Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 5, No. 17, Ed. 1 Thursday, May 8, 1890 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 40 x 26 in. Digitized from 35 mm microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
■ 4SVOBODA.
Noviny česko-amerloké.
SVOBODAVycUáií každý ttvrtei v La ttrame, Tei,
Ceny oh 1 á šp k:
Ceny ohlBek MiíMi
Dodatek k státní ústavě.
(((La Brame, 8. kvčtna 1890.)))Povinnosti úředníků.
LITERATURA.
bfrá.
Větší ohltóky lile zvMštní úmluvy
Dokud redakce „Pokroku Zápa-
du“ nerozesýlala cirkulářu na našin-
3
. 3
Dle náhledu „Slavie* naše „Svo-
boda“ prý se zlepšuje. Tento náhled
udili též lid náš v Texasu, neboť no-
ví odběratelé stála se hlásí.
$16 CO.
$10.00;
$10.00;
$1000;
$5 00.Nevíme o jiném městě v Soustátí,
kde by lid byl podnikovější iiež vv
Chicago. Občané Chicaga pro su-
mou „podnikavost^* ani nevědí, Že
během posledních desíti lot městský
pokladník strkal do svých kapes až
padesát tisíc ilolarů ročně. Obecní
peníze ukládal v bankách co své a
brat s nich úroky. T<> je nejlepším
důkazem, že vycházející tam časopi-
sy slaka dbají o zájmy lidu, třeba
stále.křičí, Že jsou vydátány ve pro-
spěch lidu.
se o neteč
samého, kte
trhá pásku
volebním a
dal, abych mu neškodil, že on též
nic neřekne. Odpověděl jsem mu, že
z mé strany nemá se čeho strachova-
li a jemu že dovoluji mluviti o mně
co ohoe. — Jak jsem slyšel pokou-
šel se Betlach na mnoha místech
mne očerniti, ale pevně mám za to,
že lid náš v Texasu je příliš pokro-
čilý než aby věřil všd, co my lecjaký
poběhlík napovídá.
Pro úřad posl. do leglslntury
„ okresrí
„ okrtkový (Beat)
něm na němž jsem seděl, k němu a
pravil: ,,Fidíte, příteli,“ pravím vá-
žně, „váš hlas byl by býval marným.
Fidfm, že tomu nerozumíte. Hleď-
te: co se týče okresních úředníků, to
máte, možná, dobře, ale proč jste ce-
lou státní tyketu vyškrabal? Či ne-
chcete volit lístek demokratický?
Jestli ne, tedy vezměte si lístek řepu
blikánský a ten si spr ivte.“ On na to,
že ne, že on byl vždy demokratem a
bude, ale ty lidi, kteří na tom lístku
jsou vytištěni, že nezná. Poslal jsem
jej pro lístek druhý, čistý, a zatím se
koukal na ten „hlaj“. Z 18 president
skýeb volitelů měl 13 vyškrtnutých,
„Nemohou si pomoci, musí lhát“,
a „snad kvůli zdraví“, prská „Po-
krok Západu“ po demokratických
čes. časopisech, zejména po, „Chi-
cagských Listech“, „Nové Době“ a •
„Svobodě“; Zrovna se přiznává, že
šláply mu na kuří oko, což- se mu
arciť nelíbí. --#S těmi cirkuláři, sou.
sede, to není tak zlé. Nejhorší při
tom je, že jsou rosesýlány; proč *
nač, o tom zbytečně mluviti. „Svo-
bodu“ jimi nestrká ani „Pokrok“ a
niž kdokoli* jiný, neboť „aabedně
nost a fanatické stranictví“ jsou dva
body, na iiichž si i „osvícený a vlaž-
ný“ Pokrok zde v Texasu rozbije
hlavu. „Svoboda“ za to nemůže, že
v Omazy to s osvíoeností moc dále *
dopracovali než u nás v Texas. —O-
statně,Texané i bez „Pokroku“ do
vedou býti chladnými k pou(nánfcje-.
ho.
adbxsba:
Svoboda,“ La Grange, Texas.• 1’HEDl’LATNÉi
na cetý rok
na půl roku
Do Bvropy ročně
V okresu Feyette
Pro úřad kongreeníkn
ř seuatorn
„ posl. do leglslntury
„ okresní
„ okrskový (Best). A ....
