Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 35, No. 24, Ed. 1 Friday, June 15, 1951 Page: 3 of 8
eight pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Wjřyrv
"i
V patek, d n e 15. června 1951
Ó E C H OSE OVA K — WEST. TEXAS
DOPISY VŠELICOS 1 O pardubickém Dělání peněz
Temple, Tex., 9. června.
Ctěná redakce Čechoslováka,
též ;eho čtenáři!
Zise s trojkou odtud. Nejdu ni-
kan, takže též nic nevím.
Jflinulou neděli dne 3. dojela
bratránkova dcera s mužem a
ddapečkem, totiž p. a pí. Ray
Iámkin, a 7 mésicu starý klučík
V. R. Tož v úterý jsem jim při-
pravila večeři a potěšila se s ma-
lým W. R. Manžele Lamkinovi
jsem neviděla od těch dob co
můj zemřelý manžel byl nemocen
Podává F. J. Moravek z
Robstown
perníku
Musím s mojími čtenáři sdělit,
že konečně i my zde dostali dobrý
déšť. V neděli 3. t. m. k večeru , „ .... . . _ _ .
začalo tak hezky potichu, bez vě-j ky' Určité však budete znát Par’
tru a pršelo dlouho do noci. U dubicky Pernik- Pardubicky per-
Otto Sobotka.
Nevím, zdali znáte malínský
křen, Ivančický chřest, všetat-
skou cibuli nebo hořické trubič-
nás jsme toho dostali 2*4 palce.
Byl to nejvydatnější déšť v tom-
to roku. Zachrání ještě mnoho,
krom bavlny bude nějaká koma
i něco toho cukrového zrna.
—_________j_____________________ Část okresu však trpí suchem
a oni ho navštívili. Jsou usazeni ‘ dále. Kolem osady Petronila do-
v Illinois, kde Ray je v malém I stali z toho deště sotva čtvrt pal-^Yory z r”ou*cy ^i brambor & kte-
městě smírčím soudcem, kterého *ce. ie ísme íasto jedli jen k vůli to-
mu perníku.
vláda po vyšlých školách tam u-
stanovila. Je to jeho blízký do-
Tady v okolí mají pilno aero-
plány, práší bavlny a zabíjí ry-
ník bylo něco, s čím jsme se už
jako děti velmi brzy seznámili,
ať už to bylo ve formě perníko-
vého koně čl hulána na koni, ne-
bo ve formě nádherně chutného
sypání, které nám maminka při-
pravila na různé kuchyňské vý-
mov. Má prázdniny, tak si vyjeli lby v rybníčkách. Je to také ku
do Texasu, kde Dorothy Ann má; podivu, že ten jed některé ryby
mnoho přátel. j nesnesou. Není toho jedu mnoho,
V neděli bylo české divadlo v) který spadne na vodu v tenku a
(v cli
j*
i /co
r kt
Rogers, ale že bratránek očeká-
val provdanou dceru, tak mne
nemohl tam zavézt. Bylo mi to-
ho líto, neboť “Švadlenka” je
pěkný kus, ale pak přišla za
mnou přítelkyně, takže jsme v
rozhovoru na to zapoměly. Ona
též nemohla jet, a k tomu všemu
ještě pršelo. Mám hodně práce,
tak že nemám čas na toulání.
Tráva mě všude přerůstá a tráv-
níky též trochu jsem sekala, pak
jsem to musela nechat, neboť
po těch těžkých operacích ne-
jsem na takoVou práci dosti sil-
ná a muž odejel do svého býva-
lého domova se podívat. Zemáky
po těch velkých deštích některé
počínají hniti, tak kde je nať
žlutá, tam brambory vykopu. Už
též něco mám zavařené. To vždy
činím brzo ráno, dokud tu nejsou
děti, pak nemohu s tím nic dělat.
Inu, jako děti. Však i my, když
jsme byly dětmi, nebyly jsme ji-
načí, jen že jsme se bavily růz-
nými hrami, které zde děti ne-
znají, ba ani neumí.
