Věstník (West, Tex.), Vol. 38, No. 18, Ed. 1 Wednesday, May 3, 1950 Page: 3 of 32
thirty two pages : ill. ; page 11 x 9 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Ve středu, dne 3. května 1950.
děj se co děj, ac jinak odvádějí správně
povinné poplatky. Oživení řádové činno-!
sti je bezpečným prostředkem k udržení j
řádu a mladá krev se velmi osvědčuje'v]
místech, kde staří zasloužilí spolkoví pra-
covníci ohlížejí se po výpomoci.
Památce M. R, Štefánika. Po studiích v
Bratislavě, v Praze, v Curychu a v Milá-
ně stal se Štefánik asistentem slavné
hvězdárny v Meudonu u Paříže. Vykonav
pozoruhodné studie uprostřed věčného
sněhu a ledu na hvězdárně na Mont
Blancu, meškal pak za vědeckými účely
ve Španělsku, na Tahiti, v . Alžíru, v Tur-
kestanu a v Jižní Americe.- Za první svě-
tové války vstoupil jako letecký dobrovol-
ník do francouzské armády, bojoval té-
měř na všech bojištích s takovým úspě-
chem, že byl posléze jmenován generá-
lem. S profesorem Masarykem a dr. Be-
nešem ujal se řízení protirakouské revo-
luce, věnovav se organisaci čs. zahraniční
armády a stal se prvním čsl. ministrem
války. Důležité práce zdržovaly jej po 28.
říjnu 1918 od návratu do vlasti, k němuž
se mohl připravit až v květnu 1919. Ne-
chtěje vstoupili na půdu nenáviděného
Rakouska, volil cestu vzduchem, ale prv-
ní krok na pude osvobozené vlasti stát se
mu osudným, když letadlo se zřítilo. Šte-
fánik byl zjev opravdu nevšední; stejně
jako Masaryk, ani on nepotřeboval čekati
na válku, aby se stal slavným, neboť jím
už byl. Svou činností vědeckou zjednal si
tolik úcty a vážnosti, že mohl svými styky
v Paříži české věci prospívali. On uvedl
Masaryka k francouzskému ministerské-
mu předsedovi Briandovi, on seznámil dr.
Beneše s francouzskými diplomaty. Věda
dobře, že jen rozhodný čin podepře snahy
českých lidí, zasazoval se v dorozumění s
Masarykem o pevnou organisaci revoluč-
ní armády. Tak vymohl na francouzské
vládě rozhodnutí, že budou uznávány a
podporovány české ruské legie, získal roz-
hodující kruhy římské pro zřízení legií
italských a s presidentem Wilsonem jed-
nal o čsl. legiích amerických. Spolu s Ma-
sarykem a Benešem dovedl přesvědčili
francouzské a anglické mínění o nutnosti
rozbití Rakouska, po jehož pádu spěchá
do Sibiře k tamní čsl. armádě, jejíž blaho
leželo mu tolik na srdci. Teprve pak chce
po mnoha letech navštívit! opět rodnou
zemi, “jejíž první dotek byl mu polibkem
smrti”. Chudý student slovenský dospěl
nej vyšších hodností, zasloužil se nejvíce
o osvobození porobené vlasti. Jak krásný
to.osud životní, jak krásný a veliký pří-
klad pro nás! “Ať každý z nás je lepším
dnes. než byl včera — a stará vlast bude
zase velikou a slavnou” — toť je Štefá-
nikův odkaz.
Pomocné balíky do Československa. O-
známili jsme našim čtenářům onehda, že
vláda Československá požádala nevýdě-
lečnou společnost CARE, aby zastavila
VĚSTNÍK — WEST, TEXAS
Strana 3
svoji činnost dnem 31. července 1950. Ře- .Když takto veřejně projevili svůj smutek,
ditel CARE — Paul Conly Frcnch — nyní odnesli mrtvolu k balsamovači, který měl
vydal oznámení, že tato organisaee bude : mrtvého připravit k pohřbu tak, aby jeho
přijímat! objednávky na potravinové a o-j tělo nezetlelo, ale uchovalo se “na věčné
děvní zásilky do Československa až do 15. j časy”. Posmrtný život Egypťanů předpo-
června. Pan Frenche zdůrazňuje, že CAJkládal totiž neporušené zachování smr-
RE může přijímati objednávky na zásilky J telného těla. Bylo proto balsamování ne-
se zaručenou dodávkou v Československu' smírně důležitá věc a trvalo vždy velmi
až do 15. června 1950 jedině proto, že máj dlouho, než se rodina rozhodla s balsa-
veliké zásoby těchto potravin a oděvních | movačem, jakým způsobem mrtvého u-
zásilek uloženy ve skladištích všech zemí, praviti, aby jeho tělo vydrželo čím dále.
