Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 14, No. 39, Ed. 1 Thursday, October 5, 1899 Page: 1 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
R
DEMOKRATICKÝ TÝDENNÍK VĚNOVANÝ ZÁJMŮM ČECHOSLOVÁKŮ V TEXAS.
Číslo 39,
En C-ra.n|re, Tenis, dne S. říj na 1800.
Ročník XIV
Admirál Dewey v New Yorku,
Nenechte 3?Jšvést!
P. MlkuUStfk.
Činnost trustů,
<I41Sf
DOPISY.
—S centy na
Irange i v Hous-
mě Camp Build-
D,
laní náměstí.
Delta.
Sudem dělat koláče.
is “Svobodu.“
Jiných. Doufá však, že Filipinci pozna-
jí konečně dobrou vůli Američanů. Gen.
• atd. hlaste se u
stníhojednatele
ni českého obečea
imu ve dne i ▼ nc
it vénu je nemocí
Státech obnáší asi 600,000.000 bušlů roč-
ně a spotřebuje se Jí zde asi polovic. Při
daných 15 proč neřáda sníží nati spotře
bu pSenice o 43,000 000 bušHk, tím eenu
exas.
Texas.
ivépráva
inatele pozemků.
Chce-li nikdo jeti jako “Polský
žid,“ tož nechť jen nikam jede s
mým přítelem Motlem ze Shiner.
Tento vezl mi na “Sweet Home“ a
zpit, ale oeloa cesta to šlo jako bye-
me byli jeli hasit. Je pravda, že na
Sweet Home ňe trocha bfsilo, ale to
by se bylo stalo i kdybysme byli vol
niji jeli. Při tom viem p. Moll je
dobrý společník. Jsem mu díkem
zavázán za jeho laskavost.
Košťata, o 40 — 50 proč, na tuctu.
Měděný drát, o 100 proč.
Židle, o 25 — 33i proč.
Nábytek, o 25 proč. • ,
Mouka, o 86 ctů. na sudu.
Skleněné nádobí, o 20 proč.
AMMANNSVILLE, 28. siří.
Počasí máme nyní pikné, tak že
Rannels Co. Je TO jenom asi 27 mil po
té straně Han Angelo. Tam jsme přeno
dovalí u p. J Marka a ráno jsme šli se
podívat k panu Kohutkovi, ale nenašli
ilezná dráha
skrz LaGrange
;e budově na jižní
(48 ly)
Myslím, že nebude na škodu, sdělím* li
našim kuchařinkám, z čeho denně dělají
biskety, koláče, lívance, knedlíky a chle
ba. Prý z bílé hlíny, kamení a škrobu.
Jeteli před obědem, radím vám, abyste
dočetl to ostatní až po obědě.
Jistý chemik chicagský vzal si r&zné
druhy pšeničné mouky ku prozkoumání.
Až 40 procent bílé hlíny, bílého kamení
rozemletého a škrobu našel v některé
mouce! Nejlepší mouka obsahovala 15
proč, kukuřičné mouky, což by ostatně
nebylo tak zlé. Ale to pomyšlení, že au
člověk za drahé peníze co člen nacpává
hlínou, kamením, škrobem a kozel ví ja*
kým ještě neřádem — nu, severní mouka
už mi nesmí do domu — ani za darmo ji
nechci! "Neřádu dostane dosebe člověk
dost na ulici zadarmo.
Průměrná úroda pšenice ve Spojených
S kým jsme se tam sešli, každý si chvá-
lil, že se mu tam víc líbí než zde na jihu,
že si tam chudý člověk jaksi spíš pomůže
k domovu a já také viděl, že je to prav-
da.
Well, Mareš už závdavek poslal, a já
ještě čekám, až na druhý měsíc 8.. bude
tam z Temple a zpět cesta za poloviční
peníze. Vlak vyjede odpoledne o 8:30
min. Lístek bude mít platnosti na 10
dnů a všem, kteří by tam chtěli jet, ^na
skytuje se dobrá příležitost Já tam též
pojedu a doufám sbleďati se tam s mno-
ha krajany.
O Fill piscích
\ tavil, že je to lid dobrý a schopnější
lamosprávy než Kubánci. Aguinaldo
’ é prý muž schopný, jest ale nástrojem
:ové práva,
Bellville, Texas.
ií banku-^J 30
TEMPLE, 27. září.