V kostele Česko - Moravských
Bratří měly děti letní biblickou
školu, tak v 10 hodin ráno se vše-
chny děti přihnaly ke stolu.
aždý den některá maminka ně-
co dobrého pro ně dovezla. Ně-
kteří chlapci i okny vyskákali,
jen aby byli první u stolu. Včera
škola byla ukončena, trvala 141
dní, tak večer měly děti pěkný
program. Měla jsem úmysl, že na
něj půjdu, ale sešlo mi z toho, by-
la jsem dlouho v zahradě. V ú-
terý budou míti večeři, barbeeu-
ované slepice a různé příkrmy k
tomu.a vždy mají to chutně u-
pravené.
Včera jsem obdržela z Wiscon-
sinu balik a v něm byly různé
stromky poslané mým manželem,
i modřin. Opravdu jsem zvědavá
jestli to zde poroste. Jsou ty tam-
Njií lesy velice pěkné- kde se pro
přece druh “bass” (okouni) jsou
ve dvou dnech po prášení na vo-
dě vzhuru bříškama a to ne něja-
cí pulci, dvou- a třiliberní jsem
viděl na synově tenku. Pakáž, na
udici se mě chytnout nedali. Ji-
ný druh ryb, které by byly lekly
následkem toho prášení, jsem
neviděl.'
V okolí Falfurias a vůbec tam,
kde pěstují vodní melouny k ode-
sílán, které již jdou do trhu, si
velice stěžuji na vlky (ccyote), že
jim tito zle v melounech řádí. Je
to poprvé co čtu, že by i vlci si na
malounech pochutnávali.
V Bee okresu začínaj žně metli-
ce. Letos mají oseto asi 21,000 a-
Ovšem perník, má-li být per-
níkem,, musí být z Pardubic. Ne-
boť Pardubice jsou srostlé s per-
níkem, tak jako Plzeň se svým
slavným plzeňským pivem a Olo-
mouc s neméně slavnými syreč-
ky. Pardubický perník nezůstává
v ničem pozadu za těmito proslu-
lými výtvory českého průmyslu.
A jestliže jste se i v daleké cizině
setkali a setkáváte s plzeňským
pivem a olomouckými syrečky,
setkáváte se tam také s pardu-
bickým perníkem. Neboť vězte,
že před válkou se pardubický
perník vyvážel hlavně do blízké-
ho i dalekého Orientu, který si
umí vážit všelikých sladkých do-
brot a který je umi také připra-
vovat (á proto tím větší sláva
pro pardubický perník, že sem
našel cestu a že zde zakotvil), vy-
vážel se a vyváží i do Velké Bri-
tanie a před válkou se vyvážel i
kru, asi o 35% více nežli ukazuje *d0 jiných zemí; kam znovu hledá
roční průměr.
J. L. Beck vypracoval a nechal
si patentovat jakousi novou su-
šírnu na ten broomcorn. Bude ho
sušit v jakýchsi tunelech hor-
kým vzduchem. Usušit a aby ne-
byla metlice poškozena počasím,
byl největší problém pěstitele.
Metlice, usušená v tomto novém
“dryer” udrží přirozenou barvu
a následkem toho přinese hodně
vyšší cenu.
Máme v našem okresu 27 pří-
padů polio, čtyři zde v Robstown.
Devět roků starý synek p .a pí.
George Procházkových, Fred, jest
cestu.
A u nás doma? Před válkou ne-
bylo pouti a nebylo trhu, aby se
tam nepyšnil pardubický perník.
Válka, pravda, přibrzdila toto ví-
tězné tažení pardubického perní-
ku doma i v cizině, avšak nyní po
válce znovu jde perník do všech
koutů naší vlasti i do blízké a
vzdálené ciziny.
Řekli jsme už, že pravý per-
ník musí být z Pardubic. Většina
toho, co se za perník prodává, ni-
kdy Pardubice neviděla a je to
obyčejný marcipán, který je jen
1 jakýmsi chudším příbuzným par-
“srstné „
tolik záleží, že na moji adresu
zaslal, a to zdarma, knížku, která
může mít pro někoho velkou ce-
nu. Nebýt zpáteční adresa po-
škozená, jméno odesílatele, byl
bych knihu poslal zpět, anebo
bych mu byl v náhradu zaslal
třeba Mangasariana “The Bible
Unveiled”.
