Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 37, No. 24, Ed. 1 Friday, June 11, 1948 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 20 x 13 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
f tc\6 sto 7 iíst, iflStéi
V pátek, dna 11 Jarrs# ;34*.
ČECHOSLOVÁK
A WESTSKÉ NOVINY
Published Every Friday by
ČECHOSLOVÁK PUB. CO.
WEST, níXAS
OFFICERS:
t Jos F. Holásek, President
jerome Kopecký, Sec'y-Treas
politickou směrnici. To vystupo- kné vypadající politické plat-
vaní Sira Cadogana, britského, formy, slibují slavnostně podle
delegáta -v UNO, proti nám, při- nlch * Hdit J^tli budoi« ?voleni'
E Bažant, redaktor.
DIRTTORS:
F. Holásek, F. J. Č:ček, J. A.
Uroan:v ký Jos. Pavlíček,
Jerome Kopecký
f' dplatné $3 on Subscription
J
í bni útoky a dopisy urážlivého
| ob ahu n bu:'ou uveřejněny.
i Ceny ozr.ámck sdělí se na
I
požádáni
| AavenUing rates upon
I application
TEXAS
SI
i^ASSOCIATION
POROZUMĚNÍ
kdyby bylo dobré vůle
tak ráj byl by na světě,
fimní zášť by nahradilo
^lunko lásky Jak v létě.
tidé sobě nerozumí,
áž se lépe poznají,
jak teprve názor druhých
aa rozumný uznají.
Sobec věří jen sám v sebe
pravdu žítí nepozná,
|ení divu, celý život
názor druhých neuzná.
ílovéstná jest sebeláska
Jemné city zabije,
taký člověk jest ubožák
a Jen pro své "já" žije.
řapotřebí více lásky
yíce porozumění,
věřte, drazí, že bez lásky,
pravého Štěstí není.
Dr. P.
i Komentátor Fulton Lewls mlu-
vil na radiu o té cestě presidenta
na západ, v tom smyslu že jestli
Je to politická cesta, jak se zdá
|e to je, že by sl to měl platit ze
svoji kapsy, nebo z peniSz1 od
svých přátelil, a ne z peněz daně-
platcú. Ale hned k tomu dodal
lby mu lidé neposílali urážlivé
(loplsy za t o že tak mluví o pre-
sidentovi Spoj. států, že tomu
tak není, a že jestli je to cesta
politická že tu nejde o presidenta
ftýbrž jen o privátního občana
Harry S. Trumana který se uchá-
zí o úřad, Tím se Lewls sám pro-
tradil že dostává urážlivé dopi-
ly. Je dobře placen velkými ka-
pitálem jehož je vytrvalým och-
ráncem, a vícekrát se už sám
prozradil že nahání vodu na
(nlýn republikánům. Mluvil tedy
(i té cestě presidenta Trumana
jako republikán a ne jako za-
stánce daněplatců. Do voleb v li-
stopadu toho bude JeStč mnohem
více.
i ♦ ♦
; Zvláštností pro svět dnes to, že
^nglie vzdoruje Spoj. státům v
btázkách Palestiny a blízkého
východu. Kdyby to tak byla jiná
země než Anglie, to by byly v a-
jnrrickém denním tisku nadpisy
á volání po atomických bombách!
jFak jeden denní časopis napsal,
i b.vla doba kdy americká vláda
■jiebyla tak nevšímavá ku princi-
pům. Když Britové vstoupili na
[íaše lodě a zatýkali americké
odníky, my jsme šli do války. A
eště poměrně nedávno, v prv-
ním desetiletí toho století, byl
president který kabeloval" Per-
Ciaris žije nebo Ralsuli mrtev,"
fcdyž jeden naturalisovaný Ame-
jičan byl kidnapován Marokán-
íkým mosleminem. Tím presi-
dentem byl Teddy Roosevelt. A
V časných dvacátých létech, když
americký konsul byl zavražděn
Inoslemínskou tlupou v Persii, byl
pmerický sekretář státu který po-
radoval a dostal velikou náhra-
du a omluvu. 1'n byl Charles
Evan Hughes, ale to byl jiný při-
pěh, a my myslíme že to byla
•(tehdy) jiná země. A co kdyby
Arabové dnes zavraždili americ-
kého generálního kensuia? Well,
nechceme si pohněvat Araby
Jcteří mají olej, a tak bychom
tam mchli poslat jiného generál-
ního konsula. My víme jakou hod
hotu pro nás má přátelství Ara-
bů. Král Ibn Saud v Saudl Ará-
bii už dostal 300 milionů dolarů
v royalitách z oleje, a 100 milionů
pd naši vlády. A Britové vyzbro-
j ováli Araby za peníze z Ameri-
ky, a ku všemu tomu jsou na nás
'ještě velice žárliví, a jeden je-
jich diplomat si dovolil vyhrožo-
avt při návštěvě ve státním de-
partmentu jestli naše vláda od-
Volá embargo na zbraně a mu-
r.lci pro židy v Palestině. A my
jsme si dali na naši výplatní li-
stinu Britanii, které jsme dávali
a dáváme nejvíce. Londýn se v
'takových věcech vyzná daleko
iépe než my. Za to všecko máme
fiaši proslavenou blpartlsánní
pominá také tu známou dvoj-
jakousi roli hranou Brity v do-
bě kdy sekretářem státu byl Hen-
ry L. Stinson který se pokoušel
zastavit Japonské válečné lordy
v Mančurii v létech 1931-32.
