Věstník (West, Tex.), Vol. 52, No. 14, Ed. 1 Wednesday, April 1, 1964 Page: 9 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu dine 1. dubna 1964
i američtí studenti ne československé-
ho původu. Mezi první patří snaživý
student, zdejší učitel, Max Colgrove z
North Bend High Scliool.
- Americké Listy — Dr. Rozvita B.
Krov, Abie, Neb.
——SPJST——
Sokolský slet v Ennis 17. - 19. čer-
vence 1964.
—~ SPJST——
Ludvík Janoš někdejší žák! dr. Hlava-
tého, přednáší matematiku ďoktoran-
tůni-na- universitě Jiřího Washingtonu
a ve Washingtone, D. C. Do USA přijel
jako uprchlík v září. Roku 1950 byl pro-
mován na Karlově universitě a působil
pak jako vědecký pracovník ve Státním
výzkumném ústavu tepelném. Publiko-
val řadu prací v oboru funkcionální
(analýzy.
♦ ♦
Karel M. Prchal je sice znám jako
starosta Americké obce sokolské, ale
málo se ví o tom, že je také úspěšným
stavebním inženýrem a architektem. V
těchto dnech chicagský tisk připomí-
nal 40 let jeho úspěšného projektu vě-
žovité stavby hawthornských závodů
firmy Western Electric. Nás hlavně
zajímá, že jeho dílem je také moderní
Masarykovo mauzoleum na Českém ná-
rodním hřbitově v Chicagu.
♦ ♦
Bartoň Lidice Beneš je 2G-letý! ame-
rický výtvarný umělec českého půvo-
du, jak svědčí jeho vlastní jméno. Pro-
střední jméno mu rodiče dali zřejmě
pod dojmem lidické tragédie. Koncem
roku vystavoval v newyorské galerii A-
merické federace umění na výstavě děl
s náboženskými motivy své “Jesličky”.
Je to abstraktní picassovské sochařské
dílo, zhotovené z kusu dřeva a z růz-
nýteh prosaických pomůcek, jako jsou
štětce, nůžky a tužka. Dílo vyvolalo dis-
kusi o tom, jaká umělecká díla mají
zdobit četné nové americké chrámy.
* ♦
Vladimír Kučera má zásluhu na or-
ganizaci tří kursů češtiny ha' universitě
v Lincoln v Nehrasce a jednoho kursu
češtiny na universitě v Omaze, jakož
i na organizování českých jazykových
' kursů v různých městech Nebrasky. Je-
ho přičiněním se konala 15. prosince
na universitě v Lincolnu slavnost čes-
kého folklóru, nazvaná “Czech Specta-
cular”, které se zúčastnil guvernér
Nebrasky, Morrison, jehož manželka
Znívala české písně a senátor R. Hruš-
ka, který měl český projev.
♦ ♦
Alžběta Trahanová, (docentka univer-
sity v Pittsburghn, odjela na rok se
svým manželem do Galwey v Irsku, kde
VĚSTNÍK
chce dokončit svou knihu o Dostojev-
ském. Její manžel, Donald Trakem, byl
pozván na universitu v Galwey na rok,
aby tam vyučoval matematice.
-—SPJST—
Osudná noc
BOHUMIL BRODSKÝ:
ROMÁN
Pokračování
“Ano, musím ještě do vesnice, nera-
da bych se vystaviljai nebezpečí, že by
mne muž Při lži přistihl. Děkuji vám
za pomoc a přeji vám, abyste našel
cosi, co by vás potěšilo.”
Maličko hlavou na pozdrav pokynu-
la a šla. Okamžik se za ní díval, po-
tom se také otočil a vracel se do my-
slivny. u lesního úřadu se ohlédl a
viděl, že správcová zamířila k vesnici.
Svraštil čelo, ale v zápětí se mu vy-
hladilo a vešel domů.
Jeho poslání ho netěšilo, byl si vě-
dom, že přejal ožehavou povinnost a
příčilo se jeho hrdosti, hovořit! se Zu~
zou, kterou ve svém hovoru s Kuláčem
tak příkře odsoudil. Nevěděl vlastně,
proč opustil své reservované stanovi-
sko a zaútočil proti Tobešové. Znal
ji dobře, věděl, že je ohnivá, nebo-
jácná a výboj ná venkovská Messalina,
která přes všechny útoky proti ní či-
něné měla úspěchy a dovedla si nové
a nové oběti vybírali, jak ji to nepo-
kojná a nezkrocená krev nařizovala.