Tak sezóna hurikánů jest již
zde a úředně oznámena. Lt. Col.
Leslie Bryn, štábní úředník od
Navy tak oznámil. Od nynějška
letiště v Corpus Christi bude stá-
háni různá zvířata. Psal, že též, je ve Sp0jeni s “refugee airports”.
tam letos hodně prši a při tom je
hodně zima, kdy my zde máme
zase hoiKO. Inu, jiný stát, jiné
podnebí. Dnes ráno fouká vítr,
tak není tak horko, možná že
později bude.
Pí. Slavíček, nemám někdy čas
napsat dopis do Čechoslováka.
Toto míní i pro ostatní, kteři se
táží, proč jsem neměla dopis. Už
mě to tak nejde, také raději si
přečtu. Však jsou jiní, lepší dopi-
sovatelé, kteří mají více času ku
psáni. Ráda sleduji dopisy, i od
p. Vytopila, neboť Ennis dobře
znám. Též má dopisy pí. Herza-
nová, která to také pěkně podá-
vá. Tak pište hodně zase druzi.
Tečka a dost. Na zdar!
Takové nejbližší letiště, kam by
v pádu nutnosti naši ulétli, je
Connally Air Force Base při Wa-
co, Tex.
Právě dojela k nám návštěva
a to až z Crosby, dcera s rodinou.
Stěžovali si, že v Crosby mají su-
cho, a to je něco zvláštního pro
tu krajinu. Praví, že úrody co vi-
děli, jsou velice slibné.
Tož na zdar!
Doména královny
ze Sáby
Cairo, Egypt. — Americký ar-
Mary P. Mareshová. I cheolog Wendell E. Phillips řekl,
Dit rilOS N. DeLANEK
OČNÍ LÉKAŘ
Brýle správně připravené
ý Čas dle úmluvy
/' Úřadovna 3248 — Res. 2687
5)3-17 Professional Bldg.
TEMPLE. TEXAř
Ernest J. Hanka
Právník
Houston, Texas
naskýtá otázka, co vlastně to ten
pardubický perník je a proč prá-
vě musi být z Pardubic. Je to
stejná otázka, proč plzeňské pivo
musí být z Plzně a proč právě pl-
zeňské musi být uvařeno v Plzni
a nikde jinde, i když je uvaříte
přesně podle plzeňských receptů,
které vám v Plzni velmi ochotně
dají. Je to vlastně takové malé
výrobní tajemství.
V Pardubicích dělají a pekou
perník už od roku 1515, jak o tom
svědčí dochované prameny.
Pravděpodobně jej tam pekli i
dříve. První zpráva je však z ro-
ku 1515. A jak už tehdy byla tato
výroba slavná, svědčí skutečnost,
že již za Viléma z Pernštejna, te-
dy nějakých deset, patnáct let po
této první zprávě, byla v Pardu-
bicích pojmenována jedna ulice
ulicí Pernikářskou a jmenuje se
tak dodnes. A s ni dodnes trvá
sláva pardubického perníku.
Já vím, teď už jste zvědavi, z
čeho se vlastně ten pardubický
perník dělá, že je tak slavný, a
v čem vlastně spočívá to “par-
dubické tajemství” jeho výroby.
Ono je to vlastně náramně jed-
noduché: surovinami, potřebný-
mi k výrobě, je mouka a cukr. A
pak nějaké ty kvasnice, trochu
vody a pak už podle libosti něja-
ké to vonné koření, podle potře-
by i mandle a jiné věci. V tom
však nespočívá tajemství výroby
pardubického perníku, ani ta je-
jže arabský král Yemenu dal mu
| povolení ku vedení výpravy do
Maribu, kde jak je věřeno, po-
věstná královna ze Sáby vládla.
