Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 19, No. 30, Ed. 1 Thursday, February 24, 1910 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 26 x 20 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
OBZOR.
Cagopih •iu<pudařský, pottciiy a zábavný.
Orgán S. P. J. S. T.
Vychází každý čtvrtek.
Předplatné ročně $1.00.
A'lreNH t4 'OK/OK." Hallelthvilh, TexaH.
Pi ilišné poživeni lihovin. j vání tohoto zla přílišného požívání
! lihovin mezi nátm, tím prospějeme
Jak zamezit přílišného používání sobé, prospějeme mnohé rodině, a
A General Pnrm and Family Nowspaper.
Orjcau ofthoS. P. J.8.T.
a tedy zneužívání lihovin, jest
jedna z nejdu Užitějších otázek ne-
jen v naSí Jednotě, aie i ostatních
a zejména českých spolků vůbec.
Statistika spolků našich a úmrtní
výkaly nám dokaž ijí, že p ípady
úmní |tou mnohem hojnější u lidí
I kteři požívají lihovin nestřídmě,
čímž si věk zkracují., Spolky ame-
prospějeme i naší Jednotě. Já nej-
sem žádný zápóvědník, žádný pro-
hibičák aneb abstiaista a rád si
časem sklenici piva vypiji a vím,
že kdo tak Činí a střídmě, není mu
to na Škodu. Ale takový, kteťý se
ovládat nemůže, a když sklenku
nápoje vypije, dostane chuť na tři
| jiné, ten ať radě|i lihovin úplně
Halleyova kometa.
val. Tak na př. r. 451, kdy se
i Halleyova kometa na nebi objeví-
Loni rozlétla se z astronomické I la, poražen byl Atila na polích ka-
observatoře vHeidelberce do celého | talaunských. Podobně při obje-
světa zpráva, že se tam podařilo: vení r. 1066 věřilo sg v Anglii, že
rické jsou v tom ohledu \elice opa- j zanechá, a tím prospěje sobě a zá-
trné, a nepřijímají vůbec takové j roveň našemu společenskému živo-
Published Every Ihursday členy, kteří obchodem anebo výro-1 tu. — Dr. J. P. P.
Subscripti^n.^l.OO per venr. Advertising
rates on application.
by F Fabian 1)011 ^,*lov'n se zanáší. považujíce
i to za zaměstnání při němž člověk
Hallettsvdte, Texas. |snadno"zvykne pfilišnému požívaní
takových rýrobků. A též jsou 0-
patroými na to, aby nepřijímali
těch, kdož vůbec přílišnou měrou
lihovin požívají.
Lihoviny co lék jsou na svém
místě. Také lihové nápoje, kteréž
obsahují jen málo alkoholu, a jsou
jinak prošly škodlivých příměsků
j při mírném požívání nejsou tak da-
Vzdělání, důkladné vzdělání jest lece škodnými. Však i takové, jsou-
Řády. které mají ve svém stře-
du dobré síly hudební a pěvecké,
mohou mnoho dokázati ve směru
zpříjemnění schůzí a získání člen
stva.
to hlavní, co nás povznese v očích
všech spoluobčanů. Proto starej-
me se pilně o své české školy a po-
řádejme vzdělávací přednášky v
řádech.
Uvědomělý bratr neb sestra ne-
jde do schůze jen k vůli poplatku
na pojištění, nýbrž jde tam z úcty
k Jednotě, z úcty ku své národno-
sti, neboť má na mysli účel Jedno-
ty v celém jeho dosahu.
Mnozí členové považují naši Je-
dnotu pouze za pojišťovnu a ani
netuší, že kromě projednání nut-
ných spolkových záležitostí máme
na starosti také práci národní a o-
světovou. Takové třeba poučovati
a k uvědomělosti vésti.
Budiž snahou každého řádu na-
lézti prostředky, kterými bychom
členstvo do schůzí přivolali. Pře-
mýšlejme; jak učiniti schůze pou-
čnými a zábavnými a přitažlivými.
Bratři a sestry, kdož máte v tom
směru nějaké zkušenosti nebo ná-
hledy, rozepište se o nich.