Když Spoj. státy poslaly Japon-
ku protestní notu, britleký vy-
lanec tam předložil podobný pro
te3t —a pak šel na japonské za-
hraniční ministerstvo a vysvě-
til ústné že Britanie to ve sku-
ečnosti tak nemyslela. Podobné
:dyž Lít?a Národů chtěla vyhlásit
sankce proti Itálii za sveřepý ú-
ok Mussclinlho na Ethiopli, byli
o Britové kteří vážné mluvili
rotl agressi ale byli pro to aby
Mus^olinimu byl prodáván olej,
:terý je v moderní válce nejvíce
otřebný. A nyní veřejně doznali
r posílali Arabům zbraně a jiné
Slečně potřeby a důstojníky,
navzdory Spoj. státům."
♦ »
Stále ještě někdo z Washlng-
onu, a také sám státní sekre-
cí- Marshall, varují že Rusové
mohou přijít s novou nabídkou
niru. Proč má být před tím va-
roVi.no? Vypadá to jakoby chtě-
li zaplašit ten nepříjemný do-
lem který zpuscobiii tou pitomo-
stí, jak to nazval radiový komen-
tátor Merrill. I tetka Dorothy
Thompsonová za to ostře krlti-
ovala vládu a státní depart-
ment, a jiní sloupkařl napsali, že
tc ještě více poškodilo naši pre-
stiž ve světě. Spisovatel Brom-
tield opět napsal že "Každým
dnem se to stává více a více zřej-
mějším že můžeme mítl málo
'lepšení v mezinárodní situaci a
málo naděje na přiblížení se k
míru dokud nebude všeobecné
čistění ve výkonném odvětví vlá-
dy od presidenta Trumana celou
cestOU až dolu. Je to velikou hi-
storickou tragedií když člověk s
Intelektuálním obzorem politic-
káře z Pendergastovy wardy má
být presidentem v době krise ná-
roda ku kterému celý svět hledí
pro záchranu. V pravdě, veliký
americký národ si zaslouží něco
lepšího než toto. Nyní už je v
nadbytku zřejmo že ode dnů
Warren G. Hardinga nebo dříve,
nikdy nebyl president tak ne-
schopný a s tak Spatnými rádci
v době vyžadující velikosti." —
Bromfield pak vyjmenoval více
příkladů chyb, rychlých změn
náhledů a neschopnosti, a pak
nazval tu výměnu not mezi ame-
rickým vyslancem Smithem a
Molotovem nejvýš zhoubnými
příklady špatné rady, špatných
taktik a břídilské politiky. Vysla-
nec Smlth doručil tu notu na-
ořed. a to pět dní před tím než
na ni Molotov odpověděl. A pak
'o zde bylo vysvětlováno urážli-
vě proti Rusku jako by to ono
'ačalo, a to je stále ještě opako-
váno. Bývalý sekretář vnitra Ha-
rold Ickes to také velice roztrp-
čeně odsoudil a v delším sloupci
o tom také napsal "Není žádné-
ho morálního smyslu v těch ne-
dávných paragrafech vepsaných
našim presidentem, a sekretářem
státu, do historie diplomacie
Spoj. státu s Ruskem, To vykra-
čování těch dvou nejvyššich nut-
'ů v naší vládě bylo urážkou
všech inteligentních lidí v celém
světě. Jejich pokusy o "vysvětle-
ni" toho co je zřejmé jako povi-
dla na obličeji mlsného kloučka
by bylo směšné kdyby v tom ne-
byly ty strašné možnosti. To
'vysvětleni" že to prohlášení, da-
né Molatovi vyslancem Smithem,
bylo jen opakováním toho co by-
lo opětovně vyjadřováno, není
vůbec pravdivé. Ten text sám to
přímo usvědčuje ze lži. Co bylo
\/ té notě, kterou Smlth doručil
Molotovi? "Tak dalece pokud se
to týká Spoj. států, dveře jsou
vždycky široce otevřeny pro plné
diíkuse a vyrovnáni našich dife-
rencí. Členové Sovětské vlády ne-
najdou u nás nedostatek poho-
ovosti a žádostivosti ku našemu
přispění k ustáleni světových po-
měrů, plně srovnatelnému s
bcz.:ečností sovětského lidu." Ja-
kékoliv krouceni muže nyní být
užíváno, tato nota, nebo prohlá-
šení. nebo memorandum, bylo po-
zváním. A co více, bylo to pozvá-
ní od Spoj. států Rusku ku kon-
ferenci. A ani v tom nebyla
zmínka o Spojených národech. A
pak to bylo vymlouváno a "vy-
světlováno" jako by to byli Ruso-
vé kteří přišli s nabídkou k mi-
ni — Ickes užil mnohem více a
ale brzo zapomenou na ty sliby
ať jsou zvoleni nebo nejsou. Re-
publikáni budou také slibovat
rolníkům vyšší příjem, ale při
tom budou myslet na zvýšení
tarifů a zisků korporaci.
* *
Umní časopis vydávaný v
Hlllsboro přinesl pěkný obrázek
Republikán se sloní hlavou a
chobotem trčícím dopředu, a de-
mokrat s oslí hlavou, oba drží
obraz kongresni budovy po svém
boku, hádají se vztekle o něj, a
pod jejich nohami je hromada
svitků různých kongresních ná-
vrhů. To se vlastně děje v kaž-
dém zasedání kongresu, ale ve vo-
lebních létech jsou ty boje zdvoj-
násobeny.
♦ ♦
Někteří prominentní Američa-
.i loni říkali že spojenci neměli
>ráva soudit a trestat válečné
zločince, ie proti tomu neexisto-
val žádný mezinárodní zákon, a
že sl spojenei teprve po této válce
akové právo zavedli a přivlast-
nili. Tolik milionů lidi bylo ubi-
to a bestlálné umučeno, a tako-
víto pánové povídají že nebylo
žádného práva ku potrestáni
těch zločinců. Proč tedy neote-
vřít všecky žaláře a propustit
zločince na svobodu?
