Věstník (West, Tex.), Vol. 29, No. 12, Ed. 1 Wednesday, March 19, 1941 Page: 3 of 24
twenty four pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 19. března 1941.
IfSMSftE
BteuH i.
1 Oddíl éopisovatelský j
Dopisy, jež by obsahovaly nevěcné, neb zá-
vadné polemiky, pořadatel předkládá, ve smy-
slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu
rozhodnuti.
Rowena, Texas.
Bratři a sestry, a milé čtenářstvo!
V neděli dne 23. března bude konána čtvrt-
letní schůze naší odbdčky S. A. Č. T. v Rowe-
na, Tex. Schůze bude zahájena přesně v 1
hodinu 30 minut. Po ukončení schůze bude u-
spořádán program, v němž bude pět různých
vystoupení, jak následují čísla pořadu: 1. pro-
slov, 2. hudba, 3. pájové dostihy, 4. žertovné
výstupy, ,5. pan profesor Kviz dává otázky.
Milí čtenáři a čtenářko, neneehte si ujít toto
veselé pobavení; vstup jest volný. Po ukončeni
programu bude prodávána svačina za 15c. Na
tuto svačinu, ctěné sestry, máte přispět zdar-
ma, každá nějakým moučným pečivem a růz-
nými zákusky. Některé sestry chtějí přispět
smaženými kuřaty, prosím nezazlívejte mně,
že vám odporuji, byste tak nečinily, neb pro
celé shromáždění jest kuřat ještě málo. Ty ku-
řátka si necháme až na letní dobu, teď mají
dobrou cenu. tak je prodat, a v letním čase
zato budou dvě. Milé sestry, až tento můj do-
pis budete Čisti, bude již málo dnů do naší
zmíněné schůze, prosím upozorněte na ni a
pozvěte každého, a buďte přítomny této schů-
ze, Pomozte vzdorovat nazismu, neb zvífcězí-li
ten, pak budou dvě třídy lidu — páni a otroci.
Táži se vás, ku kterým budete patřit vy? Ne-
pochybujte o tom, že k těm druhým, a já s vá-
mi.
Tedy, milé sestry, které pracujete pro ten
bezmocný lid za mořem, já vám jménem těch
ubožáků upřímně děkuji. Dosfcane-li stará
vlast zase svobodu zpět, já bych vám přál ji
navštívit, zajisté, že byste padli k zemi a ji
zulíbali a slzami kropili. A ten, kdo pro ni ne-
má citu lásky, přijde doba, že si hanbou bude
muset rukou zakrýt svoji tvář, tak jak Kain
učinil, když zabil svého bratra Ábela, pak usly-
šel hlas s nebe: Kaine, kam jsi dal Ábele? On
řekl: Neviděl jsem ho.
Teď něco jiného. Prosím pana "bratra redak-
tora, nebude-Ii Vám to obtížné ctěný bratře,
ve Věstníku oznámit české radiové programy.
Já mám rádio General Eelectrik; každý den
o pěti hodinách odpoledne jest vyíslán český
rozhlas z Bostonu, Mas., a jak jest pěkně, tak
jest pěkně všemu rozumět. My to chytíme na
'čísle 12 na krátké vlně. V Oklalioma City hrají
každé úterý v 8 hod. večer, to však nemůžeme
zachytit. V Temple též hrávali, nevíme však
čas ani stanici. Tedy prosím, bratře redak-.
tore, víte-li něco bližšího, sdělte to ve Věstní-
ku, za což předem přijměte upřímné díky.
S bratrským pozdravem,
Václav Kvasnicka.
Rogers, Texas.
Milí Čtenáři!
Snad bych měla- napsat do anglické části
Věstníku, ale zdá se mi, že angličtinu se mám
příležitost každý den učit ve škole, neb mám
toho učení dost. Psaním českého dopisu do
Věstníku dostává se mi příležitosti zdokona-
lit! se v českém psaní a čtení, abych neza-
pomněla co jsem se dříve naučila.
Potěšila mne výzva mnohých mých přátel,
abych psala zase. Ani jsem nemyslela,,že tolik
mladých lidí čte české dopisy ve Věstníku. Po-
těšila mne milá slova od pana Jana Berana z
Často je od nich slyšet, že Češi jsou dobří ob-
pisu povšimnul. Tady v okresu Bell my mladí,
(většina nás) se nestydíme za českou řeč. A
já jsem nikdy nezpozorovala, že by nám to co
škodilo,- neb jinonárodovcx si nás tady váží a
časti je od nich slyšet, že Češi jsou dobři ob-
čané, a že kde jsou usazeni, tam že je prospí-
vající osada.
Město Rogers jest osazeno téměř stoprocent-
ně Američany, ale nedaleko města jsou osady
osazeny hodně našinci. Město Rogers si vyvo-
lilo za $50,000 bondů na postavení nové školy,
která se má započít stavět co nejdříve. Bude
to jednopatrová budova s třinácti třídními
světnicemi, studovnou, jídelnou, “Band room”,
a velikým gymnasiem. Ale já už do ní chodit
nebudu, neb letošní rok onu školu vyjdu. Teď
v Rogers, jen pár kroků od staré školy staví
zemědělskou budovu.