v nichž působí. Od srpna 1946, kdy CARE j Balsamovači měli pro takového jednání
zahájila v Československu působnost, do- | celé vzomíky mrtvol — ovšem napodo-
stali tamnější lidé jejím prostřednictvím i bených ze dřeva a věrně pomalovaných,
asi 170,000 zásilek. Potravinové nebo tex- j V celku byly tři třídy, tři způsoby balsa-
tilní zásilky CARE v ceně od 4 do 10 dola- j mování, každý ovšem jiné hodnoty a jiné
rú můžete pro, Československo objedná- ceny. Pro pohřeb prvé třídy upravovali
váti do 15. 'června prostřednievím které- j mrtvolu tak, že z ní odstranili všechny
koli místní úředovny CARE, nebo přímo jútroby (vnitřnosti), tělo naplnili vonný-
od jejího ústředí ve 20 Broad Street, New Jmi pryskyřicemi a myrhou a potom ho
York 5, N. Y. j máčeli 70 hodin v lihu. Když bylo takto
Nový druh válečného plynu. Šéf armád- j připravené, balili ho pečlivě do dlouhých
ního chemického sboru generálmajor A. I Pásů jemného plátna a natřeli roztokem
C. McAulií prozradil na celonárodním gumy a pryskyřice. Konečně ho vložili do
sezdu Americké chemické společnosti ve
Filadelfii, že se pracuje na rozvoji nových
válečných method, které by mohly bez
dřevěné, bohatě malbami zdobené rakve
a uložili ho do hrobky. Při pohřbu druhé
třídy bylo již ošetření mrtvoly jednoduší
prolévání krve a ničení nepřátelského ú-;a ovšem ne tak spolehlivé. Do mrtvoly
zemí ochromit nepřítelovu vůl k odporu.
Generál McAulif zmínil se o “nerovových
plynech” a současně varoval, že mnozí
němečtí vědečtí znalci z tohoto odboru
pracují nyní pro Rusko. Musíme proto
předpokládat, že nejsme jediní držitelé
vstřikovali cedrový olej, který pomalu
vnikal do všech útrob a měl tělo ehrániti
před hnilobou. Potom ji uložili do lihu a
po 70 dnech zabalili a dali do rakve. Nej-
chudobnější ovšem byl pohřeb třetí třídy:
mrtvole jednoduše vypláchli otevřené bři-
tajemství těchto nových nervových ply- ■ ck° vodou, naložili ji do lihu a dost. Zají-
nů. Generál McAulif projevil důvěru ar-' mavé je, že balsamovači, přes to, že Egyp-
mádního chemického sboru, že tyto zbra- t’anc tolik potřebovali jejich umění, byli
ně, Spoj. státy již vynalezené nebo v pří-
pravném stavu se již nalézající, dávají
jinak třídou opovrhovanou.
Dvořákovy slovanské tance. Dne
možnost poměrně malým nákladem osla- \ května tohoto roku bylo už 46 let, co ze-
biti nepřítelovo odhodlání k odporu a tím
získati vítězství bez současného zničení
nepřítelova hospodářství. Generál na u-
vedeném sjezdu pravil doslovně: Netou-
žíme po zničení národního života a ho-
spodářství žádného národa na světě. Pře-
mřel Antonín Dvořák. Bylo na něho
vzpomínáno i ve Spillville, lowa, kde pro-
žil několik měsíců prázdnin a kde při pro-
cházkách podél břehů řeky Turkey složil
nesmrtelnou humoresku a v domku podél
hlavní cesty postaveném z červených či-
jeme si však, aby členové rodiny národů iiei dokončil práci na “Symfonii z Nového
byli mírumilovnými a pokojnými členy světa”. Slovanské tance staly se zákla-
tohóto společenství. Kdyby však se měla tíem jeho slávy. První řada slovenských
dnešní studená válka proměnit v horkou,, tanců jc skvělou idealisací tanečních ty-
musíme být připraveni na obranu proti j pů ryze českých. Bouří v nich především
všem možným zbraním, což je jediným j prudký, jarý furiant a typickým střídá-
důvodem našeho jedinečného poslání vjním rytmu, křepčí v nich bujná skočná:
těchto neobvyklých oblastech válečnictví. í vo veselých poskocích, hřeje jemná ele-:
Staří Egypťane měli pohřební ústavy j gance kroku polkového a podupává.si vol-
před 4090 roky. Řecký spisovatel a cesto-1 ně, ale s humorem a bez obvyklé dávky sen:
vatel Heredot zachoval nám podrobné po-! timentality rázovitá sousedská Bylo to
psáni způsobů, jakými staří Egypťané především české srdce, jež zabušilo tu v
před 4000^ lety pochovávali svých mrt- nitru skladatelově prudkým tepem, z hu-
vých. Když někdo v dome umřel, počal se dební duše jeho ozval se zvuk rodného ja-
všeobecný smutek tím, že všechny ženy v Zyka. a krev jeho rozbouřila se rytmy ná-
domě si natřely hlavy i tváře blátem, vy- rodního českého tance. Dvořákovy slo-
hrnuly si vysoko šaty a odhalíce si prsa, vanské tance jsou výrazem bujarého, já-
behaly po městě, naříkajíce a bijíce se v savého vzduchu, veselí života. Druhá řa-
prsa. Spolu s nimi činily tak všechny že-, da slovanských tanců vzdálená dobou
ny z příbuzenstva. I muži si na znamení vzniku od řady prvé drahnou dobou —
smutku vyhrnovali oděv a bili sc v prsa. dobou veliké, požehnané plodnosti uměle-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 38, No. 18, Ed. 1 Wednesday, May 3, 1950, newspaper, May 3, 1950; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625158/m1/3/: accessed April 30, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.