Do města nám tu letos jaksi bavlny
moc doposud nejde. Naši farmeři bavl-
rží doma, prodají Jen co mu-
ce práva,
........Tex«,. *
bořeny.
Tři sta Španělů zabito.
Šest set Španělů poraněno
Cena ztracených španělských zásob
15,000.000.
Ztráta na americké straně:
I Osm mužů lehce poraněno a na váleč-
' ných lodích způsobeno za <1000 škody.
I Tom W. Lané.
LANÉ,
Blé pozemků,
Texas.
bchod,
Houston, Texas.
mík,
Houston, Texas.
AMMANNSVILLE, Tex,
Počasí tu u nás máme nyní Velmi stp"
ché. Bavlny jest víc než jí bylo loni, za
to ale korný Jest o něco méně. Tabák
se zde letos špatně vydařil, neboť měl
velké sucho.
Letos, jak se doslýchám, bude zde se-
to hodně drobného zboží. Někteří mají
tu korný doma svezené a stonky poseká
né. Pan Frank Genzér staví nový dům;
pěkná Známka špatných časů. Někteří
mají ještě dost hodně bavlny k sbírání.
Džinaři nemají teď co dělat, za to ale
mají saloníci s nimi práci. Pan Rolník
má Ještě teď za to, že pilousi nyní se ob
Jevující, nejsou ti praví; nyní, když už
v bolel vrtají —to ten p. Rolník má krát
ký vrak- . Yičkom.
; Že je admiral Dewey nejen válečným,
ale i duševním velikánem, dokazuje Je-
ho naprostá chladnokrevnost v každém
• případě, jeho smýšlení a jeho mluva.
Uvádíme některé z jeho rozkazů neb od
povědí pronešených v zabraném zálivu
manilském:
I ‘'Můžete pálit, jakmile budete hotov,
1 Gridley,“ byl jeho rozkaz započetí bit-
vy.
“Začněte všemi děly!*‘ uprostřed nej-
tužšího boje.
“Musíte udržet aneb se zúplna vzdát
Filipínských ostrovů,“ byla jeho odpo
věď na telegram mírové komise v Pa-
říži ’
“Paluba mé lodě Jest územím Spoje-
ných Států, a já nehodlám paradovat se
svými lidmi žádnému cizinci," byla Je-
ho odpověď na jakousi stížnost.
••Američtí plavci, jako americký ná-
rod, mají důvěrú pouze v sebe,“ po skon
čení bitvy u Manila.
“Přílišná důvěra ve vaši válečnou moc
může vám být někdJT škodnou,“ pravil
kapitánu anglického loďstva u Manily.
I Dewey aení politikářem.
\ Na otázku, zda li by přijal nominaci
{strany dem tratické za presidenta s gen.
iWheeleren. za místo presidenta, odpově
I děl, že se do politiky míchat nebude, že
f <za svého života nepronesl Jediné politi-
cké řeči, že Je námořníkem a tím zůsta
no.
-Myslím, že bude as zajímat naše čte-
náře, jak “blahodárně“ působí trusty vy
rabilelů v různých odborech průmyslu
ve Spoj. Státech. Vvedeme pouze ně-
které, neboť všechny uvádět! bylo by
zbytečným — činnost všech Jest stejnou,
účel týž: dření národa.
Střižné látky zvýšeny o 15 — 25 proč.
Obálky, o 40 proč., 3 naděje ua
zvýšení.
Polévané nádobí, o 50 proč.
Stavební železo, o 45 proč.
Železné postele, o 35 — 65 proč.
•oděj
černice muskytím
dobrých farem a
nutí na jistoa do*
pak několik vět*
: pronajmutí i na
ví dobré. Pozem
v okolí české osa
jodrobnoHii pište
'. J. Baron,
, Rannels Co., Tx.
tel pozemků,
LnGE, TEXAS,
lolehlivě veškeré
88.
CAMERON, 2. říj.
Od oné povodně ještě u nás neza-
přelo a je již tak sucho, že pastry
jsou jako mlat, vodní nádržky jsou
prázdné a nebude-li brzy príet, bu-
de potíž o voda. Pro ty již mají
bodně bavlny, jest čas příznivý an
vše beze ztráty mohou sebrat, ba i
ta cena je nějak obstojnější. Nevím
však, co je toho příčinou, jestli ona
povodefi, jež zničila tisíce a tisíce
akrů bavlny anebo špekulanti s ba-
vlnou' počínají chápat rolnickou ne-
spokojenost, an se počínají spolčo-
vat, plodiny jiné nežli bavlnu seti a
tudíž snad raději pošroubovali cenu
výše, by se rolník přidržel zase staré
převýroby, by jej mohli na dále dří-
ti. Nadějme se, že se rolníci nedají
zvrtkat a budou na dále ve spolčová
ní pokračovat. Rolnický spolek v
Baokholtz pořádal taneční zábava
ve prospěch spolku. Návštěva by-
la četná, vše se bavilo v nejlepším
pořádku, mládež tancem, staří zpě-
vem.
