Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 8, Ed. 1 Friday, February 23, 1945 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 20 x 13 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
ljnrT>'- ' --'
ČECHOSLOVÁK
V pátek, dne 23. února 1945.
ČECHOSLOVÁK
AND WESTSKÉ NOVINY
Published every Friday by
ČECHOSLOVÁK PUBLISHING CO.
WEST, TEXAS.
OFFICEKS:
l^iig j. Morris, President
fot. F. Holásek, Sec'y-Treas.
D1KECTOKS:
£ug. J. Morris, Jos. F. Holásek,
J. Cocek, J. A. Urbanovsky
Jos. Pavliček
ktor—Aug. J. Mutris — Editor
Předplatné $2.00 Subscription
IADNE osobní útoky a dopisy u-
ráillvébo obsahu se neuveřejnL
Hdvertlsing rates on applicatlon
Ceny oznámek sdělí se na požádáni
MORAVO, MORAVO.
Moravo, Moravo,
Moravičko milá,
mnoho Jsi od Němců,
mnoho zakusila.
Moravo, Moravo,
sestřičko nám drahá,
Rusové zbaví Té
německého vraha.
Nadutí Maďaři
Jsou Již pokořeni,
pro zpupné "nadlidí"
naděje víc není.
Rus jest u Ostravy,
uslyšíš dél hřmění,
a Tvoje úpění,
brz se v jásot změní.
Moravská orlice
swastiku vypudí,
"Me sme me", zabouří
z hrdel naších ludí.
Dr. P.
Generál Charles de Gaulle, hla-
va prozatímní francouzské vlády,
stal se vzdorovitým a urážlivým
klukem a když nebyl pozván do
krymské konference Velké trojky
nedostavil se do Alžíru, kamž jej
pozval president Roosevelt k pora-
dě. Neměl prý času na to! Seděl
možná nékde u láhve šampaňského
President Roosevelt mohl jeti tisí-
ce mil, ale pan generál nemohl je-
ti několik set mil. Nám se ten chla-
pík nezamlouval hned od počátku,
jieb Jsme v něm viděli ctižádostivé-
ho Francouze. Američané byli do-
bří osvoboditi jeho vlast za cenu
tisíců životů, nepočítaje v to hmot-
né oběti amerického národa a po-
moc k úlevě hladovících Francouzů.
Mimo toho Spoj. Státy uznaly Fran-
cií znovu jako velmoc, ač dosud by
jí napráskala jakákoli malá země,
ale nafoukanému De Gaulleovi již
narostla velká hlava a neuznal za
hodno navštíviti našeho presiden-
ta přímo u dveří Francie. Jak tako-
vý nafoukanec očekává hospodář-
skou a finanční pomoc od Spoje-
ných Států? Oč jest De Gaulle lep-
ši Hitlera?
V V
Ruská ofensiva uvázla v těchto
dnech takřka na celé frontě v Ně-
mecku a rozumí se, že Němci tvrdí,
že Rusy zastavili, jenže neříkají ví-
ce "dle plánů". Ve skutečnosti rus-
ké armády zastavily, aby zbudovaly
za sebou komunikace a připravily
se na konečný smrtelný úder Něm-
cům. Kdy to se stane, ví pouze mar-
šál Stalin a jeho generální štáb a
proto předpovídat!, že válka skončí! tové válce, že Poláci využili pak
brzy, bylo by zbytečné. Zmýlili jsme! zmatku ruské revoluce a válkou u-
se jednou a proto necháme předpo-1 rvali Rusku kus Ukrajiny, ale aby
Batan jest pomstěn! Generál
Mac Arthur splnil svůj slib svému
mužstvu téměř před třemi roky,
když tajné odjížděl, že přijde zpět.