Ráda bych si dopisovala s děvčaty, které rá-
dy zpívají české písničky a ráda bych si s nimi
písničky vyměňovala.
Pozdravuji svého dědečka a babičku Barto-
šovi v Bomarton, Texas.
S pozdravem na čtenáře,
_ Lillian Závodný.
PRAVDA A POKROK LIDSTVA.
Alief, Texas.
Perpetum Mobile jest vzácný příspěvek do
Časopisu, a děkuji br. J. Gajevskému, že si ne-
obtěžoval jej opsat pro Věstník. Dovoluji si o
něm podat své osobní náhledy.
Ta pravda, jež na podstavci ze žuly a gra-
nitu stojí, není ona živá Pravda sama, jež bytí
a život všemu uděluje, jest jen znázornění jí,
jak se kdysi poetovi sochaři v jeho obrazo-
tvornosti jevila. Dosti správně ji spodobnil i
s tou váhou, a páskou na očích, jež zabraňuje
hleděti ňa zevnější důstojenství lidská. Závaží
jest závažím zákona lásky k hodnocení skutků
lidských. Činitelé, působící nerovnost váhy pa-
dají do propasti temnot, aby dali místo při-
cházející idei, jež působí k rovnováze.
Nejsou však stále ti sami činitelé, jež jsou
účastni na provádění ideálů do skutků. Musí-
me pochopit! jasně, že všechny ty děje, ať
krásy nebo hrůzy působí duševní síly nadané
vlastnostmi kladu nebo protikladu. (Sympatie
nebo antipathie.)
Bytosti, jež tyto síly ovlivňují, jsou nadá-
ny myšlením a vůlí, a činy jejich jsou v po-
měru duševních sil, jimž se ta, která bytost
oddala. Souhrn myšlének a činů kladné síly k
věcem dobra a krásy se souhrnem myšlének a
Činů protikladu, zla a smrti, Činí mocný zá-
pas o nadvládu. Tento zápas trval od dob, kdy
lidstvo se vrhla do toho víru sil, a bude v něm.
dotud, až jeho většina pozná zdroje svého u-
trpení a vysuší je.
Mysl (též rozum zvaná) a vůle jsou zdroji,
jež přinášejí radost a mír; anebo válku a žal,
a všecko to neštěstí světa tohoto. Než člověk
počal zneužívati věcí stvořených na tomto svě-
tě, zneužil těch dvou darů Božích, jež ho měly
udržet ve stavu svatosti a v dokonalé harmo-
nii se zákonem Božím,
Jakou ideou jest ovládána ta která bytost
nadaná Životem, tak využije Času, a taková
bude i její Historie. Jelikož bytosti různých
ideí jsou smíšeny různě, bude i historie při-
pomínat díla pravdy a též díla lži. A poněvadž
pokrok lidstva v mravním ohledu zvláště jest
řízen zákonem Božím, jemuž se každá duše
pravého pokroku dbalá vědomě poddává, ro-
zum a svobodná vůle člověka činí jej zodpo-
vědným sobe a Bohu za své skutky; skutky
lásky a milosrdenství nesou ovoce světla prav-
dy, moudrosti a míru; skutky sobectví a pýchy
nesou ovoce tmy a nevědomosti, utrpení, žalu
a věcné smrti. A lidstvo nejen že nic na starý
dluh neuplácí, ale denně sl ohromné břímě no-
vého dluhu přidělává, a tento zvaný začarova-
ný kruh se neprotrhne dotud, až jednotlivci
celku poznají, že to není ta pravá cesta k do-
konalosti jejich, a rozhodnou se pak činiti
dobro.
Byli za všech časů lidé, jež zlé cesty jejich
opouštěli, a následovali dobro, zatím, co tl, s
porušeným rozumem a zlou vůlí zůstali při-
mknuti k tomu kruhu a nenáviděli a mordo-
vali ty, kteří se snažili myšlénky Svobody a
lásky lidein vštíplti.
Popřeni Boha a jeho velebných věčných zá-
konů jest jen přirozený následek dlouhých
staletí duševní tmy, kterou její obhájcové pro-
hlašovali za pokrok.
Velká část lidstva klesla mravně už tak
hluboko, že už níže nemůže a tam jej duch
tmy chtěl míti. Jest velice bláhové, ba ukrut-
né tvrzeni, že války podmiňují život národů.
Zde jest věrný obraz práce zbůjníka, uplatňu-
jícího svá domnělá práva silnějšího.
