Čechoslovák (Rosenberg, Tex.), Vol. 2, No. 24, Ed. 1 Wednesday, March 19, 1919 Page: 5 of 8
eight pages : ill. ; page 18 x 11 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
středu dne 19. března 1919.
Mp Čechoslovák
Strana
VANDA
í^JhrúDAK
■Bylo to kdysi rámusu -
Is úřadem konsulátním,
lale ten rámus pánu s fajfkou
lnic a nic nebyl platným.
IBylo mi velmi divné,
lže lidé na lep sednou,
Ikdyž pán s fajfkou je napálil
[vícekrát a nejenom jednou.
I Tehdy řek', úřad konsula
Ik zadání e— hlaste se o něj
lA kandidáti hned uběhat
Isi mohli nohy pro něj.
I My víme z dobrých pramenů,
že to je všecko humbuk
I jejž spáchal známý humbukář
a jeho dlouhý čibuk.
V oblak se kouře zahalil
a zvážněl ve své tváři —
toť terno! řek' si — už to mám !
Svět splašit já dokáži!
A splašil, věřte, najednou
půl kopy kandidátů. —
Lidičky, to se povedlo!
A všichni bez — mandátů. —
Však už se stalo. Nuže, páni,
přijměte na svá záda,
že českého si konsula
stanoví sama vláda.
A prosím ještě na konec,
přijměte mravní šňupec —
že kdo to všechno napískal,
s odpuštěním byl — hlupec.
A-s-k.
| PROČ MÁ BÝTI ZACHOVÁN
CIZOJAZYČNÝ TISK?
Committee on Public Informat.
Washington, C. D. —(V násle-
dujícím podáváme překlad článku
jehož autorem jest S. H. Clark,
ředitel informační kanceláře C. on
P. Inf. Pojednání určeno jest pro
americké časopisy, tištěné v řečí
anglické a předkládáme je naše-
ku a jeho čtenářům jen pro-
je seznámili s myš-
kovým postupem člověka, jenž
jest zástance v "amerikanisaci"
zastává směr umírněný. Vyhý-
báme se jakékoli kritice článku, ač
nelze nám nepřiznati, že ne ve
všem jsme stejného mínění s au-
torem. Nesmíme však zapomenou-
ti, že článek není psán pouze s
ohledem na Čechoslováky, nýbrž
vstahuje se na všechny skupiny v
této zemi, jichž příslušníci užíva-
jí jiného jazyka než anglického. A
těch jest velmi mnoho. — Česko-
slov. Oddělení.)
Poprvé v historii této země naší
začínáme se vážně tázat sami se-
be: Jest theorie o tavícím kelím-
ku Ameriky opravdu pouhou the-
orií? Jest možno, že tato země
přece jen není přístavem a útoči-
štěm, stř deepsnltymuívbřkíjcméá
ště, středem splynutí, v což jsme
tak rádi věřili? Přicházejí sem
miliony přistěhovalců se čtyř
stran zeměkoule, aniž by se vnoři-
li v ducha a činnost Ameriky,
pouze proto, aby se shromáždili v
různých částech země a přidržo-
vali se svých starých tradic a my-
šlenkových proudů, ba aby často
i překáželi vývoji amerických ide-
álů a nařízení? Není než pouhou
illusí, že ušlapané národy evrop-
ské hledají zde svobodu jen proto,_
aby ji pak nadužívaly, nebo ji ig-
norovali ?
Nejsouce spokojeni s pouhým
kladením si těchto otázek, někteří
z nás se odvážili i zodpověděti je.
Všemožné návrhy byly Učiněny:
omeziti přistěhovalectví, odstrani-
ti je, vnutiti nějaký systém "ame-
rikanisace" cizozemcům v této
zemi; v některých případech žáda-
jí extremisté dokonce potlačení u-
žívání cizího jazyka a odstranění
čašopisů a knih, tištěných v jiné
řeči než anglické. Možno bezpeč-
ně říci, že tyto krajnosti necházejí
přívržence v příliš horlivých a též
špatně zpravených nadšencích pro
věc Ameriky a v lidech, v nichž
některé události za války vzbudily
značnou rozhorlenost. Bude dob-
ře, když k věci blíže přihlédneme.
Je pravda, že během války a —
zvláště před vstupem Spojených
Států do ní, část německého tisku
v této zemi (nemluvíme o tisku ji-
ných národností ani o několika "a-
merických" listech) brala činnou
účast na proněmecké propagandě.
