Svoboda (La Grange, Tex.), Vol. 31, No. 49, Ed. 1 Thursday, December 7, 1916 Page: 4 of 7
seven pages : ill. ; page 20 x 14 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 4
SVOBODA
Ve čtvrtek, dne 7. prosinec 1916.
„SVOBODA”
TÝDENÍK—WEEKl.Y
Vychází ve ftvrtek-Published Thtirsdny
LA GRANGE, Fayette Co., TEXAS.
A. HAIDUftEK,
JOS. KOSS,
GEO. L. HAIDUAEK,
majitelé a vydavatelé—Proprietor*
PwbUwUora.
PŘEDPLATNÉ—8UBSCRIPT1ON
PRICE; . .
Ma rok—oue year..............$2.00
■a pili roku—halí a year $1.00
Do aámoří—to foreigu countrles.$2.60
o o o o o o o-o ooooo
• CENY OZNÁMEK: o
• Oznámky z běžného novinář- o
o ikého písma 15 centů každá řád- o
• ka jedno otištěni a 7’/ucentu řád- o
• ka každé následující olBtfiít. O- o
• známky prodeje pozemků 20 cen* o
• tů řádka jedno otištění a 10 cen- o
o tŮ řádka každé následující oti- o
• iténí. Asi 5 slov činí řádku. O- o
o známky z většího písma 75 cen- o
• tů palec první otištění 'a 37 Mi o
• centu každé následující otištění, o
• Tyto ceny se sníží po osmém o- o
• tištění. Za méné než dollar se o
• neotiskne žádná oznámka. Otišté- o
• ní úmrtí a díkůvzdání neb blaho- o
• přání stojí dollar. Plat za oznám o
• ky hotovými v La Grange, Tex. o
• o o o o o o-o ooooo
ADRESA:—ADDRES8:
SVOBODA, LA GRANGE, TEX.
Bryan prý se vyslovil, že zane-
chá docela politiky, že se jí nasy-
til. Okolnosti nasvědčují, že poli-
tika se nasytila Bryana.
Rakušané prý budou držeti šesti
měsíční smutek nad zemřelým cí-
sařem. Okolnosti nasvědčují to-
mu, že za šest itiésíeú bude usmr-
ceno tolik Rakušanů, že málo kdo
by si tam povšimnul smrti císaře.
Časopis “New York Sun” se
táže, proč by se neměly napodobo-
vali zvířata. Je dost mužských,kte
ří napodobují zvířata, ale nevidět,
že by tím přibývalo vepřoviny.
Severní časopisy se hodí lépe na
přikrývání police než naše texaské
protože jsou větší, ale naše časo-
pisy texaské, ař jsou -malé, sky-
tají více duševního požitku.
Skoro všeci lidé máji za to, že
za peníze se nabude všecko. Není
to pravda; člověk kdyby vlastnil
celý svět, nekoupí zdraví ani spa-
sení své duše, ale za několik do-
larů může zařídit skutečné peklo.
Je mnoho lidí na světě, kteří po
vídají, že jsou skutečnými svobo-
dáíi, ale svými skutky dokazují
nezvratné, že nejsou nic jiného než
sobci a jejich svobodářstvi je pou
há nevěra v náboženství.
..... I
Pan Hughes bude v New Yorku
provádět od 1. ledna advokátní
prakci. Přejeme mu většího úspě-
chu v novém jeho povolání, než
jakého se “dopracoval” ve voleb-
ní kampani.
Dělníci v New Yorku vynašli
prostředek, jenž napomáhá jim
snižovali výdaje za potraviny na
živobytí. Svobodní mužští se že-
ní, bi rom e si pracující holky za
ženy. Toto je dobrý prostředek a
zajisté se osvědčí užitečným,jsou-
li novomanželé šetrnými.
V osadě Ordway v státu Colo-
rado přebývá na své renči starý
Irčan, který hlasoval o každé vol-
bě po 52 roků. Za doby té zastá-
val rozličné úřady, konečně však
zvěděl, že není americkým obča-
nem. Takových je dost i mezi na-
šinci v Texasu. Oni si povídají, že
se obejdou bez občanství.
