Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 38, No. 14, Ed. 1 Friday, April 6, 1956 Page: 1 of 6
six pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Týdenní přehled____
Pátek. — Londýn. — Vzdor
ruské censuře, přichází zprávy,
které aspoň částečné popisují
dnešní poměry v Rusku. Proti-
kremlínské lidové demonstrace
nebyly jen v kavkazské republi-
ce Georgií, rodiště Stalina, ale
též v Arménií a v Azerbajanu.
Národy za železnou oponou, při-
jali tuto náhlou změnu, pomér-
lhostejně, ale mnoho koministů
v zahraničí, protestovalo. Ob-
zvláště v Itali;, kde prý, miiu-
ho tisíc rudých přerušilo styky
s Moskvou. A to samé událo se
ve Francií, v Anglii ba i ve Spo-
jených státech. Kremlín posud
není si jist, a zprávy minulého
týdne byly anglickým tiskem ve-
lice překrouceny. Stalin ještě
odpočívá vedle Lenina na mos-
skevském rudém náměstí, poně-
vadž vláda obává se lidových
demonstrací, kdyby jeho mrtvo-
la byla odstraněna. Ruské časo-
pisy jsou nápadně zticha, a prv-
ní, byla to “Pravda” která zem-
řelého diktátora opovážila se
kritisovati. Někteří tvrdí, že byl
to popravený náčelník tajné po-
licie Berla, který prý, když měl
býti propuštěn ze svého úřadu
Stalina odstranil! A teď něco
o Kruščevovi, který odporučo-
člen jest ochoten vykonávat i
ty nej hrubší práce. Do této orga-
nisace nepřistupuje jen chudý
lid, ale i úředníci a zámožní li-
dé, vždyť se jim jedná o záchra-
nu jejich nové vlasti! Premier
Gurion se vyslovil, že kdyby ne-
bylo vyhnutí, požádá Rusko o
válečnou výpomoc. Israelský vy-
slanec do Moskvy, Abramov při-
letěl do Avivu a několik hodin
radil se s israelským ministrem
zahraničí snarretem. Nebyla by
to ohromná ostuda pro spojence
aby tento malý stát byl okolno-
stmi přinucen, obrátiti se o vý-
pomoc na komunistické Rusko!
SOBOTA. Jerusalem, Palestina
Již mnoho let nebyla tak slabá
návštěva poutníků Jeruzaléma i
ostatních památných míst, na
velikonoční svátky. Celý den pr-
šelo nebo sněžilo a mnozí radě-
ji ostali doma, poněvadž v Je-
ružjcylémě dnes, může každým
dnem vypuknouti válka mezi a-
rabskými státy a republikou I-
sraelem. Mnoho set protestu by-
lo prý, posláno jeruzalémskému
U. N. výboru a bylo žádáno aby
Jeruzalém bylo opětně neutrál-
ním městem, jako kdysi býval.
Washington. — Rusko i Spo-
jené st. mají dosti atomických i
val aby se jednalo pomalu, veli- vodíkových pum, aby zničily ce-
ce pomalu. Teprve když místo lý svět, ale v další výrobě se ve
president Anastas Mikojan, v
sovětském kongressu, začal úto-
čiti na Stalina, a Kruščev viděl
jak tato kritika byla příznivě,
ba s nadšením přijata, pojed-
nou vyrukoval s dříve již napsa-
nou řečí, kterou četl s pohnutým
hlasem a několikráte plakal!
Maršálek Žukov a celá ruská ar-
máda nikdy nezapomněli a ni-
kdy nezapomenou, že byl to Stá-
lin, který nechal popraviti mar-
šálka Tukaěevského a mnoho vy
nikajících důstojníků. Nejvíce
jest asi spokojen, jugoslávský
diktátor. Tito, který odtrhl se
od Kremlína následkem bezo-
hledné krutovlády Stalina. Tak
aspoň tvrdí, dnes. Tito, prý, na-
léhal na komunistické politbu-
reau, ovšem po smrti Stalina, a-
by celému světu ukázal, jakým
tyranem, a šíleným ctižádostiv-
cem, Stalin ve skutečnosti byl.
Dnes, nejpevněji v sedle sedí
maršálek Žukov, domnělý přítel
našeho presidenta Eisenhowera,
za kterým jest Ruská armáda a
nebylo by divu aby jednoho dne
vstoupil do šlépějích kdysi moc-
ného diktátora. Nedá se popříti,
že zbabělé jednání Kruščeva ne -
málo mu uškodilo, ač rád by
dne* strhl na sebe všechnu envá
lu, která patři vlastně výhradně
jen Mikojanu. Ale to všechno
politické poměry v ničem ne-
změní. Náčelnikenu obávané taj-
né policie jest dnes, gen. Ivan
Serov. Opětné politické vraždy,
náhlá zmizení nežádoucích o-
sob, a zajatecký tábor Vorku-
ta jest přeplněn novými tváře-
mi.
