Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 5, No. 47, Ed. 1 Thursday, December 4, 1890 Page: 6 of 8
eight pages: ill. ; page 40 x 26 in. Digitized from 35 mm microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA
—T-
K SMRTI ODSOUZENÁ.
Vypravování dle skutečné ndáleeti.
Schulenburg, Texas
FB.
JEDINYCESKYHOSTINEC
slzy a
▼ La Grange, Texas
V ■
Fr. Russek
kř
Též prodává Sici stroje „Wblte“ sva-
é, ss Jich* dobroto • trvanlivost ruM.
' Kdo užívá H
i?
$
ni-
ob-
Chovají na úkladů velký výbřr ravlri
nejlopifho druha. C-eny levné. BáxIVr
pozno
kterým
za
do
ZL A. Gladdie,
pokladník.
kte
ne-
Jediný přeplavní jednatel splnoroocná
ný pro Texas pp. Karelem A Stockým v
BREKÁCH k vybírání peněz za přeplav
a zásilku do EVROPY.
F:
jf-
L
Br
PŘISTĚHOVALECKÝ JEDNATEL
v SCHULENBURG, TEXAS.
A. T. fíradehcne,
iníútopředneda.
Lékařským předpisům věnuje sb ta noj
věM péče a pozornost. , 58xIV.
závod hodinářský, zlatnický a klenotnioký,
• f LA GRANGE, TEXAS,
md na tkladi vždy velkou zdeobu zboží etřibmého, klenotů, hodinek a hodin
vieho druhu a prodává je sa ceny co nqjlevntfií.
Veškeré správky vykonává rychle, správně * levně.
Povídka od Bedřicha Lešenského,
---o
Znáte osadu 11...... na po-
žehnaná Hané! Tam vám bylo před
lety věe na nohou, všecko vyšňo-
řeno, jak o.Božím hodě. Kluci se
honili sem a tam, že obecní hutal
a ponocny, ač byli oba statní ohla
píci a >a své dlouhé služby modré
noty ai vysloužili, měli dlouhými
holemi se oo oliáněti, aby aspoň
poněkud pořádek anebo váli. Nej
Hon. John Lané, - - - H. A. Washburn
J. W. White, - - - - w. F. Crawford
Základní kapitál: $50.000.
NménAy vyhotovovány na viechny mleta ve dpojenýcn ifatnch a v Evropl
Vklady zajištěny.
čilen.
,.Napsal jste mně zvláštní psa
ní”, oslovil advokáta, „a pozval
mntj v neobyčejnou hodinu, věc
musí tedy byt důležitá-”
„To také jest,” pravil advokát;
„netrpí žádného odkladu. Psal
jsem vám, že na té hře závisí va-
še Čest' pověst, snad i živit ujmě
ní vaše — a tak tomn jest.”
„Jsem vskutku zvědav.’,,’
„Jak víte, pane Ruinbode, byl
jsem obhájcem mladé dívky, jež
bydlela ve vašem dumě a byla od
pravena. Tenkrát se mi "hejiodaři
lo dokázali její nevinnost; nyní
ovšem, když je už pozdě—Lnd
milá Rarunannová jest mrtva— na
skytá se mi svědek. Poslyšte
sleduiící psaní, jež jsem lneš
drže'!”
Advokát vzal ze spisů list,
rý vAsk dřlel tak, že Rambod
mohl písmo viděti.
kněz, dobry přítel p. Cyrila. Líčil
výmluvné blahodárnou činnost
kněze, jak hned Člověka novoroze
ného křte u tivádí dy lůn.: církve
jak jej učí ve škole i na kázání
pravdám véčcým, jak n zpovědi
utišuje jeho svědomí hříchy pobon
řené, jak je; posilňuje na cesto k
věčnosti a ještě po smrti p os v šer je
tělo jeho, aby za hodno uznáno by
lo, vstáli v době věčného úsvitu
ku dni, jemuž skoku nezapadá.