VCH L SC E
Někdy si prával, aby jeho vlastní že-
na měla trochu její povahy. Nebyl je-
ště se svým životem hotov, byl dosud
statný, jeho krev byla dosud schopna
varu, ale u své žerny setkával se s chla-
dem a téměř s pohrdáním. Pyšná na
své věno očekávala, že Sankot ji učiní
větší paní, těšila se představou, že je-
dnou získá nějaký samostatný velko-
statek, kde bude moci vystupovat! ja-
ko zámecká paní, přesvědčila se však,
že se marně těšila.
Sankot byl jen hrafoěcím ýředníkem,
přes to, že byl v lesnictví vedoucím
činitelem. Brzy seznala, že se sám bo-
jí hraběte, že má úzkost, aby neztratil
jeho přízeň a že jeho příjmy nesta-
čí na rozvinutí velikého domu. Na své
věno sáhnoutl nedovolila a gáže mu-
žova byla přesně vyměřena. Kdykoliv
si dovolila větší vydání, ať už za své
toalety, nebo že pdosbdila návštěvu
pražského plesu, cítila to doma řadu
měsíců a toto žebrácké počítání ji zra-
ňovalo. Dovedla pronášet! kousavé po-
známky, které tvořely propast mezi ní
a mužem a čím se stával chladnější,
9
tím byla zlomyslnější.
Ke své nové hrůze poznávala, že ry-
chle stárne. Porod dětí nepřinesl jí
jako u jiných žen zvýšení půvabu.
Zhubeněla, obličej se jí svraštil, pleť
stala se zvadlou a to vše podle jejího
přesvědčení zavinil její muž, který ji
k manželství vyzval, ačkoliv věděl, že
jí nemůže dáti, co ona právem očeká-
vala. Od té doby, kdy nebyla pozvána
do zámku k hostině, kam byla žena
ředitelovat pozvána, stala se její ne-
návist k mužovi dvojnásobnou. Ne-
mluvili spolu, oba hrdí a umínění pře-
zírali jeden na druhého a co musili
mezi sbou promluviti, to bylo odbývá-
no studeně a nenávistně zahroceno.
Děti nebyly mezi nimi mostem. Vy-
růstaly jako květiny bez slunce. Bez
nadání nečinily žádných úspěchů, ne-
přilnuly ani k otci ani k matce, jimž
oběma byly za obtíž a jejich přáteli
byli služební a hanební psi, se kterými
si hrály. Protloukaly se na školách a;
slyšíce, že matka je bohatá, 'domníva-
ly se, že není třeba, aby nějak zvlá-
štně se napínaly. Budou míti peníze
a proč se tedy namáhat!.
Sankota se zmocnila apatie. Ať se
to skončí júikoli, nějak bylo a nějak
bude. Často ho napadaly 'divoké my-
šlenky o útěku někam daleko, do ci-
zích poměrů a tam začíti nový život.
Ale jako olověná koule stálo zde jeho
stáří. Byl už pětačtyřicetiletý a vě-
děl, jak velmi těžko v tom začíti no-
vý život a jako úředník' se těžko u-
chytí na novém místě. Snad by byl
dostal podřízené místo, .ale to vžiti,
bránila mu jeho domýšlivá hrdost.
Kcfiyby byl měl ženin majetek, byl by
se rozhodl hned, on sám však neměl
úspor a sáhnou ti k nějakým podvo-
dům, které by mu peníze přinesly, dě-
sily ho následky.
Hledal v odborných časopisech inse-
ráty, v nichž podnikatelé hledali od-
borníka, s nímž by začali dřevařský
podnik, sám, dal nabídnutí do zahra-
ničních časopisů, ale odvšad přichá-
zely dotazy, s jakým peněžitým po-
dílem by se podniku účastnil. Vše-
chno jeho dychtění bylo marné a
zmocňovala se ho tupá resignace. Do-
ma se zavíral do své pracovny a venku
se lidem vyhýbal. Šel-li do zábavy,
užíral se ve své duši, že nemá mezi
úředníky přátel, ačkoliv by býval rád
mezi né přisedli ia rozesmál se, jak vi-
děl je se smáti a veselit!.
Nemají mě rádi, vyhýbají se mi, vi.-
dí ve mně zlého člověka a jsou rádi,
když odcházím. Smával se tomu v du-
chu a poskytovalo mu to zvláštní roz-
koš, že je nenáviděn, ale že je také o-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Morris, Nick. Věstník (West, Tex.), Vol. 52, No. 14, Ed. 1 Wednesday, April 1, 1964, newspaper, April 1, 1964; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625625/m1/9/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.