Teheran, Irán. — Ačkoliv wa-
shingtonská vláda věděla, že
odkudsi z ciziny, velké zásoby
zhoubného jedu heroinu, pod-
loudné přicházejí do Spojených
států a jeho tajné používání
hrozivě se šíří, obzvláště mezi
americkou mládeží, posaváde
našim tajným agentům, F. B. I.,
nepodařilo se odkrýti zdroj obá-
vaného heroinu. Bylo sice po-
dezření proti sousednímu Mexi-
ku i proti Rudé Číně, ale vše
zdálo se býti bezvýsledné. Tyto
dny, v hlavním městě Iránu, Te-
heranu, policie odkrylá v ulici
Gcethe, velkou moderně zaříze-
nou laboratoř, kde z opium byl
vyráběn zlověstný heroin, a to
bylo ještě jen čirou náhodou.
Strážník zpozoroval jak jistý
muž vycházel z malého domu,
na ulici Goethe, který nesl malý
paklík a když spatřil policistu
velice podezřele se chovai a
strážník ho zatknul vzdor jeho
Výmluvám, že posílá cukroví do
Ameriky, svému bratrovi, na po-
licejním úřadě bylo zjištěno že
v baličku jsou asi tři libry he-
roinu. V této laboratoři bylo vy-
ráběno týdně 110 liber tohoto
jedu, který na trhu má cenu
$500.000! Majitelka jest Řekyně,
Kalyopi Kalogridi, která již dva-
kráte byla trestána pro prodej
narkotických prostředků. Tako-
ba bába by zasloužila, při nej-
menšim oprátku!
Tel Aviv, Isracl. — “Jestli do-
staneme zbraně,” pravil israel-
ský premier, David Ben Guri-
on,’’ pak nebude žádné války, ale
jestli nám odepřou výzbroj, pak
jistě bude válka a jak my, tak
i naše nepřátelé, utrpí velkých
ztrát a mnoho majetku bezú-
čelně bude zničeno, my však na
konec zvítězíme! "Z těchto slov
lze posouditi že stařičký stát-
ník, přestal nařikati na prorád-
nost západních velmoci a bude
spoléhati se sám na sebc. Na
poušti Ncgev jest velmi rušno.
Kopají se nové kanály pro za-
vodňování, lid se chová klidně,
jakoby mu žádné nebezpečí ne-
hrozilo. Ovšem, na egyptských
hranicích, startegická místa
jsou opevňována, a na všech mi
stech jsou kopaný podzemní o-
chranné skrýše pro vojsko. Ka-
ždý hledí vypomoci, jak může.
Byla organisována civilní ar-
mada dobrovolníku, a každý
dne a v noci horečně pokračuje.
“A proč? táže se náš ministr o-
brany, Charles A. Wilson. “Ka-
ždý přece dnes ví, že v této ato-
mické válce lidstvo by bylo vy-
hubeno a proto nikdo se neod-
váží, první pumu shoditi. Ame-
riký ministr letectva, Donald A.
Quarles, jest toho náhledu, že
se musíme vrátiti ke starými
zbraním, kterých bylo používá-'
no v první a druhé světové vál-
ce, poněvadž nynější moderní
zbraně jsou příliš nebezpečné,
poněvadž by nám všem přinesly
zkázu! A proto naše armáda mu
si býti zvětšena, nejméně o půl
druhého milionu mužů. Jsem
jist, že Rusko za krátko schválí
plán presidenta Eisenhowera,
navržený na první ženévské kon-
ferenci.
Alžír, Severní Afrika. — Alžír-
ská osvobozující arabská armá-
da dělá si fantastické plány do
nedaleké budoucnosti. Až prý,
vyhraje ve francouzských kolo-
niích v severní Africe, zaplaví
opětně Evropu, jako kdysi před
patnácti sty lety, a znovu do-
byde jižní Francií, včetně čítaje,
Marseille, Toudor, Bordeaux, St.
Etienne, Lyons a Poitiers,, kde
roku 732, Charles Martel na hla-
vu porazil mohamedánskou ar-
mádu!
Washington. — Došly zprávy
z Islandu, že tamnější parlament
zruší americkou velkou leteckou
základnu, a požádá Spojené stá-
ly aby vojsko odvolalo domů.
Naší rozvážlivější diplomati,
praví, že islandská vláda si to
rozmyslí, nežli něco tak nebez-
pečného podnikne. Kdyby však
něco podobného se stalo, byla
by to ohromná ztráta nejen pro
Spojené státy ale i pro celý spo-
jenecký svět, obzvláště pro Na-
to, severní atlantickou ligu, ke
kteréžto organisaci tato tisíc
roků stará republika, Island pa-
tří. Naše vláda jest velice zne-
pokojena touto možná neprav-
divou zprávou. Předně, bylo by
to ohromné vítězství pro komu-
nisty, za druhé, tento ostrov jest
důležitým článkem řetězu obra-
ny spojenců proti Rusku a jeho
přívržencům, za třeti, možná že
i jiné státy, žádaly by o od-
stranění naších základen!
NEDĚLE. — Londýn. — V so-
botních zprávách zmínili jsme
se, že Rusko co nevidět přijme
Eisenhowera plán a již dnes při-
šla aspoň částečná odpověď.