V vzýval věřící, aby ai kněze váži-
li a povzbuzoval p. primieknta z
neohroženému boji s nepřátely od
věkd pravdy. -r——
Po kázání sloužil novokněz prv
ní mši svatnu za alavné asistence,
při níž pan učitel ae zpěváky a hu-
debníky zpěvem, lirou na varha
ny, housle, klarinety, trouby a
bubny chválili Boha jak mohli.
Po inši svaté uděloval pan přímí
cla nt obvyklé požehnání, jež dlou-
ho trvalo. Pakrač.
0 PETRR8ON,
umělecký fotograf,
La Gbanob * Tbxas
Fhank Rkicuahdt, Joum T. Rankik.
Reichardt&Rankin
— sklad rakví — •
'La Grantu Teiai
Právě jsem obdržel velikou ziteobu víeho zboží přímo ■ továren jeku vos
bekb, kočáru, pluhů, kamen 1 se vším kuchyňským náčiním. Také mém zásobu h *
žuóho, kamenného, železného a ozdobného zboží jako hedvábné Máky, umělé kv tH
ny a vůbee věe, co jen v trhu k dostání jest prodávám nejiaclnřjl. Rodáci dobře*
dělají, když se do mého dobře zásobeného obchodu podívají dřív než koupí Hode
JOHN MATULA.
(Pokračevání.)
Tak,’, pravil advokát, mna ai
ruce, „za několik minut může ae
započíti. Vy, slečno B .rtr.xnno-
VS,‘ rsMte vstooplti za toto pnrtiérn
bode se a vámi díti krátká, ale
proměna. Až puatím tuto tužku —
jako náhodou — na stůl, vstupte
eem do světnice. A v/, paní Bart
tnannová. buďto prozatím za onou
portiéron; dávejte na vše, co se
"bude mluviti, dobrý pozor a až n-
znáte za vhodné, vstupte sein.”
Ludmila odešla na právo, matka
pak, Emil, profesor Kraus a korní
sař na levo; advokát zůstal sám a
posadil se za stolem, rozkládaje
apiey. Pak zazvonil a v postraních
dveřích obje/il se služebník. Fok.
„Již ten pán přišel!”
„Právě nyní, pane doktore;
vedl j.-cm ho, juk jste poručil,
kanceláře.”
„Dobře, nechť přijde sem.”
Za několik okamžiků Rambod
přišel; advokát opětoval jeho po
. zdrav kývnutím hlavy a nabídnul
mu naproti sobě sedadlo. Na obli
čej Rambodův vrhala lampa plné
světlo, zdálo so, že jest velmi roz
Ek
Frank Kallus,
Mči a Díchflůnít s tIdčuJuí látkami
hotovým šatstvem
ve Faykttkvillz, ----Txxab.
Obchod na^jfchodní itranl nám teti.
Má na skladě zásobu hotového šatstva
doma zpracovaného i objednávaného.
Objednává vlněné látky na sáty každému
dle přání a zhotovuje odřvy vkusně a la-
cině. Taktéž přepravuje staré šatstvo v
nové a ze Špinavého čisté. Mužské i cbla
pecké klobouky md vidy na skladě.
A. J. Roeenthal,
předeedu
První národní banka
V LA. GRANGE, TEXAS.
ŘIDITELE:
D. B. H0WERT0N,
pohrebnHk
HAbi.cTfiivnxu. - - - - Txxas
Prodává rakve dětské od 98.00 naho,
ru; rakve pro dorostlé <><í 918.00 nahoru.
Kočáry a Umrlčí vozy vř.y po roce. 40
August Streithoff,
Tímto upozorňuje každého, kdo svým
přátelěm v Evropě cestu do Ameriky no
dlá zaplatit, aneb kdo do Evropy přeje
si céstovatl, že přeplavní lístky ze všech
tatn i ETROPťao AMERIKY uueM z
AMERIKY <U EVROPY za levnou cenu
vystavuje. Zařízení toto poskytuje cestu
jícím veliké výhody, na na takové lístky
se cesta bez přetržení z domova až na
místo konatl mftže.