Náš Texas by měl míti zákon,
kterýž by stanovil citelnou poku-
tu na ty lidi, kteří nejen pomlou-
vají, ale i podezřívají své bližní
s úmyslem, aby je očernili a zne-
vážili. Takovýto zákon by zaji-
sté zastihl nejednoho našince, a-
nebo by ho odučil pomlouvání a
podezřívání.
Kdo nemá domova a přeje si
míti nějaký, udělá dobře, koupi-
li si kus pozemku dokud ceny jsou
obstojné. To “Svoboda” radí kaž
dému. Urodí-li se bavlna na přes
rok, ceny pozemků postoupí, cena
bavlny sotva klesne. Po skončení
evropské války cena bavlny po-
stoupí.
Billie Burke je ženská, která do-
stávala $250.000 ročně za to, že ú-
činkovala na jevišti. Byla při tom
fotografována a z fotografií dělá-
ny filmy pro pohyblivé obrazy, tí-
ná se vzdala této práce a t valila
se na jeviště, kde muže mluvit k
obecenstvu. Ona jistě uznala, že
peníze nejsou takovým požitkem,
jaký mluveni veřejně poskytuje.
Nový protest naší vlády proti
systematickému vyváženi Bclgieu
nů do Německa poveze sekou vel-
vyslance Gerard, nastupující zpá
teční cestu do Berlina. Tento pro-
test ma býlí ostřejším všech pře
dešlých a pakli je 'omu.tak. bu ,
de jen správným vyjádřenňn smý-
šlení svobodymilovných Američa-
nů.—
Maďaři chtějí Franejoseťovi zří
diti pomník z ukořistěných rus-
kých děl. Kdyby jej slili ze všech
rakousko-uherskýeh, ještě zbýva-
jících kanónů a to v době nejbliž-
ší, vykonali by čin, za který by
jim byl vděčným skoro celý svět.
Z Washingtonu se sděluje, že
počet měst, v nichž umístěny bu
dou rolnické výpomocné banky
zvýšen na 21 a že volbou bude ro<
bodnuto, v kterém z měst má o
na jedenadvacátá banka býti o-
tevřena. Praví se, že městem tím
bude buď Dallas neb Fort Worth.
Na tom celkem nezáleží; hlavní
věcí jest, že Texas dostane koneč-
ně banku, pro kterou byla již
naléhavá potřeba.
Mezi demokraty v domě poslán
ců v kongresu je několik starých
mládenců, z nichž některý by mo
hl pojati za ženu' slečnu Jennette
líaukiii, jež byla zvolena za po-
slance do kongresu ve státu Mon-
tana, tím by demokratům přibyl
jeden hlas. Slečna Rankin je prý
pokroková a zajisté by se přida-
la k demokratům, kdyby se pro
vdala za demokrata, anebo její mu
žíček by se stal pokrokovým a
tím by demokrati ztratili jednoho
člena.
V minulém čísle “Svobody” u-
vedli jsme zprávu, co stála repu-
blikánská volební kampaň, na níž
pan L. I. Hammerling, veliký bia
satel “Osobní Svobody” věnoval
$8.000. Pan Hammerling jest tedy
přívržencem republikánské stra-
ny! Nepozastavovali bychom se
nad tím a bylo by nám celkem
lhostejno, čím pan Hammerling
jest, nebýt té smutné pravdy, že
republikáné byli vždy největšími
nepřátely přistěhovaleekého živ-
lu, jehož jest p. II. vznešeným za-
stancem.
Lcgislatura státu Missouri ho-
dlá zavěsti zákon, který má stano-
vití, že hostinští, jíž budou prodá
váti lihoviny na úvěr, nemají mí-
ti práva žalovati své dlužníky o pe
níže, již budou jim dlužni za liho-
viny. Takového zákona netřeba u
nás v Texas. Zde hostinští, nepro
dávají na úvěr, aspoň ne nám no-
vinářům, protože jest jim povědo-
mo, že by z nás nic nedostali
když je papír drahý a mnoho od
běratelů neplatí za noviny, tře-
bas prodali bavlnu po 20c libru a
bavlnové semeno po $52.00 tunu.