Američané umlčeli japonská po-
břežní déla a vylodili na jižním cí-
pu poloostrova ve čtvrtek minulé-
ho týdne za protekce námořních
dél a zmocnili se tohoto historické-
ho Battanu. Co vzalo Japoncům tři
měsíce dobýti tohoto poloostrova,
vzalo Američanům dva týdny vyko-
nati stejné dílo. Současně ale Tokio,
hlavni město zemé Vycházejícího
slunce, bylo podrobeno strašnému
bombardování asi 1500 americkými
letadly z asi desíti letadlových lo-
dí, které kotvily s mocnou válečnou
flotilou asi 300 mil od břehu ja-
ponských domácích ostrovů. Tyto
nálety se opakovaly znovu v so-
botu, co toto píšeme, a snad se bu-
dou opakovati ještě vicekráte Ty-
to odvážné nálety Američanů pře-
kvapily celý svět a znamenají, že v
brzké dobé bude proveden pokus
vyloditi vojsko přímo na některý
domácí ostrov žluťákú, čímž by se
válka přenesla přímo domů do Ja-
ponska. Ví se dobře, že takové hro-
madné nálety způsobily zkázu v Ne-
mecku, kde většina průmyslových o-
blastí byly z cihel a betonu. Jakou
obrovskou škodu způsobují naše a-
eroplány v Tokio a jiných průmy-
slových městech, dovede si před-
staviti jen ten, který zná japonská
města. V Tokio a jiných japonských
městech jsou moderní zděné bu
dovy postaveny v hlavní části mě-
sta, ale ostatní části jsou nepře
hledné řady dřevěných chat, stojí-
cích těsné vedle sebe nebo spojené
a mezi nimi jsou úzounké uličky
po kterých by ani auto nepřejelo,
jak jsme nedávno četli pojednání o
stavu japonských mést. V těchto
chatách jest vyráběn různý váleč-
ný materiál, který je sestavován
dohromady teprve v moderních bu-
dovách. Několik malých zápalných
pum může vypáliti celé oblasti těch-
to chat, které jsou tak důležitou
částí válečné výroby, jako moderní
stavby, kde se skládají již dohro
mady aeroplány, děla, kulomety
tanky, atd. Zničením těchto chat
zniši se Japoncům hlavní zdroj vá-
lečné výroby, a na zničení celé tak
zvané "residenční" čtvrti Tokia vez-
me to jen několik malých zápal-
ných pum. Teď si představte, že
1500 aeroplánů bombardovalo mě-
sto! Pearl Harbor tu byl jistě ná-
ležitě pomstěn, tak jako Bataan
byl pomstěn.
v v
Některým americkým mluvkům se
nezamlouvá výsledek konference
Velké trojky na Krymu, a někteří
praví, že bylo příliš mnoho výhově
no Rusku, ač velká převaha americ-
kého národa, jakož i Spojených ná-
rodů jest velice s výsledkem spo-
kojena. Jsou to ty samé živly, které
kopou do všeho, co president Roo-
sevelt učiní a rozsévají neustále
zášť proti SSSR. Tito kopalové by
nebyli spokojení, kdyby Rusko uči-
nilo cokoli a nejraději by viděli
Hitlera vládcem nad celým světem.
Jsou to živly fašistické, které neřá-
dy vidi, že slovanské Rusko zachrá-
nilo svět před hitlerismem, že Ru-
sové zachránili miliony amerických
životů, životů vašich synů a neřá-
di by viděli, aby Rusové pomohli
nám ve válce proti Japonsku, což
jest možné a to 'dosti brzy. Velká
trojka v konferenci na Krymu prý
se nezachovala dobře vůči Polsku,
že prý udělala ústupky maršálu
Stalinovi, když povolila východní
polské hranice podél tak zv. Cur-
zonovy linie a že polská vládě ve
vyhnanství v Londýně byla odstr-
čena a dána přednost vládě v Lub-
lině, která byla uznána Ruskem.