Také 'prostředkuje zásilky peněz do
Evropy a vymáhá zanechané peníze na
požádání.
Ženám a dívkám.
Velmi mnoho žen a dívek sttřeno Jest
různými, s pohlavím Jejich souvisícími
chorobami. Všem ženám známy lnou ob-
tíže provázející každou neprávldolnoat
výkonů ženského ústrojí tělesného. Kte-
rá žena chce se zbavit! nupravidelnoetf
těch nebo je předejiti, nechť si opatři 8e-
verův regulátor ženských nemoct, láhev
za 91 áX). Veškeré obtíže stavu požehna-
ného a odkvětu Ženského se lékem tímto
odstraní. Které ženě na alraví jejím a
dcerušek záleží, ta nechť lék ten vždycky
má po ruce aby ho hned při prvnfcm
známkách choroby užili mohla. Přečtěte
obal každé láhve
A. ,S. MANN
náetupcc '
-ALFRED PELLA R, -
obchodník
s nejleí&ínii léty Yšeho druhu
Flatonia, ----- .Tzxaz
více práce měl tnuly, zavalitý tnuž,
byetréltc a veeulěho vzezřaní. Byl I
ta Doetil, fiejbohatší eedlák z celé
o«dy a toha času půlmietr Dům
jaho byl r.ejkrásnější v celé osadě
a dnes věuci a prapory atdoben.
Před vraty stály dvě vysoké, štíhlé
jedle, pěkné alonpané, jenom vrč
ky zelenaly se jnko kytice, ozdobě
né pestrými fábory • hedvábnými
šátky. Od starostova domu až né
konec osady, kde byl hřbitov s fili
síním kostelíkem, byla cesta ume-
tena, kvítím a vonným palaším
posypána a břízami vroubena.
Pravému Hanákovi nelze bytí
bez buchat n hanácké osadě bez ka
lužin, v nichž husy dělají po cely
rok dláždění, aniž t»y se ho dodě-
lalj.
Tak bylo také v H..... • Ono
hodné však byla přes kaluže polo-
žena prkna, by tnohl každý blátu
vyl nouti. Najednou zavxněl zvon
nn kostelíku.
„Už idú! Honem, už idá volá
no ze všech stran. Kluci běželi ku
hřbitovu a druzí za nimi; ženy, dě
ti a starci — ovšem že krokem váž
uějším.
Za hřbitovem leží prostranná pa
stviaa, tu a tam vrbitn porostlá.
Tam stály školní dítky pěkně v řa-
dě, hndebuíci a starý pan učitel n
bubnů. Ty byly jeho zamilovaným
nástrojem od té doby, co nemohl
pro dýchavičnost tronbiti leda na
mráz.
Na pastvisku nebylo ničeho k
spatření, než mračno prachu, kte-
ré však rostlo víc a víc, až se v
něm objevily postavy, zprvu ne-
zře] mé, Čím dále však zunčnější a
zračnějši.
Blížil se slavný, skvěly průvod.
Napřed je) kotlino krásny mlá-
denec, vůdce celého průvodu. St>
děl na koni, jakby s ním srostl a
hřebec pod ním skákal jako slovác
ký šohaj, Z> ním jela dlouhá řada
mlaieiicŮ v malebném hanáckém
kroji na koních pěkně učesaných a
červenými pentlami zapttíleuych.
Kíždý nesl národ li praporec.-r
Byla vám to hanácká chasa krásná
jalpt makové kvítí. Bůh ji zacho-
vej!
Když přijeli ku hřbitovut vůdce
dal znamení a batideristé zabočili
stranou.