Moskva nabízí, zákaz všech a-
tomickýcn zbraní, jejich další vý
rebu, a pokusné zkoušky s nimi,
zákaz, zásobit! západní Němec-
ko s těmito zbraněmi, zmenšeni
všech armád. Tuto nabídku, při-
nes! moskevský rozhlas. Ačko-
liv to ještě není plán našeho pre
sidenta, lze pozorovati již jisté
změny. Celkově řečeno, Anglie i
Spojené státy přijaly velice
chladně tuto nabídku. Rusko
dodalo, že později, až důvěra a
přátelství mezi západními moc-
nostmi a Ruskem se uskuteční,
může se rokovati o obapolné pro
hlídce všech opevněni, ať již za
výpomoci letectva, aneb jiným
způsobem. Spojené státy nepře-
stanou výrobu atomických zbra-
ni, a nevzdají se pokusných
zkoušek s nimi, pokud stává ne-
bezpečí třeti světové války. Dle
úsudku našich i anglických di-
plomatů, důležitější, než zmen-
šeni armád, byl by zákaz posí-
láni zbrani cizím státům. V
nnohých těchto případech, měl
by rozhodovati bezpečnostní vý-
bor organisace spojených náro-
dů, kdyby velmoce vzdaly se ve-
tovacího práva! Rusko by chtě-
lo utvořit! jakési neutrální úze-
mí z Východního i Západního
Německa, ale Spojené státy by
daleko raděj uviděly aby Němec-
ko bylo zceleno a a to ovšem ne-
ní možné, bez demokraticky po-
řádaných voleb, na které by do-
hlížel zvláštní výbor, sestávají-
cí ze spojeneckých i komunistic-
kých členů, a tomu nepřipustí
AND WESTSKE NOVINY
Entered as second-class matter January 2. 1920, at the pos* Office W^t. Texas, under tne Act of Marcb 3, 1879.
---—--■•“t-V —--—----.---
ROČNÍK (VOL.) XXXVIII. ČjSLO (NO.) 14.
6. DUBNA (APRÍL) 1956.
Žádají presidenta
Eisenhowera aby se
vzdal kandidatury
Anglické noviny London Daily
Miror, které vychází v nákladu
as čtyř milionů výtisku přine-
sly minulou středu žádost, aby
president Eisenhower upustil od
své kandiadtury na president-
ství. Vzbudilo to velkou pozor-
nost, protože ony noviny jsou
politicky neodvislými a přine-
sly to na prvé straně velkým
dvoupalcovým písmem. “Ike!
Please Think Again! Ony novi-
ny píší, že president Eisenhow-
er po tom prvém záchvatu do-
slovně: “is a spent man.” Dále
dodávají: “Jaké právo mají bri-
tické noviny strkati svůj nos do
amerických záležitostí? — “Před
‘i i vaiKou, zadně.” — “Nyní, v po-
válečných letech, každé právo.
Zájmy Britanie jsou pevně slou-
čeny pro dobro i zlo se Spojený-
mi státy,. Amerika je starší člen
Západu. Co se tkne Ameriky,
dotkne se i nás. “Jak se zdá,
něco v naší zahraniční politi-
ce, jak to naznačil náš president
se nelibí Anglii, jinak by ty no-
viny tak okatě nevolaly, aby se
president Eisenhower vzdal své
kandidatury. To je trochu silný
tabák pro americký nos.
Mladým žákům v
Rusku je řáděno
vstupovati
do řemesel
Malé farmy mizí
Děláte-li si naděje, že budete
farmařit!, bude to trochu jiné,
než jak si o tom; činíte předsta-
vy. Farmaření se stává průmy-
slovým, ten starý způsob dělání Je» aby americká posádka opu-
žlvobytí na farmě se již neo- 1 stlIa Island. Tím by se stal I-
svědčuje. Snad se pamatujete,! sland úplně bezbranným, ježto
Koupení přátelé
za mnoho nestojí
Islandský parlament požadu-
Sáty jsou pro ženy
alfou a omegou
Cd té doby co noviny roznesly
zprávu, že se dcera bývalého
presidenta Trumana bude vdá-
vati, mnoho těch žen z těch
lepších kruhů hořelo zvědavo-
sti jaké bude miti na sobě šaty
pří té řídké příležitosti. To je
rrimořádná událost, jež se ne-
udá každý den. Margaret bude
míti něco extra, jak se sluší na
dceru bývalého presidenta, kte-
rá vyčkávala na ten slastný o-
kamžik nevěsty dva a třicet let.
Bude míti svatbení úbor zhoto-
veny až v Římě, v Taliánisku od
proslavené modistky Michol
Fontana. Ten bude prostřední
délky a, z benátských krajek,
dvě stě let starých, barvy beige.
Michol Fontana přiveze ten sva-
tební úbor do Ameriky pro ko-
nečnou úpravu 8. dubna a snad
iVargaret pozve nějakou blízkou
přítelkyni aby jej shlédla.