Nyní se právě doslýchám, že v na
Sem městě se vzmáhá myšlénka žalo
žit akciovou přádelnu, oož by znač-
ně městu prospělo a rolnictvu též.
Akcie mají býti od <5 00 do 1100.
Každý může se státi podílníkem.
30. jsem navštívil s mým souse
dem J. Juříkem město Rockdale,
kdež jsme se shledali s mnoha kra-
jany. Po vzájemném seznámení se
nastalo častování. Byli tam pp. Sta
nislav, Vojnar, Vanirek, Vitkovský,
Pechiček, J. ŠefMk • bratři Střel-
ský. Jeden má želesný obchod, dru
býj?.>olnfk. Podle vzájemné spo-
lečnosti soudím, že žijou v dobré
shodě. Všude dobře, ale doma nej-
líp. Jan Řepka.
Okres McLENNAN. ,
Nut konečně jsem opět doma. Je t
to svátá pravda, že doma ne/líp. — ]
Dvě 'Svobody’ nepřečtené a co tam |
toho je, člověk neví, o čem dříve ]
psát. , i
S tím školstvím je to opravdu zlé,
z—p. D. to dobře pověděl. Učitel 1
ství je opravdu mrzaté zaměstnání. <
Člověk z toho žit nemůže a umřít se ,
nechce*—tak co/ No, dobře že to i
lidé počínají nahlížet. Od náhledu ■
k činu není daleko. Doufejme, že
náprava je blízká. Rozumí se, že
íiW pbmohu tlačit, třeba moji ca- 1
parti do-ěkoly ještě nepatří.
Dále, jak vidím, p. Beran má ■
.chuť i na dále bušit do prázdné-síá*
my. Nu, každý dle své chuti. Já
myslel, když jste upaloval jednou
přes St. Louis, že jako národoveo se
tam zastavíte. A ono zatím nic. —
Vemte jen severní listy a v těch má
te dost oznámek ze St. Louis. Ostal
ní už lebko sfixoete. Kde bydlím?
Na konci abecedy naleznete začáteč-
ní písmenu mého bydliště.
Ale to jsem vám tu měl rebelii I
Slípky z celého okolí odbývaly
sněm. Jednalo se hlavně o tom ra-
biáckém návrhu p. Sp. Co ma to
jen nenapadlo/ Ty se na něj straš-
ně ‘troštujf. Jak prý budou muset
do Houstonn, že ma tam oči vyklo-
vou.
Také krocani dostali z toho strach.
Vyslechl fsem totiž nářek jedné sta-
ré krůty. Poradil jsem Jim, aby v
pádu potřeby utekli ke mně. Jeden
z krocanů se na mne podíval a tázal
se, zdali bych se jich zastal. Slav-
ně jsem slíbil, že kdo by jim u mně
ublížil, toho vyplatím po uhersku.
Krůty dobře vědí, že jak ;á začnu
'iateněkovať, že to už stojí zato. —
Proto s úsměvem na svých ďábáč
kách ťapaly domů.
Ale krom špásu—návrh p. Spěvá-
ka se mi líbí. Slepičí kancelář už
je, p. 8. převezme řiditelství v Hous
tóně. Tak by se ten podnik mohl v
několika dnech uvést v život. Ale
na naše okolí nespolehejte I Víte,
to je tak.* Když se to vezme od
Bryan okrouhle ku zálivu Mexické-
mu, bude to více než tisíc mil. My
se budeme dívat, jak ae bude ten
slepičí trh vyplácet. Půjde li to do
bře, slepice podraží. A že máme ve
Waoo hodně židů—a ti rádi slepiči-
nu—můžem tam naše slepice dobře
prodat. A když by ne, máme doat
času přidat se k ostatním.
Pane Spěvák, Vy už víte, co ty
slepičí mreby huntují. Proto mohl
byste mě vzít sa dozorce. (Protestuji
proti jmenování obou těchto pánů
za slepičí úředníky, pokud by každý
a nich neměl svoji—slepičku.— Sas.)
