Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 40, Ed. 1 Wednesday, August 12, 1936 Page: 6 of 16
sixteen pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 6.
VĚSTNÍK
Ve středu, dne 12. srpna 1936.
t~-vNES si málokdo umí představit dilnu sta-
JL/ rého ševče, jež dovedla beze změny pře-
čkat staletí a udržela se leckde až do nedávno
minulých dob. Byla to dílna, jejímž jediným
zařízením byl ševcovský stolek a verpánek —
tradiční sedátko a odznak počestného řemesla
ševcovského. Na stolku chudičké nástroje: ná-
dobky s popem, ševcovskou smolou, vosky a
černidla, krabičky s dřevěnými floky, různými
hřebíčky a cvoky, s kladívky, kleštěmi, sídly,
knejpy a potěhem. Po boku pověšeno několik
šablon a vedle hromada kopyt, škopík s vo-
dou na namáčení a kámen na vyklepáváni
kůže.
Výrobky z této dílny byly předmětem dědě-
ným s děda na otce a z otce na syna. Výroba
páru bot byla pro ševče problémem a jejich
správka trvala málem déle, než dnes generál-
ka automobilu.
Stejně to vypadalo i v dílnách starých svrš-
kařů a koželuhů.
Prvním strojem, zavedeným do ševcovské
dílny, byl šicí stroj. Práce ševcovských mistrů
se tím však změnila pramálo. Teprve první
stroje, přivezené z podnikavé Ameriky prove-
dly převrat ve výrobě. Práce na výrobě bot by-
la rozdělena, takže v dílnách, jdoucích aspoň
trochu v duchu pokroku, počínala pozvolna
specialisace a racionalisace.
Úplnou revoluci v dosavadních poměrech
znamenalo však Baťovo zavedení výroby
proudové, která přinesla využití strojů, z
nichž většina byla k nám stálé dodávána z ci-
zích zemí.
S malou — poloviční manufakturou — začí-
nal také Tomáš Baťa, který dobře vystihl vý-
znam strojů. Při své práci poznával však stále
jejích nedostatky a stal se především také
“ševcem vynálezcem”. Nedokonalé stroje zlep-
šoval a hleděl nahraditi dokonalejšími. Stu-
doval problém správné dělby práce a využíval
plně výhod proudové výroby. Poměry v našem
průmyslovém a obchodním světě vedly ho ta-
ké k vybudování organisace, počítající s da-
lekou budoucností — vnesl do práce plánovi-
tost. Poznal, že nestačí několk běžných vzorů
y)ŘED deseti léty přijeli z daleké vlasti, v níž
I je dost továren a dělnici dovedou praco-
vat, i pole jsou obdělávána tak dobře, jako
málokde a dávají hodně chleba, ale přes to
nemají mnozí co jíst, poněvadž jsou nezaměst-
naní. Přijeli plni nadějí a falešných představ,
poněvadž nikdo neměl odvahu ani dost po-
ctivosti říci jim plnou pravdu, vysvětliti jim,
že ta nová. zaslíbená země se teprve rodí v
největších bolestech, že jen lidé železných ner-
vů, jen lidé s průkopnickou odvahou mohou
se tam po letech dopracovat slušné existence.
Byli to dělníci z Kladenská a z celé republiky,
byli též malorolníci, řemeslníci, vezli s sebou
hospodářské nářadí, složení jednoho mlýna a
nejnutnější existenční prostředky. Věřili pev-
ně v nový světa řád, v němž nebude vykoři-
sťovaných ani vykořisťovatelů a všichni bu-
dou družně dobývat pro sebe chléb, kterého
může dát země dost pro všechny.
Tak zakotvila česká komuna Reflektor před
desíti léty ve vsi Michajlovce, kraj saratovský,
na Volze. Ta vesnice neodpovídala předsta-
vám; byla chudší, než nej chudší u nás, a li-
dé nevypadalí ani zdaleka blahobytně a ne-
přijali nové soudruhy přívětivě.
Komuna dostala půdy, kolik chtěla, och ta-
dy je země více než dost, jeď dva dni koňmo
a dva dni vlakem, jeď, kam chceš, všade ro-
vina jako dlaň, nepřehledná, bez konce. Je-
nomže ta země je step, půda slaná a přes léto
ji pravidelně sežehne dech pouště, postupují-
cí od východu k Volze. Ne, že by ta půda ne-
mehla rodit, mnoho může dát, ale potřebuje
zpracovat, hnojit a zavodnění. Potřebuje práci
a práci a ne vždy je tady dost prostředků k
tomu, co by chtěli lidé udělat, neboť stát bu-
duje podle plánu, krok za krokem a co není v
plánu, musí počkat. V roce 1927 sklidila komu-
na na 449 hektarech krvavě obdělané půdy
854 metr. centů obolí, t. j. 1.9 metrického cen-
Svět bez strojařů — loď
bez motorů.
obuvi — a typisoval své výrobky, t. j. nechá-
val s větším nákladem zhotovovali pečlivě no-
vé druhy obuvi v modelárnách a dokonale je
přezkoušeli, než byly uvedeny do prodeje.