Přibývání mladých sil k naší Jed-
notě zaručuje mnoho zdaru v další
její existenci. Proto povinností sta-
rých pionýrů v řadách našich je,
ponaučovati a vésti mladé bratry k
tomu, aby se z nich stali věrní a u-
přímní stoupenci vznešených cílů
Jednoty, aby krásné heslo "Podpo-
ra, Lidskost, Bratrství" nebylo
pouze na papíře, ale též v srdcích
a jednání našem.
li ve velkém množství požívány,
jsou zdraví na újmu, neboť použí-
váme-li jich v malých dávkách před
jídlem neb po jídle, povzbuzují
žaludek ku trávení, kdežto ve vel-
kých dávkách poškozují zažívací
ústrojí, překáží zažívání aumrtvují
pocit hladu. V malých dávkách
líh též zrychluje oběh krve a dý-
chání a po tu dobu pokud působí,
účinkuje ku povzbuzení. Ale v
dávkách nemírných působí
bnutí a otupění nervů, což v/idíme
na člověku pitím přemoženém. Pří
čina toho je, že přílišně podráždil
srdce, tepny se následkem toho roz-
šířily neboli roztáhly a následek
toho jest, vyzařování teploty těle-
sné skrze kůži větší měrou nežli se
v těle vzbuzuje, a proto teplota tě-
lesná poklesne. Člověk, který se
přepije lihovinami, aneb jest pod
vlivem alkoholu, má tělesnou te-
plotu o tři stupně nižší. Líh neboli
alkohol podávaný v malých dáv-
kách v pádu nemoci přispívá k u-
drŽení těla při síle a zamezuje ztrá-
tu váhy nemocného, však ve vel-
kých dávkách činí nervy citlivěj-
šími a podkopává sílu, mysl a tělo
člověka, a to tím více a hůře, čím
větší množství přiboudliny ueboli
f.jzlu (fusel oil) lihovina obsahuje,
neboť tato má přímý vliv na sou
stavu nervů a jest i přímou příčinou
zánětu zažívacích ústrojů a později
ostatních orgánů tělesných. Zkou-
máme li úmrtí v naši Jednotě, při-
cházíme k poznání, že jedna dva-
cetina veškerého počtu úmrtí zavi-
něna jest přímo nestřídným poží-
váuím lihovin. Proto bychom měli
býti opatrnými při přijímání čeka-
telů do Jednoty naší, a jestli je
nám znám takový čekatel že jest
Jak vzniká v Americe moderní mě-
sto. V Gary (ve státě Indiana),
novém to městě amerického ocelo-
vého trustu (sdružení továren na
ocel), dostavena byla před nedá-
'vntm první tavná pec. Tři léta
bylo na ní pracováno a ohromný
kapitál 500 milionů vynaložen, aby
v nejkratŠí době vzrostlo tam mo-
derní město. Již dnes na 18.000
dělníků jest tam zaměstnáno a až
celý podnik bude v plném proudu,
dojde tam obživy na 300.000 pra-
covních sil. Na jižním břehu jeze-
ra Michiganského, kde před nedá-
vnem byly ještě nedostupné bažiny
a písčiny, založeno město, jež má
se státi ocelovou metropolí světa.
NejvětŠí ulice novéhoměsta(Broad-
way) má dnes již délku 5 kilome-
trů, mimo to postaveno již dvé ho-
telů, divadlo, několik kostelů, sady
a jiné. Město má prostranný pří-
seslá- stav, v němž mohou zakotviti i
největŠi nákladní parníky. Čtyři
hlavní železniční trati dotýkají se
tohoto nově vzniklého sídla průmy-
slu a rozlehlé nádraží může po-
jmouti současně 68.000 nákladních
vozů. Ročně se spotřebuje 5 mili-
onů tun železa a vyrábí 2 a půl mi-
lionu tun ocele, ponejvíce železni-
čních kolejí. Ocelový trust zřídil
tento ohromný podnik z ohledu na
spořivost, aby mohl vyráběti ocel
dle nejnovější methody v bezpro-
střední blízkosti hlavních železnič-
ních tratí.