Za nimi jely dva kočáry. První
tažen byl šesti bělouši. V tom se
děl vdp. děkan s asistenty, ý dru
hém kočáře táhli čtyři vraníci ně
kolik jiných velebných pánů. ■
Starý Dostal šel ke kočárům,
máchnul kloboukem na přivítanou,
ismíval se jako májový úplněk a
volal hlasem velikým: „Poníženě
vítám velebné pány, obzvláště pa
na děkana do naší poctivé obce k
dnešní počestné slavr.nati! Veliká
to pro nás česť! Prosím, račte vy
stoupit!!,— Chaso, držte koně, a
by milost pan děkan neupadli!
Kněži sestoupili z Ločárů a bub
uy zavířilj; až pann učitelovi • la
sy lítaly, u trouby zahřměly, jako
by se nebesa bořila.
Od hřbitova dal se celý zástup
průvodem k doma novosvěcence;
napřed Školní mládež, pak panny,
mládenci, hudebníci, kněži, za ni
mi starý Dostal se synem, vůdcem
banderia, .který s koně aleál a k°-
, t ečně v davu šeny, muži a starci.
Přijevše k domu Dostálovu ve-
šli kuěši do světnice, kdež čekal
vp. primicíant s matkou a příbuz-
nými. Když se vespolek pezdravili
a no vos věčen cs v mešní roucho cb
lekli, olovil jej pan děkan: „Ve-
lebný pane bratře! Strojíte se opu
stit tento dům, jenž vám zajisté
nadovšecky milý a drahý jest. Zde
utřel jste světlo světa, zde stála
vaše kolébka, zde vás pěstovaly a
. ošetřovaly jemné a ochotné rucé
matčiny a spoln přísné oko starost
livého otce, zde vás oba ošetřova
li jako zahradník vzácný stromek.
Zde pracvvaly dnem i soci jejich
pilné ruce, bysto nejenom léta
le lopotili m tél nadále, byste ai o
svojlti mohl ono vzdělání, jež vás
přisp&sobuje hodnosti, která je nad
všecky jiné, která svrchovatě má
prospívali blahu člověčenstva. —
Nuže, vzdejte nejsrdečnější díky
svým rodičům’ kteří vás pílí neú-
navnou k tak vanešenému cíli do
chovali, a pamětllv slov »v. pís-
ma, které ode dneška kázati bud*
te lidu, že požehnání otcovo dětem
domy staví, kletba matčina je ale
boří; poklekněte před nimi a pros-
to o požehnání, by z vás byl doko
naiy kněz, ozdoba církve a vlasti,
radost jejich, byste mnoho duší u-
vedl k spáse a sám také si zaslou-
žil korunn slávy věčné. V tomto
úmyslu žehnejte inu, ctihodní man
želé, ve jménu Otce, Syna a Du-
cha svátého — amen!”
Páter Cyril učinil, jak mu vdp.
děkan kázal, poklekl před rodiče,
kteří se posadili na žídlo a starý
Dostal sebrav všecku svou zmuži-
lost, položil inu ruce na hlavu řka:
„Žehnej tě nejsvětější trojice, abvs
byl hodným kuězeui k blahu svých
svěřených a ku- vlastnímu spasení.
Matka nemohla pro pláč promluvi-
li, pohybovala |en ústy znamena-
jíc syna křížem.
Přítomná ženy utíraly si
záviděly Dostalce.
Na to seřadil se průved
vu a šel týmž pořádkem,
nřišel, osednu kn hřbitovu. Tam
čekaly povozy a vůdce banderia,
bratr primiciantův Jakub, seřaďo-
val první četu, která měla jeti v
předu. Ve), páni sedli do kočárů;
za nimi se uvelebil Dostal se svou
„mstkon” do starožitné Aézy, kte
rá iněla široká křídla, jabo povětr
flák, pak následovala dlouhá řada
votů řebřinových. Na těch stálo
ženských natlačených jako v posa-
dě-
Když se vozy pohnuly, seřadil
Jakub dmhou četu jezdců, kteří
cválali za průvodem a pak pobod
nuv kouč zaiel v čelo celé dlouhé
řady.