V jiných okresích
by „Svoboda“ jeho oblážku přinesla,
že by,pak čtenářstvo ji jistě prohlá-
„ silo za nespolehlivou tak dobře jako
. každý jiný pláték, jenž je vydáván
Apouze k vůli {fltaězům. Pak mne žá-
ky. Když se vrátil, ptám se jej, proč
tak učiuil? Že prý jieh nemůže být
v jednom a témž úřadě 13, nýbrž jen
jeden. A guvernéra jako i ty jiné že
nezná, protože s nimi nechtěl ani
nic mít. — Zasmál jsem se znova té
prostoduchosti a spolu i litovat lid
ten, že před časem nevšimne si věci,
o níž jest mu rozhodovat.
Krajaué! zde to vězí, proč máte
si všímat i politických rad, abyste
pak mohli sami rozhodovat a nezrna
řilt vždy drahý hlas. Jest to jedno
z nejsvétějšfch práv občanů v.této
svobodné zemi a žádný nemá práva
.někoho v těchto místeph zkractfvati.
Nerozumným hlasováním činí ity
jeden směšným, a nehlasuje-li ví
bec, tedy zůstane nepovšimnut a ne
přikládá se mu ceny žádné. Zde vlád
nein sami sobě a ti úředníci,, jež vo
líme, jsou jen nástroje vůle naší,
jsqu silou vykonavaci a závislí úplně
na nás.
Statisíce ba njiliony krajanů na-
šich ve staré vlasti postrádají tako-
vého práva, této svobody a řád i by
ji měli; nám se zde zrovna do rukou
strká a my máme tuto výhodu odmf
tat a šlapat po svátém právu, jaké
nám přináleží? Nikdy. Vědomi jsou-
ce své důstojnosti a pravomoci, vě-
nujme se otázkám časovým, vžijme
se’do~v^cí, jež úzce nás se týkají a
nejen',nás samýcb, nýbrž i dětí našich,
jimž přišli jsme novou domovinu vy
hledat sem.
Proto „Svoboda“ čtenářům svým
radí, by neodkládali mrzutě články
politické, jež čas od času jím podá-
vá, nýbrž aby sledovali vývin té či o
né politické otázky, kterouž tak ja-
ko tak jednou musí rozhodnout. —
Tím nabudou o všem pravého pojmu
a budou moci a dobrou rozvahoú r<»z
bodnouti na tu či onu stranu, ftíká'
se, že „nevědomost hříchu nenese“,
nutno však včděti, že za dnešních
dnů i nevědomost jest hříchem, kte-
rý se bezodkladně na každém mstí.
Možno, že později se jcštj| ku věci
této vrátíme.
Upozorfiujem milovníky zábavné
ho čtení na nový román „R i n a l -
d a“, který započnem v příštím čí-
sle uvořejůovati, aby neopomenuli
„Svobodu“ hned s prvním číslem ob
jednati. Který nový odběratel nám
zašle dolar, budem mu zasýlati .Svo-
bodu* až do konoe tohoto ročníku*.
Obdrží tedy 36 čísel „Svobody“ za
dolar. Takové výhody neposkutuje
žádný jiný český list, a žádáme tu-
díž naše příznivce, aby laskavě uvě-
domili své Sousedy o této výhodě.
