Věstník (West, Tex.), Vol. 31, No. 36, Ed. 1 Wednesday, September 8, 1943 Page: 13 of 16
sixteen pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
VC OWCUU, Ulic O. iiCX.lL
QOVĚTSKÝ SVAZ je vedle Německa jedinou
O zemí, kde zkušenosti první světové války by-
ly důkladně studovány a domyšleny. Lze také
říci, že SSSR je jediný stát na evropském kon-
tinentě, který se mohl a dovedl za 13 let své vý-
stavby připravit pro moderní totální válku a
který má všechny předpoklady k vítězství.
Tyto předpoklady opírá o fakta: o obrovské
souvislé území v rozloze 8V2 milionu čtvereč-
ných mil, o prakticky nevyčerpatelné zdroje
materielní a lidské, o nové jednotné státní a
společenské zřízení, a konečně o jednotného
politického ducha takřka 20 milionů lidí, netří-
štěných národnostními, třídními, ni politický-
mi rozpory.
Avšak shrňme si především několik základ-.
nich poznatků a zkušeností o SSSR. Objasní
nám a odhalí jednotu i vnitřní sílu Sovětského
svazu, jež byla plánovitě vybudována, kde sna-
ženi na poli hospodářském, průmyslovém, kul-
turním, výchova mas i armády nerozlučně za-
padají jedno do druhého a všechno úsilí smě-
řuje k udržení celistvosti, jednoty a bezpečno-
sti země proti jakémukoli nepříteli.
SSSR vznikl lidovou, proletářskou revolucí na
troskách Ruské říše. Revolucí byly odstraněny
třídy kapitalistů a velkých majitelů půdy a
průběhem let třídní rozdíly vůbec. Průmysl, do-
prava, zahraniční obchod, bankovnictví a důlní
průmysl byly sestátněny; půda velkostatků roz-
dělena a dána do užívání rolnictví, V pozděj -
šich letech bylo pak rolnictvo organisováno do
větších výrobních jednotek na základě druž-
stevnickém. Koncem první pětiletky bylo dosa-
ženo úplné likvidace soukromého vlastnictví v
průmyslu a až na mizivé procento bylo soukro-
mé podnikání v zemědělství převedeno do pod-
nikání kolektivistického. Tím bylo prakticky v
roce 1933 ukončeno údobí revoluce.
Národnostní rozdíly, útisk jedněch a před-
nostní postaveni jiných národů na území So-
větského svazu, byly odstraněny hned při revo-
luci. Všem národům byla zásadně přiznána ú-
plná rovnoprávnost. A tak dřívější Rusko bylo
přeměněno (v roce 1924) ve federaci 16 národ-
ních sovětských republik a autonomních ná-
rodních oblasti. A tato zásada rovnoprávnosti
byla naplněna obsahem tím, že byl uskutečňo-
ván obrovský hospodářský, kulturní a sociální
budovací plán a to zejména na území národů
dříve za carství utiskovaných.
Jaké však bylo mezinárodní postavení Sovět-
ského svazu? Je známo, žc SSSR byl již od své-
ho vzniku na poli mezinárodním ve zvlášť ob-
tížném postavení, jelikož .se stal předmětem an-
tagonismu jiných velmocí.
Sovětská, vláda si však od počátku uvědomo-
vala stálé nebezpečí vnějšího útoku a to ať již
ze západu, nebo z východu. Proto po celých 24
let své existence připravovala na tuto možnost
zemi, lid a obranu. Činila tak politikou zahra-
niční, politikou vnitřní a přípravou branných
sil. Všimněme si blíže, jak těchto jednotlivých
prostředků použila. . .,
Branné síly Sovětského svazu byly organiso-
vány v průběhu občanské války 1917-1921. Je-
jich jádro tvořily dobrovolnické dělnické Rudé
gardy, dobrovolecké oddíly vojáků a námořní-
ků z rozpadnuvší se carské armády a selští par-
tyzáni. Rudé gardy, jejichž počet byl 50-60,000,
byly v únoru 1918 organisovány pod názvem
Rudá armáda. Stalo se tak, když se ukázalo, že
dobrovolecké sbory samy nestačí ve válce proti
dobře organisovanému a vyzbrojenému .nepří-
teli. Původní velitelské kádry Rudé armády by-
ly sestaveny většinou z bývalých carskýčfe důr-
stojníků. Od počátku byla v Rudé armádě zave- .
děna železná kázeň. Velitelé byli vždy jmenová-
ni, ne volení, jak často bylo mylně tvrzeno. Úkol’
původní Rudé armády byl, vyhnat! cizí in vasní.
a intervenční sbory a zajistit! .revoluci.
