Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 40, Ed. 1 Wednesday, August 12, 1936 Page: 3 of 16
sixteen pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 12. srpna 1936.
VĚSTNfK
Strana 3.
1IŽNÍ Amerika byla nejprve obydlena pra*
O Obyvateli, kteří podle Hrdličky a Kroebera
přišli ke konci ledového věku z Asie přes Be-
ringovu úžinu do Aljašky a odtud se během
pěti nebo šesti set let rozšířili až k Panamské
šíji a v dalších stoletích pronikli až k Ohnivé
zemi.
Tito Indiáni asijského původu byli značně
rozčleněni (v Mexiku bylo 29 jazykových sku-
pin a v Jižní Americe přes 80) a následkem
rozptýlenosti a nedostatku styku s pravlastí
zůstali na nízkém kulturním stupni, živíce se
lovem nebo rybařením, což platilo zejména o
Indiánech při Atlantickém oceánu. Pokroči-
lejší byli:
Obyvatelstvo Jižní Ame-
riky
Wm
1. Indiáni při Tichém oceánu, kde ve 12.—
14. století byla založena říše Inků, čítající asi
10 milionů lidí, s hlavním městem Cuzco o
50.000 obyvatelích.
2. Indiáni v Kolumbii a na Panamské šíji,
3. Indiáni středoameričtí, určitěji řečeno
mexičtí, mezi nimiž vynikali umělecky nadaní
Mayové a vojenští Aztekové.
Druhou vrstvu jihoamerického obyvatelstva
utvořili Portugalci a Španělé.
Přes portugalsko-španělskou kolonisaci In-
diáni z americké pevniny nevymizeli, nýbrž
posud tam žijí (na př. v Bolivii, v Peru a v
Ecuadoru žije jich 5.5 milionu). Většinou se
asimilovali, ale zachovávají svou řeč a obyče-
je. Indiáni požívají zpravidla v různých stá-
tech právní ochrany, kterou vykonávají ča-
sto církve a její misie. PřTťom však dnešní
právní ochrana nezabránu je zotročení tohoto
polocivilisovaného živlu, který jen výjimkou
byl rehabilitován (v Mexiku).
Výsledkem španělské a portugalské koloni-
sace bylo po anthropografické stránce utvo-
ření kreolské rasy, která je základem dnešní-
ho jihoamerického obyvatelstva, vedle mesti-
cú čili míšenců bělochů a indiánů. Se strany
zejména portugalské bylo rasové složení oby-
vatelstva ještě více zkomplikováno dovozem
afrických černochů, který se rozvil zejména od
18. století a měl za následek exploitaci tropi-
kálních oblastí levnou a otužilou silou pra-
covní. V Brazílii je po dnes mimo 51 procent
bělochů, 14 procent černochů a 22 procent
mulatů.
Od 19. století, kdy se jihoamerické země o-
samostatnily a otevřely světu, byly zaplaveny
jinou vlnou imigrační, přicházející z Evropy.
Tato imigrace vycházela z hospodářských po-
třeb nových států, ale byla též určována svě-
tovým obchodem 19. století, jenž hledal nová
odbytiště, stejně jako rozvojem moderního
kapitalismu a posléze i populačními přebytky
evropského a později i asijského obyvatelstva.
Nová kolonisace evropskými přistěhovalci
se soustřeďovala v prvním období, t. j. v 19.
století, na atlantickou oblast, od Rio de Janeiro
po Bahia Blanca a dále na vnitrozemí argen-
tinské a čilské. Lidským nositelem této kolo-
nisace byli hlavně Italové, Španělové, Por-
tugalci, dále Němci a konečně i Slované, kdež-
to hmotným nositelem byl cizí kapitál, jme-
novitě anglický.
Teprve soustředěnou činnosti evropské i-
migrace, evropského kapitálu, evropské do-
pravy a evropského odběratelstva byla z Jižní
Ameriky vytvořena součást světového hospo-
dářství.
Jaký hospodářský a populační přínos zna-
menala evropská imigrace, ukazují některá
čísla z uvedené oblasti atlantické. Během
sedmdesáti let před r. 1928 přistěhovalo se do
Argentiny 5,740 tisíc osob, z nichž skoro 80
procent byylo Italů a Španělů. Roční trvalý
přírůstek z imigrace činil v posledním nor-
málním roce 1929 na 90.000 osob. Podle sčítá-
ní z r. 1930 bylo v Argentině domorodého oby-
vatelstva z čisté krve evropské 8,250.000 osob,
krve smíšené 300.000, indiánské 30.000 a cizo-
zemských přistěhovalců 2 miliony 650.000 o-
sob.