Román „Rinalda“ je opravdu aŽ
děsně úchvatný a jsme přesvědčeni,
že potká se u našinců s velkou obli-
bou. „Svoboda“ stojí $3*00 ročně,
což jp 63 čísel, tedy 86 čísel za do-
lar; teď však nabízíme 36 čísel za
dolar. Uvědomte o tom Vašeho sou-Všecka čest’ našim krajanům v Te-
xas! musíme zvolati po přečtení ná-
sledujících řádků v „Nové Době**:
,Těm pp. odběratelům, kteří i na to
to(d r u hé upomenutí nebudou dbá
ti, časopis zastavíme a jména jejich
po tak dlouho co přiklad odstrašují-
cí budeme otiskovat na první straně
každého prvního čísla v měsíci, a-
byť by to deset roků trvalo, až se »
rtámťůplnřvyzsv”—“- -^Ustavičné u-
pomínánf stojí čis i peníze a my o-
bého potřebujeme k důležitějším vě-
cem, než jako jest tahání se s nevě
domci a nedbalci“ — Tyto řádky mi
mo více jiných dává-. „Nová Do-
ba“ svým neplatícím odběratelům k
dobfému. Hm, kam pak se poděl ten
národní zápas, ten vlastenecký cit
těch, o nichž „Nová Doba“ své do-
by psala,' že jedenkaždý z nich je
způsobilý dělat okresního soudce —
třebas v Texas. Skoro bychom ře-
kli, že „Nová Doba“ teprv teď té
způsobilosti přišla na kobylku a
mluví pravdu. Ano, nesvědomci a
nedbalci prý jsou, a možná, že po
chvíli názvy ty budou břitšf. Ten ná
rodnostnf humbug teprv teď přichá-
zí k svému Rozuzlení a objevuje se v
celé své kráse.THE SVOBODA,
IS PUni.IBHKO
Erery Thursday at La Grame, Texas.Dra. Emila Jloluba Druhá ceeta
pa Jižní Africe. Z Kapského Města
do zem^Mašukulnmbů. (18R3—87.)
S 200 původními vyobrazeními. Ná-
kladem </. Otty v Praze. Cena seši-
tu 8U kr. 'Dílo slovutného cestovate-
le blíží se k ukončení. PoslAlně vy-
dané sešity jsou 22.-rL33t; a dle pro-
spektu má býti eelkem asi 36 sešitů.
Sešity nás *privě došlé obsahují ná-
sledující kapitoly: IV. Z Mo-Liuko-
ba do Mo-Monkvemba. V. Pochod
z Mo-Jfonkvembado Mo-Poude. VI.-
Pobýt íi Mo-Panzy a cesta ku hrani-
ci mašukulumbské. VII. Mašuku-
lumbové. Krajina q<1 M’Bezy ke Ka-
boromandě. Vlil. Z Kaboromandy
k řeosLuenge. Knížectví Kaboro-
mandské a Besango-Kasenžeké. IX.
Pobyt v obvodu věsnic Nikoby a Di-
luky. X. Pobyt ú Nainba. Pochod
do Galulongy. XI. Dep jkuliého
srpna 1886. XII. Od řeky Lirenge k ’
jižní hranici území mašukulumbské*
ho. XIII. Návrat územím Matokův.
Od vesflice Masozy Jt makalackému
Inquisi. Xlt. Návrat územím Máto
kův. Od makalackébo Inquisi k ústí
řeky Čobe. — XV. Tři městec při
ústí řeky čobe. — V každém sešitě
nalézá se několik vyobrazení. Úkon
čuníra díla tohoto bude opět značné
obohacena literatura česká cestopi-
sem, na jaký, právem národ český s
hrdostí poukazovali může.
11ATF.S OF ADVKK1ISUMENT.
1 inch 6 months $6. 12 months $8.00
» ...... ..... «•-
8 ...... $H. .. .. 31 -
4 ,, „ „ $14. » 36.—
3 ” $18, „ .. 80.—
Largcr spoco according to speciál
„ coutract. »$5 00;
$5 00;
.$3 00.
Ohlúžkn žádného kandidáta nebude u
veřejněns, dokud není zaplacena.
Čtenářstvo bude na oblúhkig každého
kandidáta upozorněno a tento voličům
odporučen, což stane s<\bezplatné. Kdy-
by však některý žádal o uveřejnění daíií
ho odporučení nebo jakéhokoliwysvět-
lení s Jeho kandidaturou spojeného, tu
musí zaplatili 10 ctů. za každou řádku
Srvního otištění a 5 ctů. za každé násle-
ujfcí. A. Hniduěek.
řiditel „Svobody“.
"Koncem roku 1862 byla „Slavie“
jediným listem českým v Americe:
.teď jsou zde listy české 24, mimo !.
ve slovenčině.