Tito tlumači Goebbelsovi nikdy ne-
řekli, že Curzonova linie byla spo-
jenci stanovena již po první svě-
Rusové si přejí jen porážku nepřá-j Henry A. Wallace, bývalý místo-
tel a pak trvalý mír, k némuž ten- president má přece příležitost stá-
to mocný slovanský národ přispěje ti se sekretářem obchodu, ale do-
více, nežli kdokoli jiný, nevyjímaje ^ane se mu Jen ohlodané kosti, o
Britanii. což se postaral Jesse Jones, jeho
v v ! předchůdce, a patolízalové kapitá-
Xémci si stěžují, že jejich národ *u' kter^ zvolil do kongresu. Po-
tvrzení nominace Wallace-a byla
strašné trpí neobyčejnou mizérií a
jaksi zajištěna, co poslanci v pátek
smrti, co několik milionů uprch- schválili zákon, kterým se odděluje
líkú od východu hrne se do střední RFC (rekonstrukční finanční kor-
řiše, co rudá armáda tlačí se k porace), která zacházela s biliony
Berlínu. Celkový počet prchajících d°larů, od odboru obchodu. Senát
roste každou hodinu a mnoho jich
tuto předlohu schválil dříve. Nej-
.... dříve se zdálo, že Wallace nemá
hyne v mrazivé zimě na cestě, pra- ^ ^dné příležitosti býti schválen se-
ví DNB. informační kancelář. Na- nátem, kde Jesse Jones, kapitalista
čisti sdělují, že hromadné stěhová- z Houstonu, vyvolal revoltu proto,
ní od východu dosáhlo "mnoho mi- presidentem vykopnut z to
lionů" již před dvěma týdny a co^010 kabinetního místa. President
armáda maršála Ivana Konéva za- R^velt, jak znamo, prohlásil pn
čla se hrnouti od západních břehů J™novam W^tajemnjtan ob
chodu, ze si zasluhuje nejake du
ležité místo v administraci za jeho
Fort Worth, Tex., 19. února.
Ctěná redakce Čechoslováka, též
milí jeho čtenáři!
Čtyry mladé dámy dostaly za své
| muže vyznamenáni, některý je zabi-
Bíezen je Měsícem erv.iiého kn- ^ některý je zajatý, a mezi nimi je
že, v němž se má sebrati $200,000,- ztracen Lt Co, Anton Tirek Jeh(>
Válečný Fond Čer-
veného Kříže.
řeky Odry ve Slezku k srdci reichu,
sta tisíce dalších německých oby-
vatel dalo prý se na útěk neb bylo
obchváceno. Ti, kteří mohou, utí-
kají na koňmi tažených povozech,
truckách, automobusech a náklad-
ních železničních vozech. Ale mno-
ho bylo nuceno jiti pěšky ve sněhu
a mrazivých větrech a k tomu DNB
dodává, že "pochodující" jsou muži,
děti a starci. Muži museli zůstati v
préjbi, kterou vykonal v poslední
presidentské kamapni, co také by
i lo pravda. A co vykonal Jones? Je-
ho nohsledové v Texasu podporovali
j reakcionářské "regulars", kteří pří-
mo pracovali proti zvolení Roose-
velta. Celý boj proti Wallaceovi byl
proveden proto, že otevřeně pro-
hlásil, že chce pomoci drobnému
čeliti rudé armádě jako 0^"",^" f t°ho ** jýchodní
'kanonfodder." Ti, kteří jsou v ce- kapital Zaleknul" Senat byl hotov
zadu a
sté, musí vyhnouti ze silnic a dáti
přednost vojsku, ubírajícímu se buď
na frontu nebo ustupujícímu. Ten-
tokráte věříme úplně nacistické in-
formační kanceláři, že mluví prav-
du, ale proč to světu povídá? Vždyť
takovou situaci v Německu si kaž-
dý dovede představiti. Chce tím zí-
skati sympatie? U koho? DNB se
ani slova nezmínila o podobném u-
trpení, ba ještě horší hrůze, když
Hitlerovy loupežné hordy táhly
Polskem, Jugoslávií, Řeckem, Belgií
Holandskem, Francií a Ruskem. Ne-
utíkaly tehdy miliony starců, žen a
děti před nimi? A co bylo nejhorší-
ho při tom, že nacističtí letci stříleli
z letadel do těchto mas utíkajícího
lidu a pak německé tanky a vozid-
la roznášela jejich těla, často i je-
ště živých, na svých kolách. Na to
již nacistická zvířata zapoměla, že
ano? Nyní se jenom na nácky shr-
nuje to, co již jiné národy přebo-
lelo a proto DNB nadarmo hledá
sympatie ve světě, spíše každý řek-
ne — dobře vám tak! A konečně,
proč se Němci nevzdají, když vidí,
že válku již prohráli? Tím by tuto
mizérii okamžitě zastavili. Že se
nevzdávají, jest to jen důkaz, že to
nebyli jen nacisti, kteří tuto válku
začali, ale celý německý národ a
proto ať trpí a hodně ať trpí —
ještě za první světovou válku, za ta
muka, co již tehdy způsobili Němci
jiným národům. Kdo jinému jámu
kopá, sám do ní padá.