Dovedl zorganizovali prodej obuvi tak, aby
ovoce rozumné strojové výroby přišlo k dobru
zákazníkům, při čemž prodavači a správkaři
zkoumají, jak se vyrobený druh osvědčuje a
svými poznatky a zkušenostmi pomáhají ve
zlepšení výroby. Výroba zorganisována jako
služba veřejnosti,
stala se základem rozvoje obuvnické techniky
a jenom jako vykonavatel tohoto hesla mohl
vyrůsti Zlín a jeho velké obuvnické výrobny
do dnešních rozměrů. Poměry samy si vynu-
tily také vzrůst pomocného průmyslu — ko-
želužen, výroben dřevěných podpatků, kopyt
a napínáků, výrobu různých součástí a po-
třeb, souvisejících s požadavky dobrého a
zdravého obouvání.
Do nedávné doby byla kůže výhradním ma-
teriálem pro výrobu obuvi a ještě dnes zůstá-
vá hlavní surovinou v obuvnickém průmyslu,
ačkoliv guma a textil ji u různých druhů o-
buvi den ze dne stále ve větší míře doplňují a
někdy i úplně nahražují. Tím byla výroba o-
buvi velmi rozšířena a zkomplikována.
Požadavek dobrého obutí byl rozšířen i na
kola, motocykly a auta a výroba pneumatik
stala se důležitou součástí zlínské práce.
Tisíce strojů, pracujících v obuvnických díl-
nách, odděleních na výrobu podpatků, kopyt
a napínáků, koželužnách, gumárnách, pneu-
matikárnách a všech pomocných závodech,
vyžadovalo odborného udržování a oprav. By-
lo potřebí dobrých a dokonalých vlastních
strojů, vlastní konstrukce a tak se zrodily
zlínské strojírny.
Zlínské strojírny staly se nedělitelnou sou-
částí celé zlínské výroby. Staly se arsenálem,
dodávajícím mnohatisícové pracovní armádě
spolupracovníků, která bojuje o lepší a šťa-
Čeští průkopníci na Volze
zdolali hladová léta.
tu po hektaru. Na člena připadalo po roční
práci přes 3 metr. centy obilí. Nad takovou ú-
rodou můžeš zaplakat, anebo říct po ruskv
“ničevó”, ale jedno jako druhé nic nepomůže.
V témže roce měla komuna 47 dojnic, pro kte-
ré sklidili na 412 ha. luk, 1,490 metráků sena,
t. j. 3.6 metráku na hektar. Měli pro jednu
kravku něco přes 3 metráky sena. Neměli dost
jídla pro sebe, dost krmivá pro dobytek a ne-
měli pořádného obydlí. A na víc škodolibou
radost domácího obyvatel, kteří zde žili takto
léta a staletí a tvrdili, že na všechny novin-
ky nutno tak širole, “pa ruski naplevat”, po-
něvadž jestliže Pánbůh chce, vyžiješ a nechce-
li, stejně je vše marné.
Komuna se počala rozpadat, ze 265 českých
členů ztenčila se do roku 1929 na 141. Ti, kte-
ří nevydrželi, vraceli se nazpět, prosili o po-
moc zastupitelstvo země československé, kte-
rou opouštěli s takovým pocitem ulehčení. Při-
jeli s holými dlaněmi, proklínali sověty a ko-
munismus, proklínali, poněvadž nechápali nic
z toho, co se tam děje, nikdo jim nic nevysvět-
lil, jen iluse budil a ti, co je budili, bránili se
jejích pomluvám pomluvami, psali, že utečen-
ci z komuny Reflektor jsou povaleči, holota,
která chtěla, aby je sověty zdarma živily. Ko-
lik takových zbytečných tragedií už bylo a
ještě bude jen proto, že není odvahy říci li-
dem, že socialismus ve SSSR. se rodí za nej těž-
ších myslitelných podmínek, a že prozatím jen
nejpevnější lidé změkčilého západu mohou
tam vydržet a existovat.
Jen oceloví průkopci vydrží. Roku 1932 zů-
stalo z původního stavu lidí jen 75 Čechů, ně-
co více než čtvrtina. Ale to již do komuny na-
stával příliv domácího obyvatelstva z vesnice
Mlchajlovky, neboť ti, kteří z Čech zůstali,
stnější budoucnost zbraně, s nimiž jdou bu-
doucnost dobývat — spolehlivé a dokonalé
stroje.
