Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 40, Ed. 1 Wednesday, August 12, 1936 Page: 2 of 16
sixteen pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 2.
YÉSTNf 12
Ve středu, dne 12. srpna 1936.
| EDNOHO dne přivedl pan opat Mayer ná
U přímětickou faru sporého, ušlého a na
první pohled žebravého mnicha. Byl suchý a
vyhublý jako treska, osmažený sluncem a kut-
nu měl záplatovanou dlouhými švy. Na no-
hou měl opánky s dřevěnými podešvemi. Mnich
budil dojem bosáka a představil se jako frá-
ter Giovanni. V očích mu hrála neposednost,
a když mu bylo nabídnuto jihomoravské, roz-
poznal Prokop Diviš za mnichovou hovorno-
stí kultivovaného člověka. Posléze se host vy-
tasil s vyprávěním, podle kterého pan opat a
Diviš poznali, že fráter se právě vrací z Ho-
landská, kde meškal za jistým posláním. Ce-
stou se zastavoval v klášterech a na farách,
kde byl hoštěn soustem a lůžkem. Vyhledával
vždycky nejraději učené pány bratry, kteří se
zabývali přírodní vědou, neboť sám byl, jak
řekl provinile, z dopuštění božího fysikem a v
Holandsku, když-právě meškal v městě Ley-
děnu, nachomýtl se zrovna k objevu Kleisto-
vu, leydenské láhvi. Zajímal se o nový objev
a chopil se ho zčerstva. Přes Německo a Ra-
kousko nesl fráter Giovanni známost o ley-
denské láhvi, a když včera dorazil do louc-
kého kláštera, kde se navečeřel a vyspal, přál
si hned mluviti s někým, kdo tu rozumí přírod-
ním vědám, a ještě lépe, elektřině. Vyložil
panu opatovi tu věc s leydenskou lahví a pro-
to ho sem opat sám přivedl.
“Leydenská láhev, jak jsem ji poznal při
pokusech,” vykládal fráter kvapnou latinou,
“má schopnost hromadit elektřinu a neodvisle
od elektriky ji uschovávat. Experimentátoři
mohou, díky těmto důmyslným lahvím, poří-
dit si do zásoby a míti kdykoli pohotově to-
lik elektrické síly, kolik"si ji nahromadí.”
Diviš si přál popis láhve a mnich se k tomu
ochotně měl, těkaje očima po místnosti takže
se zdálo, jako by to, co mluvil, přicházelo mu
na jazyk z bezprostřední blízkosti. Prozradil
se v něm vinař, kdy leydenskou láhev popiso-
val:
“Je zcela podobná lahvím těžkých vín, je
nízká a bachratá a zevnitř polepena stanio-
lem. Ale co kazí dojem, je hrdlo, které láhev
nemá jako jiné poctivé láhve, má jen místo
hrdla olověnou kouli, ale koule může být ta-
ké z jiného kovu, jak se tam říkalo. Do ní a z
ní leje se a stáčí všechna elektřina, to jsem
viděl. Nejpodivuhodnější však byla možnost
spojování leydenských lahví do baterií.”
Všechno, co Diviš slyšel od frátera, zapiso-
val si pozorně a poprosil mnicha, aby mu ta-
ké vypravoval podrobně o všech pokusech, kte-
-* yrÓDERNÍ lékařství vstřikováním rozlič-
JVI ných sér a vakcia se domohlo znameni-
té ochrany před šířením se infekčních nemo-
cí mezi obyvatelstvem určitých zemských o-
krsků i velkolepého léčebného prostředku v
případech onemocnění jednotlivců. Séry se
podávají lidskému tělu ve zvířecích tělech
vzniklé látky, které hubí určité bakterie a ničí
jedy jimi vyrobené. Proto se vstřikuje vždy
poměrně značné množství séra, někdy najed-
nou třebas i půl kvarty, aby se nemocnému
dostalo dostatečné množství ochranných lá-
tek. Ale vakcin smí se použít jen v malém, ně-
kdy zcela v nepatrném množství, neboť jsou
to bakterielní přípravky, které neobsahují ho-
tových ochranných látek a mají jen povzbu-
dí ti tělo, aby si je samo do zásoby vyrobilo.
