Věstník (West, Tex.), Vol. 38, No. 18, Ed. 1 Wednesday, May 3, 1950 Page: 1 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
PODPORA
LIDSKOST
BRATRSTVÍ
VĚSTNÍK
ORGAN
SLOVANSKÉ POD-
PORUJÍCÍ JEDNO-
TY STÁTU TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of August, 24th„ 1922.
ROČNÍk (VOL.) XXXVIII.
West, Texas ve středu (WEDNESDAY 3. KVĚTNA (MAY) 1950
Číslo 18
ČESKOSLOVENSKÝ BOHATÍR DR. MILAN R. ŠTEFÁNIK
M «§ ZIMĚ ROKU 1898 spřátelil jsem
■%/ se ve studentském spolkovém
v středisku “Slavii” upřímně s no-
vým příchozím ze Slovenska do Prahy.
Byl to milý hoch, plný vlasteneckého
nadšení. Byl pro tuto vlastnost vyloučen
z gymnasií v Bratislavě a Šoproni, a to
bylo pro něho doporučením. Já, o osm let
starší, jsem byl koncem února 1898 sice již
promován na doktora práv, ale zůstával
jsem dále činným ve studentském životě
jako starosta spolku českých právníků
“Všehrd”. Ten milý hoch jmenoval se Mi-
lan Rastislav Štefánik.
Narodil se v Košářiskáeh u Březové v
Nitranské stolici dne 21. července 1880.
Otec byl evangelický kněz, hrdý Slovák,
věřící v budoucnost Slovenska a žijící v
tradicích revolučních let osmačtyřieá-
tých. Celý kraj kolem Březové je prosycen
husitskými ideami, které sem přinesli po-
bělohorští exulanti. Otec Milanovy matky
Samuel Jurenka byl jedním z 500 dobro-
volníků, které Březová vyslala proti Ko-
Šutovi. Pod Hurbanovými prapory vedl
jako kapitán boj s maďarskými gardami
pod Jablonicí. Jurenkova matka byla se-
strou Vilka Šuleka, který byl r. 1848 po-
praven Maďary spolu s Karolem Holu-
bym, a Janka Šuleka, který byl umučen
jimi ve vězení v Komárně. Měl tedy Mi-
lán ve svých žilách tolik protimaďarské
krve, že nebylo divu, že jej v Bratislavy i
v Šoproni vyloučili z gymnasia. Maturo-
val pak v červenci 1898 v Šarvaši a pak
po prázdninách přišel do Prahy. Nejprve
studoval dva roky techniku, což mu velice
prospělo potom ve hvězdářství, na to pře-
šel na filosofickou fakultu Karlovy uni-
versity a studoval zde hlavně hvězdář-
ství.
Dr. Vojan.
burcoval v něm český zájem o Slovensko.
Ve slovenském studentském spolku “De~
tvan” byl v čele podniků, jež učily praž-
skou veřejnost Československy myslit a
jednat.
Jeho idealistické zanícení vedlo jej k
studiu hvězdářství. Měl k tomu ovšem
PO SMETANOVĚ LIBUŠI.
Opona spadla. Proroctví spásy
doznělo se rtů Libuše lepé.
Vracel se zástup od chrámu krásy
v bludišti žití do noci slepé.
Budoucna taj nám opona těžká
před zraky kryla černě jak smutkem ....
Nezjeví-li nám sudice-kněžna,-
co v nás je sněním, co bude skutkem?
Národa věštko, co bude s námi?
Co s naším příštím? — Slyš, kdesi tiše
tmou zazněl nápěv dojemně známý . . .
Odkud? Či z našich duší jen dýše?
Nápěv to slavný, slov která pěla
Libuše čtouc je z osudu desky:
s ním naše srdce slova ta hřměla:
“Neskoná drahý národ náš český!”
