnosti, s jakou se na naši
vedoucí činitelé v Londýně odřekli
od takového vážného úkolu, jakým
je vydání učebnice naší národní hi-
storie. Pokud je nám známo, v Lon-
dýně jsou specialisti-historikové. a-
le v zaslaných nám učebnicích není
ani stopy jejich práce. Očividně,
strojová sazečka, pracující tam kde
jsou tištěny 'Naše Noviny*, prostě
přepsala učebnici 'Historie Čecho-
slovakie' od profesora Pekaře z ro-
ku 1937, a učebnici o všeobecné hi-
storii, z roku 1933, od profesora Jo-
sefa Peška — učebnice, ze kterých
se učili čeští školáci u nás v Čecho-
slováku. Ona je přepsala, konečně,
bez jakýchkoliv změn, neboť ona je
strojová sazečka, a ne historik.
Historie Čechoslovakie končí se
v této knize rokem 1937, a všeobec-
ná historie už v roce 1933. O tom
co se událo po těch létech není v
učebnicích těch ani zmínky. Sazeč-
ce do ní nic nebylo, a z historiků ni-
kdo nedoplnil do tištění těch učeb-
nic, ač v té době vyvrcholily událo-
sti, které nynější mládež měla znát
přede vším jiným.
Zde se projevuje ve vší ubohosti
ta ideová bědnost. kterou se vyzna-
čovaly naše učebnice historie už v
iobě republiky. Zde není ani stopy
)o povzbuzeni a koncepce Palacké-
io. Učebnice zvrhly se v pouhé vy-
trénování fakt, špatně vybraných
a ne vždy pravdivých. Co se týká i-
deologie, zde není také ani stopy
toho, co dělá českou historii velikou
a národní. Husitství ztrácí se zde v
potoku jiných událostí, jako episo-!
da spolu v jednom pořadí. Smutná!
doba po Bílé Hoř? souhlasně se zná-
mým vylíčením od profesora Pekaře, j
vypadá ne jinak než jako epocha;
ro.kvétu národa. Takový náhled o
české historii způsobuje v naší mlá-
deži zničení národního samopozná-
ní.
Avšak nejvýmluvnějším zjevem
než vše jiné je pcíitická koncepce o-
bou těch učebnic, zvláště té od Peš-
ka. Žádný hitlerovec nemohl by
hruběji a lživěji psát o událostech
v republice a ve světové historii než
Jak je to napsáno v učebnici od
Peška. Zde se praví, že "více než co
jiného čechoslovácký stát ohrožo-
vala komunistická hesla". To bylo
hrubou lží už v roce 1933. Ta lež pod
názvem 'historie" předkládá se čes-
ké mládeži dnes. po tom, kdy komu-
nisti ukázali se býti nej lepšími o-
chránci čechoslováckého státu!
A takového charakteru jsou i ty o-
statní "zmetkoviny" v té učebnici.
Zde čteme utvrzování "Aby se če-'
I skoslovácký stát upevnil, úspěšně
, rozvíjel, a byl ochráněn od rozkol ■ j
j nických, protistátních živlů byl vy-
I dán zákon o ochraně republiky". To
. bylo lží už v roce 1933. A my budem
j vyučovat v tom duchu českou mlá- j
dež dnes, po tom, kdy bylo objeve- i
| no, že ten zákon byl vyhlášen pro
ochranu těch, kteří dříve vystrko- j
I vali svoje protivníky z republiky,
ale potom ji sami zradili a prodali?
Ne! S tím se nijak nelze smířit.
Právě tak je to s mezinárodními
otázkami. Ze smluv připomíná se
zde smlouva s Francií, ve které ja-
koby "oba státy daly druh druhu
svatý slib věčného přátelství."
(Francie a Československa, pozn.
překl.). To mohlo by překvapit i tu
strojovou sazečku přetiskující tu
učebnici, neboť ona snad také má
nějakou představu o tom, čím byl
Mnichov, kde ten "slib věčného přá-
telství" zakončil se hanebně. A dá-
le, o Polácích se praví: s nimi "Če-
choslovácká ' republika udržovala
vřelé a srdečné styky". Jako by to,
co se stalo v Mnichově, vůbec úplně
neexistovalo.
Ale nej smutnější je to, co se zde
praví o Sovětském svazu. Já ne-
mohu citovat ty věty; ani gobbel-
sovská propaganda nemohla by si
vymyslit něco hloupějšího a uráž-
livějšího. Nejzaostalejší český člo-
věk ví, jakou roli hraje SSSR v zá-
chraně Čechoslovakie a v díle zá-
chrany všeho člověčenstva. Sovětská
Rudá armáda a v ní také nejlepši
čeští lidé prolévají svoji krev za o-
svobození Čechoslovakie úřední
pracovníci pod vůdcovstvím presi-
dneta Beneše uznávají veliký vý-
znam SSSR pro Čechoslováku. Přá-
telství mezi SSSR a Čechoslovakií
je slavnostně potvrzeno smlouvou.
Ale vtom samém čase někdo otra-
vuje českou mládež lží staré učeb-
nice s SSSR!
