Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 15, No. 42, Ed. 1 Thursday, October 25, 1900 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
H
SVOBODA
4
Takových lidi, kteří soudí na
George F. Burgess
Výlet
Vycháii každý čtvrtek v LaCraise. TexM.
— BY —
A. HAIDUSEK, Editor* Prop’r.
Entrred *t the Poatoffice at LaGrange, Texas.
as second class matter.
LaGrangí. Texas, 25. října.
r
Voličům okresu Austin.
W Předplaťte si na'SVOBODU.’
i—
—
I
ll
' ItíT Každému, jemuž bylo ukřivdčno v
totn nejmensíni prostřednictvím “SVO-
BODY,” jest dovoleno, ba je žádán, aby
ae přihlásil a spůsobená křivda se na-
praví Nemíním nikomu v ničem |frivdit.
Severova Žaludeční Hořká ob-
čersví a sesflí celou soustavu, po-
vzbudí činnost nervů, obnoví ži-
votní sílu, osvěží mysl, upraví za
žívání. Jest to čistý výtažek z
léčivých bylin. Cena 50 či. a $1.00
Demokracie zase nabyla o jed-
noho silného podporovatele více.
Jestiť to Dr. A. W. Fly, z Galves-
tonu, jenž se prohlásil veřejně, že
pohlasuje pro demokrata Bur-
gesse za poslance do kongresu.
Fly jest, či vlastně byl vůdcem
Galvestonských boháčů ve pros-
pěch Hawleyho při minulé volbě.
Když pojedete k volbě, pama-
tujte na to, aby Váš soused nezů
stal doma. Při volebním osudí
nenechte se přemluvati nikomu'
jak máte hlasovat, nýbrž hlasuj-
te tak jak Vám to povídá Vaše
svědomí.
Minulý týden odbýváno velké
•bafbecúe’ ha SčhuTenburgu při
které příležitosti mluvilo několik
vynikajích řečníků. Demokrati-
cký kandidát pro úřad poslance
do kongresu tam přednesl skuteč
ně znamenitou řeč, která obráti-
la několik republikánů na demo-
kratickou stranu. Též tam byl
republikán Kingsbury z Waco, a
mluvil ve prospěch republikánů.
Během své řeči byl několikráte
vyrušen nesvedenými mladíky.
Konečně ustali, když soudce
Moore je vy obíral.
Když někdo koupí kus pozem-
ku a uzavře písemní smlouvu s
prodovatelem, takováto smlou*
va je platná třebas to není deed
(kupní úpis). Ústní smlouva ne-
platí, týká-li se prodeje pozemku.
Když ale ústní smlouva je uzavře
na vůči jakékoliv jiné věci, ne po-
zemku, tož má tu samou plat-
nost jako písemní smlouva.
úrody v domácím okresu, je pa-
trně ještě několik — a mezi nimi
jsou i obchodníci.
Republikáné v 10. distriktu
mají peníze a hodně peněz, za něž
hodlají skoupit všechnu občan-
skou plevel, jež je na prodej. As-
poň poznáme ten koukal v poli-
tice, jejiž později snáze vytrhne-
me a vyhodíme.
Guvener Roosevelt nalézá se
nyní v New Yorku, jezdí a řeční
v těch místech, v nichž řečnil
Bryan minulý týden. Roosevelt-
ovi vede se špatně, neboť na kaž-
dém místě jsou mu předkládaný
otázky, z nichž prý mnohé jej při-
vádí do rozpaku, že se zapomene
a nešetrně útočí na své naslucha-
če. Tito, že se mu vysmívají a
provolávají slávu Bryanovi. To
prý se nelíbí Rooseveltovi, že ob-
čané státu, jehož guvernérem on
jest, chovají se k němu tak neše-
trně.
Republikánský “boss” Mark
Hanna a za ním všichni jeho noh
sledové a patolízali tvrdí, že to
jest republikánská vláda, jež na-
pomáhá ‘prosperitě’ v této zemi.
‘Svoboda’ tvrdí rozhodně, že ta-
kováto nauka se nezakládá na
skutečnosti. Jest to holé podva-
dění neuvědomělého lidu, neboť
prosperity.(blahobyt) není stvo-
ření vlády. Naše půda, lidský dů
mysl a přičinění lidu jsou pravou
matkou skutečného blahobytu.
