Věstník (West, Tex.), Vol. 42, No. 21, Ed. 1 Wednesday, May 26, 1954 Page: 6 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana O
Oddíl Dopisovatelský
Dallas, Texas,
Ctění bratři a sestry:
Chci podat trochu mých dojmů ze
schůze třetího distriktu.
Jak jste již četli, schůze se pěkně vy-
dařila. Vše šlo pěkně, až do chvíle volby
úředníků; a věřte mě, že už jsem mela
strach, že bratr předseda splní, co řekl
při schůzi ve Fort Worth, že nedostanou-
li mladí členi více ústupků ve Věstníku,
že nebudou pracovat.
Věřím, že práce, tak jak ji vedli bratři
úřednici v distriktu třetím, zabrala mno-
ho jejich času; a přece jsou doma ženy,
děti, jsou jiné záležitosti, kde by chtěli tu
neděli jeti a nejde to, musí se do schůze
toho neb onoho řádu, poznat jejich čle-
ny, povzbudit je v jejich práci spolkové,
neb to jest úděl, práce distriktních úřed-
níků.
Ale byla by to velká škoda, ba byl by to
úpadek práce, kterou tito úředníci vyko-
nali za jediný rok. Nepodceňují žádného
z těch bratrů, kteří byli navrhnuti do
těch úřadů, že by to nedovedli, ale já
bych neměla té důvěry, neb nejsou do-
sud s tou prací seznámení; a nevím zda
to, co dal Pokladník a Hošek třetímu o-
krsku, dokázal-li by to jiný bratr.
Za rok ano, budou-li tito bratři brát
stálý zájem ha práci distriktní, tedy se
zapracují a pak bratři Pokladník a Hošek
můžete ustoupit z úřadů bez starosti, že
dílo, které vy jste začali, bude dále zdár-
ně pokračovat.
Dále, odpusťte tyto řádky, nejsem s
vámi, Členy třetího distriktu, ani trochu
spokojená, že jste dovolili, aby br. před-
seda doplatil odznak třetího distriktu.
Kdyby, každý z vás byl dal jen 10 centů,
tak by se bylo sebralo dosti peněz ten
pěkný odznak zaplatit.
Zavedené distrikty v naši Jednotě bu-
dou hrát velkou roli v budoucnosti. Mož-
ná, že ještě ani příští sjezd si jejich důle-
žitosti plně neuvědomí, ale přijde doba,
kdy to budou okrsky, které budou vysílat
delegáty do sjezdu; a budou to okrsky,
které budou určovat i vedení v Hlavní ú-
řadovně. Já věřím a doufám, žc tato prá-
ce započatá neupadne, ale přinese mnoho
dobra naší Jednotě a jejím členům; a
náš odznak třetího okrsku bude často u~
potřeben při různých okrskových a celo-
státních schůzích.
Jako vždy, bylo zase mluveno o úpadku
malých řádů. Jaksi se nemohu v takové
postavení vmyslit. Myslím, že jest to vina
jen členů takových řádů. Tázala jsem se
jednou jistého člena: “Jsou tvé děti v řá-
dě pojištěny?” Odpověď, že ne. Proč ne?
Že nebylo peněz a pak když dorostly, 'že
už do českého spolku nechtěly. Odpoví-
dám, “Nevěřím, že jsi nemohl pojistit své
malé děti; vždyť naše Jednota má přece mladí členi čisti Věstník, když my sami si
V E S T N í K • - WEST, TEXAS
Lak malé dětské pojištění, jen 20 centů
měsíčně bys platil na dítko do 16 let a v
ten. času už si tvé děti vydělaly tolik, že
by si větší pojistné samy platily.” Poví-
dám, “Ty, takový spolkový člověk, a ne-
dáš děti tam, kde jsi ty; a pak se zastá-
váš malých rádii a chceš, aby měly právo
poslat delegáty do sjezdů.”
Dnes jsou jeho některé děti v jiné če-
ské jednotě. A že by nemohly malé řády
zaplatit ani těch pět centů na člena do
distriktní pokladny, taky nevěřím. Vím,
že dosud jest mezi naším lidem ta česká
pohostinnost. Sejděte se několik rodin
spolkových dohromady, udělejte si bese-
du. Uvařte kafé, neb udělejte zmrzlinu a
nějaký ten koláč a kupte si to; dejte za to
pět centů. A kd^ž zaplatíte, co to stálo,
tedy vám pár centů zůstane. Při té bese-
dě hřejte domino, bingo — neb něco jiné-
ho. To jest zábava, ne karbanictví, nebo
jak říkáme “gamblování”. Kdo prohrá,
dá cent, za to vás nikdo neodsoudí a vy
se pěkně pobavíte; a tím, že budete hrát
různé hry, nebudete mít času na různé
řeči, které nadělají společné besedy.
Jsem jistá, že se vám to zalíbí a vy se bu-
dete těšit na druhou takovou besedu. Zde
u nás v Sokolovně máme takové večírky
každou sobotu večer a kolik odtamtud z
toho mála se podpořilo různých věcí; a
co smíchu jest tam vždy. Já jen lituji, že
nemám nějakého toho řidiče s pěknou
károu, který by mne tam zavezl a zase
domů odvezl. Bydlím nyní trochu daleko.