Ten 29 roků starý učenec z1 j^0 slava To tajemství a ta sláva
Concord, Kalifornie, učinil už spočívá — podobně jako u slav-
dvoutýdenni návštěvu Maribu na néh0 plzeňského piva a olomou-
pozvání od imana-krále-Yemenu ckých syrečků _v kvašení. Ne-
Ahmeda. boť výroba pravého pardubické-
Bylo to v době návštěvy u krá- ho perníku, to není jen vzít mou-
le když dostal písemné povolení ku a cukr> smísit to v určiteém
C. H. Chernoský
PRÁVNÍK
Vyřizuje veškeré soudní zále-
žitosti.
úřadovna: 936 Bankers Mort
Duilding, přes ulici naproti
Kress budově.
Houston, Texaa
GEO- E. KACIR
právník
ku započetí s vykopávkami, o
kterých řekl, že mohou vésti ku
zajimavým objevům o té málo
známé civilisaci té královny ze
Sáby.
Ta arabská královna, zmíněná
ve starém zákonu, podle podání
navštívila krále Šalamouna v
dávnověké Abyssinii. To bylo
pravděpodobně více než 600 roků
před narozením Krista.
Phillips je první Američan, po-
kud je známo, který navštívil ty
zříceniny v Maribu, pohřbené pod
staletí starými vrstvami pohybli-
vých pisků pouště. Jen tři Evro-
pám byli kdykoliv na tom místě.
Philips se právě navrátil do
Cairo z cesty skrze Saudi Arábii
ijako hlava expedice pro Ameri-
can Foundation pro studování
člověka. V roce 1949 on cestoval v
aeroplánu více než 6,000 mil nad
neprobádanými arabskými o-
blastmi, a jak řekl, na té cestě on
nalezl archeologický pokladní
dům, zahrnuje v to dávnověké
město Timna, popsané římským
historikem Plinyusem jako “mě-
sto čtyřiceti chrámů.”
Ta dohoda docílená s králem
Ahmedem, řekl Phillips, dovolu-
I je té výpravě odvezení části těch
věcí, které najdou v Maribu. Ty-
to mají byt vystaveny v Carnegie
poměru, nechat vykynout a upé-
ci. Dostali byste z toho sice per-
ník, ale nikoliv pardubický per-
ník. Těsto, z kterého se pardubi-
Na konferenci s novináři, Phil-
lips vylíčil tu jeho návštěvu v
Maribu následovně:
Ty zříceniny toho dávnověkého
města jsou pohřbeny pod hlubo-
kými vrstvami pisku, a my jsme
našli několik vrstev budov, kte-
ré ukazovaly, že to město Mari-
bu bylo několikrát znovu stavě-
no v době té dávnověké historie.
Některé z těch zřícenin vyčnívají
nad pisky. Mezi nimi je chrám
měsíce, ve kterém jsme našli ně-
kolik krásných čtyřhranných
sloupů pnoucích se do výše více
než třicet střevíců.
Profesor Albert Jannus z Lou-
vain university v Belgii přeložil
hymaritické nápisy — dávnově-
ká forma hieroglyfického obráz-
kového písma — ukazujícího, že
ten chrám byl . věnován uctíva-
čům měsíce. '
Vedle stál chrám Bilquls, v po-
době koňské podkovy. Bilquis jc
Jméno, kterým místní kmenoví
obyvatelé nazývají královnu ze
Sáby.
V pevnústce, která byla vy-
Drew Pearson.
Spoj. státy vlily několik bilionů
dolarů do Řecka ku zabráněni a-
by se ta země nestala koministi-
cká, ale malá skupina řeckých
loďařů provádí takové vysoké fi-
nančnictví jaké pomáhá inspiro-
vat komunism.