Kdyby v našem Soustátí se nero
dilo tak dobře jako skutečně se
děje; kdyby zde nebylo tolik pod-
nikavých lidí, jako jich máme, na
še Soustátí by už dávno bylo
zbankrotilo. Naše půda je úrod-
ná, že každý rok přinese mnohem
více než spotřebujeme, tož přeby-
tek odesíláme do ciziný. Průmy-
slových výrobků je každý rok o
sta milionů dolarů více něž -jich
zde spotřebujeme, přebytek pro-
dáme cizincům. Odtud pochází
náš blahobyt a nikoliv od vlády.
Voliči téhož okresu zajisté ob-
čas potřebuji měřiče pozemků, a-
by změřil jich pozemky, když to
potřebují. Měřičerti pozemků má
býti člověk, který se vyzná do-
bře v měření a též má býti pocti-
vý, aby svou práci konal poctivě.
Takovým mužem, že prý je J. W.
BROOKS, jenž uchází se o úřad
měřiče pozemků a žádá voliče o
ji<?h podporu. Neznáme jej osob-
ně, ale byl nám odporučen co muž
schopný a v každém ohledu pocti
vý. Jestli je takovým, voliči by
jej měli podporovat, neboť tako-
vého muže mají míti v úřadě mě-
řiče, chtějí-li míti dobře odměřené
své pozemky.
Na 14. listopadu bude odbývá-
na schůzi v Brenham, Texas, za
účelem porokování jakého pro
středku by se mělo upotřebiti pro
ti pilousům. Každý rolník by
měl ke schůzi té se dostaviti, aby
seznal smýšlení jiných.
Vzdor tomu, že cena bavlny po
slední dobu značně klesla‘Svobo-
da’ přece má naději, že cena baví
ny vystoupí a tuto svou naději
zakládá na tom, že v Texas nebú
de letos tolik bavlny jako loni a
v jiných státech též jí není tolik.
Tak tomu nasvědčují zprávy spo
lehlivých časopisů.
Před několika dny tázali jsme
se telefonicky jednoho ze zdej-
ších kupců bavlny na nejvyš-
ší cenu toho dne. Odpověděl nám,
že 9 15-16. Telefonovali jsme ob
chodníku, jenž bavlnu kupuje od
rolníků, mnoho-li platí za nejlep-
ší bavlnu; odpověděl, že 9 5-8.
V týž den byla tržní cena bavlny
v Hoústonu 10H. Tedy místo 9
15-16 dostali zdejší rolníci pouze
9 %, ostatní dostal obchodník,
jenž bavlnu kupoval. Rozdíl
tenrba mnohem více, dostali by
rolníci, kdyby nebylo zde tolik
^obře placených kupců. Pak o-
všem nebylo by možno ceny libo-
volně určovat.
Severů v Silitel Srdce jest připra
ven podle předpisu lékaře, který
jím dosáhl velkých úspěchu ve
všech chorobách srdce: ztučnění,
zmožení, vysílení, prudkém buše-
ní a třesení. Cena $1.00.
Stuhlé, namožené, unavené síly
nabudou rychle pružnosti a síly,
natřete-li je Severovým Olejem
sv. Gotharda. Vyžene rheuma-
tické bolesti, otekliny, namoženi-
ny a všechny bolesti vůbec, často
jediným natřením. Cena 50 él.
Minulý týden byl učiněn útok
na guverpera Roosevelta ve stá-
tu Ohio; někdo hodil po něm ka-
menem a uhodil jej do hlavy. Je-
ho klobouk ránu seslabil, že mu
neublížila. Je to smutné, že mno
hý člověk je tak kleslý, že usiluje
o potlačení svobodného slova.
Republikáné tvrdí, že podrže-
ním Filipín nabudeme nový trh
pro naše plodiny a výrobky. Vě-
ru, že trh ten by nám se nevypla-
til. Celkem máme na Filipínech
sedmdesát pět tisíc mužů vojska.
Už jsou tam dost dlouho, aby by
li podmanili všechny Filipínce, a-
le oni ještě ani -nepodmanili všech
ny, kteří bydlí na jednom ostro-
vu. Nejsme tam na tom nic lépe
než jsme byli, když jsme začali
válčit s Filipínci. A válka ta už
stála přes dvě stě milionů dolarů
a přes šest tisíc synů amerického
národu. Víte kolik dolarů obná
ší celý roční obchod Filipínců?