Můj bus vyjíždí z města sem k, nám o 12.
hodině v noci, a ač jsem dosud tak tro-
chu flamendr, přece se mě zdá, že to už
je pro mne trochu pozdě stát na rohu u-
líce a čekat na bus.
Byli též vzpomenuto, že se Věstník má-
lo čte. Dnešní náš Věstník má dosti do-
brého čtení pro obě generace. Nás sta-
rých a i pro ty mladé v angličině. Jsou
tam mnohdy články, o kterých možno
hodně přemýšlet. Pro mne má cenu vel-
kou, neb každý týden si z něho dosti vy-
beru, ale není v něm něco, co by tam
rozhodně mělo být. Už vás slyším, “Však
jsi na Tiskovém výboru, tak proč to tam
není?”
Tedy otevřeme náš Věstník. Jest tam
něco pro tátu, pro mámu, pro dospělé dě-
ti, ale nemáme tam ani řádku pro naše
malé děti, pro naše vnoučata.
Když bratr redaktor Valčík zaujal svou
redaktorskou práci, při schůzi Tiskového
výboru jsem mu povídala, že co aby vy-
hradil jednu stranu pro malé čtenáře a
dal jím tam malou povídku v řeči angli-
cké. Odpověděl, že se po něčem třeba po-
dívá. Přišla druhá schůze, sám to vzpo-
menul, alt zase jsme to uspali. Přišla tře-
tí schůze, ani jsme to nevzpomněli. Já
jsem čekala, že si. toho všimne sestra Hil-
sherová, dosud se tak nestalo. Tedy. bra-
tři a sestry, řekněte mě, jak mají naši
Ve středu, 'dne 2tí. května 1954.
je na tu četbu nenavykneme. My tu má-
me, či já tu mám, 5 let starou vnučku.
Když přijde Věstník neb jiné noviny co
jsou moje, tu mě je dá, “Grandma, tu
jsou tvé papíry.” Kdyby byla ve Věstníku
pro malé děti povídka, tu by řekla, “Ma-
mi, bábi, honem mě přečti, co ten zajíček
neb slepička zase vyvedli.” A tam by byl
už zasetý zájem o četbu Věstníku, který
by s nimi rostl.
My jsme si dosud v naší Jednotě neu-
vědomili to biblické “Nechte maličkých
přijít! ke mé.”
Dát dítky na programy není dosti; to
jest jednou za čas a mnohdy jsou to ty
jedny a samé dítky, ale dáti jim povídku
neb nějaký románek, který by měl pokra-
čování, dostali by to každý týden a to ne-
jen jedny, ale všechny.
Co tomu říkáte, děti, chtěly byste něco
takového ve Věstníku? Ano-li, tedy do-
pište bratru redaktorovi.'Víte, on jest ja-
ko váš tatínek neb maminka, slíbí něco,
že by to bylo pro vás dobré, ale přijdou
jiné zájmy, jiné starosti, zapomene se na
to a vy musíte několikrát je na to upo-
menout, než vám konečně dají, co tak
trošku slíbili.
Jsem jista, že vám bratr redaktor rád
vyhoví. Je dosti místa ve Věstníku. A já
mu za vás předem děkuji, a posílám do-
lar na koupení povídkové knížky. To ne-
bude asi dosti, tedy ať si pošle účet bra-
tru pokladníkovi Hlavní úřadovny; bratr
Koliha tam má hrůzu peněz, ani si s tím
neví rady; tak ať trochu na vás a i na
nás utratí, neb já si též ráda takovou po-
vídku přčtu. (Poznámka redaktora: —
Ten dolar budu nucen vrátit. Mám asi 75
80 anglických dětských knížek, ale ne-
smím je otiskovat, leč bych vykoupil au-
torské právo. Pomýšlel jsem též na pře-
klady českých pohádek, jenže by to vy-
žadovalo hodně času. I knížku “Broučci”
chtěl jsem přeložit, ale jsou jiné spolko-
vé zájmy, které nedovolují.)
Byla jsem tázana ve West tak trochu
na náš řád. Řád Jaro číslo 130 byl zalo-
žen členy Sokola a je sídlem v Sokolovně.
Srostl se Sokolem, děti naše cvičí v So-
kolovně a jejich děti jsou zase členy na-
šeho řádu. Při divadlech a různých pro-
gramech není rozdílu, kam kdo patří.
Jsou to naši herci, jsou to nás všech děti.
Ta činnost společenská zde byla od zalo-
ženi zdejších spolků, jest zde a doufám,
že i bude, neb i když ti starší pracovníci
ustanou, jsou už na jejich místech mlad-
ší, kteří ukázali, že tu práci a zodpověd-
nost taky dokáží. My z nich máme ra-
dost, že kráčí v brázdě staršími členy vy-
orané.
Při schůzi ve West i další'besedě jsem
se měla velmi dobře.- U manželů Kazdo-
vých jsou ty chvíle milé. Jedeme vždy na
hřbitov, kde bývá tolik krásného kvítí na
hrobech jejich drahých zemřelých. Jsou
tam už mnozí, které jsem i já znávala.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Valcik, Stephen. Věstník (West, Tex.), Vol. 42, No. 21, Ed. 1 Wednesday, May 26, 1954, newspaper, May 26, 1954; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626853/m1/6/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.