Věstník (West, Tex.), Vol. 33, No. 33, Ed. 1 Wednesday, August 15, 1945 Page: 3 of 16
sixteen pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 15. srpna 1945.
I Oddíl Bopisovatelský
Dallas, Texas.
Milí čtenáři Věstníku!
Přicházím zas na chvilku mezi vás, čtená-
ři milí však nějak ti písmáci ustávají v psa-
ní. co je toho příčina?
Jedna z příčin, jsou a byly poměry válkou
rozhárané. Skoro každý byl zasažen nějakým
způsobem tou planoucí pochodní ničivou vše-
ho živého i hmotného. Ztráta bytostí nám nej-
dražších válkou skosených, rozdírala nitra i
mysl naši, podfyáme-li se kolem sebe, všude
vidíme tu spoušť. Lidská morálka je na vel-
mi nízkém stupni, a mnohý klidný rodinný ži-
vot rozvrácen. Sebere to celé lidské pokolení
se znovu obrodit k normálnímu životu.
Po této válce bude mnoho 30 letých babi-
ček, kterým se však ten název nebude líbit,
pozmění to (ti vnuci) na: maminka starší a
mladší.
Válečná litice. jenž v Evropě ustala, přiná-
ší nám světlo a jas. Naši hoši přijíždí domů!
Kteří jsou tak šťastní a přestáli šťastně hrů-
zy válečné, spěchají radostně do svých do-
movů a jsou přijímáni celou rodinou s ote-
vřenou náručí, zvlášť maminky, kterým byla
odluka těžkou ranou cd svých synů. Básník J.
Neruda praví ve svých básních:
“Ach. což ta láska mateřská,
přes časy, přes hrob hoří,
neumrazíš jí na horách,
neuhasíš jí v moři.”
A jiná:
“Pod lípou v tiché chaloupce
jsou skryté moje statky:
stříbro, toť otce šediny
a zlato — srdce matky!”
Ano, ti naši velcí básníci nejlépe vystihli
cenu lásky mateřské.
Budou přicházet i ti méně šťastní které
válka připravila o údy a zmrzačila, těla, těch
velmi lituji A i tam obětavá, jemná ruka že-
ny bude hledět zmírnit utrpení, které jim bu-
de údělem. Lékařská věda značně zažehná vše-
liké nedostatky tělesné.
Pokoj a mír těm, kteří položili životy své
za lepší zítřek, na všech bojištích i v pustých
džunglích dálné ciziny, vám všem patří naše
hluboká úcta a nehynoucí památka!
Pokračuji v kvitování dárců šatstva a záro-
veň tuto sbírku končím. Za nedlouho bude
cesta otevřena a vím o mnoho rodinách, kte-
ré své věci pošlou si sami přímo svým rodi-
nám neb známým.
Další příspěvky: pí. S. Skotáková 5 ložních
blanketů a boxy na zásilku; pí. Slámová dám-
ský kabát, pí. Rezkova mně odevzdala balík
šatstva, jméno neudáno. Nejmenovaná pí. 1
pár botku a $1.00; pí. Frank Pokladník balík
šatstva, pisatelka různé šatstvo. To co zde mám
odešlu v krátké době a tím ukončím tuto práci.
Na odeslání šatstva mám $6.30, což bude asi
dost.
Z přiloženého dopisu od jednoho Českého
letce v Anglii seznáte, že mne žádá o zaslání
nějakých magazínů, čemuž-chci vyhovět. Sdě-
lila jsem v Kroužku žen jest-li by mně sestry
přinesly nějaké starší magazíny, že je zapa-
kuji. zanesu na poštu a odešlu. Pak ale jsem
si to rozmyslila ,a jelikož jsem dostala peníze
poštou s poznámkou, že jak s nimi naloží, kam
že je pošlu bude mojí věcí. Mám 11 dolarů, za
které pošlu předplatné na 2 různé magazíny
na 1 rok. Tak to bude lepší. Hoši dostanou je
2krát až, 4krát za měsíc, a mně ubude práce
s balením a jezděním do města.
Za odkoupené zbytky látek oď Skotáků dala
pisatelka $4.00; pí. S, vždy praví, to je Vaše
věc kam to dáte, ani za to peníze nevezmou, a
tyto věci přináší vždy dvojí užitek. Já z nich
něco ušiji a daruji na bazary. Za jednu tako-
vou tašku na ruční práce mnou zhotovenou,
zaplatila moje přítelkyně v Corpus Christi na
posledním bazaru 10 dok Neměla tu cenu, ale
VĚSTNÍK ' '
pí. K. tolik za ni dala, že to bude miti ode mne
na památku. Já cenu neudávám, za co se to
má v místě kam to pošlu prodat, o tolik lépe
pro pokladnu. — K tomu mně pí. S. ještě $1.00
přidala, $1.00 poslal p. J. Slováček a $5.00 naše,
vám všem známá vzácná vlastenka pí. Anež-
ka Zázvorková z Ennis.