Eliška Krásnohorská.
hlavní podmínky. Hvězdář musí míti, jak
mně řekl v jednom hovoru v Chicagu, píli
a fantasii. V Praze i ve Vídni proto právě
hvězdárny neměly slavného jména, pro-
tože na nich byli lidé bez fantasie. Tu
měli francouzští hvězdáři, s gallskou krví
v žilách, a to Štefánika táhlo do Francie.
Když roku 1904 byl promován v Praze na
Štefánik byl jedním z nejčilejších slo-j doktora filosofie, zamířil do Meudonu u
venských studentů v Praze. R. 1898 byla
tam právě založena “Československá Jed-
nota”, velký mezník v dějinách českoslo-
venské pospolitosti. V ní Štefánik horlivě
pracoval, zejména měl velký podíl na za-
kládání učitelských knihoven. Byl v re-
dakci Herbenova a Masarykova “Času” a
Paříže, kde je astrofysická hvězdárna, je-
jímž ředitelem byl tehdy prof. Pierré J. C.
Jansen. Šel tam s doporučením profeso-
ra české techniky pražské yáclava K. B.
Zengra, který měl v oboru astrofysiky a
meteorologie světovou pověst, a proto je-
ho doporučení něco znamenalo. Prof.
Janssenovi se mladý český hvězdář velice
zalíbil, a již v červnu 1905 svěřil mu ná-
vštěvu hvězdárny na Mont Blanku, po
které byl r. 1906 jmenován assistentem
hvězdárny.
Mont Blanc je nej vyšší hora alpská, žu-
lový hřbet s četnými vrcholy, z nichž nej-
vyšší jest 15,781 stop. Na jednom z vrcho-
lů, Rocher des Bosses, 14,400 stop, tedy
jako náš Mount Rainier ve státtě Wash-
ington, byla zřízena roku 1890 hvězdárna.
Štefánik, ač slabý a již tehdy stále trpící
žaludečním neduhem dosáhl zde rekordu.
Kdežto v řídkém a ledovém vzduchu před
tím nikdo tam nevydržel déle tří dnů,
Štefánik tam ztrávil 20 dní. Železná jeho
vůle, která za světové války umožnila mu
prováděli pravé zázraky, se tu poprvé ve-
řejně osvědčila.
Nyní Štefánikovi Francie stala se dru-
hou vlastí. Gallský vzlet zamlouval se je-
ho duchu, a zcela právem se o něm říká-
valo, že byl stejně Francouzem jako Če-
choslovákem.
Následovala řada významných věde-
ckých úkolů. Roku 1906 svěřeno mu vede-
ni francouzské vědecké výpravy do ruské-
ho Turkistanu ve střední Asii k pozorová-
ní zatmění slunce. Tamní kmeny, Sarto-
vé, Uzbekové a Tadžíkové, dělaly mu
zprvu hodně překážek, vysvětlujíce si vý-
pravu jako nějaké vojenské opatření pro-
ti nim namířené, ale konečně se Štefáni-
kovi podařilo získati si jejich důvěry. Šte-
fánik vrátil se pak přes Slovensko a přes
Prahu do Francie, kde ho stihla zlá rána
smrtí jeho příznivce, 83-letého prof. Jans-
sena. Jeho nástupce chtěl odbyti Štefá-
nika podřízeným místem, což tento hrdě
odmítl. Jal se pak pracovati na zřízení
samostatné hvězdárny v severní Africe, v
pohoří Sahary, studoval podmínky v Alží-
ru, Sudanu a na Sahaře, ale nejsa jimi
spokojen, vrátil se r. 1909 do Paříže a za-
býval se myšlenkou zbudování moderní
hvězdárny v Praze. Získal již příslib po-
moci od amerického velmože Carnegieho,
(Pokračování na straně 13.)
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 38, No. 18, Ed. 1 Wednesday, May 3, 1950, newspaper, May 3, 1950; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625158/m1/1/: accessed April 30, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.