V Novém Ýcrku vycházejí tyto
časopisy české: New Yorské Listy,
Hlas Lidu, Svobodný Občan, Šotek,
Sokol Americký. — V Chicagu:
Svornost, Chicagské Listy, Ameri-
kán, Amerika, Duch Časn^ Čechoslo
van, Sokol Americký, Přítel Dítek,
Pravda. — Ve Clevelandu: Denniae
Novověku, Volnost; — Ve Wisconsi
nu: Slavie, Rodina, Domácqpst. —
V lowě: Slovan Americký; — v Ne-
brasce: Pokrok Západu, Nová Doba;
— v Texasu: Slovan, Svoboda.
Z těch listů jsou čtyry denníky, je
den trojtýdenník, dva měsíčníky; o
statní jsou týdenníky. Z těchto časo
pisů 17 zabývá se politiko 1, anebo
přináší aspoň politické zprávy; ostat
ní jsou venkoncem nepolitické. Při-
hlížeje ku dvěma Velikým stranám
politickým,, na které národ ameri-
cký jest rozdělen, následující dvali*
i)ty stojí S(»řj/straně republikánské:
Volnost, Pokryje Západu. Při straně
demokratické stojí: Slavie, Dennice
Novověku, Chicagské Listy, Ameri-
ka, Slovan Americký, Hlas, Nová
Doba, IJvoboda. — Následující lis-
ty (dobře-li soudíme) jsou buď po-
liticky neutrální, neb se obmezují
na pouhé zprávy beze VŠLpolitioké
tendence: Svornost, Amerikán, Ce-
choslovan, New Yorské Listy, 7/las
Lidu, Svobodný Občan, Slovau.
Pozoruhodný je zvláště v letech
posledních rozvoj časopiseotva české
ho v New Yorku a Chicagu, podmí-
něný arci ohromným zrůstem české-
ho Živle v těch městech. Tam vychá
zeji všecky čtyry denníky--jichž
existence jinde byla by nemožná—a
z nich sestavené týdenníky rozmnoží
ly počet publikací česko-amerických.
Též jest významným úkazem, že Te-
xas dva listy domácí vydržuje, z če-
hož soudili lze, že chuť ku čtení a
touha po vědomostech mezi veške-
rým obyvatelstvem českoslovanským
v Americe utěšeně se rozmáhá. Z li-
stů texasských zejména „Svoboda“
jeví znamenité •zlepšení za poslední
doby, obsahem a celou úpravou. Má
me za to, že celkem naše časopi-
scctvo v Americe činí — budiž dovo
léno užiti běžné cizí fráze — „a Ve-
ťý creditable showing“, zvláště pová
žíme-li nesnáze a sebezapření s jaký-
mi se obyčejně u listů našich pracu-
je, a nevděčnou povahu tohoto povo-
laní.—„Slavie.“
1 ctflé naše vládní zřízení se zakládá? 1
Věru, že je nás velice málo. — „Co ,
je- mně do piiltiky!?“ řekne jeden.
„O politiku ať se starají politikáři“,
podotkne jiný. Leč není tomu tak,
rodáci. „Svoboda** vám radí, abyste
jedenkaždý z vás o politiku tak do-
bře se starali jako se staráte* o vaše
domácí záležitosti. Jaká by byla va-
še domácnost, kdybyste o ni nedba-
li? Každý dbanlivý a starostlivý ho-
spodář dobře ví, ca y jeho domácno-
sti se děje a co musí sám dělati, aby
jeho hospodářství prospívalo. Sprá-
va politických záležitostí není nic ji-
ného než správa záležitostí domá-
cích, jen ve věčím rozměru. Dejme
tomu, Že v osadě vaší bydlí dva rol-
níci. Každý z nich zaměstnává pět
služebníků, ale ten druhý sotva za
měsíc na sVóJs BlúžěLnfky dohlédne,
1 to jon tak ledabylo. Který z onč<|h
rolníků *na konec yokt; lépe dopad-
ne? — Tentq příklad dobře se hodí
ku správě našich politických záleži-
tostí. Občané představují rolníky, a
úředníci, jež občané volí, služební-
ky. Aby úředníci konali své povin-
nosti věrně a poctivě, občané m u x í
na tyto úředníky dohlížeti. Ale jak*
to ti občané udělají, když povinno-
stem úředníků .nerozumí? — zajisté
mnohý si pomyslí. „Svoboda“ tako-
vým radí, aby seznámili se co nejdů-
kladněji s povinnostmi úředníků.