Před krátkým časem vám oznámil náš p.
Stránský st. pokladník Poválečného fondu, že
odeslal z naší osady dallaské $200.00 na Ma-
saryk Institute do New Yorku na zakoupení
lékařských knih. Dosud nehlásila žádná česká
osada zde v Texasu tak velkou sumu pro ten
účel. Jsme a zůstaneme zase první?
V předešlé schůzi sokolské jsem žádala na-
še členy zdali by (mimo těch 2 set.) každý
spolek u nás v Bllas zakoupil jednu knihu a
až někdo z nás zavítá do vlasti a navštíví lé-
kařskou fakultu, našel by tam i jméno svého
spolku, ze by ho to těšilo. Rozumějte mně, ne-
chci, aby jednotlivci na to přispívali pouze
spolky. Dáno ini na starost dopsat Dr. Kopec-
kému do San Antonio ,-aby nám podal o táto
věci vysvětlení.
Dr. Kopecký nevěděl přesně tyto podmínky,
proto zaslal můj dopis Dr. Růža Lukcvsko
Heumové, Masayrk Institut, která mně ode-
psala toto: Ujišťuji Vás, že Váš návrh je zce-
la správný a v mnoha případech byl už pro-
veden. Masarykův ústav vitá příspěvky všech
organizací a spolků, odboček a kroužků. Za-
ručuje jim, že celého jejich příspěvku bude po-
užito k nákupu knih a že v každé publikaci z
jejich příspěvku zakoupené bude jméno tak
jak udáno na příspěvním lístku a zaneseno
jako dárce. Organizace obdrží kopii každého
tohoto listu, jakmile jsou knihy zakoupeny a
zkatalogovány.
Po obdržení tohoto dopisu byla schůze na-
šeho Kroužku žen v Sok. a tam jsem sestrám
žádost přednesla (ony už jsou na to zvyklé, že
já vždy pro někoho něco chci. Povolily pro ten
účel z pokladny 10 dol. V nedělní schůzi řádu
Jaro čís. 130 jsem rovněž svoji žádost přečet-
la a dostala 35.00, Jakmile dostanu ještě od
Sokola a třeba i víc? prde, tak to odešlu.
V nedávném čísle Věstníku byl článek od V.
Beneše Moravanům, a hned jsem po ala my-
šlenku na to přispět. Před nedávným časem
mně došel k rukám příspěvek $5.00 od nezná-
mého zapadlého vlastence, na jménu či o-
sadě nezáleží; jsou to vzácní lidé, sami mno-
ho nemají. A třeba jsou v rodině nepochope-
ní, přece tak rád by přispěl k zmírnění bídy,
hledají až- najdou cestičku a mají dětinnou
radost, že to za ně někdo vyřídí. A že je to
Moravan, a já mám dovoleno naložit s peně-
zi jak sama chci, dám těch S5.00 první na ten-
to fond Moravanů v duchu vidím poctivou
tvář, hlava přikyvuje, dobře, dobře Valčíko-
vá jste volila
Tento týden mne došel dopis od jedné pří-
telkyně, v němž mezi jiným píše:
Měly bychom se rozhoupat a na článek V.
Beneše ten fond pro moravské sirotky podpo-
řit přímo a zde v Texasu, bychom mohli Vás
učinit celostátní pokladnicí tohoto fondu. —
Zajisté, že je to pěkné uznání mé osobě, ale
není to možno přijmouti. Za prvé, jeto jen
jakési přání jednotlivce, a za druhé budu pil-
ně rodinně zaměstnána několik týdnů, ne-
zbude mně moc prázdného času. Upozvoliia
bych se pouze, kdyby ze zdejších Moravanů
chtěl tento fond podpořit, že bych to o tínich
přijmula a odeslala.
Tak jsem si zas s vámi pobesedovala. Sr-
dečný pozdrav všem čtenářům zasílá.
Božena Valčíková.
Americká spisovatelka Gene Stratton Porte-
rova ? 1868-13241 roku :£C0 vydala román “A
Girl oř the Limberlost,” ve kterém líčí-zajímavý
výjev ze školy. Děti čtou básničku, ve které je-
den verš praví: “The little birds in their nést
agree” — ptáčkové ve svém hnízdě jsou svorní,
srovnávají se. Ve výkladu verše jedna dívka,
která znala ptáky z vlastní zkušenosti, střetla
se s učitelkou; vykládala jí, že ten verš není
správný, protože i ptáčkové ve svém hnízdě se
časem škorpí zrovna jako malé děti,
■ . Strana 3.
DOPIS Z MATIČKY prahy.
Praha, 4. června 1945.
Bily Bedřichu. Karlo a Heleno!
Po dlouhé několikaleté přestávce přicházím
k tomu, abych dal o sobě vědět. Nevím, zda
tento dopis dojde na Trojí adresu, neb jej po-
sílám oklikou, jelikož normální cestou pošta
dosud nejde. Přes to mám důvěru, že jej do-
stanete.