v v
vídati druhým, ač konec války v
Evropě se nedostaví, až poslední
hitlerovec bude míti ustřelenou hla-
vu. nebo bude zajat. Na západní
frontě nemůžeme také očekávati
žádné vojenské divy ještě po něja-
nebyli zkráceni, že dostanou za to
kus bohatého Horního Slezska a
Východního Pruska s pobřežím Bal-
tického moře, na místo korridoru.
který před válkou vedl nepřátelskou
j zemi. Co se týče polské vlády, jest-
ký čas, neboť v bahně se mnoho ne-j li si polský národ po válce bude
vybojuje, nemluvě o tom, co musíipřáti dosaditi zpět Beckovce a dik-
spojenci piokonati, nežli se dosta- tátory, může tak učiniti ve vol-
nou za Siegfriedové linie a za ře-1 bách, poněvadž přítomná polská
ku Rýn. Někteří "proroci" šli tak vláda, která má se skládati z čle-
daleko, že očekávají i brzké skon-
čení války s Japonskem. Pravda, A-
meričané vykonali divy až dosud,
když se zmocnili Filipin, ale jak těž-
ké a drahé bude další postupování
k domácím japonským ostrovům,
nasvědčuje bitva o ostrůvek Iwo
nů lublinské vlády, demokratických
vůdců z domácího polského lidu a
"některých" členů polské vlády v
Londýně, jak se praví v usneseni v
krymské konferenci, bude jen pro-
zatímní. A na konec, štváči proti
Rusku zapomínají, že to byli Ruso-
Jima, ležúi asi 750 mil jižně od To-| vé, kteří svými životy vysvobodili
Polsko z drápů nacistů. Řekl Stalin
slovo, kdo má vládnouti ve Francii
nebo v Belgii, nebo v Holandsku,
kteréž země vysvobodily Spoj. Stá-
ty a Britanie? U těch štváčů platí
pravidlo, kdo chce psa bít, karabáč
si již najde. Rusové chtějí své a mír.
Dnes uznává již každý, že sovětské
Rusko jest nejmocnější zemí na
světě a proto, kdyby bylo dobyvač-
né, mohlo by si diktovati mnohém
více. Že premier Stalin přišel do
schůze na Krymu, jest samo o so-
kio. Neobáváme se, že nedobudeme
toho ostrova, ale bude to drahá ko-
řist. neboť Japonci se tu bráni pří-
mo šíleně a každá díra, skála a ú-
kryt skrývá tu Japonce, jenž musí
býti zabit, aby byl odstraněn s ce-
sty. To jen ukazuje, jak zoufale se
budou brániti žluté opice, co naší
bojovníci se budou blížiti k jejich
domovu. Vezme to ještě mnoho kr-
ve, potu a práce, nežli dorazíme
Němce a ještě více, nežli smeteme
s povrchu zemského zákeřné Ja-
ponce.
Argentina prý vyhlásí válku Ně-
mecku. To zní, jako báchorka a
my tomu uvěříme teprve tehdy, až
se to stane skutečností. Argentina
najednou začala šermovati mečem
proti Německu — právě před 21. ú-
norem, kdy v Mexico City započala
konference amerických zahranič
nich ministrů, na kterou argentin-
ský není pozván. Již argentinská
příčina k rozepři s Německem sa-
ma o sobě svědčí, že jest to úskok,
jakým se chce tato republika ve-
tříti do pan-americké jednoty z
které byla vyloučena pro nadržová-
ní Ose. Argentina v sobotu pro-
testovala proti tomu, že Němci prý
zadrželi bezpečnou dopravu skupi-
ny argentinských diplomatů, očeká-
vajících ve Švédeku výměnu za ně-
mecké, což prý jest nepřátelské jed-
nání. Švédští oficiálové však v ne-
děli pravili, že očekávají, že vý-
měnná loď Drattnengholm, nesou-
cí Argentince, odpluje v několika
dnech, aniž by byly nějaké překáž-
ky v tom činěny z německé strany.