Pak budou s to rozhodnout!, zdali
ten qeb onen pro ten ktejrý úřad se
hodí a zdali koná věrně a poctivě
své úřední povinnosti. Jedině ten s
tím se seznámí, kdo se'stará o poli-
tické záležitosti. Ten je pak skuteč-
ným americkým občanem a zajisté
n$liýi)je času, jehož upotřebil při sta
ráni se o politiku.
Mezi lidem naším je velký počet
jednotlivců, kteří velmi často celé
dni pranepatrným záležitostem vě-
nují, ale k vykonání d ů 1 e Ž i t ý oh
záležitostí, na to jim času nezbývá.
Nic není pro lid tak důležitého jako
politické záležitosti, a Icólík je nás,
abychom o tyto záležitosti patřičně
Se starali? Ano, tážeme se, kolik je
nás abychom se starali o to, na čdnrLb-v Texasu,' tož „Svoboda“ mělaNemoce reumatlcké, pakostnioe
otekliny, pícháni pod žebry,pohmož-
děni ty, zanálenéllázy, neuralgii a
bolest zubů vyhojíte bezpečně SeVe-
rovým olrjtm »v. Qothurilu', je to ma
zánf ve zdárném účinku nepřekona-
telné. Cena láhve 60 ctů. V případě
renmatismn a pakostnioe ožívejte zá
rovefi Severů v lik proti rmtmatitmu,
léčí reumatismus v kterékoliv části
■. »■ - ■' -'T-e-T ,
volí a tito jsou povinni vůli a poža-
davky občanů ve všem vykonávali.
Aby tuto vůli i požadavky věrně vy-
konávali, třeba jim seznámili se dů-
kladně s těmito požadavky. Aby tak
mohli učiniti, občané odbývají schů-
ze a při těchto se usnesou, co od zá-
konodárců žádají. Taková usnešenf
zovou se „platformy“, a tylo bývají
podány od stávajících politických
stran. Fe státě našem stává pouze
jedné politické strany, to je demo,
kratičká, neboť jiné politické strany
jsou zde v také menšině, že jich u-
snesení neb platformy nemají žádné
platnosti.
Proto je třeba každému jednotliv-
ci tím více starati se o politické zále
žitosti, aby státní správa udržela se
poctivou. Neboť kde vládní správa
nalézá se delší dobu V rukou jedné
strany, je se co ohávati, že správa v
rukou těch stane se nepoctivou. To-
mu však může se předejiti, když jc-
deukaždý ‘občan činí svou občan-
skou povinnost, to jest pilně bdí
nad našimi úředníky.
Dle toho každý musí uahUdnouti
jak velice je důležito, aby občané do
stavili se ku každé politické schůzi
v jich středu odbývané a radili se
mezi sobou, .co je jich vůlí, jaké
jsou jich požadavky a který z nich
by nejlépe jich přání plnil. Parna*
tujté, rodáci, že jestli sami nebudete
se starati o své záležitosti," žádný to
nebude za vás činiti. Třeba by vám
to slíbil, přece někdy se přihodí, že
váp skláme, a to tím spíše, když ne-
budete na něj dávati dobrý ^ozoř.
(Pokračování).
k
Z více míst, kde jakýsi Betlach.
dával představení su svými „pirapr-
laty“, došla Haiduška zpráva, že o-
nen Betlach si ze mne šašky tropil.
Nic jsem si z toho nedělal aniž do-
sud si * z toho co činím, neboť jsem
pevně přesvědčen, že žádný poběh-
lík není s to mně ublížili, Kdyby
skutečně byl s to mně ublížiti, tož
lid. náš by měl mnou opovrhovali.