Asi tři a třicet milionů dolarů.
Tu vidíme, že ten nový trh by
nám velmi draze přišel.
Když neznáte sami některého
kandidáta, jenž se uchází o úřad
okresní nebo obvodní, přeptejte
se na něj těch lidi, o nichž Vám
po vědomo, že Vám poví pravdu,
a pak volte jak Vám nařídí Vaše
.vlastní svědomí. Když to udělá-
te, vykonali jste svou občanskou
povinnost věrně a můžete býti
spokojeni s výsledkem své práce.
Co se týče kandidátů pro státní
nebo kongresní úřady to musíte
spolehnouti na tou kterou poli-
tickou stranu. A v pádu tom hla
sujte ve prospěch kandidátů té
strany, o níž jste přesvědčeni, že
háji zájmy všeobecné. Takovou
to stranou jest strana demokra-
tická.
Se^vá-li nynější pohoda ještě
několik dnů, bude všecka bavlna
v Texas—mimo okres Williamson
— sklizena. Ježto pak ty samé
aneb horší ještě poměry jsou ve
státech ostatních, vypočítá si
každý na prstech—a nemusí být
obchodníkem — že letoší sklizeň
bude daleko menší než loni. Jeli-
kož pak roční spotřeba bavlny
obnáší za nepokojů v Číně jen asi
10 milionů bálů, vypočítá si kaž-
dý—aniž by musel být obchodní-
kem, jenž má z kupce bavlny pro
spěch—na prstech, že bude bavl-
ny velký nedostatek a že tím ce-
na vystoupit musí, nebude-li trh
zmonopolizován pomocí domá-
cích obchodníků.
Rolníci v Jižní i Severní Karo-
líně musejí být pilnými čtenáři
“Svobody,” jelikož se přesně dle
rad její zachovávají. Uložili
I>ějcně svou bavlnu do skladišť s
tím předsevzetím, že ji za méně
jak 10 ctů. 1b. neprodají, čímž
doufají rozbiti aneb pomoci roz-
biti kombinaci kupců bavlny a
přádelen. Patrně nejsou rolníci
ti tak “zběhlými v bavlnářském
obchodu” jako náš Joe Šťasný.
Za mého pobytu na slavnosti
“Star Hill Halí”, v okresu Austin
minulou neděli, navštívil jsem A.
J. Voelkla, v jeho domově. Sly-
šel jsemže je nemocen, tož zašel
jscrii podívati se na něj. Shledal
jsem jej vyhlížejícího velice bídně.
Voelkel se uchází o úřad zápisní-
ka daní v okresu Austin a pro
svou nemoc nemůže jíti mezi lid.
Dobíral jsem jej, že špatně “lekši-
niruje,” když je doma. On chu-
dák, se vyslovil, že by. velice rád
se podíval mezi lid, ale že mu to
není možné. Pravil, že ddufá ve
své příznivce, že v den volební na
něj nezapomenou.
“SVOBODA”
Naši rodáci stěhují se houfně z
okresů jižních do okresů ležících
> ve středu státu. Několik neúrod
po sobě následujících přimělo je
ku stěhování.
ADRESA:
Svoboda, LaGrange, Tex
téhož večera
li to udělal, r
mnoho na os
jsme se rozeš
hodin večer, 1
Nadšení ve prospěch Bryana
rostě co den tím větší v severních
státech. Hlavně v New Yorku
byl na každém místě uvítán nad-
šeně velkými zástupy lidu. Toto
nadšení nasvědčuje, že Bryan bu-
de zvolen i vzdor těm milionům
dolarů, které republikáné upotře
bí ve prospěeh volby McKinley-
ho. Věru že doba je zde, aby a-
merický národ osvědčil svou sa-
mostatnost.
Onehdy se zmínila ‘Svoboda,’
že na Shiner jsou vdovičky, z
nichž kterákoliv by udělala do-
brou společnici, a tu v krátkosti
po tom nám píše jistý náš rodák
z Granger okresu Williamson, a
žádá, abysme mu událi jména
zmíněných vdoviček, že by rád
zajel na ně se podívati. Neudá-
me mu jich jména. To by on po-
tom už šel jak k hotovému, ale
navrhujeme, aby některá z oněch
vdoviček jej pozvala, by přišel po
dívati se na ní. Tak bych já to
udělal, kdybych byl vdovou a
chtěl mužíčka, aby se mnou sná-
šel slasti i strasti tohoto života.