Vdova ve státu Conectieute se
zřekla $281.500, jež sdědila po
svém zemřelém muži, aby se moh-
la provdati. Zamilovala se do chu
dobného mladíka a pojala ho za
muže. On prý ji přemlouval, aby'
byla jeho milenkou a peníze si po
držela, by mohla žiti v pohodlí,
ona prý mu řekla, že raděj bude
jeho ženou a pomáhati mu bude dě
lati raděj živobytí, než býti jeho
milenkou a žiti v pohodlí. To u-
kazuje, co všecko vykoná ženská
pro mužského, kterého miluje.
Svoboda tvrdí, že sotva je kde
mužský, který by se zřekl $281.-
500, aby se mohl oženiti s chudou
holkou.
Američtí občané z rozličných
míst odesílají žádosti presidentu
Wilsonovi, aby naše vláda pro-
testovala proti dopravování Bel-
gičanů do Německa. Toto je veli-
ce choulostivá otázka. Němci jsou
pány nejen nad zemí, ale i nad li-
dem, který si podmanili. Naše vlá-
da může protestovat, ale Němci ne
musí si všímati protestu. Aby na-
še vláda uplatnila svůj protest,
musila by zakročili brannou mocí.
ch smluv.
mohlo tu.
můžeme
jsme jej
| Spojenému. Jednu Anglii a
moc
Know-nothing. Kam se poděli stou
sluli, svého zástupce . (vy slaimei !li_miv.érgem. on puuzL' .věří, že je
možně, aby Uplatnili nauku, jež u-
poslání jednoho každého člověka
náboženských
I'Míliem.
a odevzdání se do jejích rukou.
To pint i o naší zeměkoulí. 2A<|iiý
ákoní Uško-
politiekou
vyslance do národní
Konstantin drážditi chtěl ťrpěli-
Mil-
kú po ruce, aby mohli celý kurs
volné myšlénky, přicházeje do lei
toho všeho co jej obklopuje dle
ni proti Teutonum a jest to asi
li—mocí přinutili vládu k splně-
ní svých požadavku a hodina ku
tu a jestli ne, naše vláda by měla
poslali jiro něj několik obrněných
dají se ničím vykořenili. Kolik li-
dí—tolik povah, říká se a to samé
pořekadlo platí i v tomto případě.
mocnosti. Je pravda, že dle mezi
národního zákona každá samostat
abychom nahlédnout i mohli do ne
známa, které nám sotva kdy pří-
. vědomo, že republikáné byli a do.března 1861. Republikáne měli pře
sud jsou proti přistěhovalcům.Dě- váhu v kongresu až do zasednutí
jící pozorně vývin naší matky ze-
mě. sledující denní vznik i zánik
Bylo chybeno, že důvěřovalo se
osobě, jediné snad v celé Řecku,
která svoji náklonnost k Němec-
ku nemohla zapřít i a že dbáno by-
lo pouhého ujištění, od kterého
jak známo bylo ku skutku ještě
příliš daleko.
H' ' Hi. Že jediní její Bulí |>ru\ v. K<>
tik těch HMift tedy musí T»ýtí? Není
jé dliešal vyspělosti lidskúbo rozumu. ''
V lakovém rámci možno si před
émecko chce, aby spo má slovo přesvědčeni? Přesvědéc-
zakroěily proti němu u<»d míní skutečno*!; v přesvěd-
ho vyslance. Tolik
skost. Válčící mocnosti v evropské
válce neuznávají ani žádného pra
va. ani žádné lidskosti. Jejich prá
nich hlasu, tedy Buchanan a Breč-
kenridge byli zvoleni. Republi-
Krise, která tak dlouho nad Řec
kem visela, zdá se dostoupila své-
ho nejvyššího bodu, s kterým do-
stavit! se musí důležité události,
mající přímý vliv na další osudy
tohoto ve beznadějích tonoucího
království. Řecko, totiž vláda vze
ska a zničení majetku. Anglie ne-
chová pro Spojené Státy žádné
povinnosti ani laskavosti. Ona do-
sud pamatuje na roky 1786 a 1812
Anglii je po vědomo, že Spojené
Státy nejsou připraveny na úplat
a volbě 1912—a za doby noé by-
ly zavedeny zákony, o nichž je
učiněna zmínka výše. Minulá vol-
ba dokázala, že přistěhovalci,hlav
ně Němci, hlasovali s republikány
a to přes to, že představují světu,
že oni jsou hlavními obhájci o-
sobní svobody.