Od řádů Velehrad odstoupili prý
někteří členové proto, že peníze
fondové "jdou do bank*'. My
však vidíme v tom úplně něco jiné-
ho než banky, a sice nevědomost,
svéhlavost a sobeckost. Lidé ne-
vědomí jsou nedůvěřiví, a to tím
více, když následkem svoji svéhla-
vosti nehledají poučení a nepátrají
po pravdě. Nestane-li se dle jich
svévole, oni vystoupí a ve své so-
beckosti zapomínají na svou rodi- sdělí pravdu, mnoho-li nápojů po-
nu. Oni pro svévolnost a despo-1 žívá. Často bývá otázka ua první
.tickou náturu pravdy yiděti ne- stránce žádosti o pojištění zodpo-
chtějí. Je nic nepřesvědčí. Nejlepší, věděna: "střídmě". Odpověď tdto
důkaz k tomu máme ve zprávě ta- je nepostačitelnou. Každý íná udat
jemníka Jíl. řádu, br. Kuběny, kde'jaké a mnoho-li lihovin průměrem
výslovně stojí, že za peníze po . požívá. Ještě lépe by bylo, když
sjezdu sebrané, koupeny byly po- i by některý bratr neb sestra věděli,
zemkové noty v obnosu $21,000 a že čekatel příliš lihovin požívá,aby
Každý nový vynález má řadu pří-
jemných i nemilých následků. Lidé
mohou velmi dobře použiti telegra-
fu, dráhy, aútomobilu, létadla.
Méně šťastna jsou zvířata. Kola
jsou příčinou smrti hus, slepic a
' snad neobratného jezdce. Automo
bil dráždí psy, že i mnohý z nich
zahyne pod jeho koly; zdviženým
prachem obtěžuje se procházející
ve zdravém vzduchu. Létadla bu-
dou asi nepřáteli ptákům. Známý
aviatik Wright při letu v Avours
usmrtil svým létadlem více než tu-
cet ptáků Také při letu Blériota
v Chevilly byli mnozí ptáci mrtvi
sraženi k zemi. Létadlo (aeroplan)
nezabije samo ptákův,ale osudným
nestřidmým v pili, neměli bychom 'e5t 'im ťzdu5n* v(r' "nik1^ Poll>'
•jej přijímali. My ovšem Čekateli,
který žádá o pojištění, předkládá-
me otázku, jestli je střídmým, jest-
li požívá opojných nápojů. Však
obyčejně ten, kdo jest nestřidmým
v pití, neuznává tuto svou vadu, a
řiditeli dvornímu radovi Wolfovi v
noci ijse soboty na neděli 12. září
uzříti na obloze kometu Halleyovu,
která po dlouhé své pouti — trva-
jící asi 76 let — zase se k nám
vrací.
Že letos přijde, vědělo se docela
určitě. Několik hvězdářů, mezi
nimi zejména Francouz Pontécou-
lant, stanovilo její návštěvu na
podzim loňského roku, největŠí její
přiblížení se ke slunci pak letos na
polovici dubna až května.
Ovšem dosud je pouhému oku
neviditelná. Bylať zpazorována
jako hvězdička 16. velikosti a pou-
hým okem vidíme jen hvězdy asi
1.— 6. velikosti. Také po celou
zimu ještě zůstane nám neviditel-
nou. Teprve z jara přiblíží se k
nám tak značně, že bude pohodlně
viditelná a sice v prvých dobách z
rána, krátce před východem-slunce
na východě, později v dubnu a v
květnu brzy po západu slunce na
nebi západním. Kdežto z počátku
bude jí jasnosti přibývati, bude po-
zději, asi od května jasnost její se
zmenšovali, až zase zmizí a zůsta-
ne až do podzimu viditelnou jen
hvězdářům. Pak i těm kcneČuě
zmizí.
Halleyova kometa jest z nejza-
jimavějších. Jest to jediná kome-
ta či vlasatice, jejíž objevování mů-
žeme sledovali až do 13. století, ba
s velkou pravděpodobností až do
roku 12. před Kristem. Konečně
jest to vlasatice, o níž lid?tvo po-
prvé dovolilo si předpověděti, kdy
se k nám zase vrátí. — Tímto od
vážným prorokem byl astronom
íordské university Halley.
/Halley byl syn mydláře a žil
16^6 — 1742. Po krátkých stu-
diích uveřejnil už v 19 letech zají-
mavou geometrickou methodu na
určování aphelia aexcentricity pla-
net. Upozorniv tak na sebe touto
prací, byl poslán anglickou vládou
na ostrov sv. Heleny, aby tam ko
nal pozorování hvězd jižní oblohy.
Vykonav pak ještě četné vědecké
cesty a měření v Africe a Americe,
stal se r. 1703 profesorem geome-
trie na universitě v Oxfordu a po-
zději řiditelem hvězdárny green
wichské.
Při tom propočítával dle New-
tonovy methody dráhy komet —
celkem asi 24 — chtěje dokázati
správnost methody. Při svých vý-
počtech viděl, že dráhové elemen-
ty komety z roku 1682, kterou on
sám také viděl, téměř úplně sho-
dují se s elementy komet, pozoro
váných v letech 1531 a ;6o7. Z té
to shady soudil, že to nejsou tři rů-
zné komety, nýbrž jedna a táž, jež
se vrátí 1758.
