Věstník (West, Tex.), Vol. 37, No. 35, Ed. 1 Wednesday, August 31, 1949 Page: 1 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
PODPORA
LIDSKOST
BRATRSTVÍ
VĚSTNÍK
ORGÁN
SLOVANSKÉ POD-
PORUJÍCÍ JEDNO-
TY STÁTU TEXAS
Entered as second class mail matter, Janu ary 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
ROČNÍK (VOL.) XXXVII. West, Texas ve středu (WEDNESDAY) 31. srpna (AUGUST) 1949. ~~ Číslo 35.
AMERICKÉ DĚLNICKÉ HNUTÍ
||kí^l| A PRVNÍ pondělek v září připadá
H W “Labor Day”, uznávaný ve Spoj.
státech jako zákonitý svátek. Mo-
derní hnutí dělnické vzniklo v poměrně
nedávných dobách, byvši vyvoláno v ži-
vot moderním velkoprůmyslem: V časech
mistrů, tovaryšů a učedníků nebylo žád-
ného organisovaného dělnického hnutí,
stí a žalosti, velkoprůmysl zaměstnávající
jich desítky tisíců, ba statisíce, počítá s
nimi jenom jak s “dělným materiálem”, s
“lidskou silou”, a tyto poměry vyvolaly do
života dělnické hnutí. Bylo nutno posta-
Karel Vokáč:
ZÁŘÍ
chovali mnozí, kteří tvrdošíjně se drželi
železa.
S věkem oceli začalo údobí velkoprůmy-
sl u a United Steel Corporation byla první
bilionovou společností v Americe. Údobí
velkoprůmyslu mělo vliv na celý hospo-
dářský a sociální život země. Kdežto ně-*
kdejší místo a po něm malý továrník znal
třeba že i tehdy vyskytovaly se neshody osobně své lidi, znal i jejich životní rado-
mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Byly
to jaksi patriarchální poměry, kdy nevy-
hnutelně mezi mistrem a personálem pa-
noval úzký styk; avšak není jich co lito-
vati. Učedník nazýván byl mučedník-—ni-
koli neprávem — a když se vyšinul na to-
varyše, jehož výdělky nebyly nijak skvě-
lé, vzalo mu to léta než mohl se státi sa-
mostatným mistrem. To se podařilo je-
nom poměrně nepatrnému počtu, neboť
“cechy”, které kvetly po staletí ve všech
zemích evropských, přísně hleděly k to-
mu, aby mistrů nebyl nadbytek.
Přítomně, když v obrovských průmyslo-
vých závodech, zaměstnávajících desítky
tisíců dělníků, není žádného osobního
vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnan-
ci, vzpomíná se někdy na ty staré patri-
archální časy a touží se po nich. Zapomí-
ná se však na stinné stránky tehdejších
poměrů, za nichž chudý člověk odsouzen
byl zůstati věčně chudým. Veliký hmotný
rozmach Ameriky do velké míry dlužno
přičítati tomu, že obchody, živnosti a ře-
mesla nejsou zde sešněrována zákony a
předpisy, jaké dosud převládají v četných
zemích Evropy.
United States Steel Corporation je dnes
průmyslovým obrem a málokdy si uvědo-
mí, jak poměrně nedávno je to, co začal
“věk oceli”. Stalo se to, až když v druhé
polovině minulého století byl zde zave-
den Bessemerův proces na výrobu oceli,
vynalezený anglickým inženýrem, Sirem
Henry Bessemerem. Proces tento nese je-
ho jméno a teprve po jeho zavedení ve Sp.
státech zásvit věk oceli. Před tím podni-
kané pokusy na výrobu oceli ze železa se
nezdařily a mnozí továrnici, kteří se na-
máhali vyrobiti onen čistý kov, přišli na
Jak nezatesknit, když už je tu září
a cítíš tlení bramborové nati!
Vzpomínka jenom útržek ti vrátí,
popraškem snění poznamená v tváři.
Čas siroby a vroucích rozjímání,
čas přítmí, ticha — na tkáň obnažený —
steskem a touhou těžce vyvážený!
Čas zbloudilců i opuštěných paní!
Už padá listí do povadlé trávy
a vítr sbírá lístky smutných kvítků,
jež schoulily se pod zbořenou zídku —
památník čísi nedopsané slávy.
Jak netesknit, když si vítr hvízdá
tak dojímavou píseň bez ohledu?!
Jak nezatesknit v skrytu, při pohledu
na prázdná pole, opuštěná hnízda! ?
viti orgánisaci proti orgánisaei, neměl-li
se dělník státi nevolníkem nové průmy-
slové síly.
Prvními dělnickými organisacemi v A-
merice byly Knights of Labor (Rytíři Prá-
ce) a National Labor Union (Národní děl-
nická jednota), z nichž povstala Ameri-
can Federation of Labor (Americká Fe-
derace Práce) v roku 1881. Vlastně byla
ještě jedna starší dělnická organisace
buben. Když pak ocel začala vítězit, zkra- ‘ nežli ony dvě zmíněné, ale to bylo hnutí
nelegální, zcela se lišící od legitimního
dělnického hnutí pozdějších dob. s
Moderní dělnické hnutí v Americe vy-
víjelo se zcela jinak, nežli ono v Evropě.
Tam bylo do velké míry politickým, zde
zůstávalo na poli průmyslovém. Pro příči-
nu tohoto zjevu netřeba jiti daleko. Když
začalo vynikati americké dělnické hnutí,
to již zde bylo všeobecné hlasovací právo,
které ovšem v dřívějších časech bylo pou-
ze výsadou mužů. V zemích evropských
nebylo všeobecného hlasovacího práva a
v dělnictvu ustálilo se přesvědčení, že
zlepší si svůj hospodářský stav jedině
tehdy, když dosáhne volebního práva. Ná-
sledkem toho, že dělnické hnutí v Evropě
má politický ráz, dělnictvo domohlo se sil-
ného zastoupení v zákonodárných sbo-
rech, třeba že ve většině zemí evropských
nedovedlo si udržeti první úspěchy z do-
by bezprostředně poválečné.
Za to v Americe nikdy se neutvořila
mocná dělnická strana. Socialisté v jedné
presidentské kampani vrhli sice milion
hlasů, avšak od té doby jeví se téměř ne-
ustálý pokles. Kruhy ovládající Ameri-
ckou Federaci Práce a organisaei Průmy-
slových Dělníků, byly vždycky proti kaž-
dé samostatné politické činnosti. Toto
zdržování sc činné účasti v politice se
strany amerického dělnictva bylo často
kritisováno a každý jistě slyšel předhůz-
ky, že americké dělnictvo jest za evrop-
ským “o sto let pozadu”. Pokud se týče
počtu dělnických politikářů, poslanců a
jiných úředníků, je pravda. V kongresu je
velmi málo poslanců z kruhů dělnických,
však sotva by si někdo troufal říci, že a-
merické dělnictvo jest “o sto let pozadu”
za oním evropským ve věci mzdy, bydlení
a celkové životní úrovně.
Že americké organisované dělnické or-
ganisace sledovaly taktiku “hands off”,
to ještě neznamená, že snad vůbec nejsou
politicky činné. Americká Federace Práce
i CIO uplatnily svůj vliv v politice, když
se jednalo o zájmy dělnictva a senátory a
poslance, státní zákonodárce a jiné veřej-
(Dokončení na straně 4.)
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 37, No. 35, Ed. 1 Wednesday, August 31, 1949, newspaper, August 31, 1949; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626204/m1/1/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.