jim nepomáhá. Spíše jsou všude
postrkováni jako by záviseli na
začátku nánéjší války zahrává se
Spojenými Státy jako nasycený
kocour s myší. Doufejme, že ra-
kouskému vyslanci bude zabez-
<’el spolkiw odpověděl “I dont
Know”. To pohlo demokraty na-
zvali ony spolky Know-nothing,
ko křesťané.
Náhled jeho redaktora:—Co by
vyžaduje lid- 1 le oni nejsou nevěrei, oni jsou vě-
řící tak dobře jako křesťané, již
věří v Bfdia pouze s tím rozdílem,
vláda. Za dávnějších dob byly v
našem Soustátí pouze dvě strany
politické. Byli to Whigové a De-
'mokráte. Whigové byli proti při-
stěhovalcům, kdežto demokraté
podporovali přistěhovalectví a
chovali se příznivě k přistěhoval-
cům. 1*0 roku 1848 přistěhovalci
hlavně z Německa se hrnuli do
Soustátí—to pohlo Whigy a též i
některé demokraty, stavětí se pro
ti návalu přistěhovalců. Asi roku
1852 počalo zakládání spolků, po
litických, jichž členové byli na-
kazovat i něco, co dokázali se nedá
a proto dle mého náhledu má bý-
ti Každému ponecháno na vůli, v
jakém směni chce svoje smýšlení
v té věci věsti. Kdo chtěl by do-
kazovat! jsoucnost Boha činil by.
se právě tak směšným jako onen,
kdo jsoucnost jeho chtěl by po-
pliti. A popřel li, neznamená to je
ště, že Boha opravdu není. Žijeme
v století kultury a osvěty—svobo-
da smýšlení má nám být nade vše-
cko. Kdo věří, tomu žádný “také
svobodář” nemá práva víru jeho
inu upírali a jiné názory jemu
vštěpovati, když sám ze svých, ča-
sto krkolomých názorů slevili ne-
chce. Takových výbojných svobo
dářů mánie i u nás v Texasu hoj-
nost, ale ti ještě pravé svobodomy
slnosti nikdy neprospěli, naopak
byli vždy jen pravou příčinou
všech náboženských štvanic, kte-
ré lidstvu ještě nikdy nic dobré-
ho nepřinesly.
“Vyšetřující komise’’ které obyčej-
né stojí spousty peněz ale na konec ni-
čeho nevyíetM. dávají Řalomonskou ra-
du, aby lid prosté nekupoval drahé ži-
votní potřeby, což hlavné vajec, po
milionech tuctů uložených ve velko-
městských chladírnách se týká. Hlavě,
v které se podobné nápady rodí, mož-
no vyaloviti pouze hluboké politování.