• ♦
Přátelství mezi novými pová-
ečným Polskem a Českosloven-
skem je potěšující a obé ty země
mohou tím jen ziskatl. To bylo
náhledem polského ministra ob-
chodu a průmyslu, který byl hla-
vou delegace do polsko-českoslo-
venské ekonomické rady odbýva-
né v Praze, Hilarý Mine, který v
jeho delším proslovu řekl že "Je
čas aby se polské Baltické moře
a polské Baltické pobřeží stalo
také československým mořem a
československým pobřežím. Čes-
koslovensko nesmí déle býti vnl-
tro-zemní zemí, musí mu být dán
.jřistup k moli. A k tomu musí
být pracováno bez odkladů. My
se musíme snažit o vynalezení
těch nejlepšich cest a prostřed-
ku ku zvýšení kapacity polských
přístavů, a zlepšeni železnic a
hlavních cest, a regulování ta-
rifních sazeb. A musíme vypra-
covat takový plán a usilovat o
jeho uskutečněni hned, a bez
průtahů, na poli průmyslové vý-
roby, tyto dvě země musí si vy-
měňovat svoje zkušenosti, a mu-
sí být pevně odhodlány ku od-
stranění všech překážek v cestě
vzájemné kooperace. My musí-
me uspíšit konstrukci spojených
továren v obou zémích, a ko-
nečně my musíme uvažovat o
výměně vyučených a nevylíče-
ných dělníků kde takové nedo-
statky existuji. Uvědomněme si
ten fakt že ten Polský basin
Slezsko-Dobrova a Českosloven-
ský průmyslový basin Moravská
Ostrava jsou spolu sousedící o-
blasti. Ve mnohých místech se
ve skutečnosti doplňují, a tvoři
jednu mocnou jednotku se všemi
přednostmi a možnostmi zápa-
do-némeckého průmyslového ba-
iinu, (snad tím minii Ruhr.*R >
Jako jsou uhlí, koks, ocel, a pro-
středky dopravní jako železnice,
hlavní cesty a voda. My musíme
podržet v mysli že v blízké bu-
doucnosti oba ty basiny budou
ir.it spojenou výrobu nějakých
30 milionů tun uhlí a asi 4 mi-
liony tun ocele, a to je dosti vý-
značné. V zemědělství, my mu-
síme vypracovat plán pro vzá-
jemnou výpomoc ku nahražení
nedostatků. Tak, ku přikladu,
my bychom mohli rozšířit naše
osevy lnem v Polsku ne jen v
zájmu našich domácích potřeb
ale i pro potřeby Československa.
Pokud se to týče obchodu, my
bychom měli zvýšit vyměňování
zboží, přidáním nových výrob-1
ků na náš exportní seznam. Nyní,
když víme vioc jeden o druhém,
nemělo to být těžkým úkolem,
Dlouhodobé objednávky by znač-
ně přispěly ku ekonomickému u-
stálení v obou těch zemích. Ale
ještě větší ustálenosti by mohlo
být docíleno určenými pevnými
cenami které by nás učinily ne-
odvislýml od spekulaci na svě-
tových bursách. My můžeme a
měli bychom koordinovat náš ob-
chod s cizinou a konečně, uči-
nit další krok ku utvořeni spo-
lečné Polsko.Československé ex-
portní a importní organisace."
♦ ♦
Slcupkař OTIara napsal že
Washington v posledních něko-
ostřejšich slov o té záležitosti, a likí> měsících vyblčoval to válcč-
že "ve světě je velká potřeba do-
spělého myšleni a lepších maný-
ru v našem Bílém Domě a stát-
ním departmentu."
• ♦
Honebni sezona na rolnické
hlasy byla otevřena, a jak po-
litičtí pozorovatelé píší, pozůstá-
vá to úplně jen ze slibováni. Ale
rolníkům slibuji jinak. Jestli'kan-
didát slibuje vyšší platy znepřá-
telí si zaměstnavatele. A jestli
slibuje vyšší profity dělnici cd
něho odejdou. Rolníkům se sli-
buji dobré nebo vyšší ceny za
jejich produkty, a to mohli
snadno slibovat poněvadě oby-
čejně z toho nikdy nic nebylo. A
poněvadž letos by to nešlo slibo-
vat rolníkůoi vyšší ceny jde se
na to jiným způsobem — mluve-
ním o vyšším příjmu pro rolníky.