Stroj je pevným řetězem, který skul neroz-
lučným poutem spolupráce nejen ty, kdož pra-
covali na jeho vyrobení, ale všechny ty, pro
něž byl vytvořen a kteří pomocí něho mohou
zlepšit, usnadnit a zdokonalit svoji práci, po-
dat lepší výkon, dodat lepší výrobek za levněj-
ší cenu, pracovat za lepších pracovních pod-
mínek a při mnohonásobně vyšším výdělku.
Tento řetěz počíná v dílnách výroby, která
stroj potřebuje a k ní se zase vrací přes člán-
ky, jimiž jsou výzkumce, konstruktéři, kalku-
lanti, přípravkáři, modeláři, slevači a výrobci.
Konečný výsledek závisí potom na nadšení, s
nímž bylo tvořeno, vynálézavosti, konstruktér-
skému důvtipu, pečlivosti a pocitu odpovědno-
sti všech, kdož jsou na práci spoluúčastni.
Všichni spolupracovníci, kteří jsou také vši-
chni zákazníky strojíren, zvláště však vedou-
cí, musí si proto v první řadě uvědomit o-
pravdový význam toho velkého slova.
Budoucnost nás všech závisí na dokonalosti
strojů, jež nám v boji o ní budou k disposici.
Jejich kvalita a spolehlivost je výsledkem nad-
šení pro společnou věc, vědomostí, důkladno-
stí a péče výrobců strojů.
Všichni — strojaři, vyrábějící stroje, i ti,
kdož na nich pracují — jsou pod jedním kro-
vem, všechny váže jeden cíl. Proto je povin-
ností všech, aby strojařům, kteří jsou první
řadou bojovného šiku na poli boje o lepší bu-
doucnost, byli nápomocni a aby s nimi praco-
vali na úkolech, které je nutno zdolat. Stroja-
ři si plně této podpory zaslouží. Zaslouží si v
první řadě podpory morální v těžkých chví-
lích, které vždy občas přicházejí a v nichž po-
cit uznání práce pro celek je nejlepší vzpru-
hou. Uznání vzbudí nadšení pro věc, vědomí
odpovědnosti a pomůže hodně k vyřešení těž-
kých problémů a usnadní další krok vpřed v
dokonalosti a kvalitě výrobku a tím i v snad-
nějším a lepším řízení práce pro spotřebitele.
Neúspěch výroby stroje není jen neúspě-
chem konstruktéra, ale neúspěchem všech
— je neúspěchem společné práce.
zdolali po šesti letech hrdinství a úmorné dři-
ny bídu tohoto kraje. Zvítězili nad ní. Dnes
má komuna Reflektor 387 členů, s dětmi 658
obyvatel, z toho je čtvrtina Čechů, přes polo-
vinu Rusů, ostatní Ukrajinci, Němci, Poláci,
Maďaři a Mordvíni. Přes to, že Češi tvoři
čtvrtinu obyvatelstva, jsou každoročně voleni
do všech vedoucích orgánů komuny. Předsed-
nictvo komuny tvoří Jan Vostřák, Karel Ka-
bát a Rudolf Brunek. To jsou lidé oceloví, pro-
kousali se takovými dobami, které by devade-
sáti ze sta zlomilo krky. Díky heroické práci
těchto lidi je komuna dnes prvním hospodář-
stvím v celém sartovském kraji, první na Vol-
ze, předstihla i volžské Němce. Byla vyzname-
nána, dostali od vlády darem nákladní auto,
dětské hračky, cukr a tabák, první splnili ho-
spodářský plán. Dnes mají už 8056 hektarů
půdy, z toho 1030 hektarů osevné plochy. Do-
cilují 10 metráků po hektaru. Je to ovšem má-
lo ve srovnání s úrodou v Čechách, ale ne-
smírně mnoho proti prvním hladovým lé-
tům.
Akustický teleskop. Sensací amerického tech-
nického tisku je vynález akustického teleskopu.
Je to aparát, který umožňuje i ve tmě nebo
mlze daleko vzdálené předměty viděti poměr-
ně blízko. Princip vynálezu spočívá na tom, že
elektromagneticky jsou vyráběny tóny s velmi
rychlými přestávkami. Roura tohoto daleko-
hledu zní jako vysoce naladěná violina. Tyto
vlny jsoú řízeny do krajiny, ve které má bytí
domnělý předmět, třebas loď v mlze. Když vlny
dosáhnou předmětu, odrazí se a letí zpět. Vy-
nález spočívá nyní v tom, že byl sestaven za-
chycovač pro tyto odražené vlny, který je však
nepodává v akustické, ale optické formě, takže
na pozadí se objeví obraz předmětu. Obraz má
sice stíny, ale i na kilometry jsou obrysy tak
jasné, že je možno poznati druh předmětu.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 40, Ed. 1 Wednesday, August 12, 1936, newspaper, August 12, 1936; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625197/m1/6/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.