Kdo je tím vinen? Autor učeb-
nice? Konečně, i on je vinen v tom.
že mohl v roce 1933 napsat něco ta-
kového. Vinným je i ministerstvo
národní osvěty v Čechoslovácké re-
publice, které potvrdilo takový ha-
nopis ve vlastonsti učebnice pro
střední školy. Ale ten, kdo rozšiřuje
ty klevety v nynější době nese dale-
ko větší vinu než ten. kdo je vy-
myslil.
Jestli hitlerovci otravují mozek
naší mládeže v zemi, to my nedovo-
líme otravovat je se zlým úmyslem
nebo díky úřednickému formalismu
za hranicemi. To mohli sdělat jen
ildé překypující nenávistí k Sovět-
skému svazu.
Tento případ je pro nás novým
důkazem toho, jak hluboko bude
nutno rozvířit stojaté vody v naší
úřední "vědě", v naší úřední "pe-
dagogice". Pod pláštěm školních u-
čebnic nesmí se rozšiřovat pro náš
národ a stát nepezpečné lži a kle-
vety. My nesmíme dovolit aby čistý
vzduch rodící se národního života
byl znovu otravován puchem sta-
rého, nyní už celým národem pro-
klínaného bahna nevědomosti a zlé
vůle." —
Jak vidět, profesor Nejedlý v za-
končení užil dvě slova 'celým ná-
rodem', ale jinak je známo, že* tam
těch odrodilců a zrádců je dost, a-
le kolik, to se ukáže později při těch
'čistkách'. Na školní výchovu měla
tam veliký vliv agrární strana velko-
statkářů a jejich pomocníků, a ti si
přáli takovou výchovu aby lid byl
hodný pokorný, a hodné pracoval
a hodně lacino pro ně. Jejich mluvčí
v té době, pověstný Beran, krátce
před Mnichovem, ve článku v agrár-
ním "Venkově", drze vyzval přesi-
denta Beneše, aby vyhověl požadav-
kům Henleina. Takových Beranů
tam byl veliký počet.
Školáci budou budoucími občany,
a na jejich vychování záleží to zda-
li budou schopni říditi svoje osudy.
Němci prý spálili v Československu
ohromné množství knih, i školních,
musí tedy býti knihy nové.
"Nyní je naděje, že ta výchova
bude konečně úplně odrakouštěna,
neboť profesor Zdeněk Nejedlý je
v novém československém minister.
stvu jmenován jako ministr vyučo-
váni. E. B.
V
Z ÚŘADOVNY NÁRODNÍHO SVA-
ZU ČESKÝCH KATOLÍKŮ.
Tímto srdečně děkujeme za krás-
nou ozvěnu na naši výzvu ohledně
růženců pro naše vojíny. Tak dale-
ce nám bylo možno rozeslati 1200
růženců našim českým kaplanům
na takřka všechny válečné fronty.
Jeví se další veliká nutnost růženců,
tudíž snažně prosíme, aby každý kdo
může nějaké růžence obětovatl, i
když jsou přetrhané, aby je odeslal
do úřadovny Národního Svazu v čís.
1436 W. 18th St., Chicago 8,111., kde
bude postaráno o jejich správku a
zaslání kaplanům.
Připomínáme, že dne 14. května
započne Sedmá Válečná Půjčka a
vybízíme náš lid, by neochaboval v
kupování bondů dle možnosti.
Znovu se dožadujeme obnošeného
šátstva — prosíme aby bylo čisté a
zachovalé. Děkujeme všem těm, kte-
ří již zásilku poslali.
Výkonný Výbor Národního Svazu
Českých Katolíků.
V
Biiymore#^#now
for^/rssecurity, too!
§
Yes, fhe Sevenlh War Loan is on right now!
There are new planeš to be built . .. new
tanks ... new ships. All to bring the war to
an earlier close.
Our fighting men will do their job. But we
must do ours!
And right now, the most important job
we have is to meet our personál quotas in the
Seventh War Loan drive!
Those quotas are big. Uncle Sam needs
$7,000,000,000 from individuals.
For this loan is really 2 in 1—
there had beeji 2 drives in 1944,
by this time. So now—we've got
to do a two-loan job in one.
CffiEQJ
But Americans have never failed to meet
a War Bond quota yet—and we won't fail
now! So find out what your quota is—and
meet it!
FIND YOUR QUOTA ...AND MAKE ITt
IF YOUR AVERAGE
YOUR PERSONÁL
MATURITY
INCOME
WAR BONO
VALUE OF
QUOTA IS:
7TH WAR LOAN
PER MONTH IS:
(CASH VALUE)
BOND5 BOUGHT
$250
$187.50
$250
225-250
150.00
200
210-225
131.25
175
200-210
112.50
150
180-200
93.75
125
140-180
75.00
100
100-140
37.50
50
Under $100
18.75
25
ALL OUT FOR THE MIGHTY 7,h WAR LOAN
Busby's Grocery
West Furniture Company
Prasifka's Cash Grocery
8!. V. fidertód
X
/
\
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Morris, August J. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 18, Ed. 1 Friday, May 4, 1945, newspaper, May 4, 1945; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth404448/m1/2/: accessed April 30, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.