Obě hlavní strany na svých ná-
rodních konvencích přijímají pě-
né strašení do té míry že v Bílém
Domě je z. toho velice nepřijem-
no, a že Bílý Dům (president a
jeho rádcové a státní depart-
ment) by byli šťastni kdyby se
kongres a národ trochu uklid-
nili. Proč kongres a národ když
to vše vycházelo z Bílého Domu,
oď generálů a admirálů, muničá-
řů, a zvláště k tomu placených
štváčů? Straší válkou rolníci,
dělníci a malo-obchodnici? O'-
Hara napsal že ve Washingtonu
ty pány trápí to že nemohou tu
náladu v národu řídit jako ko-
houtkem, pustit více nebo méně,
jak prý tomu věřil zemřelý
Gobbels. — Bývalý texaský gu-
vernér Coke Stevenson se už
před delším časem prohlásil za
kandidáta do U. S. senátu, na
místo senátora 0'Daniela, v době
kdy se O' Daniel ještě nevyslo-
vil žc se o ten úřad nebude vlce
ucházet, Stevenson nyní mluví
více než dříve, a dne 31. května,
v Tyler, silné odsoudil "Apoštoly
Strachu," a vyzýval voliče aby si
všímali motivů těch osob které
chtéji abychom se báli. Steven-
son řekl že v tomto národu jsou
dnes muii kteří cestují v zemi
jako apoštolově strachu, že ří-
kají že svět je ve velice zlé situ-
aci, a že nová válka je právé za
rohem. A dále řekl "Je to možné
že chtějí vytvořit emergenci za-
loženou na strachu, aby uspoko-
jili jejich hltavou chuť po mo-
ci? Chtějí aby naši hoši byli
zpět v uniformách, bez ohledu
na to jestli je toho potřeba?" —
On nejmenoval ty osoby které
stále straší válkou, ačkoliv, když
už o tom veřejné mluvil, mohl
jmenovat presidenta, Marshal-
la, Eisenhowera, nového náčelní-
ua štábu generála Bradleye, ar-
mádního sekretáře Royalla, se-
kretáře Symingtona, generály
Kenneye, Evanse a mnohé Jiné,
také civilisty, členy různých
klubů, kteří také cestují a štvou
a straší. Skoro každý den Je v
denním tisku nejméně Jeden ta-
kový případ, a Jestli to ten "Bí-
lý Dům" opravdu začíná mrzet
proč to nezastaví? Může to být,
že ti páni poznali že v tom štva-
ní a strašeni zašli daleko, příliš
daleko, a že budou smeteni lavi-
nou hlasů voličů. Pozorovatelé
právé piši že demokratický ná-
rodní výbor už neměl v pokladně
žádné peníze, a že už vydává ty
peníze které dostali od města
Philadelphia aby tam odbývali
konvenci. Je prý všeobecně oče-
káváno že president nemá skoro
úplně žádnou naději na zvolení,
a demokrati prý proto nechtějí
dávat peníze na jeho kampaň,
a proto že je demokratická po-
kladna prázdná. Naproti tomu,
jak napsal ten sloupkař Mar-
qůis Chllds, republikánští kan-
didáti presidenstvi mají peněz
nazbyt.
• «
Bývavlý president Hoover opět
promluvil, o tom že rozpočet ny-
nější vlády je skoro desetkrát
takový Jako v jeho době. Že v
tom je pět bilionů na úroky z ná-
rodního dluhu, asi sedm bilionů
pro veterány, a asi šestnáct bi-
lionu na zbrojení, o tom pěkné
pomlčel, ačkoliv řekl že vláda
mrhá penézy. Kdyby v těch le-
tošních volbách zvítězili republi-
káni v senátu a kongresu i v Bí-
lém Domě ti by pak vyhazovali
všecka zlepšení přijatá v době
presidenta Roosevelta! A zvyšo-
vali by tarify — v době Hoovera
přijali ten nejvyšší tarifní zá-
kon v historii Spoj. států.
♦ ♦
Kongresni výbor pro zeměděl-
ské záležitosti konečně vypraco-
val návrh na prodlouženi, až do
30. června 1950, zákona pro pod-
poru cen rolnických roduktů, ale
kdy to má být projednáno v kon-
gresu to nebylo stanoveno, a
kongres se brzo odročí. Co tam
vlastně dělají?
♦ ♦
Kongres odhlasoval zvýšení o
184 milionů dolarů pro pense
starým potřebným osobám, a
pro podporu slepcům a odvislým
dětem. Nejvyšší federální přípla-
tek pro staré lidi byl tím zvýšen
na dvacet pět dolarů, ačkoliv ně-
kterých zvláštních případech to
může být až třicet dolarů měsíč-
ně jestli taková osoba nutně po-
třebuje zvláštní obsluhu. Někte-
ré státy připlácejí na ty starob-
ní pense tolik nebo i více než fede
rální vláda, a v takových státech
budou tedy pensisti dostávat pa-
desát nebo více dolarů měsíčné.
Takovým státem je i sousední
stát Louisiana, ale v Texasu je
to průměrem značně pozadu, pří-
mo vinou guvernéra, jak mu to
bylo veřejně předhozeno. U. S.
senát už, dříve odhlasoval to zvý-
šení, 77 hlasy proti 6. Kongres to
odhlasoval v pátek 4. června, a
poslal to presidentovi ku podep-
sání.
o
Radarem proti neštěstím
Hojnost železničních neštěstí
ve Francii podnítila dopravní od-
borníky k úvahám o bezpečnosti
na železnici. Bezpečnost v želez-
niční dopravě zaručuje zatím jen
telefon, jimž se každý projíždě-
jící vlak stejně tak každý vlak
osobni, vložený anebo náhradní,
a konečně i každé vlakové zpož-
dění oznamují ze stanice pře-
chodné do stanice následující.
Bezpečnost v železniční dopravě
označili odbornici 95 procenty.
Aby se však dosáhlo bezpečnosti
úplné, navrhuje se zmoderniso-
vání bezpečnostních opatření
nejnovějšími vynálezy, předev-
ším radarem. Doporučuje se po-
užívat radaru především na tra-
tích jednokolejných.
Střední Evropa
O majetek Himmlera bude jednat
soud
Bavorský úřad pro denaCifika-
ci oznámil, že bude v nejbližši
době projednáván před denaci-
fikačnim soudem případ bývalé-
ho vedoucího SS Himmlera, aby
byly vyřešeny nároky bavorské-
ho státu na jeho majetek. Him-
mler měl několik statků a dům
v Mnichově. Veškerý jeho maje-
tek, který je nyní pod dohledem
bavorské vlády má cenu 489.000
německých marek. Bývalý ve-
doucí oddílů SS spáchal krátce
po skončeni druhé světové války
sebevraždu tím, že se na útěku
do Dánska otrávil.