Někteří z našinců by rádi zvěděli,
co jsem Betlachovi udělal, Že na mě
měl s kopce. Odpovídám: Bylo to
nějakou dobu před tím, než Betlacls
přijel do Texasu, obdržel jsem /od
něj dopis, v němž, mne žádal, abych
mu sdělil, kterak by ási se svými
„pimprlpty“ nelépe v-Texas |>ocbo-
dii. 0.dj»oyě(JiJ jsem mu, že nemy-
slím, žo by Texas byl pro něj výdat-
ným polem. Nějakou dobú na to ob-
držel jsem od něj dlouhý dopis, v
němž psal, že už je v Texas, že bude
dávati ve Wesley a i na jiných mí-
stech představení. Zároveň poslal
velikou ohlášku, žádaje, aby byla ve
„Svobodě“ uveřejněna, žé následují-
cí středu přijede do La Grange a vše
zapravf, Ohlášku si jistě sám sesta
vil, an vychvaloval se v ní až pod no
besa. Ohláška nebyla uveřejněna a
Betlach v určený den přijel do La
Grange. Přijda do tiskárny počínal
si hůře než ten nejsprostějšf drvo-
šlěp, a to proto, že jeho ohláška ne-
byla uveř$jněna. Jeho počínání mne
z počátku skutečně bavilo; konečně
však jsem jej litoval, že člověk, kte-
rý činí nároky na duševní vzdělání
jako on, dovede tak sprostě se cho-
vali na místě úplně cizím. Vyslovil
jsem mu svou lítost nad jeho chová-
ním, což zdálo se jej velice nraziti.
Na to stal se drzým v míře aejvěčf,
ale při tom stále tlačil na mne,- a-
bych mu pověděl, proč jsem jeho o-
blášku neuveřejnil a zdali ji uveřej-
ním v následujícím čísle. Konečně
jsem se jej tázal, proč chce míti o-
hláška ve „Svobodě“; tu odpověděl,
že „Svoboda** je v každé osadě me-
ravské četně zastoupena a že ten mo
ravský lid povaluje vše, 00 ve „Svo-
bodě** stojí, za svaté evangelium.
Za tuto poklonu jsem ma poděksval
a doložil, že dokud já „Svobodu“
řídím, tato lakovnu zůstane, ale Wy
Je to tak v pořádku ?
Snad nebudou nám čtenářové zazlí
Váti, když opět a opět navrátíme se
k věci, o p|i tak mnohý špatně smý-
* Šlí a jí se uhýbá jaki> jeďovátému
• hadu. Míníme tím politiku a jinší na
poli jejítn činnost. Je pravda, že my,
Texané v ohledu tom nemůžem býti
stavěni na místo poslední v nové
naší vlasti, ale i přes to posud nexa
ujímáme stanovisko, jaké nám po
plněni právu přísluší. I mezi námi je
stě mnoho takových, kteří buď si ne
všímají anebo olsuzují politickou
činnost a nemáme-li pravdu říci —tu
dy činí tak z nevědomosti.
Povinností li?tú našich — a to po-
vinností svátou —je lidu svému uka
zovati pravou stezku, na níž mošno
úspěšného dodělati se uznání, patři-
čného ocenění u celé té směsi náro-
*dů, jakáž zde je domovem. Nepraví
me, žc yšechny časopisy naša tak ne
činí, některé ano; což ale platným
všecko úsilí rozgmného řiditele toho
kterého časopisu, když čtenářstvo si
rad a pokynů jeho nevšímá a svévol
ně správě cesty schází? Kolij^už uži
tečných návodů rozbilo “ “ —*~"
nost a nevšfmavost lidu
rý nerozumně šlape a
vlastního svého štěstí?
Letoší rok je rokem
proto žádný nezazlívej „Svobodě“,že
tak často B Yěécch politických píše
a čtenářstvo své k činnosti pohádá.
Či může to kdo nazvati slušným,
když sta ba tisíce našinců založí ne
činně ruce a kouká se pohodlně a
bezstarostně na celý ten volební rej?