Onen rodák píše, že by velice rád
měl nějakou společnici, ale prosí
mě, abych jeho jméno neuveřejnil.
To je nějak hloupé. Kdybych já
se chtěl ženit, nestyděl bych se za
to, člověk se neudělá směsným,
když se ožení. Stane se skuteč-
ným mužem a dobude si úcty.
Mnoho lidí je toho náhledu, že
v tom není nic neslušného, když
někdo pracuje ve prospěch toho
neb onoho kandidáta nebo tou
kterou politickou stranu a přijme
plat za svou práci. Ať jest to
slušné nebo není, “Svoboda” pře-
ce odsuzuje takovéto jednání. O-
no, není hodné svobodných obča-
nů, zahmujeť v sobě podřízenost
i nepoctivost. “Kdo mně zapla-
tí lépe, pro toho budu pracova-
•ti,” jest zásadou lidiček, kteří pra
cuji v politice za peníze. Kdyby
lid opovrhoval' takovými lidičky,
kteří pracují za peníze v politice,
zajisté by to netrvalo dlouho, co
by všichni vymizeli s povrchu ze-
mě. Politika zahrnuje v sobě
vlastenectví a věru, že ten kdo
pracuje v politice za peníze, není
vlastencem. Ten by ani prstem
nepřeložil bezplatně ve prospěch
lidu. Odtud povstala hniloba v
politice, že politické strany nají-
mají řečníky a posílají je mezi
lid, aby lid ten balamutili. V ta-
kovém jednání není rozdílu mezi
jím a najímáním pracovníků,
kteří mají pracovati mezizákono
dárci, aby je přiměli k zavedení
toho nebo onoho zákona. Kdo
chce pracovati v politice, má to
dělati docela bezplatně a k tomu
i platit veškeré své výlohy. Jest-
li nemá čím platit, nechť zůstane
doma. Tak jsem to dělal já a
dosud to dělám. Nebudu-li míti
čím platit své výlohy, zůstanu
doipa. ___
Číslo 40. obsahuje dopis z Kra-
jiny podepsaný jménem “Josef
Dana” mělo býti “Vaňa.”
SVOBODA,
PUBLISHED
Every Tharsday at LaGrange, Texas.
Náš přítel Frank Báča byl u
nás v úterý a stěžoval se, že má celkovou sklizeň bavlny ze stavu
jakousi motaninuspf. Kruschelo-
vou vůči koupí pozemku. Že se
rozcházejí o pět set dolarů a ne-
mohou se srovnati. Žádal mne,
abych mu do toho nahlédl. Co
stalo se s právníky naší národno
sti v našem okresu? Snad nelek-
šínirují pro některé kandidáty?
To se jim nevyplatí i kdyby měli
za to zaplaceno. Kdo pracuje v
politice za peníze, ten za mnoho
nestojí.
Slovutný Americký státník John
Sherman ze státu Ohio, zemřel
minulé pondělí. V něm jsme ztra-
tili vlastence jakých je málo k na
lezení za nynější doby.
Ve své řeči, již jsem přednesl an-
glicky minulou neděli v síni Star
Hill, tvrdil jsem, že každý skuteč
ný vlastenec dává přednost své
vlasti před politickou stranou a
ná sled o v uČ, že volí do úřadů po-
litických muže, o nichž je pře-
svědčen, že budou pracovati
v zájmu celého národa a niko-
liv jen ve prospěch té nebo oné
strany. Že miluji tuto novou
vlast nad politické strany a že
proto hlasoval jsem ve prospěch
Hawleyho rokli 1898 a to hlav-
ně z té příčiny, že jsem považoval
jej daleko zalepšího muže než to*
ho, jenž navrhli demokraté. Že nej
sem demokratem z té příčiny jedi
ně, jak mnozí udávají, že oni jsóu
demokraty, protože jich otcové
byli demokraty. Že jsem demo-
kratem se stal studováním bedli-
vě toho, co ta která politická
strana vykonala. Že nikdy neza
pomenu na to, jak pevně stála
pří nás přistěhovalcích strana de
mokratická roku 1856, když roz-
umní lidé sledovali i podporova-
lizbrklounauku,žeAmerikamá
býti jen pro Američany ,• ze jedině
Američané hodí se do úřadů této
země a my Čecháčci a Němci že
zde musíme bydliti 21 roků než
můžeme býti pověření občan-
stvím této naší nové vlasti. Teh-
dy že to byla demokratická stra-
na, jež porazila americký know-
nothingismus, z něhož se vyvinu-
la strana republikánská a dosud
jim více méně zapáchá. _Že litují,
že moderní demokracie není tak
ryzí jakou bývávala, a že vpašo-
vala do svých platforem mnohé
nauky, které rozhodně neschva-
luji. Avšak že ony nauky, které
demokracie nynější hlásá a které
schvaluji; daleko převažuji v dů-
ležitosti ony nauky, již odsuzuji.