Proto se zdá, že hrožení Německu
vypovězením války jest komedií Ar-
gentiny před pan-americkou schůzí
zahraničních ministrů v Mexico Ci-
ty, kteří však si to dvakrát rozmy-
sli, nežli přijmou Argentinu, kte-
rou považují za prašivou ovci, mezi
sebe. Nyní. co Německo i Japonsko
jsou na pokraji zhroucení, jest mož-
ností, že Argentina konečně se ro-
zejde s Osou, ale její bratříčková-
ni se s Hitlerem tak dlouho, stálo
mnoho amerických životů a proto
by na to nemělo býti zapomenuto.
Jedině v tom pádu by se Argentina
očistila, kdyby její lid se zbavil pro-
fašistické diktátorské vlády a zvo-
lil si vládu demokratickou. Argen-
tina. tak jako Španělsko, jsou spo-
luvinníci s Osou na světovém kr-
veprolití a zaslouží si za to trestu,
v v
Lhář Paul Josef Goebbels pravil
minulého týdne, že Němci použijí
nových a tajných zbraní v posled-
ním okamžiku svého odporu a že
reich použije toho "nejsmělejšího
a nejodvážnějšího" způsobu ku své
ochraně. Goebbels vyhrožoval ně-
kolikráte německou "tajnou" zbra-
ni, ale dosud žádná nezastavila ani
Rusy ani spojence. Mínil tím snad
otravný plyn? Běda Němcům, kdy-
by to zkusili! Pak by teprve NDB
Wallace zavrhnouti, ale president
Roosevelt předložil tuto otázku li-
du se slovy, že Wallace národ po-
třebuje, a senátoři asi dostali od
lidu na srozuměnou, aby jeho no-
minaci potvrdili. Aby ale vyhověli
oběma stranám, kongres oddělil
půjčující agendu od odboru a tím
chtěl vyhověti oběma stranám, jak
lidu, tak hladovým kapitalistům.
V
Svobodné ošetřova-
telky čelí odvodu
Washington, 20. února. — Svo-
bodné ošetřovatelky ve věku od 20
do 44 let, budou podléhati nucené-
mu odvodu do vojenské služby, dle
zákona, který byl dnes odporučen
výborem domu poslanců.
Ale výbor, jenž skončil tří týdenní
uvažování o předloze, žádané presi-
dentem Rooseveltem 6. ledna, že
jest třeba 20,000 ošetřovatelek pro
armádu a námořnictví, soukromě
pravili, že mají pochybnost, že jestli
zákon bude uskutečněn, že bude vy-
máhán, mimo snad mezi kadetkami
ošetřovatelkami.
V předloze se praví, že místní od-
vodní komise mají odvádéti prvně
kadetní graduantky a zapovídá od-
vádění nekadetních ošetřovatelek
dotud, dokud kadetky stačí.
Navrhovaný zákon nařizuje regi-
straci všech ošetřovatelek ve věku
od 20 do 44 let, u svých místních od-
vodních komisí.
V
Navrhuje rozřešení
černošské otázky
Austin, Tex., 19. února. — Státní
senátor Weaver Moore Dodal dnes
předlohu, kterou se odvolávají vše-
chny zákony neb části zákonů, ci-
vilních i kriminálních, které řídily
neb kontrolovaly politické strany,
konvence neb primární volby, nebo
měly co dočiněni s kvalifikací člen-
ství politické strany, neb které
předpisovaly, kdo muže nebo nesmí
voliti neb podíleti se na primářkách
neb konvencích.
Zrušením zákona sen. Moore z
Houstonu chce obejiti rozhodnutí
vrchního spolkového zákona, že do-
kud naše primární volby jsou řízené
státním zákonem, černoši mají prá-
vo se na těchto primářkách podíleti.
Moore asi soudí, že texaské politi-
cké strany (máme vlastně jen jed-
nu) mohou si voliti své členství bez
zákona, v čemž vrchní áoud pak by
neměl právo rozhodovati.
Jak daleko Mcore dojde s jeho
předlohou, těžko říci, neb kdyby je-
ho návrh byl schválen, otázkou jest,
jak by se pak kandidáti vybírali,
zdali v konvencích neb opět v pri-
mářkách, ale jak se zdá, Moore smě-
řuje ke konvencím.
V
Jourdanton, Texas.
Ctěná redakce Čechoslováka!