Díky činnosti departementu spra-
vedlnosti však, taková činnost už ~^*lide cizinci více třeba
dnes neexistuje. Přes to však není ",rlh ^
nepochopitelno, že na tyto časopi-
sy se dosud z jistých kruhů pohlí-
ží s jistou dávkou podezření, ač
za přísného dohledu vlády není
těmto listům už možno agxtovati
ve prospěch nepřítele i kdyby k
tomu měly chuť.
Pokud se pak týče škodlivého
vlivu časopisu, jež se mu připisuje
jen proto, že jest tištěn náhodou
v jazyce, jemuž průměrný Ame-
ričan nerozumí, je podezření tako-
vé nesmyslno a vrhá nezaslouže-
nou hanu na linguistické znalosti
členů naší tajné služby. Avšak
vážně — nebezpečí, které by moh-
lo pochoditi z tisku, jenž jest tak
pečlivě střežen, jako cizojazyčný
tisk v Americe, kde (kromě přípa-
dů, kde je dáno zvlášní dovolení)
s každou zprávičkou musí být do-
dán i doslovný překlad anglický a
předložen zástupci federální vlá-
dy, dříve než jest publikován, rov-
ná se — nule.
Bylo rovněž dokazováno, že
rozšiřování časopisů, tištěných v
cizích řečech, jest neamerické; že
přispívá pouze k rozšíření mezery
která dělí přistěhovalce od tuzem-
ce. sNemí však býti zapomínáno,
ano, nemůže býti dosti sdůrazněno
to, že časopis není příčinou, ale
výsledkem. Jest výsledkem pop-
távky". Poptávka přestane, až už
nebude ani jediné cizí skupiny v
této zemi, která mluví svým jazy-
kem. Tedy odstraniti dnes cizo-
jazyčný tisk, znamenalo by vnésti
mezi asi deset milionů lidí zmatek
Bábelu. Chcete-li odstraniti cizí
časopisy a knihy, nutno jest, aby-
ste dříve naučili ty, kteří je čtou,
anglické řeči. Proto zbaviti je vy-
jadřování myšlenek tiskem, jest
nejjistějším a nejrychlejším pro-
středkem ke zvýšení dorozumění
se ustnímu a zatvrzení jich záro-
veň proti každému pokusu naučiti
je angličině.
Je nemožno podrobně vypočísti
kdy za války i bezprostředně po ní
poskytly cizojazyčné časopisy vlá
dě znamenité služby. Nebyly pou-
ze jediným z činitelů při práci s
odvodem, půjčkami Svobody, dani
z příjmu, šetření potravinami a
palivem — avšak v mnohých pří-
padech byly jediným pros-
tředníkem styků mezi vládou a
cizozemcem, jenž nerozumí an-
glicky. Jeden jediný příklad posta-
čí. Když president loni učinil své
provolání k horníkům, cizojazyč-
ný tisk postaral se o největší roz-
šíření této výzvy. Havíři, většiny
jichž nemohlo býti jiným způso-
bem dosaženo, výzvy uposlechli.
Od podepsáni příměří účastní se
cizojazyčný tisk upřímně rozšiřo-
vání informací, rozesílaných vlá-
dou a týkajících se na př. o činno-
sti sprostředkovatelny práce, a-
bychom se zmínili jen o jedné. —
Je samozřejmo, že většiny súčast-
něných skupin nebylo by bývalo
lze dosáhnouti bez jejich vlastních
orgánů, tištěných jejich řečí.
Cizinec, jenž přichází do Ameri-
ky v devíti případech z desíti ne-
touží zvláště pokračovali ve svých
národních zvycích, nebo přidržo-
vati se ideí země, kterou opustil.
Při svém příchodu do této země,
pochopitelně vyhledá jiné přísluš-
níky svého národa, čte noviny, kte
rým rozumí a spolčuje se se svými
krajany. V mnohých případech
mu doslova nic jiného nezbývá,
ježto nachází velmi málo příleži-
tosti neb povzbuzení ke konání ně-
čeho jiného. Avšak jakmile se on
naučí trochu anglicky, shledává-
me, že čte americké časopisy. —
Časopis tištěný v cizím jazyce jest
bezprostřední potřebou, dočas-
ným prostředníkem styku. Se
zvýšenou vzdělaností a zvýšenou
snadností naučiti se anglicky, né-
st-
' WĚĚÉĚTM *
nich ačsopisů(?)
Cizojazyčný tisk v této zemi si
uvědomuje, že chce-li existovati,
musí se státi americkým, musí u-
veřejňovati americké zrávy a hle-
diska, buditi zájem čtenáře ne
pro to, co Evropa činí neb činila,
nýbrž pro to, co Amerika myslí a
koná. V minulosti tisk se celkem
spokojil podporováním úzkého ev-
ropského nacionalismu s vylouče-
ním amerických zájmů. Cizinec
byl jen příliš nečasto ponechán
svému vlastnímu rozhodnutí a on
ovšem spoléhal na vlastní prame-
ny. Dnes cítí, že s stává částí ze-
mě, do které přišel a že stará Ev-
ropa zůstává za ním.