Nikdo, kdo jen špetku zdravého ro
sumu má. Anebo není potřebno aby,
volič dříve než vrhne hlas svůj v o
sudí volební, věděl koho a proč má
volit? Tuto otázku zodpoví pisatel
těchto řádků z vlastní nedávné zkn
šenosti takto:
Budaa tomu v listopadu právě dva
roky, co měl jsem tu česť býti přitom
na hlasování v jednom venkovském
volebním obvodu, v kterémž i naŠin
I «i měli slušný počet hlasů. Spatřiv
náhodou jednoho známého, již stár
šího občana—našince, an sobě voleb
ní lístek připravuje, Oslovil jsem jej
a podávám mu svon pravici. Po ně
kolika obyčejných fráslchtáži se jej,
zda má lístek již připravený. Odpo
věděl že ano a hned mi jej také ku
přehlídnutf podal, co prý o tom my
atlm.—Vezmu lístek a jen tak letmo
se naft podívám a nž musel jsem se
•máti. „Snad to mám špatně, že se
tak smějete?“ táže se přítel. „Htnl“
povídám, „a 00 jste s tím chtěl dě-
lat?“ — „Nu, do boxy hodit!" praví
•ebevšdomě. Přitočil jsem ee s ko
Minulá legislatura státu Texas
přijata usnešení, dle něhož má býti
opravena ústava našeho státu, a sice
následovně:
„Dosud postavené železnice, tak-
též i ty, jež příště postaveny budou
v tomto státu, jsou prohlášeny za
veřejné cesty a železniční společno-
sti za veřejné dopravovatele. Legi-
slatura jé povinna zavěsti zákon,
jenž má pravidlovati výšku ceny do-
vozného zboží i osob, napravovali
přestupky a zathéziti konání nespra-
vedlivého rozdílu v eenách dovoz-
ných, jakož i vydávání nedovolených
sazeb rozličnými železničními spo-
lečnostmi ve státu. Legislatura též
má býti oprávněna zavěsti zákon,
kterýž by určoval trest za takové
přestupky, jakož i má právo použiti
prostředků a ustanovili jednatele,
kteří by na plněni zákona toho do-
hlíželi a platnost jeho y každém o-
hledu sjednali, k čemuž je má nadu-
ti plnou mocí, jakon za nejlepší u-
zná.“ ---
Tento dodatek ústavy má tyti
předložen voličům stšftii!Texas k od-
hlasování o příští všeobecné volbě.
Každý volič, který chce hlasovat ve
prospěch dodatku, musí míti na líst-
ku napsáno neb vytištěno: „Foř the
amendment to Artjcle 10, Section 2,
of the Constitution, relating lo Rail
roads“, a kdož míní hlasovali proti
dodaťkn, musí míli: „Against the
sm/ndment to artiete 10, Seotion 2,
of the Constitution, relating to Rail-
roads.“
Zde ponkážem na to, v čem Onen
navržený dodatek je oty6žen. Stáva-
jící zařízení naší státní ústavy obsa-
huje všecko, jak výše ndáno, až na
tato slova: „*-JakoŽ i má míti prá-
vo použiti prottMká a uttanoviti
Jednatele, kteří fty na plnř.ni zákona
toho dohlíželi a platnoet Jeho v kaž-
dém ohledu ^Jednali, k HemuŽ je má
nadáti plnou mocí,, Jakou za nejlíp-
ii uzná." —
Z toho každý nahlédnout! může,
že dle stávající ústavy naší tegišlatu
ra má právo zavěsti ty nejostřejší zá
kóny proti železničním společno-
stem, ale nemá práva natanoviti že-
lezniční komisi. Navržený dodatek
toto právo legislatuře dává.
Vykonávání všech stávajících zá-
konů je svěřeno úředníkům, které
máme, a zdá se, že lid je spokojen s
tím, 00 máme až na to, že železniční
společnosti potřebují nějaké zvlášt-
ní dohlídky. Ovšem že tak křičí po-
nejvíce pouze ti, kdož oné otázse ne-
rozumí aneb rozuměti nechtf.
„Svoboda** má za to, že legislatura
je mnoho spolehlivější aby zavedla
patřící zákony ku pravidlování želez
nic, a tyto zákony že stávající úřed-
níci lépe vykonají než by to doved-
la tak zvaná železniční komise.