Jeden novinář vysekl paní Ei-
senhowerové poklonu, že ona je
“best dressed first lady” v ze-
mi. Inu, šaty prý; dělají člově-
ka. To může býti pravdou ale ne
u mladého Renského pohlaví,
závodící o titul královny krásy
v tem bathing beauty zápasu v
létě v Galvestonu. Tam obyčej-
ně obdrží ten titul taková, která
má toho plaveckého mundúru
co nejméně na zakrytí ženských
půvabů. A jak se zdá, Eva mno-
ho starosti si nedělala, neboť
Když se vdávala za Adama se
svatebním úborem, nevěděla je-
ště k čemu ize použiti fíkového
listu a vdávala se v úboru v
kterém se narodila.
ani Rusko ani rudí pohlaváři
východního Německa. Rusko
prohlásilo východní Německo
neodvislými státem, a spojen-
ci dali úplnou svobodu západní-
mu Německu, tudíž ani my, ani
Rusko nemá více práva, zasaho-
vali do domácích záležitosti ro-
zdvojeného Německa. Možná, ie
Moskva dnes již lituje, že se u-
kvapila. Vzdor všem vyhrůžkám
kremlínských pánu, jestli chlad-
ná válka nebude brzy ukončena,
ozbrojíme německou armádu a-
tomickými zbraněmi, obzlváště
jestli Němci východní části, bu-
dou se tak výhružně chovat ke
svým západním bratřím! Spoje-
né státy jsou ochotny vyjedná-
vati s Ruskem, kdykoliv, aby
světový mír byl dosažen.
Paříž. — Americký vyslanec
kily farmář prodal 100 neb ně
cp více kuřat na smažení míst-
nímu obchodníku po 30 do 40
centů za libru. Typickým v o-
Miládež v Sovětském Svazu je
takovou jako jinde hledí míti
dobře placené místo a kde by
nemusela rukama pracovali, tak ■ wňTiňm' JC
9-otwníná Crane s Jeh<> ^nou blíže
hledu v drůbežnictví je dnes
by raději studovala. Zapomíná
však, že ku studiu je zapotřebí j
IVIO/IÁmí n tiim I clřlř i
fkin. Místo 100 kuřat na smá-
ní, on jich vypěstuje 75,000
nadání a vytrvalosti. Sovětský i __ . »...
na poli. Dnes je v Sovětském Místo aby dostával 40 centů
Svazu povinná desetiletá školní z* ^ru, dostává pouze 20 centů
návštěva, tak vedoucí lidé se ^ dosud při té ceně vydělává.
domnívají, že student po sedm-1 mifto ruýní Práce, on použí-
nácti letech je dosti silen, že již Va automatické pomůcky, jež
mu neuškodí práce v továrně. Pracuji laciněji. Ten samý běh
Tak sovětší činitelé podnikají a®.Je se Y zelinářství v dolní čá-
různé kroky, aby dospívající *** Rio Grande Valley. Tam po-
školskou mládež seznámili s nut miz* ty dvaceti akrové ze-
ností a přesvědčili ji, ie práce linarské farmy. Velké korporač-
v továrně neb na poli je zrovna 111 farmy zabírají jejich místo,
tak potřebnou a užitečnou pro )sou dostatečně financovány,
stát jako ta “White collar.” Ta ažÍYah nákladné stroje a stu-
poslední léta jsou při školách I frzní ceny, Velké korporace
zřizovány dílny se stroji, jindy, L hných míst, kde se farmáři ve
jsou prováděni moderními to-!velkem rozsahu kupují ty po-
várnami, kde jim vůdčí dělník, i zemky ve Valley a scelují je ku
tam zvaný “udarnik” vysvětluje' péstění zimní zeleniny a jarních
pracovní postup. Tajcí dělníci melounů.
mají větší platy a různé jiné vý-1 ( To starodávné rodinné mléka-
hody. Sovětské děti začínají ření o dvaceti kravách také mi-
chodit do školy v 7 letech a jsou zí a ustupuje mlékařem o 40 a
povinny školou do 14 let, ale, vice kravách. Je potřebí více
pak jsou nabádány aby pokra- wav aby pomohly ^piatm po-
covaly ve škole ještě další tři ro-) éebné moderní stroje. Dnes mu-
ky a většina jich tak Činí, jdou sí miekař investovati do mléka-
ve 14 do technických škol. Tudíž ření na krávu asi $1.000 dle vy-
četl v Sovětském Svazu tou škol- [ Otření Richarda Burlesona,, ex-
ní docházkou osvojí si značné Pension dairy husbapdman pro
vzdělání. Dnes ti, kteří z těch Texas A and M. College a dodá-
white collar nejsou význačný- yá že musí býti udržována rov-
mi jsou, vymýt ováni a zařadv>- áha 7 kravách, zemi píci a
váni do továren, neb na jiná mí- ostatních notřeb
síta.
Jsou na Marsu
sopky?
Učenci nyní tápají nad jed-
nou záhadou, jsou snad na mar-
su sopky? Zvláště mraky pozo-
rované na povrchu Marse po
mnoho let, mohou býti sopeč-
ným prachem a parou ze sopky
neb sopek dle mínění jednoho
michiganského hvězdáře.