Nesmí a nemůže být donuco-
ván prušáckými prostředky, aby
zapomněl svou vlast-— nebo lépe
rodnou zemi— avšak <k jest ocho-
ten více než kdykoli před tím
vniknouti v ducha této přijaté
země. Mezi cizojazyčnými časo-
pisy je přítomně jen malá oposice
proti novému proudu amerických
ideálů, časopisy uvědomují si co
nejúplněji, že je nutno, aby zrcad-
lily tužby svých čtenářů. Nej-
osvícenější redaktoři cizojazyčn.
časopisů touží učiniti ze svých lis-
tů americké orgány, tištěné pouze
z důvodu okamžité nutnosti v ci-
zím jazyce.
Jest kritická doba. Jest čas již
svrchovaný pro kritický, střízlivý
úsudek a vyrovnání uzávirky. Ci-
zojazyčný tisk jest nástrojem ne-
vypočitatelně moci. Jest hotov
pomoci v každém směru k uskute-
čnění dohody, jež má životní dů-
ležitost v této zemi — v naší moci
jest uskutečniti ji. Přichystány
již k pomoci, čekajíce pouze na
pravé povzbuzení, stojí nám k ru-
ce prostředky, jimiž možno doro-
zuměti se s deseti miliony cizo-
zemců, kteří s velkou nadějí při-
šli do této země. Jest pouze na
nás, abychom jich užili. Potlačme
je a zbavíme se půdy pod svýma
nohama.
"7^T
'v
ZE STRRE■UUA5TÍ
Štvaní německého tisku.
Československá v^áda chystá se
zakr očití.
Českoslov. Tisk. Kancelář,
Washington, D.C. - Vláda čes-
koslovenské republiky postavila
se od začátku na stanovisko na-
prosté svobody a v důsledku t >ho
poskytovala takřka neobmezenou
svobodu projevům v slově i tisku,
ač všude ve světě takové projevy
jsou omezovány, pokud to vyžadu-
je zájem státu. Vláda českoslo-
venské republiky předpokládala
hlavně, že denní tisk bude chápat
svobodu jako svobodu a ne jako
proti svrchovanosti státu, integri-
nekázeň a zúmyslné rozvrácení
veřejného pořádku. Předpoklá-
dala, že tisk bude si vědom, že svo*
boda neznamená právo pobuřovati
tě území státního, proti úřadúm a
zařízením veřejného pořádku,
proti našemu vojsku, že tisk bude
si vědom, že svoboda neznamená
sváděti k neposlušnosti vůči zá-
konům a nařízením, šířiti zmatek
zúmyslným rozšiřováním vylha-
ných, tendenčně zbarvených, na
neklid vypočítaných zpráv a p.
Některé listy, zvláště ty, které
zvykly si za rakouského režimu
na jedné straně s podlízavou úlis-
ností podkuřovat rakušácké vládě,
na druhé straně denuncovat Če-
chy a všechny jiné protivníky mo-
narchie, hlavně jistá čásť tisku v
řeči německé, nemůže pochopiti
svobodu tiskovou jinak, než zlo-
volným zneužíváním tisku ku pro-
pagaci rozvratu, nešváru, nepoko-
je. Listy takové na př. tvrdí, že
zákony československého státu
zákony československého státu
nejsou závazný pro německé oby-
vatelstvo Čech, (Bohemia, 26. led)
že volby do německo-rakouského
národního shromáždění dlužno vy-
konati i přes zákaz českosloven-
ské vlády (Bohemia, 1. února),
vyhrožují nepřímo branným od-
porem proti nařízením a opatře-
ním vlády, hlásají, že úřední na-
řízení o soupisu branců se netýká
Němců, poněvadž prý nejsou pod-
danými československého státu.
Vůbec se uveřejňují články obsa-
bud zkroucena anebo stavěna na
hlavu a fakta přeházena jen proto,
aby bylo buzeno a rozdmychová-
no záští proti československému
státu a rozséván bez příčiny ne-
pokoj v lidu. Pražský německý
pondělník ze dne 3. února dokon-
ce se odvažuje prohlásiti: Ně-
mecký národ v Čechách jest již
syt českého hospodářství a rád by
vyvázl z drápů tohoto vzorného
státu.