Že sledování směru vedoucího k
císařství a vojenské nadvládě o-
třásá naše lidovládní zřízení v
jeho základech, čemuž demokraté
postavili se na odpor, tedy z té
příčiny podporuji celou demokra
tickou stranu, a Burgesse, že pod
póruji nejen z té příčiny, že je de-
mokratem toho staršího vydání,
ale hlavně proto, že jej znám do-
bře co poctivého a schopného mu
že, že udělá dobrého zástupce v
kongresu, bude-li zvolen.
‘Svoboda’ stále tvrdí, že všich-
ni lidé na světě se narodili se stej
nými právy k životu, svobodě a
sledování svého blahobytu. Tím
míní, že každý člověk má právo
býti živ, že nikdo nemá práva vzí
ti život jinému. To co nemůžeme
dáti někomu nemáme práva mu
to vžiti. Lidé nadělali zákonů,
které stanoví, že ten kdo spáchá
ohavný zločin, může býti zbaven
svého života, Lidé nemají toho
práva, ale oni si ho přisvojili a
právo to provádějí násilnou mo-
ci. Každý člověk má právo býti
svobodným. On může jíti kam
chce, nikdo nemá práva mu v
tom brániti. Když někdo by udr
žel jiného proti jeho vůli, aby ne-
šel tam neb jinam, tím zkracuje
jej v jehó právech. Každý člověk
má právo pracovati k tomu cíli,
aby se domohl toho, co on sám
by uznával za Blahobyt. Jinými
slovy: Každý člověk může dělati
to,x:o on uzná, že by to činilo jej
šťastného, ale když to dělá, músí
to dělati tak, aby nikomu v ni-
čem neublížil, ani iei nepoškodil.
Tato nauka byla, ba dosud je po
píraná jistými lidmi, že prý kdy-
by každý člověk mohl dělat to,
co chce, že může krásti, lidi vraž-
diti a že by za to nemohl býti po
trestán. Kdo tvrdí něco takové
ho, buď má o kolečko více, ane-
bo chce lid balamutit. Kdo něco
ukrade, ten učiní škodu jinému.
Když kdo jiného zavraždí, spá-
chá tím nej ohavnější zločin na
světě’. ‘Svoboda’ tvr<|í, že každý
člověk má právo dělat to, co
chce, ale že nesmí uškoditi niko-
mu, když to dělá. Republikáné
nechtějí uznati této nauky, aspoň
nikoliv co se týče Filipínců a Por
toričanů. O těchto tvrdí, že oni
nejsou dost vzděláni, aby správo
váli své vládní záležitosti. Že
božská Prozřetelnost uvrhla je
do rukou naší vlády, aby vláda
ta je vzdělávala. Je který čtenář
‘Svobody’ tak pitomý, že by vě-
řil takovémuto tvrzení? Věří ně
kdo, že božská Prozřetelnost jest
tak nespravedlivá, že by chtěla,
aby do některého národu bylo
vtlukáno vzdělání nebo nějaké
náboženství prachem, olovem a
bodáky? Bůh by byl tím největ-
ším tyranem, kdyby skutečně
chtěl něco takového. Učíme se,
že Bůh jest láska; kde je láska
tam není zapotřebí ani prachu,
ani olova, ani bodáků. Tam pře-
vládá mír.