Já bych každé té rebulantce zakrou-
til krkem. Ale nechte to u sebe, ne
chci, aby někdo o mně psal, že ae
i obci lacino najíst slepičiny. A ještě
nhojič,
Trias
by mi bylo milejší, kdybyste mne
ustanovil jenerálním Jednatelem pro
celý stát Texas.
V naději na dobré časy, zname-
nám se v úctě Vás • Poldík.
libře. ’
Železo, o 100 proč.
Vlna na háčkování, o <1. — <1.50 na.
tuctu.
Fotografický papír, o 110 proč.
Zámečnické potřeby, o .80 — 60 proč.
Střevíce, o 10 — 20 proč.
Spolkové nitě, o 8 — 25 proč.
Sůl, 10 — 15 proč.
Kamna, 25 — 83J proč.
Plechové nádobí, 29 — 500 proč.
Tapetový papír, 25 — 80 proč.
Zvýšení cen těchto potřeb musí oyšem
hradit! hlavně rolníci a dělníci. Dělní-
ci však stiženi jsou trusty více než rol-
níci, neboť jim Jest snižována mzda a
zvýšováno živobytí. Zůstanou-li rolníci
jako až posud liknavými vůči svým poli-
tickým záležitostem, shledají se záhy v
horším ještě postavení než jest přítomně
dělník.
Mnoho tisíc cestujících Jednatelů, kan
celářních písařů. dílovedoucích, dohlíži-
telů a jiných placených lidí ztrácejí
kombinováním se trustů své výživy —
o tolik více bude chudého lidu — a o
tolik více vstrčí podílníci trustů do ka-
pes, neboť trusty menší továrny zrušují
a velké, moderními stroji opatřené budu-
jí. Kdežto dříve potřebovalo na př. 50
továren 500 cestujících Jednatelů, trustu
těchto továren stačí jich pouze 100.
Lid sám měl by dbáti toho, aby této
trustové horečce učiněna byla přítrž, a
sice praktickým boykotem:
Vyhýbejme se obchodníkům, kteří pro
dávají zboží trustem vyráběné.
Podporujme a kupujme výrobky, jež
byly ve státu našem neodvislými tovární
ky zhotovené.
Není nám více třeba záviseti na prů-
myslu východním, neboť zde v Texas vy
robí se nyní téměř vše, čeho nám třeba,
Budeme-li tak Jednati, pomůžeme ni-
čit trusty a pomůžeme zvelebovat! náš
domácí texaský průmysl, a pomůžeme
nejvíc — sami sobě.
Dobří znaloi našich poměrů na ji*
hu vyslovují vážné obavy, že naši
rolníci nechají se nynějšími lepšími
cenami bavlny strhnout ze svého do*
brého úmyslu, 'pěstovat méně baví*
ny a věnovat trocha pozornosti také
jiným plodinám a vypěstovat vše,’
čeho pro domácnost třeba. Letoší
zkouška s pěstováním obilí vzdor
dlouho trvajícímu sochu vydařila se
nad osahávání skvěls? naši rglbíoi—
mají svůj, dobrý, zdravý a laciný
cbléb, měli dosti vepřového dobytka
i na prodej a mnozí stržili i slušné
peníze za pověsí dobytek.
A teď, protože oqpa bavlny trochu
postoupila, že jí bylo málo, chtěli
by vrátiti se zpět do starých kolejí—
pěstovat jedině a pouze bavlna, uči*
niti se závislými na nejisté bavlně?
Nečiňte toho, choete*lA>ýt za práci
svou poněkud slušně odměněni! —
Pomněte, že nepohody, jaké letos
byly, nepřicházejí každým rokem;
povodéfi, jež zničila tisíce akrů ba*
vlny a tím sklizeň o tolik zmenšila,
také nemusí příštím rokem přijít. A
kdyby tedy rolníci přestali obilí a
jiné plodiny set, dobytka si všímat
a cele věnovali se bavlně—následek
toho bylo by několik milionů bálů
přebytečné bavlny a cena následkem
toho spadla by tak nízko, že by pak
bavlna ani sa sbírání nestála. A ná
sledek toho všeho? Dluhy a bída.