Bylo-li by tomu tak, ony mra-
ky by byli důkazem, že Mars je
drásán sopečnou činností, větry
hnané sopečné usazeniny mo-
hou býti příčinou těch podiv-
ných známek jež hvězdáři na-
zývají “kanály. -Dle této the-
orie Mars by mohl býti v prvých
počátcích svého vývoje, takové-
ho, jaký prodělávala země, než
se 11a ní zrodil život.
Theorie o té sopečné činnosti
je předpokládána drem. Dean
B. McLaughlin z michiganské
university. Domnívá se, že ona
temná místa na: Marsu, o nichž
se myslí, že jsou to známky ro-
stlinstva, mohou bvti nánosy «r>
pečného popele a ony čáry jež
jsou patrny na jeho povrchu,
mohou býti cestami zavanutého
sopečného popele neb praskli-
nami na jeho povrchu a snad
širokými rozsedlinami. Zemská
moře se mohla vytvořiti vodou
přivodénou na povrch sopečnou
činností. Mars může býti v tom
samém stupni jak byla; země a
očekává příchod vod. oceánu,
jenž by tam vzbudil život, třeba
odlišný jak na zemi.
Dr. McLaughlin sdělil Ameri-
can Astronomical Society, že ně-
která pozorováni těch mraků
na Marsu by souhlasila s tou
theorií sopečné činnosti. Z pře-
hledu údajů různých pozorová-
ní těch oblaků hvězdáři, pravil
ie ty oblaky byly občasně pozo-
rovány po 25 let na jednom ob-
zvláštním místě.
-o-
rr ••v* • rvi
To jiz je jazýček
do Francie, Douglas Dillon u-
bezpeči! francouzskou vládu, že To již jc jazýček
pokud bucle demokraticky jed- Cápe Town. (Kapské Město,
nati v koloniích v severní Afri- jižní Afrika.) Nějaký lovec mo-
ce, Spojené státy souhlasí s jed- drých velryb dal si práci s vá-
nánim premiéra Molleta i zahra- žením částí té modré velryby a
ničniho ministra Pineau. Fran- zjistil, že její jazyk, když je pl-
cie má právo hájiti majetky; ně dospělá váži tolik jako do-
francouzských usedlíků, ale titojspělý slon. její kostra 22 tun,
musí se též pokojně chovati. j tuk 25 tun a maso 50 tun. Ta-
Washingtonská vláda nebude se ková rybička, ač rybičkou není,
michati do tohoto spletitého je ssavcem, neboť .kojí své
problému. mláďata, stojí již za úlovek.
ostatních potřeb.
Prodej několika tuctů vajec
naráží dnes na obtíže, protože ty
“íood chain stores” požadují spo
lehlivou dodávku většího množ-
ství vajec. Výsledkem toho je,
že dnes máme takovou velkodrů-
bežárnu, jako je Mayfield Poul-
try Farm u Bryan, která má 40,-
000 klecí pro nosné slepice. Ro-
diny mohou operovati 5,000 kle-
cí, ale minimum je 1000 klecí,
které stojí $5 ka?dá. Průmyslo-
vý způsob zasáhl i do chovu do-
bytka, jak vysvětluje Benny
Yanta od Karnes; City, jižně od
Sau Antonia, jenž chová od 600
do 800 telat ročně na dočasné
pastvě ovsa a 600 akrech ječme-
ne, Yanta1 praví že hodlá dosíci
zisku z velkého počtu.
L. A. Berend vyživuje 1400 ve-
přů na 450 akrové farmě a pro-
dává týdně 30 vepřů jateční vá-
hy. Mimo to vydržuje 110 pras-
nic, kterých má od 35 do 100 ví-
ce jak míval jeho děd. Mléká-
renští farmáři v okresu Wash-
ington prodávají mléko do Hou-
stonu a kupují je zpět v lahvích,
což jim přijde laciněji, jak vy-
držovat! krávu pro domácnost.
Farmaření má uspokojení a
výhody, ale vezme to množství
dosáhnouti je na trhu, dny 40
akrů a mezka jsou již pryč.
Snad nej optimističtějším je dr.
Tyrus Timm, veterán Texas A
and M. College zemědělský eko-
nom. Prohlásil: “V uváženi či-
nitelů, dobytčí obchod je nyní
na lepším stupni a má lepší vy-
hlídky jak který koliv jiný ob-
chod jak myslím.” Fravii, že to
momentům vysálání dobytka se
zpomaluje ai větší zpomalení mů-
že nastati během roku. To mů-
že značití vyšší ceny. Tom Ja-
mes, ředitel Sugarland Indus-
tries pravil: “Nejsme nešťastni,
ale rádi bychom viděli dvaceti-
centová telata.” Více se však
zajímá o nedostatek deště.