Křížením nešpanelských přistěhovalců s do-
morodci vznikla nová vrstva obyvatelstva, kte-
rá mnohdy změnila do základu mentalitu sta-
rého obyvatelstva španělského a vytvořila no-
vý typ Jihoameričana. Tento proces není do-
sud ukončen, nýbrž pokračuje dále tím, že
PIOVÝM diktátorem nemyslím nějakého
silného jedince mezi obchodníky opojný-
Opiový diktátor.
mi jedy, nějakého tajemného náčelníka mezi-
národní tlupy podloudníků, kteří provádějí
své nekalé řemeslo od Alexandrie po Rio de
Janeiro, od Šanhaje po Paříž a konec konců
mají co dělat s četnými konkurenčními ban-
dami. Ne, tímto diktátorem je Russell paša,
policejní ředitel v Kairu, který houževnatě a
s největším úspěchem bojuje proti pašování
otravných drog. Russell paša še ovšem nena-
rodil v zemi pyramid, jeho kolébka stála nad
Temží, neboť je členem slavné anglické rodi-
ny whigů. V roce 1929 převzal úřad v Kairu a
dnes může hrdě říci, že je zažehnáno nebez-
pečí, které ještě před pěti lety hrozilo rozvrá-
tit Egypt, a bude i nadále odvráceno, zacho-
vají-li úřady svou bdělost.
Ze tří rostlin se vyrábějí opojné jedy, které
ničí zdraví požívačů. Je to čínský mák, který
dává tak zvané bílé drogy, morfium, heroin a
opium, koka, která dává kokain, a indické ko-
nopí, z něhož se získává černá droga, hašiš.
Když se Russell paša ujal svého úřadu, bylo ze
14 milionů Egypťanů nejméně půl milionu
poživači některého z těchto jedů. Fellahové
ukládali tři čtvrtiny své denní mzdy v heroi-
nu nebo hašiši, a byly dokonce případy, kdy
zaměstnavatelé vypláceli svým lidem mzdu
místo v penězích v bílých drogách. Egypt ne-
byl však pro obchodníky jen nej výnosnějším
odbytištěm, svou polohou se stal střediskem
mezinárodního obchodu opojnými jedy. V ku-
frech s dvojitými dny, ve vyhloubených mlýn-
ských kamenech, v pudřenkách a v pytlech s
kostní moukou, prostě pomocí všemožných tri-
ků byl opojný jed dopravován z východní A-
sie do egyptských přístavních měst, odkud na-
stupoval další cestu do Afriky nebo do evrop-
ských a amerických “kulturních” středisek.
Metody podloudníků vyžadovaly zcela zvlá-
štních opatření. “Ústřední úřad pro narkoti-
ka”, jak nazval Russell paša svou úřadovnu,
byl ve skutečnosti silnou a moderně vyzbroje-
nou policií. Byla to armáda tajných agentů,
kteří hráli v boji proti podloudníkům důleži-
tou úlohu. Často když byli podloudníci, mnoh-
dy po těžkém boji, dopadeni, stála policie před
novou záhadou: kde je jed? Konečně se na
příklad ukázalo, že černé tabulky hašiše byly
nalepeny pod hrby zvířat a pokryty hustou
srstí tak dokonale, že nebyly ani vidět, ani je
nešlo nahmatat rukou. Tlupa ženských pod-
loudníků využila ustanovení zákona, že ženy
nesmějí být prohledávány. Beztrestně dopra-
vovaly jedy v malých balíčkách na svém těle
na palubě odjíždějících lodí. Aby mohly být
dopadeny, musil být nejprve změněn zákon.
Russell paša hlásí, že pro Egypt je nebezpe-
čí zažehnáno. Ale vyhlazení obchodu opojný-
mi jedy je věcí mezinárodní. Zajde-li obchod
v Kairu, pracuje se dále v Istambulu. Zatkne-
li švýcarská policie pověstného “dr. Muellera”,
vznikne nové ústředí v Amsterodamě. Zde po-
může jen společný postup. V mezinárodní ko-
misi Společnosti národů pro potírání obchodu
opojnými jedy, jež byla založena roku 1933 na
podnět Russella paši a k níž dosud přistoupi-
lo 56 států, vidí Russell jen skromný počátek.
Kořen zla spočívá v neomezeném pěstování
rostlin, z nichž se opojné jedy vyrábějí. V se-
verní Číně a Mandžusku byly založeny nové
ohromné makové plantáže, a proud bílých je-
dů se odtamtud rozlévá přes Tichý oceán do
Ameriky a Afriky. V Číně a Indii bylo kouření
opia omezeno, ale ne zakázáno. Britská sprá-
va v Indii trpí pěstování opiového konopí. Te-
prve až mezinárodní dozorčí úřad omezí pro-
upadá imigrační přiliv Španělsko-italský a
vzrůstá příliv přistěhovalců jiných národů
evropských, hlavně slovanských. Za následují-
cí krise hospodářské imigrační příliv se téměř
úplně zastavil a nastal dokonce odliv nezamě-
stnaných do mateřských zemí evropských.