To uplatňování práva silnějšího vidíme všu-
de kolem sebe, někteří pěstmi, jiní, chytřejší
připravují prostší o co mohou ve svůj prospěch,
a tak myšlenka odvety jest vštípena a živena
v duších jedinců. Že lidé neznají cenu Svobo-
dy, jest vinou lidí samých. Ale nešlapou Svo-
bodu všichni lidé, když vášněmi zdivočelý dav,
a předsudky otrávení vůdci jeho, chtějí Svo-
bodu pro své zvířecí vášně bez všelidských zá-
vazků povinností, jež plynou z lásky a sebeo-
bětování. Ale ona přece zase povstane, neboť
býtí její vychází z klínu věčné Pravdy, a jí
stojí; padá ale, odchází, jakmile ji lidé ne-
jsou hodni. Odplata za zlé činy stihne všech-
ny kdo je páchali, nezáleží na tom kdy a jak,
není to ani v naší moci to určovat, ale ne-
úprosný zákon spravedlnosti donutí každého
vinníka, aby svůj účet kdys splatil.
Odvěký Božský zákon praví: “Nezabiješ”, a
způsob jakési odplaty, jež vražedlníka očeká-
vá jest naznačen slovy: Kdo do vězení povede,
do vězení půjde. Zabije-li kdo mečem, musí •
mečem zabit býti. Zjev. Jana 13 k. v 10. A vy-
rovnání musí přijití i třeba po stu tisíci le-
tech.
Náboženství, vlast a zlato jsou věci světa
tohoto, jichž dav silami zla omámený zneužívá
k dosažení moci. Místo slova náboženství by
melo býti slovo “církevnictví”, neboť upřím-
ně náboženský člověk nebojuje proti svým bliž-
ním, ale jest bdělý sám k sobě, aby nepřítel
úskočné jeho mysl a vnitřní podstatu neovlád-
nul zlem, a nesrazil jej do prachu nicotnosti
a tretek, po nichž se svět pachtí.
A tak ten zběsilý snad? Ne! Tuze zvolný ko-
loběh pokroku jest řízen neobsáhle moudrou
myšlenkou lásky ku všem tvorům; a každý
tvor a každá bytost musí prožiti určitý tvar
nebo stav dokonale, aby byla zralá vstoupit! do
jiného vyššího, dokonalejšího.
Člověk nepoznal důstojnost a slávu Pravdy,
kdyby dříve neokusil trpkých následků činů
lži, a kdo ani vzdor tomu neopustí cestu zla,
a vzdoruje nej vyššímu zákonu, jest na věky
ztracen, ne proto, že jej Bůh odsoudil, ale pro-
to, že sám tak chtěl.
Kdyby byla válka přirozený stav lidstva, ne-
byla by touha v nitrech milionů po míru. Vál-
ka jest přirozeným stavem jen hrdlořezům po-
sedlým slavomamem a ziskuchtivostí, a kteří
nechtějí vědět o povinnostech, které má člo-
věk k člověku. Jsouce posedlí duchem zla, slou-
ží jemu, a náleží jemu. Proto nejsou schopni
poznat Pravdu a Lásku, a nenávidí to oboje.
Mnoho je i těch, kteří by chtěli mír pro se-
be jen, a za ten mír, jejž by jim byli ochotni
jiní dát, nejsou ochotni nic obětovat. Oni ne-
chtějí uznat ten způsob jaký je jen jediný;
oni to chtějí jinak zařídit, a jsou jako Němci:
Dejte nám všechno, chcete-li mít mír!
scpJmšňa shrdlu etaoin shrdlu cméáy éááá
Chtejí-li lidé, aby byl pravý, trvalý mír na
tomto světě, musejí sjednat mír jedenkaždý
sám v sobě a s Bohem nejprve, a pak nést mír
ve svém nitru láskou všem, kteří po míru tou-
ží, a to už bude snadnější práce. Hlavní jest,
aby každý bez rozdílu měl smíření sám v so-
bě. A to není tak snadné jak by se mohlo po-
vrchnímu člověku zdát. Aby na místo nenávi-
sti okamžitě se na věky usídlila láska, a na
místo závisti sdílnost, to by byl věru zázrak,
to vyžaduje vážnou a úsilovnou sebevýchovu.
Proto ať každý z nás sám ze svého vlastní-
ho oka břevno vyjímá a nesahá k oku bližního
či bratra svého pro nepatrnou smeť.
Odpuštění jest podmínkou pravého míru, a
obrem, který kdysi ten ocelový kruh rozlomí.
Do té doby však ještě mnohá slza pokořením
a křivdou způsobená skane, aspoň se snažme
jejich hořkost trochu osladiti, aby tak ty křiv-
dy páchané zármutkem duše nerozrývaly.
Doufejme pevně všichni, že ta blažená do-
ba Božího míru brzy přijde, a čiňme milosr-
denství, neboť jen tím způsobem se naplní
předpovědění; Setřeť Bůh všelikou slzu s oka
jejich.
Štěpán Valčík.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 29, No. 12, Ed. 1 Wednesday, March 19, 1941, newspaper, March 19, 1941; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625785/m1/3/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.