Den byl překrásný, skutečně
svátečni a čistým vzduchem zazní-
valy velebné zvuky z farní osady,
k níž su blížili. Ležela krásně na
úpnti pahorku, na němž vypínaly
so kostel s farou. Nu temen ti stá
lu kaple pobořená; by lať za císaře
Josefa II zrušena a teď knntribu-
čeiiskou sypkou.
Najednou zahřměly odtud hmož
díře. Jakubův kŮn ae vzepjal, sko
lil přes přikop a letěl k domovu.
Matka a ženy vzkřikly všecky po
děšeny, otec však kývl rnkou vola
je:
„Nebojte se o starého vojáka;
ten koňovi poručí!”
Jali tedy opět dále k osadě, kde
je očekávali famíci s hudbou a
prapory. Sestoupili s vozů a šli
do chrámu Páně tak naplněného,
že se tam sotva dostali. Jenom v
presbytáři bylo místo pro kněze, je
In> rodiče a příbuzné.
Zazpívána píseň před kázáním a
puk vystoupil na kazatelna mladý,
John Sťliuliinavhvra*.
obchodník cukrem, kávou a potravinami.
LA GRANGE, TEXAS
HF Má též vMy aa skladě Lenp«v* piv© soadkevé a lákvevé
JH1RÍ SATUL4':sí..
Backlen’* Aralea Balvs
je aejlepší mastí na světě k vykejeal
nořezantu, podřenin, boiéků, vředtk,
nniaant kostí, horečipstřch bolškA,
hostoe, rozpukaných rukou, kuřích
ok, — každého neduhu kožního i zla-
té žíly. Když nevyhojf, peníze se vrš
ti. Cena 815 centů. Na prodej u H.
A. Washbuma v LaGrange a R.H.
Beyer-a v Ellinger. 4t. I P*.
zi nimiž objevila ae Ludmila Bsrt
manno/á — bledá jako vosková
socha. Kolem těla splýval jí bily
oděv a na hlavě měla závoj. Zjeve
ní, jehož bily oděv <-stře ae odrá-
žel od temného posadí portiery a
jež v pološeru pokoje stálo jako
ůuub, tnnselo působiti úžasně i na
uezasvécence; tím více tedy o*
člověka, jehož svědomí obtí-
ženo bylo vraždóu dívky, stanuvší
zde nákle jako z hrobu a povolá
né z onoho světa lží, jež chtěla je-
jí památku i po smrti znečistit.
Rambod sebou v prvém okamži-
ku trhl, jako bleskem zasáhnut; je
ho obličej byl šedý jako popel, o-
či vystupovaly z důlků a rty měl
pootevřeny díval se zděšeně na zje
vení; třásl eo na cel in* těle. Ano,
tu stála Luhnila před ním; to ne
mohlo byt mámení smyslů, žádny |
výtvor rozčilené obrazotvornosti; j
což vydal hrob opět mrtvou? Vě-
domí vlny mu*e t**ho zdrtilo, kles |
nul ua koleua a zastíraje si rukama
objičej, sténal: „Ano, učinil jsem ,
to, — dívka zemřela nevinně!” |
Zjevení zmizelo za záclonou, i
Advokát povstal, dal rukon zua ,
mění a z protějších dveří vystoe
pil policejní komisař s dvěma stráž ,
niky.
„Pánové, slyšeli jste vyznání,” ,
obrátil se k nim právní zástupce;
myslím, že to dostačí, abyste se
chopili prarého vinníka.”
Rambod povstal a -s podivením
hleděl na policejní úředníky. Oo
to vše má znamenali! Snil anebo
bděl! Ale byl jetšě příliš ohromen
než aby si inob! učiniti časný po-
jem o tom, co se stalo; žárovek
slyšel komisařova slova, který inu
oznamoval, že je zatčen a skoro
bezděky následoval úředníky do
vězeni.