V Brasilii poslední imigrační živel není e-
vropský, nýbrž asijský a tvoří jej imigrace
japonská. V letech 1920 až 1929 přistěhovalo
se sem přes'58.000 Japonců. Celkový počet Ja-
ponců v Brasilii uvádí se počtem 150.000 o-
sob.
Přes to hlavní příliv do brasilské veleříše
tvoří Evropané, jichž se v letech 1820—1930
přistěhovalo na Čtyři a půl milionu. (Novou
ústavou z r. 1934 bylo přistěhovalectví omeze-
:
no na 2 procenta z úhrnného počtu příslušní-
ků imigračních států, usadivších se trvale v
Brazilii během posledních padesáti let.
JlSiS
Ulili
Kromě Portugalců, Španělů a Italů tvoří
lavní kádr Nřmn ipy snrVln s Pnlá.kv kolo-
hlavní kádr Němci, jež spolu s Poláky kolo-
nisovali zejména jižní Brazílii. V severních
krajích Čile jsou četní přistěhovalci jihoslo-
■i. ■ mm ■ wmm
vanští. Konečně je třeba uvésti Syry, Armén-
.
ce a Palestince, kteří pod jménem Turků pro-
nikli jako obchodnický živel do všech zemí a
krajů amerických. Židé jsou usazeni hlavně
v Argentině, Číňané v Peru.
Přehlédneme-li tento populační obraz Již-
ní Ameriky z hlediska jeho historického růstu
a hospodářského účinku, pochopíme snáze a
určitěji, že tento obrovský a přírodně bohatý
díl světa byl a je vytěžován všemi lidskými
plemeny, která se v něm svobodně i nesvobod-
ně setkala a více méně smísila na ethnickém
a kulturním podkladě iberském, aniž by při
liberální rasové politice ztratila své rozdílno-
sti, dané krví. Na rozdíl od Severní Ameriky
a od Asie, vytváří se Jižní Amerika nikoliv na
podkladu jedné rasy, nýbrž na spolupráci všech
ras, respektujíc více než jiné světadíly ple-
menné zvláštnosti, avšak vtiskujíc všechny
rasy do rámce rasy iberské, která tento světa-
díl otevřela evropské civilisaci a dodala mu
nesmazatelný ráz politický, hospodářský 1
kulturní, nesený jednou, resp. dvěma řečmi a
jednou vírou náboženskou.
dukci těchto rostlin na míru, jež stačí lékař-
ské potřebě, přestanou být opojné jedy metlou
lidstva a stanou se pomocníky jeho zdraví.
VLIV POTRAVY NA NÁLADU.
Profesor dr. F. Hoff učinil zajímavé pozoro-
vání při pokusu, jejž provedl sám na sobě. Po
několik dní užíval salmiak, aby mohl studo-
vati změny v chemickém složeni krve, povsta-
lé následkem překyselení. Průběhem tohoto
pokusu upadl profesor v naprosto nezvyklou
duševní skleslost. Jenom s námahou mohl po-
kus dokončit.
Podobné pokusy na jiných osobách sesílily
domněnku, že duševní rozladění bylo vyvolá-
no zmenšením reservy zásaditých látek. Zvlá-
ště markantně se to projevilo na osobě, jež do-
stávala střídavou, dietu, t. j. jednoho dne jí-
dla zásadotvorná a druhého dne jídla kyseli-
notvorná. Při tom je nutno podotknout!, že
nezáleží na tom, jakou má jídlo chuť, nýbrž
na tom, uvolňují-li se při jeho zažívání ve vý-
měně látkové kyseliny nebo zásady. Účinek
zásadotvorných jídel byl zesilován přidáním
kuchyňské sody a jídel kyselinotvorných při-
dáním salmiaku. Ve dnech, kdy byla podává-
na “kyselá” potrava, trpěli pacienti stísněno-
stí, rozladěním, přecitlivělostí a sklonem ke
škarohlídství.
Profesor Hoff poukazuje také na to, že i ne-
mocní cukrovkou bývají stiháni záchvaty hlu-
boké melancholie, když následkem poruchy
výměny látkové vzniká v organismu překyse-
lení. Tutéž příčinu má duševní deprese u žen
při menstruaci (35 procent sebevražedkyň bý-
vá právě ve stadiu menstruace).
Je jisto, že porucha v rovnováze zásad a ky-
selin souvisí s četnými jinými pochody v lid-
ském organismu, které mají vliv na vytváření
nálady. Ale objevení jen jednoho článku v ře-
tězu těchto příčin otevře další pole působno-
sti nauce o výživě a medicíně vůbec.
m
*!!»!
:s ssps
mm
■li
i*
liltši
lilii!
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 40, Ed. 1 Wednesday, August 12, 1936, newspaper, August 12, 1936; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625197/m1/3/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.