Aspoů takové jsou důkazy o tom
se států, v nichž je železniční komi-
se zavedena. Je mnoho takových Ib
df, kteří by rádi aby každá záleži-
tost byla řízena nějakým úředníkem,
a právě tito lidé nejvíce usilují o za-
vadaní železniční komise. Na to ne-
pamatují, ie čím víoe úředníků, tím
věčí výlohy a následovně věčí
strach,, a to hrozitánský strach, že
„I*okrok“ tu zabedněfost „Svobody“
čtenářstvu odkryje; ale když začal
rozesýlati cirkuláře, tedy ten hrozi-
tánský stracji'„Svobodu“ opustil, ne-
boť ju přesvědčena, že který časopis
nedovede , pověděti ve svých sloup-
cích čtenářstvu to, co mu napovídá
v cirkúláříoh, takový časopis nikdy
nebude s to poukázali na zabodne-
lost „Svobody“. O tom' je lid náš v
Texasu též přesvědčen,' a odtud to
zajisté přichází, že „fbkroku“ v Te-
xasu špatně se daří.
Čeští novináři v Americe shledá-
vají buď zálibu nebo užitek v rozesL-
lání soukromých cirkulářů, v nichž
své noviny velice vychvalují. Mož-
ná, žc jim to nese užitek, ale je to
směšné, když člověk o svém dtle to-—
ho ví<« napovídá soukromě než by
učinil veřejně. To je nejlepším dů-
kazem, že to není pravda a že on
sáni tomu nevěří. Takový člověk je
balamuta a lid by neměl jeho novin
odbírati. Máme před sebou tlirkulář
vydavatele „Svobodného Občana“,
jejž vydává v New Yorku z Texas
uprchlý Čáda.
18.00
11.00
12.60
“ (Poteaoevánf).
Co se týč ^vlastnictví pozemků
našeho státu, když stát náš btl při-
jat r. 1846 do Soustátí, nevzdal se
svého vlastnictví k pozemkům, to
jest, nepostoupil toto vlastnictví
vládě StátAytafcto nesni-
ly všechny jme xtatý* Ťelias toto
vlastnictví podržel pro sébe, • tedy
vlastnictví každého majitele pozem-
ku bere původ buď od státu Texas
neb od republiky texaské aneb o'd
vlády mexické. Napřed Texas by!
pod správou mexickou,' pak pod re-
publikou a konečně správou státní,
nynější. Dosuď'stál vlastní ad tři-
cet milionů akrů pozemků, a kdo by
chtěl státi se majitelem nebo vlastní
kem některé části těchto pozemků,
musí—hlásiti se u státní správy a od
této obdrží úpis (deed). Takový ú-
pis je shotoven v úřadovně odboru
pozemkových záležitostí (Land €om-
missioners).
Jak bylo nedávno ve „Slobodě“
zmíněno, občané volí státního po-
zemkového dozorce (Land Commis-
sioner). Lhůta jeho úřadování trvá
dva roky a během té doby musí by-
dlit! v Austinč. ■ Jeho povinnosti
jsou následující:
Musí, zhotovovali a do knih k to-
mu určených zanášeli veškerk úpisy
státních pozemků se týkající. ■ Dále
vede dozor nad veškerými záležitost
mi, jež jsou jakýmkoliv apůsobem
se státními pozemky spojeny.
>■ Povinnoeti zdkonoddrcň.
Zákonodárná moc je.v každém
státě po lidu nejvyššf mocí, protože
lid přímo zastupuje. Zákonodárci v
jich jednání jsou obmezeni ponse ú-
starou státní a ústavou Spojených
Států. Státní ústava je smloavop me
si občany státu a státní správou ne-
bo státními úředníky, tedy žádný ú-
řednfk nemá práva této smlouvy pe-
rušiti; kdežto ústava Spojených Stá-
tů je smlouva mesi státy * vládní
správou Soustátí nebo úředníky Spo
jených Států. Občané sákonotyroe
palec 6 měsíců
$5 12 měsíců $8
8. „ „ 16
11..... 31
14. 36
t’’.
18, .. -- ro.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 5, No. 17, Ed. 1 Thursday, May 8, 1890, newspaper, May 8, 1890; (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1294817/m1/4/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.