Pod názvem The New Central
Europe — Realilies And niusions,
v Anglii vydávaný periodikál
Central European Observer při-
nesl v jeho nové úpravě článek
tento:
Dnes je nová centrální Evropa,
jako byla nová Evropa po fran-
couzské revoluci. Odmítání u-
znávat tento fakt je pravděpo-
dobné hlavni příčinou pro nepo-
rozumění toho co se děje v té ve-
liké části Evropy mezi Německem
a USSR.
Podobnost mezi naší epochou
a tou té Svaté AUlance v po-Na-
poleonských létech může být
spatřavána ve více než jednom o.
hledu. Po čtyřiceti létech nepře-
rušeného úsilí o napravení té
roztržky, otevřené tou franeouz-
iskou revolucí ve hradbách staré
Evropy, princ Metternich viděl
po revoluci v Paříži v červenci
1830, že není nic platné zavírat
Jeho oči před skutečností, a chtít
udržet! na živu něco, co zemřelo
už před dávným časem. Dne 1.
září 1830 on psal jeho kolegovi
ruskému ministrovi zahraničních
záležitostí, Nesselrode-ovi: "Moji
nejtajnější myšlenkou je to, že
stará Evropa stojí u počátku je-
jího konce ... a že nová Evropa,
na druhé straně, se ještě nedo-
stavila ku jejímu započetí; mezi
tím koncem a začátkem leží
chaos." Odpověď, kterou dostal,
zněla takto: "Ta stará Evropa
neexistovala už po čtyřicet let.
Vezměme to jak to je a pokoušej,
me se to tak držet. Jestli se to
nestane horší, my jsme vykonali
nezměrné dobro; pokoušeti se u-
délat to lepši je nemožnost." To-
to doznání bylo čistým výsledkem
dvacetlpěti let ozbrojeného vmě-
šování, a patnácti let umělého
obnovováni starého režimu ve
Francii. Evropa a ostatní svět ne-
zůstaly v té strnulé formě jak si
to přála Svatá Alliance, nýbrž
vyvíjely se a měnily podle jejich
vlastních 'potřeb a žijících soci-
álních mocí uvnitř každého ná-
roda.
Jak se zdá, někteří lidé dnes
myslí, že je jen jediná forma spo.
lečenské organisace, která zaru-
čuje svobodu jejich členu. Tako-
váto forma, kterou maji, je jejich
vlastní, a oni nejsou připraveni
ku doznání, že jiní lidé, žijící v
podmínkách úplně odlišných od
jejich, mají právo na vypracová-
ni si jejich spaseni (salvation)
způsobem diktovaným jejich ži-
voty, jejich minulými zkušenost-
mi a jejich snahami. Právo kaž-
dého jednotlivce ku jeho vlestní-
mu "sledování štěstí" bylo uzná-
váno už před dlouhým časem.
Snad je čas přiznati toto právo
lidem, tak dobře jako jednotliv-
cům, a přijimati to ne jen při dů-
stojných příležitostech, Meziná-
rodních Charterech, ale také ve
skutečnosti v každodenním sty-
ku každých lidí. (Tímto jsou zřej-
mě míněny národy. R.)
Žádný z těch lidí v centrální a
jihovýchodní Evropě neměl do-
bré zkušenosti s jejich respektiv-
ními vládnoucími třídami v ne-
dávné minulosti. Myslíme že by
mělo být pamatováno, že to bylo
mezi vládci těchto malých náro-
dů, mezi kterými se protidemo-
kratický totalism prvně objevil
po první světové válce. Maďar-
sku, ku přikladu, to bylo vnuceno
už v roce 1919. (Pověstný Hor-
thy.) Vládnoucí třídy v jiných
centrálních a jihovýchodních ev-
ropských národech následovaly
toho příkladu dříve nebo později.
Tyto malé tyranie znamenaly de.
gradaci lidské důstojnosti jejich
poddaných, ukrutnost, vykoři-
sVováni a úplatkářství. Ony udr-
žovaly veliké massy dělného lidu
na hladové úrovni. Tyto režimy
měly četné přátele na západě.
Proč tito přátelé (na západě) ne-
protestovali proti nesvobodě v
Horthyho Maďarsku, v Pilsud-
skiho Polsku, a v Alexandrově
Jugoslávii? A přece, tito samí li-
dé (na západě) se dnes sami u-
stanovili za championy demo-
kracie a svobody jednotlivce. A
oni vyslovuji neustále jejich o-
šklivost a hrůzu nad každým o-
putřením zavedeným ve kteréko-
liv z těch zemí které přináší zlep-
šeni v jejich životních podmín-
kách, těch dělníků kteří poznali
léta nezaměstnanosti, a zeměděl-
cům jejich existence se rovnala
existenci kuliů, v polovičním hla-
du a nemocích po celé generace.
Všecky tyto národy byly v jed-
né nebo jiné formě přivedeny do
hitlerovského otroctví jejich vla-
stními vladaři a jejich přátely.
Současně, s vyhnáním Němců, ti-
to lidé vyhnali z moci také ty,
které považovali za zodpovědné
za jejich zlý osud. Oni vyhráli
dvojité vítěstvi, jedno proti ne-
příteli zevnitřnímu, a jedno pro-
ti jejich vlastním dřívějším vlád-
ním třídám. Toto jsou země, kte-
ré všecky prodělaly občanskou
válku. Je nějaký div, že činí opa-
třeni určené ku zajištění stabil-
nosti jejich dvojitého vítězství?