Tohoto nového příchodu jejího
bem aeroplanu; vzdušným vírem
jsou ptáci sraženi k zemi a tak u-
srnreeni. Každý vynález nový vy- .. , , % ,
. . . .. . , S'; Hahey uz nedočkal, ale vlasati-
žaduje st-smrti, oběti — ale bez | , 0
nich nemohlo by lidstvo pokračo-
vati na dráze pokroku. Lépe
myslí si, že není nestřidmým, a ne- Pfcd s obítmi' neili v >",hudli sli'
a hniti na jediném misttl
ce roku 1758 přišla, o něco pozdě
ji sice, než jí určil Halley, poně-
vadž cestou b) la zdržena působe-
1 ním velkých planet, ale přišla přec.
j Uzřel ji prvý na štědrý den sedlák
Bída. Noviny \ řmesly zprávu, ^alitsh u Dráždan.
Že si v Praze zoufal 78 letý žebrák.1 ^ll Poclě pak Halleyově, jenž
Dcera I10 vyhnala, hrozil se bídy, i ÍeÍ' pjíchod předpověděl, nazvána
jež mu hrotila.—Jaky to chmurns, 1 y'a vlasatici Halleyovou.
bolestný obrá/.ek! Dcera vyhání!
starého otce. Co tvrdosiisrdca k
tomu třeba, co surovosti! \ jaké'
chatrné zákl.idy má společnoit,
to vesměs od bratři S. P. J. S. T. j lékaře na to upozornili, tak aby; QÍŽ ?81elí starci lirchají b(.lě 8cbe
Tážeme se nyní každého bratrsky ■ mohl záležitost vyšetřili a takorým
smýšlejícího bratra: Jdou naše pe-1 způsobem by jednota naše značně
ilíze "do bank"? Pomáhá Jedno-1 získala.
ta svými penězi bankám anebo j Jak částo jest viděti v domácno-
bratřím? Kdo používá těch jeden-1 sti nešváry a nespokojenost ná
advaceti tisíc dollarů? Poněvadž j sledkem pití, které ěiní člověka
penize fondové dle zákona musí často nevrlým, bručivým, tupým,
býti pozemkem zaručeny,
mohla
Hl. úřadovna více pro bratry uči-
niti a lépe je uložiti? Každý řád-
ný člen S.P.J.S.T. uzná, že Hl.
řád snaží se všemožně, aby vyho-
věl zákonu a prospěl členstvu a
všechny zlomyslné výmysly měly
by býti potírány.
ba i zlostným, a když pitím otupí,
dopouští se někdy věcí a skutků,
za které se později musí stydět. Ba
jsou nemírní pijáci, kteří vůbec
nevystřízliví, a tací nepoznávají
zlo, které páší. Proto milí bratří
a sestry, bude záležet na nás všech,
bych.m se přičifiovali o obmezo-
vraždoul Celý život, 50, anad 60
let Člověk pracuje, lopotí, roimno-
Nejbliže přišli její návrat usta-
noven bjl Němci Kosenlkrgerem
a Lchmanneiu a Francouzi Da
maiseauem a PontécoulJnem na
trpěn luku 1835. _ A skutečně dne
5. srpna Dnmouchel v Paříži ji u-
zřcl. Pozorováním jejím zabýval
žuje bohatství svou prací, siaví ise při teio příležitosti zvláště sla\-
paláce, zakládá blahobyt, opatřuje UV královský hvězdář Bessel a na
dobré živobytí, krásné oděvy, zá základě svých výzkumů podal pr-
bavy, vyražení—7 -—ale ne sobě... VJ TclIoí vyklad o podstatě planet.
Jeho čeká bída a zoufalství... j Až do doby Bcsselovy považo-
— ! víuy byly komety za pro|ev božího
Milion slepic. V Kalifornii (Ame- hjévu, ?a vf-štkyni blížící se vál-
rika) žije ve měsfcé Paaluna 6.000 ky, hladu, nemocí, úmrti vynikají-
obyvatelů, kteři chovající, 000.000 I cích osob a jiných neštěstí. Zkrát-
slepic.Kurník petalunský u zá nož-tká, neštěstí bez komety a komety
ných občanů může hostiti až ioo.-
000 slepic. Roku 1907 vyvezli z
Petaluny přes 120,000.000 vijte.
bez neštěstí nebylo.