Oni neplatí skoro žádné daně v
jejich vlastní zemi, a nedovážejí
zdarma zboží podle Marshallova diužnich certifikátech
plánu do Řecka, tak jak to děla-
ly vládami vlastněné lodě v An-
glii, Francii, Itálii atd., a ti řečtí
loďaři ještě k tomu ‘kupovali a-
merlcké přebytečné lodě za veli-
ce nízké ceny, a používali řecké
vládní finance pro zajištění je-
jich obchodů, a nyní kontrolují
nězích v National City bance v
New Yorku; $500,000 ve 2V2 pro-
centních U. S. bondech, a $260,-
000 ve 2*/4 procentních U. S. bon-
dech, a $58,000 v U. S. dlužních
certifikátech. On také oznámil
společný účet s jeho ženou v ob-
nosu $23,466.60 v hotových peně-
zích v National City bance, a 1.-
500 akcii American Export Linie.
A sám pro sebe měl za $342,500
ve 2V4 procentních U. S. bon-
dech, a 155 tisic dolarů v U. S.
Hondurasu. Dne 1. srpna 1946,1
Grataos oznámil U. S. Maritimní!
Komisi, že má 85 tisíc dolarů v
hotových penězích v bankách v
New Yorku, a veliký finanční pó-
dii ve firmě Dracoulls Limited v
Londýně.
George N. Moatsos a Sophocles
Venizelos, nyni premier Řecka,
koupili jednu původní Liberty
loď, a nyni Jsou zapsáni jako
majitelé firmy Compania Mariti-
ma Isthmenia, panamská korpo-
race.
VLÁDNÍ VYDANÍ V 1953.
Washington, 11. června. Sená-
tor Taft, republikán z Ohio, od-
hadnul v pondělí, že vydání fe-
derální vlády vystoupí na 90 bi-
lionů dolarů ročně v roce 1953,
právě dvakrát tolik jako vydáni
v tomto roce.
Jestli tento odhad je správný,
řekl Taft, “Já velmi pochybuji, že
můžeme obmezit nebo zastavit
inflaci.”
TA CENOVÁ VÁLKA.
Washington, 11. června. Vládni
ekonomové řekli v pondělí, že ta
cenová válka v New Yorku uká-
zala, že Inflace byla dočasně za-
stavena, ale varovali že to nezna-
mená že ten problém byl zdolán.
Oni řekli že ta cenová válka
byla následkem neobyčejného
poklesu obchodu v drobném, a
následkem velikých zásob, které
nešly na odbyt.
Jiný řecký magnát, John M.
Carras, kupoval americké lodě a
transferoval je panamský re-
gistr pod jeho vlastním jménem,
a udal Canta Monica, Califirnia,
jako jeho adresu. On také vlast-
ní Cia De Navegacion Las Cru-
velikou svétové .odn, dopra-
vy' ' Atlantic Maritime Corporation,
amf.icka veřejnort>panamská společnost kterou
kontrolují Livanos Brothers.
platila těžké daně ku podporová-
ní Řecka. A mezitím také prů-
měrný řecký občan je jen několik
kroků vzdálen od chudoby, v do-
bě kdy ti řečtí lodní magnáti žijí
v přepychu v New Yorku a v
Londýně a vedou luxusní život.
To co oni učinili bylo koupení
98 přibytečných Liberty lodí —
s kreditem od řecké vlády. A o-
kamžitě potom dopravní sazby
byly zvýšeny, diky dopravování
zboží podle Marshallova plánu do
těch Marshallových zemí, a po
dvou nebo třech takt*/ých ce-
stách přes moře ti řečtí magnáti
byli schopni zaplatit tu cenu za
ty Liberty lodě.
JA pak se obrátili a používali
jejich veliké profity ku kupová-
ní amerických nádržkových lodí
pro dopravu oleje, a později si
dali vystavět některé z těch nej
Carras má také majetky v Lon-
dýně, a byl místopresidentem a
generálním managerem Stan-
dard Shipping Corporation v San
Pedro, Califomia.
A. G. Pappadakis vlastní pa-
namskou korporaci Cie Lama De
Vapores, která kupovala ameri-
cké lodě pro panamský registr.
On také koupil jednu z těch pů-
vodních Liberty lodí na jeho vla-
stní jméno. Dne 30. března 1947
oznámil U. S. Maritimní Komisi,
že má v amerických bankách
$275,000 v hotových penězích.