Letos je tedy málo bavlny—bude
jí však dost pro spotřeba—a hle, kaž
dý, rolníci i obchodníci jsou veselí,
úplně spokojení s tímto rokem. A
spokojenost tu mohou si rolníci za-
jistili, přidrží-li se jen svého dobré-
ho plánu, Jejž letos v zimě pojali:
málo bavlny, víc kukuřice pro krmě
W Avhjj^ka a drůbeže, setí obilí a
ných pro domácnost potřebných plo-
din, pěstování tabáku pro trh a pěs-
tování zelenin?*
Bavlnářští Spekulanti použijí toho
to roku všech prostředků, aby přimě
li jižní rolníky k zvětšení úrody ba-
vlny, neboť když je bavlna hodně la
oiná, mají oni nejlepší žně. Ku kon
ci každého roku, když už bavlny ne-
ní, zvýší upíři ti její cenu—mnohdy
dosti vysoko, aby takto rolníky okla
mali, že už se bavlny nedostává a že
proto má dobrou cenu. To dělají
v domněnce, že tím rolníky přimějí
k hojnému setí bavlny. Podaří se
jim to letos? Doufejme, že ne.
Krajané naši se zajisté nenechají
podvodníky těmi mýlili a budou po-
kračovat! na téže cestě, již si byli
vytkli a o níž se přesvědčili, že vede
ku spokojenosti a lidskému žití. Ze,
sledujíce cestu tuto nezbloudí, je
pevně přesvědčen Delta.
1 hod 27 min odp.
10 hod 82 m v noci.
5 hod 12 m odp
sinám.*
I hod 88 min odpol.
i hod 47 min ráno
8 hod 45 m dopol.
I a 2 Jezdí do a ■
n. Čís. 8 a 4 pouze
ihojlč,
Tnxas.
VICTOŘI A, Tex.
Pikování již pomalu dodělává, a
cena bavlny se popravila; teďse pla
tí centů za libru.
Minulý týden odbývaná výstava
byla každý den četně navštívena.
Farmerských výrobků nebylo tolik,
jako po jiné roky ale od*M^ní ruční
práce bylo lepší než kdy bylo. Do-
stihy byly zajímavé. Též byl pou
štShbáloňa vad ucho plavec se spu-
•til z veliké výšky pomocí padáku a
šťastně dopadl na zem.
Náš šerif Callender bude mít na
vždy památku po letoší výstavě.
Chtěl totiž zatknouti Amerikána,
Sam Thurmonda, který byl trocha
napilý a při tom měl velikou 'hubu,'
ale tento vytáhl oůž a bodl p&ěertMi
a to tak nešťastně, že mu docela vy
řízl pravé oko. Šerif srazil tohoto
pisťolř k zemi, řka, že jej nechce za-
biti, že bere ohled na jeho malé dě-
ti. šerif byl odvezen k lékařům a
Tburmond do*vězení. K zárucé ne
ní připuštěn. Šerif jest na tom zle,
oko mu lékaři museli docela vyříz-
nout a jest ohava, že to nepřežije.
Toto se událo v pátek odpoledne.
Váš--Reportér.
pikujem o sto šest; která bavlna je
zelená, na té je nyní co pikovat. Ně-
kteří lidé se diví, proč je ta bavlna
tak laciná; to je proto, že ti-bohzlií
farmeři zdělají každý kousek útratě
a potom má být bavln* drahá. Kdy
by v Texas pěstovali víc ^robného
zboží, bylo by to vše jináč; rež se tu
rodí výborně, ale letos se nepovedla;
z vesna se zdálo, že bude všeho hoj
nost, ale není tomu tak. Pilousi už
se objevují, někteří rolníci mají je
ve flaškách. Mladí pilousi též už
jsou, já jsem našel jednoho ve spad
lém bavlněném bolel.
Nedávno byl zde p. Kabala z
Wharton a povídal, že on má teprv
Jeden bal a že chce právě začít piko
vat; kukuřice je prý tam prochodícf.
Letos džinaři sflUe víc přiláv^/f.
Při posledním bálu dostal jsem až
$1.25; kdežto při prvním nedostal
jsem nic. Někteří osadníci povída-
jí, že letos v okolí Anfmannsville
jsou lepší úrody než roku loňského.
Do Schulenburgu přichází prý tolik
bavlny, že vážiči nemohou někdy
ani postačit vážit. Panu A. Pastuš-
kovi svalila se onehdy platforma, na
které bylo 400 bálů.
V neděli 23. září byla pořádána
taneční zábava na platformě paoa
J. Doubravy, která vypadla výbor
ně.
Na den 15. října bude taneční zá
bava v budově Moravan.
Texan.