Někdy to ovšem souhlasiloa ten
to souhlas onu víru pak potvrzo
předpověděla opanování země vé-
vodou Vilétnem Normandským.
Když se objevila na nebi r. 1456,
byla neobyčejně veliká a jasná. Já-
dro její svítilo jako hvězda I. veli-
kosti a z ohonu jejího, který měl
podobu pávího ocasu a délku asi
60 stup. šlehaly každou chvíli pla-
meny v podobě dlouhých, ohni-
vých jazyků. — Tehdy po dobytí
Cařihradu roku 14.53 postupovala
vojska turecká vítězně k Bělehra-
du a hrozila zaplavili a vyplenili
západní země. Křesťanská vojska
objevením se komety byla velice
sklíčena a přesvědčena o své zká-
ze. Za tohoto všeobecného stra.
chu dal papež Kalixt HI. v pole.
dne zvoniti všude na odvráceni tu-
reckého otroctví. A když brzy na
to při prvé výpravě byla vojska tu-
recká poražena a zahnána, byli
hvězdáři v koncích. Leč někteří
zase věděli si rady. Tak jeden z
nich, Cromerus, napsal, že kometa
"tentokráte" zuamenala pohromu
pro Turky, ale pro křesťany že by-
la "věštkyní porážky Turků a ha-
nebného útěku Mohamedova."
Také při pozdějším objevení 1531
za panování Karla V. a Ferdinan-
da I. považována byla za věštkyni
blízké války. Leč o několik let
později ozval se poprvé vážný hlas
Tomáše Erasta proti takovému
spojování osudů lidstva s kometou
a vysmívaje se názoru, že by ko-
meta byla věštkyní a příčinou vá-
lek vtupně napsal: "Kéž by války
neměly jiné příčiny, než té, že by
žluč panovníků byla kometou po-
drážděna. Pak by snadno jediný
obratný lékař malou dávkou rebar-
bory nebo růžového syrupu mohl
zaclirániti blaho celé země".
V roce 1607 zabýval se pozoro-
váním jejím zejména pražský hvě-
zdář Jan Kepler, který oznamoval
o ní, že měla světlo bledé jako mě
sic a ohon střídavě krátký a dlou-
hý, podobný proudům slunečního
světla při úkaze, jemuž prostoná-
rodně se říká, "že slunce táhne vo-
du". Kepler pokládá ji, podobně
jako ostatní komety, za netvora,
jenž jako velryba v moři prohání
se vesmírem, živí se výpary nebe-
ských těles a roznáší po světě mor
a nemoci.
Důležité po stránce f/sikální by-
lo nové objevení 1682, neboť dalo
podnět Newtonovi k udání metho-
dy pro vypočítávání dráh komet.
Dle této methody pak Halley vy-
počítal, že kometa z roku 1682 se
periodicky vrací a udal její příští
objevení se na obloze v r. 1758.
Nejdňležitější však v tomto 0-
hledu byl poslední její návrat v ro-
ce 1835, kdy ji pozoroval Bessel,
jenž též zaznamenal, jakou podo-
bu měla v jednotlivých fázích. Pí-
štf o ní: "Na počátku srpna (1835)
objevila se kometa jako mlhovina,
jejíž střed vyznačoval se větším
zhuštěním. Poněvadž se blížila
jak ke slunci' lak k zemi, zvětšova-
la se stále a stále její velikost i jas-
nost, aniž by však bylo možno ro-
zeznat! nějakých zvláštností. A
skutečně až do 1. října viděl jsem
pouze mlhovinu, jel na jednom mi.
stě jevila zhuštění, které ale nikte-
rak nedělalo dojeni tělesa pevné-
ho."—
Na 2. ří|en možno položití po-
čátek nové periody podoby této
komety, neboť od tohoto dne bylo
možno pozorovati na ní celou řa-
du úkazů, které náležejí k nejpo-
učnčjším, jež o kometách kdy by-
ly učiněny. "První pohled na ko-
metu byl toho dne překvapující;
její střed jasně zářil, tak že se zdá-
lo, jako by v něm zářila stálice 5.
velikosti."
"Takovou se jevila vlasatice při
malém zvětšeni dalekohledu. Při
zvětšování stonásobném bylo sice
pozorovati, že střed mlhoviny jest
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 19, No. 30, Ed. 1 Thursday, February 24, 1910, newspaper, February 24, 1910; Halletsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394989/m1/4/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.