Lidé dobré vůle potřebují vyhle-
dat Jakoukoliv knihu o historii
aby viděli, že taková opatřeni
chrání výsledky vítěstvi vyhra-
ného v občanské válce, a že tako-
vá opatřeni byla dělána vždycky
a všude. Lidé, kteří jsou dosti
| šťastni, že vyřídili jejich vnitřní
rozpory mocí už před dlouhým
časem, měli by se pokusiti o po-
rozumění, a ne odsuzovat v ji-
! ných národech tó, co jejich vla-
stní otcové museii učinit v jejich
době. (Američani? R.)
Všichni tito lidé, každý svou
vlastni cestou, určili si dosažení
socialismu v krátké době, jako
jejich cil. Oni to opětovné pro-
hlašovali, a někteří z nich si to
vložili do jejich konstituce. Tou
směrnicí, kterou .nutně sledují, je
postupné posilování jejích soci-
alistické části v jejich ekonomii
a národní organlsaci, a postup-
né oslabováni části kapitalisti-
cké. Není jiné cesty pro skuteč-
nou rovnost v příležitosti, v té
přechodné době od kapitalismu
ku socialismu. Ten krlticism na-
mířený proti těm zemím, za ta
jejich opatření, která znamenají
stálé sužování se rozsahu kapita-
listického podnikáni, je protiso-
cialistický krlticism v nejvyšší
míře. Jestli ty vlády v těch ze-
mích sleduji sociální směrnicí
zamýšlenou ku vytvoření skuteč-
né rovnosti příležitosti pro kaž-
dého, to znamená především na
ekonomickém poli, je nutno s o-
hledem na minulou nerovnost,
pozdvihnout! nejnlžši vrstvu oby-
vatelstva do přednostní posice, u
porovnání s těmi, kteří vlastnili
dostatečné prostředky z minulo-
sti.
Všecky ty země nedávno zaku-
sily německou dominaci. USSR
také s nimi sdílel to ničení a ty
bestiality páchané Němci, a pro-
to se jim to zdá být jen přiroze-
ným když se zajišťují proti hroz-
bě oživeného německého Drang
nach Osten. (Tlak na Východ).
Vlečky ty země pokoušely se me-
zi těmi dvěma válkami o založení
jejich bezpečnosti na spojenectví
se Západem. Některé z nich to či-
nily proto, že se bály útoku od
Ruska více než čehokoliv jiného,
a jiné proto že myslely že západ-
ní demokracie zakročí kdyby se
Němci pokusili o obnovení jejich
agresivní politiky. Všecky z nich
skončily pod německou patou, a
všecky z nich, v jedné nebo jiné
formě, byly obětí politické směr-
nice západních mocností, které
dávaly Německu volnou ruku ku
Siřeni se na východ a na jihový-
chod. Československo, s jeho zku-
šeností v Mnichově, je toho nej-
výmluvnějším příkladem. Nyněj-
ší vlády všech těch zemí při mno-
hých příležitostech od roku 1945
zřetelně prohlašovaly, že pova-
žují USSR za ručitele jejich bez-
pečnosti proti obnovenému ně-
meckému útoku. Zdá se, že tato
jejich prohlášení nebyla v někte-
rých kruzích brána vážně, a že
někteří lidé měli naději, až do
velmi nedávná, že ta alliance ně-
kterých z těch zemí s USSR by
mohla být rozbita. Čí chybou to
je, jestli se tyto výpočty ukázaly
být chybnými? Je to chybou těch
národů nebo těch jednotlivců,
kteří by rádi viděli změny v těch
částech Evropy, přivoděné přá-
ním oslabiti Rusko, ale nemají-
cích žádný zájem o dobro těch
malých národů?
Je to škodlivou illusí (přelu-
dem, klamem) mysleti že všecko
co tyto malé národy v centrální
a jihovýchodní Evropě dělají, ne-
ní děláno svobodně v zájmu je-
jich respektivnich lidí, nýbrž po-
dle rozkazů z Moskvy. V tom je
obsažen nevyslovený předpoklad,
že malý národ nemůže dělat nic
bez nařízeni od velké mocnosti.
V očích těch malých národů kte-
rých se to týká, ti kteří chovají
takovou víru, jsou podezříváni,
že to nemíní příliš vážně když
mluví o svobodě národů a rovno-
sti malých a velkých zemí.
Kulturní podniky.
A když. už vás nožišky pobolí-
vají, tak si můžete jít sednout
do kina, divadla, můžete se po-
dívat na koňské dostihy a jistě
se pobavíte.
Nejkrásnější chvíli na výstaviš-
ti je posezení v otevřené aréně,
kde slovanské národopisné skupi-
ny tancují a zpívají. V těchto
písních cítíte celý život slovan-
ských bratrů, krásu jejich zemí
a radost nad vykonanou prací.
Skokanská věž —
nejvíc navštívená mládeží. Avšak
nejsou to jen ti nejmladší, kteří
chtějí být "parašutisty", ale s
věže skákala i 651etá babička,
takže jistě uznáte, že jsme náro-
dem parašutistů.
o
KROUŽEK ČESKÝCH ŽEN
V DALLAS.
Čilý Kroužek českých žen u-
snesly se pořádati české divadlo.
Sehrají libivou veselohru "Prin-
cezny z fabriky". Mužské role se-
hraji samy ženy a tak jak jsme
je viděly v jedné ze zkoušek, po-
čínají si skutečně mužně.