Dobrá rada. “Lidé, kteří trpí
nečistotou krve, neměli by otáleti,
nýbrž ihned zkusili Dra. Petra Ho-
boko,” radí p. Konrád Hofman. —
Mluví ze zkušenosti. Pan Hofman
Jenž žije v Amulree, Ont., píše ná
sledovně.- “Jest mojí svátou povin
ností, bych veřejnosti oznámil, ja*
kým velkým dobrodiním stalo se
Dra. Petra Hoboko pro mou manžel
ku, Jež trpěla vyrážkou (eezema).
Pan Konrád Dar z našeho města jí
poradil, by zkusila rostlinného léku,
Dra. Petra Hoboko. Rady této má
manželka uposlechla a jest nyní úpl-
ně uzdravena.’ ...l... . ,
Dra. Petra Hoboko honositi se
může nepřetržitou řadou úspěchů v
léčení všech krevních a kožních ne-
mocí. O plné podrobnosti pište si
napra. Petra Fahrney, 112—114 8o.
Hoyne Avenue, Chicago, 111.
WVWVVUV UVU.VU VUAI 1LO.U. WM.
Počátek uvítání amerického hrdiny sd Otia Je,t pr^ Úplně neschopném vůdcem,
mirala Deweye vypočten byl na čtvrtek,
kdy příjezd jeho očekáván. V úterý rá- 1
; ao však před 6. hod. spatřena vlajková
Jeho loď** Olympia“ ze světlárny Scot*
land. Za nedlouho zahučela děla z pev-
i ností Hancock admirálu na uvítanou.
Křižák “Olympia“ od svého zakotve-
I ní až do početí slavnosti byl neustále o-
l bléhán a admiral Dewey sám po celý čas
zaměstnán byl samým potřásáním ru-
kou. ---------—------- - ■
\ Uvítání manilskébo hrdiny bylo skvě-
lé an adie né. New York, aniž kterékoli
mÍ8to americké nehostilo posud ve
Á“ středu svém tolik nadSeného lidstva, ne
F dožilo se té nádhery a velkoleposti, ja-
ko americká m'tropole New York v prá
vě-uplynulých dnech. Miliony lidí při-
J putovalo sem ze viech končin Unie, aby
V tváří v tvář popatřili přednímu synu vla-
sti své, aby-pomohli provolávat slávu ná
+■ rodnímu hrdinovi admirálu Deweyovi.
I . Že vSak při tak obrovském návalu větši-
na jich spokofiti se musela popatřením
naň ze vzdáli a že tisícům ani toho ne-
dopřáno, netřeba p/ipomínati.
Dvanáct set hlasů silný pěvecký sb» .
učinil v noci Dewey ovi zastaveníčko.
Sousův hudební sbor 135 mužů účinkoval
během této slavnosti.
Celé rozsáhlé město mělo vzhled, jako
by zabaleno bylo do Jedné obrovské tri-
kolory amerických barev — miliony pra
pórů a praporců vlálo na pevnině i na
vodě. Za noci pak musel být pohled na
nábřeží New Yorku zvláště úchvatný.
Celé město zářilo prý Jako by v Jednom
plamenu, obrovské prskavky vypalová-
ny na všech stranách; brooklynský most
po celé délce své přímo posázen byl vel'
kými elektrickými světly a uprostřed
skvěl se 30 stop vysoký nápis z elektri-
ckých světel: “Wellcome Dewey“
Nejúchvatnější byl zajisté námořní
průvod, Jehož zúčastnilo se tisíce lodí
amerických, válečných, obchodních i zá-
bavních. V čele Jel křižák “Olympia,“
zá ním po dvou lodě ostatní. Každé mí-
stečko po celé délce břehů přeplněno by
lo jásajícím lidem.
Ku vylíčení celé slavnosti bylo by tře-
ba aspou dvou "Svobod" — a Ještě by-
chom nedovedli si učinit! pravý pojem
o velkolepém uvítání, Jež uchystal ame-
rický národ svému hrdinovi.
1. » Z Manily vyjel Dewey 20, května a do
, Hong Kong přijel 23. května. Pak uči-
t nil kratší neb ,delší zastávky v Kiaga-
pore, Columbo, Suez, Port Said, Tefsťn?
Neapoli, Livorno, Villefranca, Gibralta-
ru a do New Yorku přibyl 26. září Kde
* . koli “Olympia“ zakotvila.-všude vzdává
na admirálu Deweyovi pocta.jako nej
přednějšímu bojovníku Arěta.