Předně Vám sděluji, že jsme všichni živi a
zdrávi, přečkali jsme tu vojnu, třeba někdy
i s velkým sebezapřením. Nedovedete si před-
stavit jaký to byl život, člověk nebyl jist, na-
vrátili se některý den domů a žili jsme skoro
stále v nejistotě. Teprve poslední dobu jsme
měli lepší náladu, hlavně po té invasi a po-
stupem na Německo dostávali jsme veselejší
i veselou náladu.
To již jsme věděli, že porážka Německa je
jistá ..ačkoliv jsme před tím nikdy nezakoíí-
sali a stále jsme věřili i v těch nejhorších do-
bách, že naše doba přijde. Velkou posilou nám
bylo londýnské radlo, které jsme denně po-
slouchali, přes to ,že nám vzali z radiových
přijímačů krátké vlny, dovedli jsme si .tyto
vlny nahradit jinou cívkou které jsme všeo-
becně říkali, čerčilka a každý poslouchal na
čerčilku vzdor tomu, že na poslouchání cizího
rozhlasu byl trest smrti. Zaplatilo to hodně
lidí životem, ale poslouchalo se dál.
Jinak se nedělalo nic. než se shánělo živo-
bytí. Poslední dobou již nikdo nechtěl za pe-
níze nic prodat, než zase výměnou za jiné vě-
ci. Ještě, že jsme měli ten obchod, kde si člo-
věk nechal nějaké zboží nehlášené, tak se
všechno projedlo. Šaty, prádlo boty a na co
se podíval, všechno se vyměňovalo. My jsme
měli těch hadrů dost, tak se ledacos sehnalo.
•Nejhorší nouze byla o omastek a maso. ačko-
liv jiné věci také nebyly. Úřední příděly na o-
sobu na týden poslední dobu bylo 20 dkg ma-
sa, 1 kg chleba asi 1 deko tuku. 1 vajíčko, tro-
chu brambor, trošku mouky a to bylo vše. Ten
příděl na týden by snědl tak za den. Mléko
jsme přes dva měsíce ku konci vůbec nedostá-
vali. zeleninu žádnou. Žili jsme od toho, co
se koupilo na černo, čili pod rukou. To zase
byly ceny, že se projedlo měsíčně deset až pat-
náct tisíc korun. Příjmy skoro nebyly žádné,
takže se jedlo z hotového kapitálu. Poslední
dobu se platilo za vepřové maso 800. -K. za
mouku 150.-, za vajíčko 35.-, za kilo másla neb
tuku dva tisíce i více, také káva se dostala a
ta stála 15 tisíc kilo, vykrmená husa na sádlo
i 5 tisíc, za láhev špatné kořalky se dalo 1,509.-,
za litr vína 400 až 500._ K, a to nestálo zanic.
Většinou to byly věci, které se dělaly doma na
obchod. Teď to porovnej, většina dělníků vy-
dělávala tak 400.- až 500.- K týdně a celá řa-
da i méně, tak co si mohli lidi za to koupit.
Nic se nekupovalo než jídlo. Mnoho lidí hlado-
vělo a sešli jsme skoro všichni. Pivo také ne-
bylo a když se někdy dostalo bylo slabší než
voda. Přes všechno to strádání byla v nás pev-
ná vůle vydržet.
Horší bylo to ponižování od Němců. Čech
nic neznamenal, byli jsme jim zde pouze v
cestě, stále nám vyhrožovali, že nás vyštěhu-
hujou a také některé kraje byly úplně vystě-
hovány, naši lidé tam museli všechno nechat
a jít a místo nich .přišli Němci. Bylo to někdy
k nevydržení O tom až někdy jindy.
Jak jsem Vám již nahoře napsal, jsme zdrá-
vi, Jenda se před 2 měsíci oženil, obchod má-
me stále, ovšem nemáme co prodávat, zboží
není. Fela je ještě svobodný snad už také do
toho praští a naše máma .ta má z nás nejvíce
práce. Musí nám vařit, uklízet, prát a všech-
no musí sama dělat, neb služku nám vzali a
novou nedostaneme. Nyní máme již zase re-
publiku jsou tu Rusové, ale ještě stále vše je
ještě jako ve válce. Doufáme, že se to dá brzy
do pořádku a život náš bude opět veselejší.
Tak jsem se trochu rozepsal a jak je u Vás?
Doufám, že jste všichni živi a. Helena, že má
již houf dětí. Vzpomínali jsme na Vás během
té doby stále. Nevím, zda mi budete moci v
dohledné době psát snad jenom laskavostí
našeho prostředníka. Přijmete náš společný
pozdrav na Vás na všechny, Tvůj bratr,
Felix.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 33, No. 33, Ed. 1 Wednesday, August 15, 1945, newspaper, August 15, 1945; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625596/m1/3/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.