Dnešní moderní sovětská Rudá armáda po-
nechala si jméno i tradici armády původní,,in-
spirované dělníky a sedláky a převzala úkol,
chrániti nový režim a zabezpečit! práci všech
příslušníků svazu. Aby bylo zajištěno provádění
politiky sovětské vlády, byla zřízena instituce
politických komisařů. To bylo v době, kdy dří-
vější důstojníci carské armády byli zařazováni
do armády jako odborníci a ne vždy osvědčili
spolehlivost novému režimu. Tehdy političtí ko-
(ciuinia
Armáda Sovětského Svazu.
misaři byli vybaveni i moci exekutivní. Průbě-
hem let však vznikly nové sovětské kádry veli-
telské z řad mladé generace. Instituce politi-
ckých komisařů byla pak po větších neb men-
ších změnách zachovávána až do roku 1942 a
potvrzena jako funkce politických a kulturních
pracovníků u jednotek. Jejich práce usměrňo-
vala vnitřní život u jednotek tak, aby nedo-
cházelo k rozporům, nesnášenlivosti, nespoko-
jenosti a aby byla podpořena jednota, kama-
rádský duch a zpevňována odolnost morálky
pro těžká a vyčerpávající údobí boje.
Sovětská branná moc byla budována od po-
čátku dle zásad a zkušenosti moderní války. Je-
jí koncepce a organisace branných sil, jakož i
celý systém mobilisace země a zdrojů, byly dů-
sledně zaměřeny na válku totální a pohybovou.
Podle této zásady byl pak organisován průmysl,
mechanisováno zemdělství (traktoristé příští-
mi tankisty) a organisována armáda, letetvo i
loďstvo a určeny jejich strategické a taktické
úkoly.
Celá branná moc Sovětského svazu byla roz-
dělena í při zachování centrálního řízení) na
dva samostatné celky — západní a východní.
Oba měly vybudovány své samostatné výzbroj-
ní i zásobovací base. Složky sovětské branné
moci jsou: Rudá armáda, Rudé letectvo (které
je spojeno s armádou a nemá samostatné mi-
nisterstvo, jako na př. v-Britanii), Rudé ná-
mořnictvo (má také vlastní samostatné letecké
síly) a Hraniční jednotky. Tyto byly vyzbroje-
ny všemi moderními zbraněmi, nejsou však
součástí armády, ale úzce s ní spolupracují a
podléhají Ministerstvu bezpečnosti, dřívějšímu
GPU.
Sovětská branná moc a strategie jsou založe-
ny na úkolu obhájit celistvost SSSR. Avšak 11a
rozdíl od jiných obranných armád, byla a je vy-
chovávána pro strategii a taktiku ofensivní o-
brany. Sovětská koncepce připravovala obranu
do hloubky, při čemž pohraniční opevnění měla
býti válem, na kterém normální mírové armád-
ní stavy měly zadržet i nápor do provedení úpl-
né mobilisace branných sil. Sovětské vojenské i
politické vedení dobře chápalo, co vyžaduje
moderní způsob vedení války a dovedlo zásobili
armády dostatečným počtem tanků, letadel, dě-
lostřelectvem a mobilními prostředky všeho
druhu. Již v roce 1936 byl při kievských mané-
vrech odhadován počet tanků v evropské části
SSSR na 10,000. V roce 1934 na jednoho Kras-
noarmějee připadalo 7,74 HP z celkového počtu
motorů v armádě a v roce 1939 tento počet se
zvýšil dokonce na 13 HP.
Stalo-li se, že se Němcům tak dlouho dařilo
udržet převahu mobilních zbraní a válečného
materiálu na své straně, bylo to proto, že proti
částečně sníženému potenciálu Sovětského sva-
zu po provedeném německém přepadu, stál sko-
ro nedotčený a velmi výkonný průmyslový po-
tenciál kontinentu k disposici Němcům. Vytvo-
ření aliance mezi SSSR, V. Britanií a USA dává
však jistotu, že tato německá převaha bude v
brzku spojenci vysoce překonána.
Ale sovětské velení při budování armády ne-
pomýšlelo jen na vyrobení masových počtů tan-
ků, děla a letadel. Svoji koncepci ofensivní o-
brany i nutného, konečného útoku, které jedině
přináší rozhodnutí, podepřelo také mnohými
vynálezy na poli pokroku techniky zbraní a jich
taktického použití. Spolupráce mezi tankovými
a motorisovanými jednotkami a pěchotou byla
jimi promyšlena a vypracována ve vojenských
publikacích a armádních předpisech. Rovněž
použití letadel pro bombardování střemhlav a
- obraná proti nim je jejich vynález. Hromadné
užití parašutistů v boji je také dílo sovětského
gen. štábu. Užití tanků v.masách a obrana pro-
ti riim molotovými koktaily byla zkoušena dáv-
no před válkou. Tanky byly vybaveny účinnými
dély a plamenomety. Promyšlena spolupráce
všech tří složek branných sil: armády, letectva
a námořnictva; i jich společné, kombinované a
současné použití je rovněž produktem jejich
příprav. Tak byla budována sovětská branná
moc, s ohledem na pokrok techniky a myšlení.