4 Vítězství Dewey*ova leďstva.
IPo prohlášení války americko španěl-
ské nařízeno Deweyovi Jenž se svým
loďstvem meškal ve vodách asiatských,
by zmocnil se souostroví Filipínského.
' Následující lodě nalézaly se pod jeho ve
' lením: Olympia, Baltimore, Boston,
) Raleigh, Concord a Petrel. V 5 hod. rá
/ no veplul Dewey do ústí zálivu manilské
ho a ve 12 hod. 40 min. Španělé se vzdá
/ li. Tento byl výsledek boje během času
toho vedeného:
Deset španělských válečných lodí po-
i topeno neb ohněm zničeno.
. I Osm španělských lodí zajato-
í Čtyry pobřežní baterie u Cavite umlče
ny.
Tři pevnosti na Corregidor ostrově po
nu ...__
si a všicbnrTMtiJPkW vyHÍ usnu, a &až
na sedm centů, a jak se to ukázalo minu
lé dva dni, jako třeba dnes, někteří na-'
šinci prodali až za šest a 3—5 centů —
tak se jim to může brzy vyplnit. Ale
štormani na to nepohlížejí pěkně, kteří
má ještě* hodně kolektovat. Nu, přál
>bych rolníkům, aby aspoň jednou vyhráli
nad těmi kupci.
Také se vám musím zmínit, že jsem
Vyl na přehledech pozemků. Zde v mě-
stě se mi to už Jaksi zmrzelo, protože mě
ta nemoc tak Často navštěvovala- Ně-
kteří mi říkali, že na faqně by mi lepší
sloužilo. Já ale nevěděl, kam se po-
hnout; odtud se mi nechce, že jsem zde
zvyklý, tu v Bell Co. koupit pozemek
za 25 až 35 dolarů akr, fo je mnoho. A
bavlnu pěstovat se mi nezdá — ta piko-
vačka by mi velice nešla, to vím. A mo-
je povídá, že kdyby Jí tak aspoň v zá-
dech nebolelo a děti máme ještě malé.
Pustil jsem se tedy přímo na západ, do
Tom Green Co. Je to z Temple dvě stě
šestatřicet mil, město sídelní Je San An-
gelo. Je tam aspoň zdrávo, vody dobré
dost. Koupil Jsem si lístek a v tom Jsem
se sešel na nádraží s přítelem Vine Maře
šem z Travis Co., ptám se, kam on jede,
on že do 8an Angelo, tak jsme hned by-
li domluvení. Ostatní Jsme si pověděli
až na železnici. Říkal mi, že už tam
jede po druhé, ale dřív že byl Jenom v
Runnells Co., a že si tam vybral nějaký
pozemek, teď se Jede podívat Ještě dále
a Jak se mu to tam nebude lepší líbit, že
se staví tam, až pojede zpět a zabere, co
měl vyhlídnuto.
Z Temple jsme vyjeli před večerem a
na místo Jsme přibyli ve tři hodiny rá-
no, pak jsme šli do města, kde právě ja-
kýsi Němec otevřel tu hovornu. Hned
Jsme se občerstvili a pak za chvilku bylo
světlo; spát už jsme nešli. Ráno Jsme
vešli k agentovi, jenž tam má skoro vše-
cek pozemek, který Je do prodeje. Ma-
reš mi hned řekl, bych mu řekl zrovna,
že Jestli nám chce ukázat nějaké pozem-
ky, ať nás zavede na ty nejlepší co má s
dosti vody. Za nedlouho vyjeli jsme z
města, přejeli řeku Concho; je to vsku-
tku pěkná řeka, voda čistá Jako sklo.
Když jsme přijeli asi 8 mil dále, zajeli
jsme v právo a zde se zastavili. Agent
pravil, že zde má v kusů 1819 akrů. Ma-
rei mu řekl, když Jsme to dobře projeli a
jak se dověděl co za to chce: “Zapiš to
pro mě, to Já beru.“ Pak Jsme Jeli ještě
dále. Ukázal nám tisíce akrů pěkných
prérií, samá černice od $2. do 14. akr,
ty nejlepší. Jeto vskutku veliký roz
díl! Mareš říká, a tak dobrý pozemek jak
mám doma.