To vše děje se současně, kdy
zpravodajové dohodového a neu-
trálního tisku líčí poměry v Če-
chách v světle zcela jiném a sami
vytýkají tisku shorauvedenou na-
prostou neloyálnost a nepochope-
ní svobody tiskové. Žádný stát
na světě nemohl by strpěti takové-
ho zlomyslného zneužívání svobo-
dy tisku, namířeného proti exis-
tenci státu a jeho bezpečnosti.
Vláda mladé československé
republiky, jež vyrůstá na rozva-
linách starého Rakouska, budo-
vaná za největších obtíží, způso-
bených vykořisťováním a doslov-
ným rabováním, ktrého se dopou-
štěl vždy dříve a hlavně po dobu
celé války stafý rakouský režim,
nesmí v zájmu veřejného pokoje a
řádu, v zájmu míru a bezpečnosti
státní nečinně přihlížeti ku nezří-
zeným útokům a podrývačné čin-
nosti podvratného tisku a jest od-
hodlána proti všem těmto výstřed-
nostem a zneužívání tiskové svo-
body zakročiti s veškerou přís-
nosti na zaklade platných zákonů.
Ministerstvo vnitra vydalo již
v té příčině pokyny podřízeným
úřadům. \
První přehlídka
československého vojska presiden-
tem Masarykem.
Washington, D. C. - V Praze,
na voejnském cvičišti na Invali-
dovně, konal dne 26. ledna presi-
dent Masaryk první přehlídku ve-
škeré pražské posádky, ke které se
sešlo obrovské množství obecen-
stva, ejž dlouho před 10. hod do-
poledne vyplnilo veškeré prostory
pro diváky určené. Počet diváků
jest odhadován na čtvrt milionu
lidí. Přesně v 10. hod. zavzněly
hymny česká a slovenská, oznamu
jíce tak příjezd presidentův. Pan
president přijel v automobilu s
chotí ministerského předsedy pí.
Naděžnou Kramářovou, dále do-
stavili se ministr národní obrany
K-lofáč s plukovníkem Husákem,
generálním inspektorem česko-
slovenského vojska dr. Scheine-
rem, splnomocněnec českosloven-
ské vlády ve Vídni Tusar a četní
američtí, francouzští a angličtí
důstojníci v Praze dlící. Obecen-
stvo nadšeně pozdravovalo presi-
denta a jeho průvod.
President vystoupil z automo-
bilu a přistupuje k vojsku, kdež
hlásí se mu plukovník Philippe,
jako velitel francouzských formací
československého vojska, načež
president Masaryk v průvodu plu-
kov. Phflippe-ho a zemského veli-
tele podmaršálka Diviše prohlédl
frontu nastoupivšího vojska.
Před středem vojska odevzdá-
ny slavnostním způsobem odzna-
ky pěti důstojníkům českosloven-
ských národních vojsk, vyzname-
naných francouzským řádem čest
né legie, a dvěma poddůstojníkem
kterým se dostalo vysokého vy-
znamenaní udělením francouz-
ských vojenských medailií. Plu-
kovník Philippe jmenoval, jmé-
nem presidenta francouzské re-
publiky, vyznamenané důstojníky
praporníky Jelínka, Machačíka a
Matičku a kapitány Rytíře a Ma-
touška rytíři čestné legie dle ob-
vyklého obřadu pasování, totiž ú-
derem šavle na rameno, políbením
a připnutím řádu, a odevzdal pak
podporučíku Korfovi a šikovateli '
Jandovi vojenské medaile. Pak
defilovaly pluky v rozvinutém ši-
ku před presidentem Masarykem
a jeho družinou.
Při tomto defilé objevil se nad
cvičištěm aeroplán, znamenaný
československými barvami, který
snesl se tak nízko že bylo zcela
zřetelně viděti pilota, kterak kyne
rukou, když kroužil delší čas nad
vojskem. Vojsko přecházelo za
zvuku vojenských kapel ve vzor-
ném pořádku jarým pochodem a
defilé ukončeno bylo plukem dělo-
střelectva. Po skončeném defilé
přikročil plukovník Philippe k
presidentovi, který projevil své
uspokojení a živou radost nad
skvělým zjevem a ukáznělostí
pražské posádky.
Najde-li si národ své proč, sta-
ne se nesmrtelným. —Masaryk.
My nezahyneme! Ještě jsou
orli v bahnech Evropy. — Sova.
Větší jest mravnost a zmužilost
uznávající omyl, než obhajování
omylu. — Masaryk.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Kužel, Ant. Čechoslovák (Rosenberg, Tex.), Vol. 2, No. 24, Ed. 1 Wednesday, March 19, 1919, newspaper, March 19, 1919; Rosenberg, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth404626/m1/5/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.