Jak možno nekupovat! něco, Čeho bez-
podmínečné ku své výživě potřebuje-
me! Páni komisaři měli by raději po-
drobit! chladírny důkladné prohlíd-
ce, jak se to již v některých městech
8 poctivou administrací stalo a nailo-ll
by se co závadného neb zkaženého, ro-
lou zásobu odsoudit ku zničení. Pak vé
ru by z ostatních chladíren rukovalo
zboží rychle do trhu a otázka draho-
ty ve městech byla by zpola rozlnitě*
ku nařídí. Tyto spolky se rozši-
la v květnu v ('incinnati, Ohio,
a navrhla za ěckance James
Buchanan do presidentského úřa-
du. Buchanan byl ze státu Penn-
sylvania. John Brcckcnridge z
Kentucky byl navržen za místo-
presidenta. Téhož-roku vznikla re
publikán.ská strmrn. Její národní
Konvence zasedli ve Philadelphii
18. června 1856 a navrhla John
(’. Fremonta za kandidáta do pre-
sidentského úřadu. Fremont se na
rodil ve Virginii, ale potom bydlil
v Californii, odtamtud byl navr-
žen za čekance presidentst ví. Stra
na Whigů měla národní konvenci
v Baltimore v září 1856, usnesla
se podporovali kandidáta Filmo-
re. Strana “American Party“ či
vlastně strana “Know-nothing’
měla ve své platformě, že Ameri-
čané musí vládnout i nad Ameri-
kou. Aby se to uskutečnilo, že
pouze v Soustátí narození Ameri-
čané musí býti voleni v každém
státu do všech úřadů a též pouze
Američané mají býti ustanoveni
za pomocníky úřadní. Který obí
éan dává přednost jakékoliv auto
řitě před autoritou naší vlády, ne-
smí býti volen do žádného úřa-
du. Toto bylo namířeno proti ka-
tolíkům. Dále zákon stanovící, žc
přistěhovalci se mohou stati úpl-
nými občany americkými, klyž
přebývají zde pět roků, měl bý-
ti odvolán a zaveden nový zákon,
který by stanovil, že přistěhoval-
ci musí přebývali v Soustátí jeden
a—dvacet roků až se mohou státi
•úplnými občany americkými. Vo-
lební zápas téhož roku byl nejtuf
ším v dějinách Soustátí. Demokra
té všude pracovali neúnavně a
zvítězili—obdrževše 174 elektorál
Delaware. Koku 1855, skoro ve
všech státech východních, zva-
Je to skutečně podivné, že v na-
šem Soustátí páni kongresníci ne-
pamatují na lid, který živí a při-
odívá lidstvo celého světa. Páni
kongresníci i s presidentem Wilso-
nem dostali takový strach, když
několik hlaváčů železničních spol-
ků přišlo do Washingtonu a řeklo
je nás 400.000, kteří jřestaneme
pracovali pro železniční společno-
sti, když nebude vyhověno naší žá
dosti, že začali se klaněti oněm
hlaváčům a prošiti je, aby jen dá-
le pracovali, že jejich žádosti bu-
de vyhověno a vyhovělo se jim.
Starý Wilson povolal k sobě něko
lik kongresníků a řekl jim, hoši,
máme v zemi 400.000 dělníků, kte-
ří musí pracovali deset hodin den
ně. Oni nejsou s tím spokojeni, já
navrhnu, aby se zavedl zákon, kte
rý by nařizoval, že osm hodin deu
ně je dost pro ty ubohé dělníky,
ale plat se jim nesmí snažit, musí
zůstali takový, jaký mají, železní
zde skoro patnáct milionů, kteří
‘Svoboda’ nepochopila a dosud
nepochopuje, z jaké příčiny při
stěhovalci se přidali k republikán
ské srané a skoro všeci ji podpo-
rovali, když strana ta vždycky by-
la a dosud je proti přistěhoval-
cům a za svého panování zavádě-
la zákony, z nichž skoro každý če
lil proti obecnému lidu a obzvlá-
ště rolníkům. Republikáné zaved-
li zákon, stanovící ochranné clo
*vét stoji, nebylo nikdy tolik mi 114 elektfH'áhtích hlasů a strana
lionářu jako jo nyní v»» Spojených ,.\'ic nevím“ pouze osm hlasů.