-o-
Nepotřebná věc
poskytuje léčivo
Corn “steepwater” voda v níž
se máčí kukuřičná zrna pro zí-
skaní škrobu která do nedávná
se považovala za nepotřebnou
užívá se nyní jako plíseň pro vý-
robu penicilinu, aureomycinu a
jiných antibiotiků, jak sděluje
Corn Industries Aesearch Foun-
dation. Ve výrobě těchto léčiv
miliony liber té soustředěné
“steepwater” se spotřebuje roč-
ně; tak vida, často nepotřebná
věc dá se vyuíitkovati.
nemá žádného vojska, když bs
z Islandu byla americká posád-
ka odvolána. Komunisty podpo-
rovaná resoluce o zrušení ame-
rické posádky na Islandě byla
přijata 31 hlasy proti 18 hlasům
konservativců. Department o-
brany sdělil, áe má na Islandě
jen menší armádu, asi jen pluk,
tu “airforce fighter intercept-
ing squadron, několik oddílů
podpůrného mužstva a spojenou
podpůrnou obrannou moc. De-
parment obrany nechtěl z bez-
pečnostních důvodů sděliti cel-
kový počet tam jsoucího americ-
Keno mužstva. V resoluci bylo
uvedeno, aby smlouva byla změ-
něna, tak aby Islanďané mohli
převzíti obranu sami. Oni vlast-
ně obranu nepotřebují. Na I-
slandě bohatství není, je to
chladná země, oblévaná bouřli-
vým Severním mořem a je jedi-
ně vhodnou pro přistání obchod-
ních a válečných lodí pro opra-
vu a přibrání paliva. Od doby,
když v roce 1951 Spojené stá-
ty ujednaly smlouvu s Islandem,
vynaložily tam dle odhadu kol
191 milionů vojenská zařízení a
letiště na Keílaviku a tři velké
radarové stanice.
Jedna boustonská firma má
tam pod kontraktem několik
projektů. Je to firma Wyatt C.
Hedrick, která tam má několik
kontraktů pro obranná zaříze-
ní. Toir. Lightfoot od oné spo-
lečnosti pravil, že mu není do-
voleno sděliti nějaké informace,
mnoho-li té práce tam ona fir-
ma koná Sdělil však, že je na
Islandě několik let a má tam
zřízence kteří vedou dozor na
stavby vojenských zařízení. Při-
rozeně musíme udělati, co nám
bude vládou nařízeno; jdeme z
jedné louže do druhé.
-o-
Nicaragua bude
míti nejmoderněj-
Vf «»V J V ř
si pojištěni....
Toto pojištění má velmi mo-
derní rysy, které bude řízeno a-
utonomním tělesem a je v něm
zahrnuto pojištění v nemoci,
neschopnost v práci pocházející
v úrazu v zaměstnání, starobní
pojištění a úmrtní. Jest-li má
mimo zákonité ženy ještě re-
servní, což je tam uznáváno za
přirozené, kde v tom tropickém
pásmu vaří se krev klokotem
můž,e tu reservní ženu také při-
hlásiti do toho pojištění. Zá-
kon však činí omezení, může
přihlásiti pouze jednu, aby vý-
hoda zákona nebyla zneužívána.
Nemá-li jeho zákonitá žena s-
pujišiěncem žádné děti a ta re-
servní žena ano, tak ty její dě-
ti mají náiuky na ony vynody.
Ale jeho jméno je uvedeno se
jmény obou žen, legální i re-
servní. Když to ta legální žena
zví, tak mu to asi pořádně vyt-
kne; “Ne, to jsem si nemysli-
la, že se přiživuješ ještě na ji-
ném pastvišti.” Když budou mí-
ti zajištěnou pensi, tu ty děvy
v Nicaragay nebudou přílišně
upejpavými. Dělníci budou na
to pojištění platiti 4 procenty,
zaměstnavatelé, také 4 procen-
ta.
Přeje si státi se
občanem Kolumbie
Lauchlin B. Currie, dřívější
přidělenec Bílého domu, jenž po-
zbyl americké občanství, jak by-
lo oznámeno minulé pondělí, v
novinách nebyla udána příčina,
uchází se o občanství Kolumbie.
Podal svou žádost o občanství
Kolumbie prý před rokem a je
prý před guvernérem státu
Cundinamarca.
Currie přišel do Kolumbie v
1950 jako hlava výboru pro ho-
spodářský vývoj. Oženil se s El-
virou Wiesnerovou, občankou
Kolumbie v katolic. chrámě v
1954 a mají spolu jedno dítě, sy-
na Ronalda. Currie zabývá se
dobytkařenim a jiným soukro-
mým obchodem bliže Bogotá.
Farm, Ranch and
Home News
Proti hmyzu. — (College Sta-
tion.) — Dle oznámení hmyzo-
znalců Texasu, bavlna vypěstě-
ná ze semene podrobeného oč-
kování systematickou otravou
je chráněna proti napadení
hmyzem od čytř do šesti týdnů
od doby sázení. F. M. Fuller, Jr.
a C. F. Gamer, hmyzoznalci z
Tc::ac Agricultural Extenslon
Service sdělují, že tento hmyz
ničící prostředek je smíšenina
3911. Systemický prostředek je
takový, které je vstřebán ro-
stlinou a přenesen do vší její
čásití. Semeno podrobené očko-
vací proceduře tímto prostřed-
kem nahradí prvé dvě postřiko-
vání neb poprášení, není však
účinným proti pilousům jež vy-
drželi přezimování. Nutno však j
poprašování neb postřikování
provéstl až jsou bolečky vzrostlé
jednu třetinu, aiby byly chráně-
ny proti hmyzu.