C. G. Grataos koupil dvě z
těch původních Liberty lodí ja-
ko C. G. Grataos and Brothers, a
jednu další jako Constantine G.
Grataos. On nyní vlastní něko-
lik lodí, pod vlajkami Panamy a
M. C. a J. C. Hedjipateras kou-
pili každý jednu Liberty loď, a
je o nich řečeno, že jsou velkými
operátory v řeckých lodních kru-
zích. V roce 1947 M. C. Hadjlpa-
teros oznámil U. S. Maritimní
Komisi, že má 160 tisíc dolarů v
bankách v New Yorku, a 15,000
liber v londýnských bankách. J.
C. Hedjipateras oznámil té komi-
si, že má 210 tisíc dolarů v bab-
kách v New Yorku, a 15,000 liber
v bankách v Londýně.
Taneční Zábava
bude uspořádána
V K. J. T. SÍNI V PENELOPE
V NEDĚLI, DNE 17. ČERVNA
John S. Commentaros je jiným
báječným řeckým loďařem, kte-
rý má veliké majetky v Nomikos
Limited v Londýně, v J. Com-
mantaros Limited v Buenos Ai-
res, a značné nemovité majetky
a lodní zájmy v Řecku samém.
Rekordy těch 98 Liberty lodí u-
kazují, že jedna z nich byla pro-
dána John S. Conmantarosovi, a
jedna byla prodána Panoš S. Con-
mantarosovi. John S. také řekl té
Maritimní Komisi, že má vklad
170 tisíc dolarů v National City(
bance v New Yorku, a jiné vkla-
dy v bankách v Britanii a v Jižní
Americe. i
Hudbu obstárá
Patáková orchestra z Ennis
Budou rozdány dvě ceny, jedna nejmladšímu, a jedna
nejstaršímu tatínkovi, který bude přítomen.
Těch Řeků s velkými lodními
zájmy ale je ještě více. j
Vstupné muži 50c a ženy 25c
Zábava jest pořádána dívčím odděleními oltářniho spolku.
Každého zve pořádající výbor.
větších olejných nádržových lo-
dí v olejném průmyslu. Násled-
kem toho oni budou skoro ovlá-
dat dlouhodobý olejný dopravní
obchod.
Zde je pokračování seznamu
těch báječně bohatých Řeků a té
dopravní říše, kterou nahroma-
dili — většinou na útraty Strýce
Sama:
Aristoteles S. Onassio, který o-
peruje velkou nádržkovou flotu
skrze panamskou korporaci jmé-
nem Olympic Oil Line, a právě
objednal dvě nádržkové lodě po ,
40 tisících tunách každá, které
mají být vystavěny v Hamburgu,
a k tomu tři nádržkové lodě po 21
tisících tun každá. A dále, on má
hotové peníze pro jejich zaplace-
ní. Onassis také má flotu lodí
pro suché náklady pod panam-
skou vlajkou, jinou flotu pod
vlajkou Hondurasu, a nejméně
jednu nebo dvě lodě pod vlajkou
norvéžskou. Dříve argentinský
president, on vlastní domy v A-
thénách v Řecku, a v Montevi-
deo v Uruguayi. V této zemi je re-
presentován firmou Simpson,
Spence and Young v New York
City.
Jiný báječný řecký lodní car je
Callimanopulos kombinát, maji-
telé firmy Hellenic Lines, Ltd., a
kteří koupili lacino dvě z těch
lodí, a také majitelé nejméně
jedné panamské lodní dopravní
společnosti, té General Shipping
Corporation, která kupovala a-
merické lodě a přenesla je pod
panamskou vlajku. Callimano-
los také vlastní podíl ve firmě
Fenton Steamship Co., Limited.