Zprivu ta způsobila ve městě i
- širších kruzích neobyčejnou po-
zornost n udiveni. Justiční vražda
byla předmětem denního hovoru
a každý chtěl viděti živou Ludmilu
již viděl na šibenici inhírati. Koz
hořčuní proti Rambcdovi bylo prá
vě tak všeobecné, jnko radost, že
řízením prozřetelnosti zvítězila no-
vimiost nad zlomyslností'
Advokát byl nemálo na to hrd,
že dovedl strhnonti nešlechetníko-
vi škraboško s tváře u úsměvem
přijímal ujišťování doktora Krause
že v něm ztratilo divadlo znameni-
tou sílu. „Nemiluji liocuspoons,”
pravil, „ale mnohdy též není na
škodu.” -*
Rambod. jenž brzo peznal, že
byl přelstěn, ještě jednou se peku
sil útočiště kn lži vžiti; ale nahlédl
žc proti vypověděni svědků, kteří
vyznání jeho slyšeli, je snažeuí je
ho bez výsledku, a dříve než svět-
ská spravedlnost vynesla svflj roz
sudek, oběsil se ve vězení.
Půl roku ha to vedl si Emil, kte
i-y odbyI zkoušku z modiciny, svou
draze dobytou Ludmilu domů jako
manželku. Opět kvetly jí rtže na
lících, a když kráčela v bílém odě
vu a s myrtovym věncem k oltáři,
tvrdili všichni, že nikdy neviděli
krásnější nevěsty.
Ze všech stran docházela blaho-
přání, celé město mělo účasť na
štěstí mladého párku. Předseda
sondo, který odaoulil Ludmilu k
smrti, poslal jí drahocenný svateb
ní dar a sám panovník pocti' srdeč
nym listem.
MILOSRDNÁ SESTRA
Četl: „Mé svědomí mne nutí, a
bych vúin učinil následující idole
ni. Toho rána, kdy byla v na
šem, t. j. Rainbodově dmně Spá
ehána krádež skvostů, viděl jsem,
že pan Rambod veěel do pokoje
své chotí; brzy ale jej opu stil a
šel d<> pokoje vychovatelky, jaž
byla právě s dětmi v zahradě. Ne
tušil jsem tehdy nic zlého, ale ny
ní ms Ik>)Íiu, že domnětú krádež jo
ve apojení ae zvláštním jednáním
pánoyý.n Dl'»nbv jsem bohužel
mlčel, "bávaje se, abych noztra
----řir sTjíbu, lítff nyní jsem hotov/
zmíněnou véc stvrdit! přísahou, a-
bych aspoň óesť nevinně odpravé-
no dívky zachránil.”
Advokát odložil list, zavřel pon
zdro t pronikavě podíval se na
Ramboda.
Tento byl nápadně ''ledy a po
hyboval so na židli sem tam.
„Kdo jest pisatelem toho listu!'
ptal se.
„Prozatím h<» nebudu jnsenova-
ti.'’
„Obce ta osoba na mně vydírat!
peníze!”
„Máto příčinu, mlčení pisatele
si zakoupiti!”
Rambod díval se upřeně před ne
be a bubnoval prsty na stole.
„Ne”, odpověděl’ zvedaje se,
celá ta věc je nestydatá lei, účel
jest jasný.
Advokát vzal do rukou tužku a
točil ní mezi prsty. „Vv tedy tvr-
díte, že obsah liftu není pravdivý!
Jste pevně přesvědčen, že Ludmi-
la Bartinannová krádež tn spáchá
ic- W”
„Ano.” ■ ■ ■ < ■ .
Tužba padla a v tomtéž okamži
kn rozhrnuly se těžké pbrfiery, me
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 5, No. 47, Ed. 1 Thursday, December 4, 1890, newspaper, December 4, 1890; (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1294847/m1/6/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.