Jedinec nemůže koupiti tuto
smíšeninu 3911 pro to, že je ne-
nebezpečnou pro velkou jedova-
tost a všechny nádoby, pytle a
cokoliv v čemž semeno drženo
musí býti spáleno. V Texasu
jsou dva závody, které provádí
to trávení bavlněného semene
a oba jsou ve Waco a stojí to
asi tři dolary na akr. Špatné po-
časí nemá vlivu na tu otravnost
semene, ježto pronikla celou
rostlinou, ale nevýhoda té o-
travnosti tím ničitelem hmyzu
3911 spočívá v tom, že přijde na
akr draže, 3 dolary oproti dvou
dolarům na akr poprašovaním
neb postřikováním a ztrátu ča-
su dovozem. —JRW
Domácí zahrádky
se těší oblibě
v Texasu....
Na farmách a ve městech ro-
diny staraly se o 567,000 domá-
cích zelinářských zahrádek a
byly to obyčejně pečlivé hospo-
dyňky které se tím zabývaly v
uplynulém roce. Tyto domácí
zahrádky dle sdělení zelenář-
ských znalců neopatřovaly do-
mácnost jen dobrou čerstvou ze-
leninou, ale snížily vydání za
potraviny; ti specialisti zelinář-
ství odliadli že o něco více jak
polovina těch domácích zahrá-
dek zeleniny nalézaly se ve mě-
stech. Produkce těchto více jak
půl milióntí' domácích zelinář-
ských zahrad byla znalci ceněna
na $39,000,000 a na tom mají vel-
ký podíl naše české hospodyňky
jež ji pěstují a mnohé nakláda-
jí. Na těch českých farmách se
žije po starém způsobu. Nena-
kládá se pouze zelenina, ale i
maso, sádlo a slanina a hotoví
se uzenina, tak že slovo klobása
je dobře známo i Američanům v
Texasu a z pečivá českých far-
mářek i ty koláče, kterých imi-
tace halí se velkých potravinář-
ských obchodech pod zkomole-
ným pravopisem —kolachy.—
Jakého rozsahu má obchodní
zelinářství vysvítá ze sděleni ex-
tension specialistů, Blufford
Hancocka. a G. R. Williamse, kte
ří odhadují cenu loňské úrody
na více jak 70 milionů dolarů.
—JWP
Rudá Čína dostává
západní stroje
Ze Šanighaje docházejí zprávy
sdělují, že ono embargo jež Spo-
jené státy uvalily na dovoz stro-
jů a iiného zhnží nesetkává se
s výsledkem, že nyní dovoz ci-
zého zboží jež rudá Čína vyža-
duje dostává se tam z východní
a západní Evropy přes Šanghaj,
nebo přes Rusko. Nyní přichází
mnoho lodí z evropských přísta-
vů do Šanghaje a to zboží na
nějž uvaleno embargo dostane
se do Číny přes tento přístav.
Mimo to Čína má nyní spojení
dvěma drahami a přes ty jde
mnoho zboží Ruskem. Nyní jez-
dí do Šanghaje čtyřikráte tolik
lodí s nákladem zboží do Číny.
Nyní jich tam přijíždí 40 mě-
síčné.
Počet lodí přijíždějících tam
poslední dobou jsou z Anglie a
Západní Evropy. Nejvíce s Čínou
obchoduje Rusko a státy vý-
chodní Evropy, jako Českoslo-
vensko, Polsko a Východní Ně-
mecko. Potom pak Japonsko,
Francie, Dánsko, Egypt a Bel-
gie. Čen Ming, asistant ředitele
třetího oddělení v Peipingu sdě-
lil. že Čína má pro vývoz násle-
dující věci jako balvněné látky,
prostěradla, tištěné látky,
(prints) cement, materiál pro
stavby a chemikálie. Potřebuje
olovo, měď, hospodářské stroje
generátory pro vývoj síly, trak-
tory a rozmlouvací přístroje a
trucky. Celkový obchod Číny za
loňský obchod byl o dvacet pro-
cent větší jak v roce 1954 a ví-
ce jak dvacet zemí má obchodní
smlouvy s Čínou.
Balonem pod
vodou....
Již je tomu dosti dlouho kdy
švýcarský učenec Auguste Pic-
card sestoupil do mořských hlu*
bin a to hlouběji než kterýkoliv
potápěč před nim. Ovšem něco
podobného nastínil francouzský
romanopisec Jules Verne v dob-
rodružném románu “Dvacet ti-
síc mil pod mořem,” kdy ten vy-
báJenv hrdina Mpoia prnvádě!
rejdění pod hladinou moře v té
ocelové podmořské lodi “Nauti-
lus.” Ale i ty nejmodemější a
nejlépe vybudované ponorky
mlají určité hranice hloubky
kam až xhohou sestoupit!, čím
hfloubfeji fcestopi, tím většímu
tlaku musí povrch ponorky o-
dolováti.