Podaří-li se v trust spojným
kupcům bavlny tuto zmonopoli-
zovat a ceny její dle libosti řídit
a určovat, stane se tak jedině a
pouze přičiněním takových ob-
chodníků, kteří tvrdí, že “njají
větší prospěch z bavlněného Ittrp^
ce nežli z kteréhokoli časopisu.”
Předplatné:
aa celý rok.................................,....$3.00
na půl roku................. $1.00
Do Evropy ručn*...........................$2.50
Když se dáte do sporu s někým
o jakékoli otázce a na Vaše důvo
dy je odpovídáno spůsobem fraš-
kovým nebo posmívačným, buď-
te Ubezpečeni, že ten, jenž podává
takovéto odpovědí je v úzkých,
že není v stavu Vaše důvody vy-
vrátiti. V nynějším zápasu vo-
lebním demokraté tvrdí, že repu-
blikáné sledují v politice směr,
jenž ohrožuje naše zřízení lido-
vládní a to v jeho základech. Re-
publikáné činí si z toho frášky,
tvrdíce, že je to jen demokratický
strašák, že y tom nic něňT jiného
než strašení lidu, aby byl dohnán
k podporování demokratů.
demokratický kandidát do úřadu
poslance do kongresu má skuteč-
ně skvělé vyhlídky na zvolení a
to hlavně z té příčiny, že Němci,
kteří jsou republikány, se vyslo-
vují, že pohlasují pro Burgesse.
Dále, minulou sobotu bývalý po-
pulista Allen z Galvestonu, jenž
nedávno stal se republikánem,
mluvil k velkému počtu negrů v
Richmondu a napomínal je, aby
hlasovali ve prospěch Jonese, jenž
byl republikány nayržen proti
Burgessovi. Že Jones je ten pra-
vý muž, že je vřelý republikán a f
co takový, že velice prospěje ne-
jen našemu distriktu, nýbrž i ce-
lému státu, bude-li zvolen za po-
slance do kongresu. Po něm vy-
stoupil na řečniště jistý Henry 4
Furgeson, negr, a silný republi-
kán a co takový uznáván za nej-
hlavnějšího vůdce negrů v celém
státu. Tento se pustil do Allena,
tázaje se jej, co je zač. Pak vy-
světlil přítomným, že Allen je po-
litikář z řemesla, který je dnes
akrapnončatiMuž a to
vždy jen za peníze a k tomu stálý
úřadolovec. Toto jeho tvrzení
vyvolalo mezi republikány sku-
tečné opovržení Allenem. Pak
Furgeson se tázal, kdo Že je repu-
blikánský kandidát Jones. Že ]
tento byl navržen klikou republi-
kánou za jistým účelem. Že Jones
nikdy nebyl ani není repůbliká-
nem. Že je demokratem, zlatá- Y
řem, že se prohlásit za republiká-
na, aby obdržel navržení kandi-
dáta pro úřad poslance do kon-
gresu. Pak napomínal republi-
kány, aby se vystříhali takových
republikánů a raděj se přidrželi
muže, který je demokratem nejen
slovy, nýbrž i skutky jakým sku-
tečně je George Burgess z Gonza-
les, kandidát demokratů. Tato
jeho řeč působí jako neuhasitelný <
oheň. Henry Furgeson je znám
co ryzí poctivec a skutečný zá-
stupce svého národa. Oni demo-'
kraté, kteří hodlali podporovati
Jonese na zásadě, že je demokrat
zlatář, docela jej zavrhují, proto- <
že se vyslovil, že je republikánem.
Oni tvrdí, že muž Jonesova věku
nezmění své zásady obratem ru-
ky, že se prohlásil za republiká-
na, jen aby byl zvolen do kongre-
su. Což považují za mizernou
podlost a následovně budou prý
podporovat Burgesse. Populisté
též nemají mnoho důvěry ve své-
ho kandidáta, nikde prý nejde,
aby hlásal zásady populistů, tož
oni, též prý budou podporovati
Burgesse. Nic by nás to nepře-
kvapilo, kdyby kandidát populi-
stů se vzdal své kandidatury.