Tak myslím, že už je na čase, a-
bych si též poslal předplatné na mi-
lý Čechoslovák, nebo bych bez něho
nemohl být, neb tak poučný časopis
je těžko hledat. S těmito páru řádky
naleznete ček na $2.00 co předplat-
né, tak to posuňte o rok dále. Poča-
sí tu máme velice dobré, prší tu co
chvíli, tak že vláhy máme dost. Též
se mně již 20 akrů korný řádkuje a
vypadá pěkně, nebo je stále teplo.
000 na válečný fond Červeného kří-
že na rok 1945.
Nikdy nebyla tato sběrní akce
důležitější. Červený kříž bude mí-
ti velký úkol ještě dlouho po zá-
měně mečů za pluhy.
Po zaniknutí ozvěny posledního
výstřelu války uplyne ještě mnoho
měsíců, nežli se všichni naši bojov-
nici vrátí domů. Na některé čeká
dlouhé období rekonvalescence v
nemocnicích. Tito muži, kteří tolik
obětovali, zaslouží si i potom v ne-
zmenšeném měřítku vše, co pro ně
Červený kříž koná v přítomnosti.
Vysloužilcům této války, vrace-
jícím se do občanského života, musí
se dostati všemožné pomoci, aby se
jim usnadnil návrat ke starým po-
měrům a zaujetí vhodného místa v
zeměeděleství nebo v továrně.
Také o rodiny našich mužů v uni-
formě — o jejich ženy , děti a sta-
ré rodiče — musí býti náležitě po-
staráno, aby v této krušné době ne-
trpěli bídou.
Rovněž běženci a děti bez domo-
va potřebují pomoci — takové po-
moci, jakou jim v tomto válkou zpu-
stošeném světě může poskytnouti
jedině Červený kříž.
Vedle těchto odpovědností, vyvo-
laných mimořádnou dobou, musí
Červený kříž pokračovati i ve všech
službách, které byly již po léta je-
ho charakteristickým rysem na
frontě domácí: musí poskytovati
pomoc při pohromách, pořádati kur-
sy domáciho ošetřování nemocných,
cvičiti pomocnice ošetřovatelek a
poskytovati nesčetné jiné služby ve
porspěch lidstva.
Hlavně pušek přestanou jednou
chrliti oheň, lidská bída však ze
světa nevymizí. Červený kříž může
ji mírniti jedině ze štědré podpory
všech lidí. Američané českého pů-
vodu byli vždy mezi těmi, kdož z
plna srdce podporovali činnost Čer-
veného kříže, který i letos spoléhá
na ně, jakož i na ostatní Američa-
žena, pí. Mary Louise Tirek obdržela
stříbrnou hvězdu a leteckou medaili
se čtyřmi dubovými lístky. Stříbrná
hvězda, kterou obdržela, byla pro
"Member 15th Air Force." Je ztra-
cen v bitvě. Byl pilotem P-47. Když
jeho skadrona přistála, on se ještě
vznesl se svým těžkým bombarďá-
kem nad nepřátele v Itálii 11. břez-
na 1944, a od těch časů je ztracen.
Jeho škadrona měla již za sebou sto
náletů. Jeho bombarďák napadlo
50 nepřátelských bombarďáků.
Když přistáli, Tirek se pustil na ně a
je rozehnal. Když ho naposled viděli
tak se bil s několika nepřátely. Dou-
fáme zde všichni, že je někde buď
mezi partisány, anebo v zajetí. Přá-
la bych si a všichni kdož ho i jeho
rodinu a Mary Louis a její rodinu
Dolkosovou znají, aby se nám na-
vrátil do Fort Worth. Pí. Mary L.
Tirková je vnučka čtenáře Čecho-
slováka, p. J. J. Koppa. Její rodina
též hodně čte Čechoslovák.
Raněn na frontě v Belgii byl Jo-
sef Švcjger, T-5,19. ledna, jak obdr-
želi oznámení jeho rodiče p. a pí.
Josef Švojgerovi. Je veteránem z ně-
kolika bojišť jako v Africe, Sicílie,
Normandie a nyní byl v Německu'
Mladý Joe je přes moře od roku
1941. Přeji jemu, aby ze svého zra-
nění vyšel dobře, což bych přála i
jeho rodičům a sestře. Doufejte milí,
že vaši chlapci se vám navrátí živí
a zdraví. Pí. Švojgerová má sestru
kdesi v Kunovicích na Moravě. Joe
šel potírat ty rozlezlé šváby. Byl z
něj pěkný obrázek v novinách.