Druhý den Jsme vyjeli zas na sever od
města. Tam je to také pěkné. Také
jsme viděli Washington Co., školní po-
zemky, Jsou pěkné. Vyhlédl Jsem tam
koutek, ale neuzavřel jsem žádnou smlou
vu. Ten den Jsem mu slíbil, že přijedu
zas brxy. Na třetí den jsme Jeli zpět.
Lístky jsme si vzali do Rovena anebo
Jak tomu někdo říká, Baron Station v
Iruhu právní zále-
I soudy státu Te-
[rgovou lékárnou.
GARWOOD,
Její sníží a nám žaludky kapitářní vy jsme jej doma, večer však jsme* se sešli,
dláždí. - - - -
A jak některé naše bospody&ky si tu
severní mouka pochvalují: je prý bě
loučká a dobře kyne. Trochu křídy a
škrobu udělá ji běloučkou a hrst sody vy
žene i mletou bílou hlínu z mísy ven.
Kdo má chuť, ať si pochutná — já však
se přidržím naší texaské třeba byla o ně
co dražší — vím aspoň, že neplatím za
hnůi: - -- - - j '
t Dobytkáři státu Texas jsou nyní na
tom daleko lépe než dobytkáři severní.
Vojenští dodavatelé masa na ostrov Cu-
ba chtí zde koupit každý měsíc 4000 —
5000 hlav, poněvadž dovoz Jest odtud la
■cinájáí.___t____________*
t Rolník W. H. Wentworth při Flores
ville, Tex., vypěstoval letos něco egypt-
ské bavlny, jež Jest mnohem lepší a hle
danější než naše americká. Na žádost
kongresníka Kleberga odeslal sem rol-
nický odbor ve Washingtonu svého zá
stupce, by jakost bavlny prozkoumal.
Týž prohlásil plodinu tu za velmi dobrou
a vyslovil se, že kdyby týž druh nechal
se zde vypěstovat, dostali by rolníci tex-
asští za ni daleko lepší ceny a mimo to
vytlačili by odtud bavlnu přiváženou
sem z Egypta, Jíž se zde spotřebuje vel-
mi mnoho. Stálo by to za to, aby to ně
kdo zkusil. Dopište onomu rolníku, pře
pastil-li by vám něco semene egyptské
bavlnyi ' -------—— - .— „ .
t Na velké plantáži nedaleko Velasco
bude prý postavena velká továrna na
cukr. Tedy přece něco.
t Pořadatele výstavy ve Victoria shle
dali <1000 schodek. To však Je neod
strašilo a příští rok budou prý pořádat
opět výstavu na 3 dny.
t Je vypočteno, že rozvodněnou řekou
B^azos způsobeno bylo škody za <7,412,
588.
t Obydlí F W.Matuly v Schulenbur-
gu a <200 na hotovosti shořely ve čtvr-
tek v noci. Škoda obnáší <1600, pojiště-
ní <1000.
jenž do všeho se plete, ale ničemu n^ro1
zumí.
Dewey není Hobson.
Slečna Lavinia Hart, zástupkyně míst
ního listu, mladá hezká to dáma, byla
připuštěna v pátek na palubu 'Olympia.*
Admiral Dewey ji uvítal a pravil:
'•Slečno, nebojím se děl, neboť jsou
ným živlem; za to však bojím se žen,
zviafitě pak těch, které mají otázky na
jazyku. A pro tu příčinu jste vy první
zástupkyně new-yorského tisku, Jíž byl
přístup na palubu “Olympie“ povolen.
První vaše otázka bude —"
“Nuže?“ •*
“Nemožnoú.** . - -
“Proč?“
. "Jsem příliš stár, pohled te len nu mne. '
“Což kdybyste se stal na chvíli Hobso
nem?“
Admirál vzdychnuv si pravil:
“Myslitel ne, to už zašlo i s Hobso-
nem.“
"Móda ta však může být obnovena pro
admirala.“
“Nuže,“ pravil admiral obrátě se k Je-
dinému na palubě stojícímu jeho důstoj
niku, "zde Jest Brumby, dobrý soudruh
můj. jenž mne zastane kdykoli třeba,
Musí-li to tedy být, chytněte si jeho.“
Ale poručík Brumby vzdav admirálu
poctu odpověděl, že vždy jest mu živo-
tem svým k službám, aby však mu Jeho
hubičky přebíral, to že on ňikdy neu
dělá.“-----------------D_
uze « rysího d
jest čepová- 1
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 14, No. 39, Ed. 1 Thursday, October 5, 1899, newspaper, October 5, 1899; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1304678/m1/1/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.