Má-lřnrnž ten nějaký rozum, jistě
to udělá. “Svoboda” doufá, že
naší rodáci v celém distriktu do-
staví se do jednoho k volbě na 6. ▼
listopadu a každý odevzdá svůj
hlas ve prospěch téhož kandidá-
ta kterého uzná, že je poctivým i
schopným. Takovýmto mužem
zajisté jest Geo. F. Burgess. Pa-
matujte na toto jméno.
Vlak na®
značně op<®
to jistě pr®
vstal před ®
zameškal. H
opožděný a®
ho nebaví. H
než mám
? už půl děví®
řekou pisk®
už se blíží ■
jel a sotva H
uháněl dál<®
když přiby®
Tam jsem ®
se po někoi®
do Nelsony®
téhož dne. H
šel z nád®
Schwartz, H
dléřů Schw®
ny koní a ]®
■ >tázal se mě®
zdali si nt®
jsem mu, ž®
sonville. (®
----dopraví-za®
jeho jsem p®
díval na svH
hi!< H
nec a že děl®
jsem počal H
• povoz přijeH
Nelsonville.®
trii, neboť c®
faráře Skoč®
I odjel do Se®
na trosky i®
n;i začálrč®
dále ujížděl®
když jsme
Franka M®
Tam jsem z®
do Ulmu. (®
několik na®
jsem se bav®
platilo “Sv®
želi premie. H
“High FivcB
čer sleč. Ga®
tějky, sehr®
piano že ch®
sme byli poH
odpočinku ®
je dobře na H
náhledu, Gí®
ti někdy cc®
den když js®
čeno a netr®
šel dosti sil®
pádu, násle®
v přestavkáB
Pak se vy®
byl velmi k®
p. F. Matěj®
ma dítky d®
pořádaném®
asi čtyry m®
cestě vedou®
vě šli k obě®
byli. Spoll
četná, za tol
| bědě shrom®
F vě a kandidl
k přítomný®
kách. Všicí
chali. Otáži
probral tak I
každý z příl
Řeč jeho byli
Po něm p. N
obecenstvu,
lik slov angl
pomínaje př
šli k volbě a
ve prospěch
ré dle svého
znají za nejí
pravil, že já
protože jej p
muže, který
v kongresu.
Yates a má i
loučili s přít<
vsedli dojed
Frclsburgu,i
přibýti na pí
la z těch nejit
mi bylo pisk
tož nescház
když jsme př
Tam už netr]
Uvítali nás s
do místnosti
gess lepší řeč
| slyšel. Po n
| kolik slov na
I v - tom vrátil se
[ Burgess praA
dy Mentz, as
Frelsburgu a
Minulý týden jsem obdržel do-
pis od abatýše kláštera Uršulinek
v Galvestonu, v němž děkuje mně
za laskavost, jíž jsem jí prokázal
za jejího pobytu u nás v La-
Grange a zároveň podotýká, že
obyvatelé města Bryan podali
nábídku, kterou nemohou zamít-
nouti, že tedy bylo usnešeno, že
kóllej Uršulinek bude tam zaříze-
ná a že doufají, že na prvního zá-
ří na přes rok započnou tam dív-
ky vyučovati. Obyvatelé města
Bryan znají prospěch, jenž nese
vyšší škola. Oni tam mají neda-
leko od města rolnickou a řemesl
nickou kollq pro hochy. Obyva-
telé našeho města by rádi něco
měli, kdyby je to nestalo mnoho.
Tak to zde vypadá.'
Když jste marně zkusili všech
léků proti zimnici, malarii, horeč-
ce, bolestem v kostech, zbývá
Vám ještě jeden lék, který Vám
jistě pomůže, — Severova Febro-
kura. Cena75ct.
Rychlým a spolehlivým lékem
proti nervové bolesti hlavy, ner-
vósnosti, duševnímu vysílení, ne-
spavosti, sklíčenosti po pití a hor
kosti jsou Severovy prášky proti
bolestem hlavy a neuralgii. 25ét.
Vzdor tomu, že republikáné
usilují o zabrání Filipín, Pavlíček
bratři na Schulenburgu přece pro
dávají veškeré zboží co mají ve
štoru laciněji nežli kdokoliv jiný.
Ohi to dělají proto, že musí vy-
prodati co nejdříve zboží to, aby
s<? vypořádali se svými věřiteli. 3
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 15, No. 42, Ed. 1 Thursday, October 25, 1900, newspaper, October 25, 1900; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1304732/m1/4/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.