Včera, totiž dne 18. byla v Soko-
lovně zábava na které hrála z Tem-
ple Motlova orchestra. Jela jsem se
tam podívat a také jestli by který
čtenář byl připraven dát předplat-
né. P. Joe Palachek si koupil kalen-
dář a pí. Marian Krupka chtěla dát,
tož to posílám též, aby toho bylo víc.
Tam jsem se setkala s těmito: p. a
pí. L. J. Motl a jejich dcery Bernice
a Dorothy, p. a pí. Walter Haisler, p.
ny, že svou účastí přispějí k jeho'a pí. Robert Haisler a Štěpán Rus-
zdaru. ňák, p. a pí. Jerry Cumby, všichni z
-V Temple. Též tam byli z Buckholts a
Westphalia, jejichž jmén jsem se
nemohla dopátrat. Také tam byla
přítomna hezká mladá "Navy" a to
i s jejím chotěm Pfc. C. A. Chilso-
nem. Josephine Chilson je bývalá
slečna Růžičkova, dceruška to p. a
pí. Henry Růžičkových. Ani jsem jf
nemohla poznat jak jí pěkně sluší
námořní uniforma.
Pan L. Michalec dojel zpět ze Shi-
ner a s nim přijel jeho syn Evžen a
jeho přítel Milton Bechlen, pak je-
ště s nim dojel p. James Koláčný.
Tento obdržel práci hned ve mlýně,
ale chlapci jsou ještě doma. Dnes
mají se jít podívat co dávají práci,
tak nevím s jakou dojedou zpět.
Dne 12. v noci jsem obdržela tele-
gram, že dcera mojí přítelkyně v
Rosenberg se těžce rozstonala, a-
bych dojela, odpoledne druhého dne
že zemřela. Byla to Eliška Kubalcva,
provdaná za p. Šindla. Tak mladá a
musela zanechat zarmouceného
manžela a mladičkého synáčka. By-
la dlouho nemocná, ale už jí začína-
Spojenci prý vyvo-
lají revoltu v Berlíně
Londýn, 19. února. •— Depeše neu-
trálního tisku praví, že Berlín je na-
pěchován 5,000,000 uprchlíky a Lon-
don Evening News napsal, že brit-
ští, američtí a ruští úředníci se spu-
stili padáky do Berlína, aby vedli
revoltu mezi cizími dělníky, až rudé
armády dorazí brány města.
Švédové, kteří utekli do Štokhol-
mu, praví, že cesty vedoucí na sever
od Berlína, jsou přeplněny běženci
jak z hlavního města tak z východ-
ního Německa. Některé průvody
jsou 30 mil dlouhé. Uprchlíci více
nedbají, kam cesty vedou, jenom
když jsou ven z Berlína, praví Švé-
di.
Jiní cestující praví, že 5,000,000
Němců, žijících v ssutinách Berlína
čelí nedostatku potravin, který se
stane osudným, až Rusové město h,-,f, - T. . ..
oblehnou, a k tomu se přidružují o- y ]ejl nemoci se přidru-
právněné obavy před dlouhým bom-' - ° zaPalf'1 a to sklátilo v před-
bardovánim, které jest neodvratná casr?y hr°b. Na místo květin posílám
peníze na_ uctění památky Elišky
Kubalové-Šindlové. A vy, milá celá.
její rodino přijmite moji upřímně
cítěnou soustrast. Eliška byla dce-
rou též čtenářky milého Čechoslo-
váka.
Dne 15. nás překvapila sestra ze-
mřelé Elišky i s jejím manželem a
sice p. a pí. James Jackson s malou
dceruškou Vlastičkou. Vlasto, oče-
kávala jsem, že ještě dojedete, ale
Tnyslím že jste spěchali zpět do Ro-
senberg.
• Čápi letí a to se stěhují asi k se-
veru a zde ztratili malé nadělení u
manželů Stowalových, hezounkou
dcerušku. U manželů Frank Svitá-
kových také shodili baculatou hol-
čičku. No, když začnou shazovat
děvčata, tak brzy bude po válce.