Že její vedení se nikdy nespokojilo dosaženým
stavem, že. nikdy nezůstalo stát, že se stále vy-
víjí, studuje a uči z nově nabytých válečných
zkušeností,, to vše je dáno pružností jejího du-
cha. Proto můžeme slyšet i v májovém rozkaze
maršála Stalina:
“ ... Ve vojenských záležitostech není možno
zůstat stát, zvláště za takové války. Zůstat stát
znamená pokulhávat ve věcech vojenských! A
víme, že ti, kteří pokulhávají — prohrávají!:../'
Arjiynť jakou účast má lidský faktor v sovět-
ské válečné koncepci? Lze říci, že jeden z roz-
hodujících. Jak již bylo řečeno, po 24 let při-
pravoval a vychovával sovětský režim národy
SSSR na hrozící útok z věnčí. A tak, poukazuje
na toto nebezpečí, byl za spolupráce všeho lidu
s to, za cenu předchozích velkých obětí, zajistitl
svojí materielní basi k obraně. Dále, diky důvě-
ře lidu ve vedení, byl schopen definitivně zlo-
mili a vymýtit všechny potenciální “páté kolo-
nisty” a “quislingy” ve státním aparátu, vojsku
a výrobě. Zejména houževnaté úsilí zachovali
mír a dáti blahobyt národům získalo důvěru li-
du. Tento poměr sovětských národů k vládě se
projevil v plné míře, když Němci vtrhli na so-
větské území. Dosud nebylo, a zdá se že nebude,
případu qttislingovství, zrady, nebo povstání
národnostních skupin, nebo menšin proti so-
větské vládě. Byli jsme svědky, jak na výzvu so-
větské vlády bylo nekompromisně provedeno
pustošeni země ohrozené Němci. Klasickým pří-
kladem kázně, tvrdého a bezpodmínečného pl-
nění daných rozkazů zůstane zničení Dněpro-
gresu, který byl chloubou sovětské výstavby.
v Zkušenosti z ruské občanské války, z Číny a
Španělska byly vyjádřeny v dokonale organiso-
vané a nyní plně prováděné partyzánské válce
v týle nepřítele. Boje v minulosti naučily sovět-
ský lid se uskrovnit, plně chápat odpovědnost
jednotlivce a zájem i potřebu celku. ' ’
Dalším dokladem nezlomme vůle a vysoké
morálky obyvatelstva byla s úspěchem provede-
ná evakuace a přemísťování velkých más ‘kya^-
lifikovaných dělníků se zařízením cělýčli ,'|pvá’-
ren. A v neposlední řadě o vysoké morálce so-
větského lidu svědčí boje Rudé armády. Óhyárig
Leningradu a Moskvy, přes řadu neúspěchů'a
velmi rychlých ústupů, dokázala, zé jnpi:aÍká
vojska i velení zůstala neotřesena. To vše pak
umožnilo nejen rychlé budování a zasazení ho--
vych vyzbrojených a doplněných, nýbrž" i
s< I101 no 1 véí 1 činné místní protiútoky a ko-
nečně připravili široce založený protiútok.
A tak došlo k zimní sovětské protiofensivě
1942-43 a k dnes již nesmrtelné osmdesátideňní
bitvě o Stalingrad; Jen proti městu vedl gen.
Paulus úder 30 divisemi, 2,500 tanky a 3,000;ctef
tadly. V tu dobu stála ruská armáda bez pomo-
ci druhé fronty v Evropě, na obrovské východní
frontě proti 240 (z toho 179 německým) divi-
sím nepřítele. (Maximum německých a rakou-
ských clivisí zasazených na východní frontě v
minulé válce bylo 127). 16. listopadu 1942 zahá-
jená všeobecná protiofensiva přinesla dle Den-
ního rozkazu maršála Stalina č. 95 (23.11.1943)
tato vítězství:
“V posledních třech měsících Rudá armáda
sama zahnala 112 nepřátelských divisí, pobila
více než 700,000 a zajala přes 300,000 mužů.
Němci ztratili více než 7,000 tanků, 4,000 leta-
del, 17,000 děl a velké množství jiného mate-
riálu ...” -
V jednom ze svých posledních projevů Stalin
říká: “V této válce vyhraje ta strana, jejíž lid-
ské a materielní zálohy během války rostou a
tí strana ji prohraje, jejíž síly se zmenšují.” -
A jak již bylo uvedeno, Rudá armáda se sku-
tečně opírá o neobyčejně početní lidské zálohy,
o velký válečný potenciál mimo dosah nepřá-
telských útoků a o bezpodmínečně oddané a" vy-
sokou morálkou proniknuté lidové masy. Proto
jsou si Sovětský svaz i Rudá armáda'jisti "vítěz-
stvím." Npor. děl. F. V.
Délka lidského života neměří se počtem let,
ale úsilím v hledání pravdy a hodnotou užiteč-
né práce. Život neužitečný, třeba trval 100 let,
je vždy jen pouhým živořením. Lenivý boháč
není o nic lepší, než lenivý chudák. Život těchto
lidí charakter!suje francouzské přísloví: “—mi-
nulost mě oklamala, přítomnost mě souží, bu-
doucnost mě děsí.”
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 31, No. 36, Ed. 1 Wednesday, September 8, 1943, newspaper, September 8, 1943; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626382/m1/13/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.