Bude to velká komedie a slibu-
je nám veselé pobavení a jistě
velkého smíchu. Kdo se chce jed-
nou pořádně zasmát, přijď každý
v neděli 13. června do sokolské sí-
ně na Carl ulici. Po divadle volná
zábava. Srdečně vás zve,
Kroužek českých žen.
Blízký východ
Bývalý americký diplomatický
úředník Jay Franklin, který do-
bře zná ten blízký východ ,o
kterém je nyní tolik psáno a
mluveno, napsal z Washingtonu
že: ' Bojování v Palestině vře dá-
le a zdá se to pravděpodobné, že
mohou být jen dva výsledky.
Buď Arabové, podporovaní briti-
ckými zbraněmi a penézy, budou
míti úspěch v poražení a vyhu-
bení židů. nebo Spojené státy bu-
dou donuceny ku přímému za-
kročení — vojensky i politicky —
ku zabránění aby se to nestalo.
Diplomatické spekulace ve Wa-
shingtonu začínají se domnívat,
že toto poslední je pravou příči-
nou pro britiekou směrnici vy-
stavování židů arabské agresi.
Toto by mělo dvě zvláštní krát-
kodobé výhody pro britiekou vlá-
du.
Předně, ulevilo by to Britům od
výloh a bolení hlavy s udržová-
ním pořádku ve Svaté zemi, kte-
rá jinak je chudá a nevýnosná
pro britiekou pokladnu. Zadruhé,
umožnilo by to ve skutečnosti (de
facto) britiekou kontrolu velkých
arabských olejových polí.
Naše privátní společnosti by
tnohly stavět rafinerie, pumpo-
vaeí stanice a potrubí; ale Brito-
vé by vždy byli v posici řicl těm
arabským potentátům, jestli ma-
jí zrušiti ty koncese nebo vyhodit
do vzduchu ta potrubí. Oni by
také mohli, skrze přednostní ob-
chodní dohody, zajistit aby vše-
cky dolarové royality, placené
těm arabským monarchům, do-
staly se do té prostorné tlamy,
britické sterlingové kontroly, a
tak odpomoci tisnivému nedo-
statku dolarů v Britanii.
Hlavním argumentem, vyslo-
vovaným proti této idei, je to že
Britové by se zdráhali dovolit
kterémukolik jinému národu, a-
by se uchytil tam co je nejvýš
strategický jednotlivý kus země
ve světě: ten malý pobřežní
pruh, který je jedinou pozemní
dobrou cestou mezi Evropou, A-
sií a Afrikou. Ale toto není tak
důležité jak by se mohlo zdáti,
poněvadž britická kontrola Gi-
braltaru a Francie by nás vždy
mohla odříznout! od východního
Středomoří, kdybychom se stali
příliš hlučnými. A také, ten úkol
administrování takové Palestiny,
která by byla zig-zag rozdělena,
by bylo pro nás příliš obtížné a-
bychom v tom měli nějaký sluš-
nější úspěch. Kdybychom se o to
pokusili nezvýšilo by to naši pre-
stiž.
Ale vzdor tomu všemu, rostou-
cí nátlak od amerického veřejné-
ho mínění ponechává admini-
straci málo jiného výběru v ne-
chání nás, aby s námi bylo po-
hráváno jako se suckery (hejly)
v této diplomatické skořápkové
hře. (Shell game). Asi polovina
židů ve světě sídlí ve Spoj. stá-
tech, a v každém případu, je do-
sti křižáckého v americkém kře-
sťanství, abychom se cítili zvý-
šeně rozhořčenými kdyby ta
Svatá Místa měla být vrácena
zpět moslemům. Proto vše co
Britové potřebuji udělat je po-
vzbuzování Arabů, aby pokračo-
vali v zabíjeni židů a tak nás do-
nutit ku jednání.
Část toho Jednání je už v
proudu. My jsme uznali stát Is-
rael. Skrze návrh Spojených ná-
rodů na docílení příměří, ačkoliv
jsme dovolili ku prodloužení ur-
čené hodiny, my jsme to přivedli
do takové situace, že kdyby Ara-
bové odmítli zastavili střelbu, my
bychom to mohli použít ku o-
spravedlnění vyzdvihnutí embar-
ga na zbraně židům. My máme ve
Středozemním moři válečné loď-
stvo, které by mohlo zaručit o-
chranu pro naši lodní dopravu
proti arabským pirátům, a gene-
rál Clay v Německu je pilně za-
městnán obracením běženeckých
táborů i)a rekrutovaci stanice
pro Haganah.
Kdyby tyto přidané židovské
posily a americká munice nemě-
ly být postačitelné, my bychom
mohli uvažovat o nej bližším kro-
ku: vyloděni marinů a vyhláše-
ním neutrálních zon kolem Hai-
fy a Tel Avivu ,a snad pochodo-
vat ku pomoci americkému kon-
sulátnímu štábu v Jerusalému.
Jestli nám všecky tyto kroky
budou vnuceny nebo ne, to není
dosud jasné; ale ta všeobecná si-
tuace nám, třeba se zdráhá-
ním, umožňuje rozhodnutí pro
převzetí přímé zodpovědnosti za
mír a pořádek v Palestině, jestli
Britové a Arabové jsou neschopni
nebo nechtějí zastavit ty boje.
Veřejné mínění, v době před
čtyřmi nebo pěti měsíci, by bylo
v trpké oposici proti americkému
zakročení ve Svaté Zemi. Dnes to
není více jen theorie, nýbrž sku-
tečnost, která stojí před námi, a
naše reakce vůči tomu je zvýšeně
nakloněna ku souhlasu s jakými-
koliv kroky ku přivedení toho
proléváni krve ku konci.