Již několik ponorek zůstalo le-
žet! i s celou posádkou na dné
moře. Mnohý by se domníval, že
by mohli unlknouti opuštěním
ponorky v nějakém ocelovém o-
balu, ale ten by musil býti tak
silný že by byl tak těžkým, že
by se nemohl pro váhu vynořit!
a mimo to by se ona osoba udu-
sila, pro nedostatek kyslíku. Ten
podvodní aparát v kterém uče-
nec Piccard sestoupil do moř-
ských hlubin měl podobu velké
koule s velmi silnou stěnou, jež
by snesla ohromný tlak. Měla o-
kno z velmi silného- skla pro-
pozorování a fotografování a by-
la zavěšena na kabelu pomocí
kterého mohla býti vytažena na
povrch. Mimo to měla telefonic-
ké spojeni s 'tou lodí, pro ro-
zhovor.
Nyní professor Jasques Pic-
card, syn Auguste Piccarda při-
byl do Spojených států se zprá-
vou, že nejposlednější model to-
ho ponorného balonu, “bathy-
scaphe’, — Trieste — je hotov
pro zkoušku a to větší, po třech
letech zkoušení a upravování.
Leč on a jeho otec potřebují
peníze a; dobře proplánováný
program pro další výzkumy, neb
již svou peněžní hotovost vyčer-
pali. Kromě toho ač jeho otec i
on mohou vypracovati plány a
vybudovati tyto podmořské ba-
lony, nemohou zařídlti plně ten
výzkumný program, který pří-
sluší vlastně znalcům oceano-
graphie a proto navštiví taková
oceanographická střediska jako
je Woods Hole, Massachusetts a
La Jolla, California, během své
návštěvy v této zemi.
Není divu, že tento plovoucí
balon vyvolává zájem mezi učen-
ci, zvláště mezi oceanography
pro nastávající plánované ' vý-
ztyuny y nastávajícím wézioár
rodním geophyslkáLnfm roce, ©d,
1. července 1957 do 31. prosince
1958 pro rozsáhlé studie země a
mořských hlubin. Nyní, dle tvr-
zení znalců víme méně o moř-
ských hlubinách, než víme o mě-
síčním povrchu. Ztotožňuje se
s tím výrokem, dr. Robert Re-
velle, ředitel Scripsova Institu-
tu pro oceánografii v La Jolla,
pravil, že jsme dospěli bodu, kdy
nemůžeme porozuměti takovým
věcem jako je rozložení nero-
stů, aniž nemůžeme vyvodit!
methody pro nalezení ložisk a-
bychom mohli jimi zásobovati
tlamu rozšiřujícího se stále více
průmyslu. Těch nerostů je jen
určité množství a my to bohat-
ství rychle vyčerpáváme.
Dále poukázal, že nemůžeme o
dějinách země věděti, pokud ne-
máme větší vědomosti o té části
země kterou, kryje moře. Ten
Piccardův plovoucí podmořský
balon byl by ideální pomůckou
pro podobný průzkum. Ne jako
kamera neb jiné zkušebně ná-
stroje, spouštěné kabelem, ten-
to ponorný balon mohl by do-
praviti výzkumné mužstvo až do
nioubi 20 tisíc stop, kde by mo-
hli pobýti po hodiny a konat!
potřebná stucna a pohybovat!
se pomocí vrtulového pohonu.
Jak tento Piccardův vynález
pracuje? Zakládá se na. princi-
pu balonu. Zkoumatelé jsou u-
místěni v balonovité komoře se
silnými stěnami a. ze zvláštní 0-
celi, že miůže vydržeti tlak do
ponoru až 20 tisíc stop. Ta je
zavěšena na několik kotlovitých
nádobách naplněných gasoli-
nem, jenž jak známo je lehčím
vody, za pomocí závaží a těch
kotlů lze řiditi výši ponoru a
pomocí vrtulového pohonu tato
‘Bathyscaphe’ se může pod hla-
dinou pohybov,ati a učenci mo-
hou pohodlně studie konati.
Dr. Picard pravil, že ten a-
parát je úplně bezpečným a
nezklamatelným. Sám a jeho o-
tec spustili se do hlubin Střed-
ního moře patnáctkráte až do
hloubi 10,000 stop ku přesvědče-
ní. Jak to vypadá na dně moře
v takové hloubi. Dr. Piccard
pravil, že na tom plochém dnu
Středozemního moře, kde až do-
sud bádali to vypadá jak liná
plavba po poušti, prvé spuštění
zkončilo v blátě, to jsme Ještě
sc nevyznali dobře v řízení tak
jsme se dívali na bahno, které
tam bylo snad sneseno po tisíce
let před tím, Nyní to dovedeme
dobře řiditi v těch hlubinách a
jsme hotovi při nejmenším vni-
knout! částečně do tajemství
moře.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 38, No. 14, Ed. 1 Friday, April 6, 1956, newspaper, April 6, 1956; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth782973/m1/1/: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.