Siáteeli. Obecný lid nadělal těch Stát Maryland hlasoval pro tuto
to milionářů. Mimo toho repnbli- stranu. Republikáné obdrželi 11
kánskě zákony jsou prodclnmiy i států, výrhodních a severních,
tatíčkovskýni diirheni, protože Demokraté, 1!) států, jižních, střetl
těch nabyli mnoho hlasu. Skoro
všeci Whigové se přidali k oněm
spolkům.. Ptal-li se kdo kterého
ni páni kongresníci, ani pan presi-
dent nepamatují na ně,nby jim ne
čím prospěli. Oni chtějí jim uško-
dit a též jim citelně uškodí, za-
vedou li zákon, který by zabra-
ňoval odesílání rolnických plodin
do cizozemska. Kdo chce tento zá
koh? Jsou to hlavně měšťáci, kte-
ří pracují několik hodin denně,
pak se povalují po hostincích, ti
křičí na kongresníky, že oni musí
jisti kornák, nebude li vydán zá-
kaz na vysílání pšenice. Že oni ne
mohou platit deset neb jedenáct,
dolarů, za bečku mouky (ale po-
čítali pět, šest, sedm až osm do-
larů osmi hodinovou práci denně
to mohou.) Páni kongresníci i pan
Wilson zdají se nabývali strachu
tož si povídají, že nějakého záka-
zu je zapotřebí, aby ta mouka ne-
podražila, že rolníci mohou býti
spokojeni, když dostanou 80c za
buši pšenice. Ano rolníci takové
je to s Vámi a vy mlčíte, jako ry-
by—nehájíte svých zájmů. Snad
nemáte též strachu jako naši kon-
gresníci a president Wilson před
několika tisíci lidmi, kteří jsou
pouze spotřebovately a žádnými
vyrabitely potravin. Hajte své záj
my! Spravedlnost je na Vaší stra-
ně. Zvítězíte.
zaručí bezpečné proplutí hraběti I chom říci nikomu, že jsme pře- demokratickou zásadu: “Rovno-1 republikánům a stali se z nibh re-
Tarnnvskémti do Sptijených Státu ■ svědčeni, žr trn, kdo řekl nám, že právnost Všem a zvláštních výsad publikáne. To dokázala president-
' viděl koně, že jej skutečně viděl.Mnikomu“. “Svoboda” s hrdostí ská volba roku 1860, kdy byl zvo-
j'ťakové je tn s nevěrou. Žádný ělo-| fMHtkazttje na to, žr nněi rtMláei v • len Lincoln za presidenta, ohdr-
věk není ani nemůže býti nevěr I Texasu nikdy nepodporovali re-'žel 180 eleklorálních hlasů. Lin-
ní postupného násilí, jímž neutrali
ta Řecka byla utrpěla.
Nesmí se však mylně vykládali, Mtupným bude. Jest
že tím strženo musí býti Řecko do
války po boku Spojenců. To bylo
předvídáno, neboť nemůže býti za
spojence považováno Řecko, které
nesplnilo svoje závazky a smlou-
vy vůči Srbsku, které Bulharskem
bylo napadeno.
Rozhodně byla tu při vypuknu-
tí války smlouva Srbska s Řec-
kem a úmyslem diplomacie bylo,
uvažovali o povinnostech spoje-
nectví, jímž Řecko k Srbsku bylo
smlouvou vázáno. Řecká vláda vy-
kroutila se ale z povinností, smlou
vou se Srbskem jí ukládaných a
pozdě přesvědčili se Spojenci, že
nemohou s Řeckem, jako dobrým
spojencem počítat i.
Naspěch pak vyloďované v So-
luni francouzské a anglické posi-
ly nemohly více Srbsko zachráni-
Náhled starého Haiduška: Sly-
ším-li někoho tvrditi: “Já jsem
nevěrcem z přesvědčení“ vždycky
si pomyslím, kdybys ty človíčku
znal pravý význam slova přesvěd-
čení, nepovídal bys, že jsi nevěr-
cem z přesvědčení. Jaký význam
___________ jaké 'lues jsuu.. nejsou díUm
přela se formálně požadavku Spo- Bohu, ale lidi samotnýdi. Tak «1aleko
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda (La Grange, Tex.), Vol. 31, No. 49, Ed. 1 Thursday, December 7, 1916, newspaper, December 7, 1916; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1315278/m1/4/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.