Ten britický plán na čtyři tý-
dny příměří v Palestině má vše-
cky kouzla a značky "nezakroče-
ní" proti generálovi Franco ve
Španělsku. Britický zahraniční
Od cizích žurna-
listů
Francouzský básník a žurnali-
sta, Louis Aragon, po jeho ná-
vratu z návštěvy v Praze, napsal
v jeho časopisu Solr článek ve
kterém ostře odsoudil nepravdi-
vé zprávy o Československu, uve- .
řejňované některými francouz-
skými časopisy. On také psal o
důstojném charakteru oslavy 600
výročí Karlovy university, na
které se sám také^podílel.
Aragon pak psal o skutečné si-
tuaci v Československu a o ne-
správném vyličování toho ve
francouzském tisku. On podával
příklady takového falešného
zpravodajství uvedením zpráv z
některých francouzských a an-
glických časopisů, které napsaly,
že dr. Engliš, dřívější rektor Kar-
lovy university, byl poslán na
práci do dolů. Ale faktem je to,
jak Aragon psal, že dr. Engliš se-
iél s jinými profesory Karlovy
university v jeho profesorském
hávu hned vedle profesora Byd-
žovského, nově zvoleného rekto-
ra.
Francouzské časopisy psaly v
iobě těch únorových událostí o
•'vraždění" studentů. Všude o té
jprávě bylo mluveno, vyjma v
Praze, kde nikdo o tom nic nevě-
děl, poněvadž nebyly žádné vraž-
dy.
M. Aragon pak psal o tisku a-
merickém, který nechtěl uvěřit
faktům o masovém vražděni ně-
meckém až do roku 1945, ale nyní
nemá místa pro pravdu o Česko-
slovensku. Ale nikomu se ještě
nepodařilo ukřičet pravdu a sku-
tečnost lžemi; piavda zvítězí, i.
pravdomluvní žurnalisti dosud
také nevymřeli, ani na západě.
M. Aragon uzavřel ten jeho
článek vyzváním jeho francouz-
ských kolegů, aby mluvili s re-
presentanty a delegáty francouz-
ských universit, kteří se podíleli
na těch oslavách v Praze, a kteří
měli příležitost ku rozmlouvání
s československými lidmi, a aby
se o té situaci přímo přesvědčili
než budou psáti nebo komento-
vat o událostech v Českosloven-
sku.
Týdenní časopis Spojených ná-
rodů, "La Tribune des Nations",
uveřejnil článek od jejího praž-
ského korrespondenta, M. Cor-
dey-e, o všeobecné náladě v Če-
skoslovensku. On psal že cizinci,
kteří projíždějí skrze Prahu, při-
náší s sebou těžkou atmosféru,
která se rozprostírá nad Evropou
a Amerikou. Mr. Cordey o tom
napsal, že "Navzdor tomu, vy ne-
můžete spatřit jakékoliv přípra-
vy k válce v této zemi. Právě na-
opak — ta země žije v atmosféře
úsilovného zvyšování produkce,
a to je čistě mírové úsilí — sna-
žení se o zvýšení životního stan-
dardu — jak to také angličtí po-
zorovatelé museli doznat. Nejsou
vyráběny žádné bomby nebo dě-
la, nýbrž traktory, stroje, obuv a
automobily."
Cordey pak dále psal, že po-
dobné informace dostává také z
Polska, Maďarska a Rumunska.
A že lidé cestující skrze tyto ze-
mě potvrzují, že všude mužové a
seny pomáhají při rekonstrukci
ejich země.
M. Cordey napsal také, že mas-
;y lidu musí být na válku připra-
'ovány psychologicky než náro-
ly mohou jiti do války, ale že
ůdcové v těch socialistických
■tátech v centrální Evropě mluví
en o znovuvybudovéní země a o
niru, i když jsou vědomi tvrdé
skutečnosti. Tak to shledal v Pol-
ku, v Československu i v jiných
lovanských zemích.
ZE SOKOLA V DALLAS.
Vzdělávací odbor Tělocvičné
ednoty Sokol "Žižka" v Dallas
ořádá přednášku v sobotu 12.
arvna. ve své síni na Carl ulici.
Přednášeti bude Karel Hujer,
lovutný hvězdář, a poví nám je-
10 zajímavým způsobem něco o
ivězdách a jich soustavě ve vě-
trním.
Karel Hit jer nás dobře repre-
sentuje mezi americkými hvěz-
iáři. Jest na cestě do Kalifornie,
:de jest umístěn největší daleko-
íled na světě ku prozkoumání
nvězd. Sejdou se tam světoví
ivězdáři, aby shlédli sestaveni
tohoto. Mezi pozvanými astrono-
ny jest i náš Hujer.
Máme příležitost vyslechnout
přednášejícího o nejnovějšich
výzkumech hvězdářských a záro-
veň podat otázky, které nám o-
chotně odpoví.
Vstup jest volný a každý bez
rozdílu jest vítán. Na zdar!
Výbor.
úřad plánuje v těch čtyřech tý-
dnech znovu zásobit Araby váleč-
ným materiálem, jak to vypadá.
To nezakročení proti Francovi
bylo ospravedlňováno vysvětlo-
váním, že chceme zabránit druhé
světové válce; nechali jsme Osu
ozbrojit a podporovat generála
Franco, ale nedovolili jsme záko-
nité španělské republice, aby
mohla kupovat zbraně proti
Francovi a jeho rebelům. A drželi
jsme se té "neintervence" tak
dlouho až nám druhá světová
válka vybuchla do. obličeje."
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Bažant, E. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 37, No. 24, Ed. 1 Friday, June 11, 1948, newspaper, June 11, 1948; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth404705/m1/4/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.