Tento rozdíl mezi účinkem sér a vakcia a je-
jich dávkování nejlépe si možno představiti
vzpomínkou mezi velikými injekcemi sér pro-
tidifteríckým a nepatrném nanesení očkovací
látky při vakcinaci proti neštovicím. I proti
tetanu se provádějí vakcinace a injekce anti-
tetanického séra. Antitetanickou vakcinou se
očkují lidé zcela zdraví, dokud se tetanem ne-
nakazili, protože dosud neutrpěli žádného po-
dezřelého prachem nebo blátem znečistěného
zranění. Nepodaří-li se zaehovati mír, budou
zajisté ve všech zemích chráněni všichni vo-
jáci smíšenými vakcinacemi, současně očko-
vání proti tetanu, břišnímu tyfu, snad i proti
úplavici a choleře. Tyto nemoci ještě ve svě-
tové válce 1914-18 hubily mnohem více lidí,
nežli samotné zbraně. Na počátku světové vál-
Leydenská láhev
Jaroslav Hamburger
ré v Leydenu viděl. Fráter Giovanni. se rozpo-
vídal s blaženou šířkou vět a Diviš z jeho lí-
čení seznával, že pokusy, o kterých vykládal
mnich, skoro všechny znal a dříve sám prová-
děl, kromě těch, které byly v přímé souvislo-
sti s leydenskou. láhvi. Mnich se zdržel na
faře jako host až do příštího dne a Diviš mu
rád předvedl některé experimenty, o nichž
bratr Giovanni prohlašoval, že jsou podivu-
hodnější leydenských. O teorii atmosférické e-
lektřiny, jak ji Diviš vykládal, zapsal si frá-
ter kratičký traktát, neboť chtěl teorii i ley-
denskou láhev přinést z cesty jako dva dary
chudičké vědě italské.
V příštích dnech zhotovil si Diviš několik
leydenských lahví pcdle mnichova návodu. —
Několik dní čekal na zprávy novin, které růz-
né objevy oznamovaly, ale obyčejně velmi poz-
dě a někdy i zkomoleně. První láhve vylepil
Diviš staniolem, ale jiné vyplnil železnými pili-
nami v domnění, že učiní láhve únosnějšími
elektřinou. Když měl před sebou první leyden-
skou láhev nabitou, byl trošku dojat a díval
se na ni, mysle si: toto je pohár elektřiny.
První vybití leydenské láhve provedl Diviš
téměř obřadně. Napil se z toho poháru elek-
třiny, a první doušek byl citelnější, než býval
z konduktem jeho elektriky. Jiskra byla sil-
nější, sytě modrá, skoro fialová, a praskot zře-
telnější, znělo to slabým výstřelem. Při tom po-
cítil prudké smrštění svalu, připadalo mu to,
jako by bylo maso navíjeno rychle na'nevidi-
telný rumpál. Potom skoro celý den nabíjel a
vybíjel všechny leydenské láhve, celkém si jich
zhotovil pro baterie patnáct. Podobalo se to
zuřivému experimentování bez cílů, všechny
leydenské láhve vyzkoušel, ani jedna nebyla
vadná. Stejně tak učinil s bateriemi, a při tom
byl poznamenán za výboje slabou spáleninou.
Ale fysickou bolestí byl ještě nadšen. Blahoře-
čil teď italskému mnichovi za návod a zná-
most leydenské láhve, neboť hned pochopil
při prvním nabití a vybití, že experimentální
možnosti, zvláště při užití baterií, budou tak
to širší, teď mohl dosáhnout silnějších výbo-
jů, a také počal leydenské láhve používat při
pokusech.
Ve vědomí, že mocnější jiskry mají větší
zápalnou sílu, Diviš zkoušel účinnost jisker.
Nejprve sváděl jiskry z baterie leydenských
lahví do ztrouchnivělého kusu dřeva. Nedařilo
Ochrana před tetanem.
Dr. Vratislav Kučera.
ky hromadně hynuli tetanem nejen zranění,
nýbrž i vojáci, kterým do otevřených omrzlin
vnikla tetanická nákaza. V žádné armádě ne-
bylo tenkráte po ruce ochranné protitetani-
cké sérum, ačkoli bylo objeveno již r. 1897. Je-
ště před 25 lety vůbec každé onemocnění te-
tanem mělo za následek ochrnutí svalstva srd-
ce a dýchacích ústrojí, tudíž i smrt. Tehdejší
výroba sér vůbec nedosahovala dnešní bez-
vadné čistoty a síly. Lékaři proto ještě nedů-
věřovali sérům i se obávali jich používati, pro-
tože po injekcích často pozorovali zvláštní po-
vážlivé onemocnění, tak zvanou sérovou ne-
moc. Dnes jsou tyto obavy zcela překonány.