Dne 26. března roku 1946, Cal-
limanopulos oznámila následují-
cí majetek U. S. Maritimní Ko-
misi: $79,840.94 v hotových pe-
CONVENIENT, LONGER LASTING
SERVELIS YOUR SAFEST
REFRIGERATOR INVESTMENT
cký perník vyrábí, musí totiž řád-
ně vykvasit, vyležet. Až půl roku
leží toto těsto ve sklepích pardu-
bických pernikářú, aby tam pro-
dělávalo tajemný proces kvašení,
který z toho všedního těsta udě-
lá teprve těsto na pravý pardu-
bický perník. Tak jako mají v
Plzni nějaké žvláštní pivní kva-
sinky, kderé dělají z piva plzeň-
ské pivo, tak jako v Olomoucí
mají kvasinky, které způsobují,
že z tvarohu se stanou olomou-
cké syrečky, tak také ty pardubi-
cké kvasinky z obyčejného těsta
udělají těsto, z kterého je jen
pardubický perník. Teď už jistě
chápete, proč ten pravý perník
musí být z Pardubic, a nikoliv
odjinud. A přirozeně, toto “ta-
jemství” se nedá odnést, tak jako
se nedá odnést tajemství výroby
plzeňského piva.
V museu města Pardubic mají
až sto let staré formy, které slou-
žily výrobě perníkového zboží.
Byli to panáci, koníci, husaři, sr-
díčka malá a velká a různé jiné
tvary, které pak šly do světa.
Dnes už není tolik tvarů, je jich
daleko méně, i když s mírovými
poměry přišel zas pravý pardu-j
bický perník. A v Pardubicích u
vlaků, které se zastavují, vám
nabídnou nikoliv pivo či “horké
párky”, ale — pardubický per-
ník.
WEST, TEXAS
i Museum v Pittsburghu v Penn-. stavěna v pozdější době, Phillips
sylvanii, které s universitou John | nalezl asi 600 alabastrových soch,
Hopkins v Baltimore kooperuje i každá odlišná od drunyen, re-
s prácí té American Foundaition presentujících lidské figury s na-
v Axabu. malovanými cviuia.
Perníku je několik druhů. Dnes
se vyrábí většinou z mouky pše- •
ničné, dříve se vyráběl více zj
mouky žitné — ten prý byl mno- J
hem lepši. Do perníku, který se.
vyváží zejména do Orientu, se;
dávají různé přísady — ty však!
nemají vliv na Jeho perníkovou |
chuť, ta sc tvoří zmíněným Již)
dlouhým kvašením. A pro vzác-
né hosty, kteří navštíví Pardu-
oice, se vyraqeji zviasmi permů-j
%A)nich is the hetter guide... what
someone says about refrígerator de-
pendability, or what is stated on a
written guorantee.
The Gas Refrígerator has the
loncest guarantee of any brand, plus
the outstanding features to back it up.
Servel is dependable. Silent. Servel
combines marvelous, rnotorless opera-
tion with modem conveniences. And
Walter Teague, famous industrial de-
signér, has given Servel sparkling
beauty that will never dáte your
kitchen.
Tliese are features you cnfoy every
day, but they add up to long, satisfac-
tory performance.
Make the safest refrígerator invest-
ment. Buy Servel. No other refrigera-
tor is guaranteed ten long years.
Siltnt, doptndoble optra-
tioM. A tiny blue fláme pro-
vides the energy. No motor,
c-omprcmor to wcar and nced
expensive repairing.
Odds and Ends boskat. Kceps
food compartment clutter-
free. Smolí, hard-to-find items
at your fingertíp.
11.1 cubk fMt of storogo
spon. Put in a watermelon,
icc creara by the gallon, and
you irtill háve *pacc, spacc.
Frcezcr alonc hold
poundsi _______
PHch dewn, not up. New
engíneering achicvemenU
give you a better refrigera-
tor at lowcr cost. Price cm
performance, Servel ii tho
buyi
4*-
iAkie ctau
hwnii
rAiini kiv
wmrmi i
Servel Uai Ketngerators also available at
Wcsley J. Sulak Plumbing Company
ky podle starých forem, které tak
znovu ufcívajJ..
■j
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Bažant, E. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 35, No. 24, Ed. 1 Friday, June 15, 1951, newspaper, June 15, 1951; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783090/m1/3/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.