Dnes odejel pátý syn zemřelé pí.
Vasguesové na vojnu. Jeli do Dallas
a odtamtud do San Antonio. Je to
tak dobře, že zemřela drive, už to
bylo pro ní dosti, když už čtyři byli
pryč a teď musel i Leon.
Včera jsem od Tomáše, který je
nec-c
následkem opevnění Berlína.
Tito cestující praví, že jest pozo-
ruhodným, jak Berlíňáci mění své
náhledy o Rusech, což možno vy-
světliti jen těmito slovy: "Kdyby je-
nom Rusové byli již zde." Tento ná-
hled není jen u komunistů nebo po-
raženců, ale jest rozšířen mezi ar-
mádními důstojníky a vojáky. Ně-
kteří praví, že opevnění jest "čistě
záležitostí strany," bez vojenské
hodnoty.
Do Berlína se donáší zprávy z vý-
chodního Německa, okupovaného
Rusy, které vyvolávají sympatii pro
Rusy a odstraňují strach před nimi,
jak sdělují cestující. V některých
případech velitelé ruských tanků
pomáhali německým běžencům na
cestách s potravou a přístřeším.
Druhý argument Němci mají, že
"Rusové nikdy nebombardovali Ber-
lín, jako Briti a Američani."
Velkoadmirál Karl Doenitz na rá-
dio rozhlasu apeloval k německé
mládeži, by ukázala bezpodmíneč-
nou věrnost Adolfu Hitlerovi a pra-
vil. "my v německém námořnictvu, j ^esi ve Fl-ancii, obdržela dopis a v
zvláště v brzké budoucnosti, bude-; n.ě.m {rancouzské peníze. Mezi jiným
me potřebovati udatné mladé lidi — i Pls?' 5e Je K-> abychom se nesta-
kteří s malými prostředky mohou
docíliti mnoho proti nepříteli."
Zpravodaj Pravdy, píše z Východ-
ního Pruska, že německé úřady se
nepostaraly o železniční neb moto-
Farmáři tady okolo sejí hodně lnu, rovou dopravu k vyklizení obyvatel-
bě již dostatečným důkazem, že naříkal, co Němci zkouší.
takže stále sejí něco nového, a udě
lají s tím dost dobře. Bavlny tady
letos bude asi málo, neb tady není
podnebí na bavlnu. Peanutce, broom
kom, zelenina, prasata, hovězáky a
korn, tak člověk udělá hezký zisk.
Ty, Tondo Mikulenčáku, piš hodně
do Čechoslováka a hodně dlouhé do-
pisy, neb rád vidím Tvoje dopisy,
nejen rád vidím, ale též s radosti je
čtu. Tak to poženu ke konci a přeji
ctěné redakci mnoho nových odbě-
stva, ba naopak skonfiskovaly koně
i povozy uprchlíkům. Mnozí, kteří
zůstali doma, chovají se skromně a
úslužně, píše pravda. "Před Rusy
smekají klobouky a nahlas proklí-
nají Hitlera a fašistický systém, ale
tato náhlá úslužnost Němců nekla-
me ruské vojíny."
ratelů v tomto novém roce. S po-
zdravem jsem Váš čtenář,
Henry Bělíček. vák od pí. Křupákové. Díky.
1 ali, že doufá že budou brzy zpět ve
S. S. Jak se ti chlapci těší všichni na
ten návrat zpět. Na nás je, abychom
pomáhali vládě, aby bylo spíše toho
ukončení, kupujme bondy a znám-
ky, šetřeme a tim pomáhejme také
vládě, ať má dost aeroplánů, bom-
bard áků, tanků a jiné, tím i sobě-
pomáháme.
Asi toho nechám, možná že bych'
někoho urazila a to bych rozhodně1
nerada. Zdar těm naším hochům!
Mary Paulová.
Poz. red. — Obdrželi jsme od Vás
$3.00 na čsl. poválečný fond na mí-
sto květin k uctění památky zesnulé
paní Šindlové a $2.00 na Čechoslo-
\
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Morris, August J. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 8, Ed. 1 Friday, February 23, 1945, newspaper, February 23, 1945; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth404473/m1/4/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.