Sérová nemoc vzniká totiž tenkráte, když člo-
věk, kterému bylo vstřiknuto sérum určitého
zvířete, teprve za měsíc anebo delší čas, i po
letech dostane injekci séra téhož zvířete. Sé-
rová nemoc objeví se pak v podobě svědivé ne-
bo jinak nápadně vyrážky, která je prováze-
na bolestmi hlavy i kloubů, zvracením, slabo-
stí srdce, mdlobou a jinými povážlivými pří-
znaky. Určitě se však nedostaví, když nemoc-
ný jedenkráte nějakým sérem, dejme tomu z
koňské krve léčený, dostane sérum z krve skop-
čí nebo hovězí nebo vůbec dosud nepoužitého
zvířete. Krátce řečeno, séry se nyní všechny
infekční nemoci úspěšně léčí. Lépe však je
předcházeti jejich onemocněním vakcinace-
mi lidí zdravých. Jejich ochranný účinek tr-
se mu však dřevo zapálit, a proto je navlhčil
hořlavinou. Misku s lihem nechal ležet neo-
patrně mezi bateriemi a dřevem, a když chtěl
opět způsobit vybití pomocí drátu, sesmekla
se mu bezděčně ruka a jiskra přeskočila do
plechové misky. Polekal se mírně, když před
ním rozkvetl náhle modrofialový a rozeklaný
květ plamene. Potom se mu podařilo zapálit
i -kus dřeva a .se zábavnou překvapivostí podob-
ně zapálil jiskrou trochu střelného prachu, do
něhož musil vložit napřed kus vlhkého motou-
zu. Diviš se nemohl zbavit vědomí, že při všech
experimentech musí hledati smysl, účel, po-
svěcení elektřiny. Bez otěží prakse bez uzdy
zkoušek mohly být pokusy jenom předehrou k
elektrickému věku, který neustále cítil a tu-
šil za dveřmi příštího, devatenáctého věku.
Dnešní theorii o elektřině považoval za kva-
sinky elektrického věku. Viděl a tušil dálky a
rozpětí moci elektřiny. Líh, ztrouchnivělé dře-
vo a střelný prach, zapálené elektrickou ji-
skrou, jsou dnes jenom pokusy, ale na jejich
koncích je živel, oheň. Kdo se ho v budouc-
nu zmocní a bude zapalovat elektrickou jis-
krou, přenášenou na dálku, ob jekej, podkopy?
Diviš nemohl nemyslit při tom na války, a to
již dávalo jeho pokusům rys tragického u-
žitku. Pro klid svého svědomí umiňovai si, že
nikdy nebude tyto experimenty nikomu uka-
zovat. Nezastíral si, že elektřiny bude jednou
užíváno i pro možnou škodu člověka, ale on
nechtěl být vědeckým kmotrem zla.
Několik dní prováděl Diviš pokus, na němž
si znovu ověřil zápalnou moc elektřiny, když
se mu konečně podařilo jiskrou roztavit ten-
ký plátek kovu, vložený mezi dvě skleněné de-
sky. Bylo to svízelné, ale když se to zdařilo,
poskytovalo mu to ještě větší jistotu o půso-
bivosti elektrického ohně. Ohně, v němž budou,
tak teď věřil, taveny kovy.
Když takto třídil experimenty a rozkládal
svá poznání, uvědomoval si, že nemůže sledo-
vat elektřinu po všech paprskovitých cestách,
rozbíhajících se do metalurgie, chemie a do de-
sítek jiných oborů. Ať bylo kolik cest pro elek-
třinu a vedly kamkoli, jako experimentátor
mohl vyprovodit kus cesty ve svých pokusech
každou nově objevenou myšlenku elektřiny, ale
až na konec mohl jiti pouze po jedné ce-
stě, kterou si sám vyvolil a po níž, bez oklik,
snad jen s přestávkami kráčel dopředu, bez
tušení, a kdy bude zastaven. Ta cesta vedla k
bleskosvodu.
vá průměrně pět let, v té době radno tudíž o-
pětovně dáti se očkovat. Protože je dnes pře-
mnoho lidí, kteří za svého života již dostali in-
jekce koňského séra, mělo by proti sérové ne-
moci bezpečnější skopčí sérum býti pohotově
ve všech venkovských lékárnách pro případy
nenadálých neštěstí a úrazů.
MEDAILE A ŘÁDY ZA ZÁSLUHY.
Ministerstvo národní obrany pracuje na ná-
vrzích na zavedení vyznamenání. “Program”
přináší náměty, jaké druhy vyznamenání by
se měly zavést. Předně by to byla pamětní
medaile pro všechny, kdo sloužili v naší ar-
mádě od 28. října 1918 do Karlova puče a zú-
častnili se branných akcí na Slovensku, Tě-
šínsku a mobilisace v roce 1921. Dále by to
byla pamětní medaile Masarykova pro všech-
ny příslušníky armády a státní zaměstnance,
kteří sloužili při odstoupení prvního presi-
denta. Státní zaměstnanci by po delší době
činné služby a při odchodu do pense dostávali
záslužné vyznamenání. Za vynikající osobní
čin vzájemné pomoci udělovala by se kte-
rémukoli občanu medaile za občanskou sta-
tečnost. Konečně by to byl státní řád, jaký
má na příklad Francie v “Čestné legii”. V
takový by mohl být přeměněn náš “Bílý lev”.
Za všechny zásluhy, jež jsou v těchto návrzích
uvedeny, udělují se řády na příklad i v sovět-
ském Rusku.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 40, Ed. 1 Wednesday, August 12, 1936, newspaper, August 12, 1936; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625197/m1/2/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.