Svoboda (La Grange, Tex.), Vol. 32, No. 43, Ed. 1 Thursday, October 25, 1917 Page: 4 of 8
eight pages : ill. ; page 20 x 14 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 4
SVOBODA
Poslal
se na několik takových
oříšky se daří
nemáme zde, ale mnozí lidé
postavili pěknou školní budovu na
až hotovi
bajonetem
de. Každý člověk rozumný’ si váží
advokáty, doktory anebo klerky
.je rolnicky a tukovým zůstane i n<
čí v sobotu 27. tohoto měsíce. Ne-
60 dní, druhý 80 dní n takdále. INa
tyto školy vieci platíme daně, pro L
to bychom měli užívati výhod, jež
Předplaťte ti "Svobodu”.
žije kde člověk, jehož žilami prou
dí slovanská krev, který by se ne-
pozastavil nad surovostmi Němců,
páchaných na zajatých Rusech!
Správa z Petrohradu 22. října udá
vá, že Němci povídají Rusům znjn-
tým na ostrovech Oesel a Moon, že
nemají pro ně potravin, že musí do
praviti je napevninu. Nařídí jim,
by vsedli do loděk a pluli k pevni-
ně. Jakmile jsou kousek od břehů
pálí do nich ze strojových pušek a
pozabíjejí je. Takováto jednáni ko
■ dobrá anebo zlá. Tam vzdělání
•, málo platné, protože hlavni na-
kou jest, budeš hřešiti, zprotivíš-
dy o několik dni dříve, snad proto,
že již měli vyprodáno. Policie pil-
né slíditi bude po “holínkářích,"
vždyť bez nich jest suchý okres ne
přes dva balíky bavlny a z druhé
ho akra přes sto dvacet bušlů ku
kuřice. To byla nejlepší úroda ze
všech zápasníků z celého státu. Ja
‘‘Svoboda” jest čtena ve více do
inovech, než který jiný list v Tex-
asu — předplatné $2.00.
lo naučilo.
Cheete-li, aby vaše děti se dobře
bytí dobrým rolníkem; že rolniče-
ní podle návodu z knihy nestojí za
mnoho. V tom se mýlíte. Pamatuje
te na mladého Emila Kováře, kte-
rý rolničil o závod dle návodu z
jen
jest
Hladovící civilisté vyhazujjí do
povětří rakouské muniční továrny,
zní poslední zpráva z Říma.
bechť vlaje nad vaším domovem,
obchodem, na vašem automobilu a
každém stroji; maličká pak na
límci vašeho kabátu na znamení
|e jste neb chcete být i řádným
americkým občanem a že hotov
jzte vlasti své v nejtěžši chvíli je
|í sloužiti a ji hájiti.
ly, chtějí-li, by se něčemu naučily;
aby nedrželi jich doma, třebas by
Přijme se holka, jež zná konati
domácí prací. Obdrží dobrou svět-
nici na bývání, stravu a $16.00 mě-
síčně. V rodině muž, žena a malá
dítě. Pište: F. P. Ohandler, Boom
623 Binz Bld*., Houston, Tax. (tí-
ženi, jehož žena jest sestrou presi-
dentky Ženské Federace v Severní
Karolíně. Žena tato má mnoho přá-
tel v Belgii. Dopsala tam jistému
Některá zrnka z řeči sekretáře po
kladu, pronesené v Dallas.
Znovu prohlašuji, že Spojené
Státy setrvají ve válce až do kon-
První Národní Banka v Shiner.
po dobu 20 roku provozuje obchod
stejně jest nejsilnéjší bankou v o-
křesu Lavaca, vypomáhá svým
příznivcům kdykoliv, za času pa
nik a na začátku války vždy o-
chotně vypomohla. (dz
POSVÍCENÍ ŠKOLY KŘUPALA -tátni školy nám skýtají. Zaklada
lidé těchto škol chtěli, aby každé
|nečně se nemine pijtřičné odplaty,
lale my musíme pomoci, aby tato od
| plata se neodkládula. Neváhejme
abychom
lenburg a že opatřili dost pozem-
ku pro pohodlné hraní školních dí-
tek. Pak napomínal jsem je, aby
V sobotu dostala dallaská poli
•ie nařízeni, aby přísně dohlédla k
tomu, aby všechny saloony o půl
desáté večer byly uzavřeny. Od té
doby jest Dallas suchým. Někteří
Roku 1812 byla ještě jiná moc-
nost, jež obmezovala naše práva na
širé moře. Tou byla Velká Brita-
nie. Byli jsme proti ní slábi, však
práva, jež jsme hlásali, jsme uhá-
jili a také i nadále je uhájíme.
Zrádní lidé v této zemi krmili
kaisera povídačkami, že Amerika
nebude nikdy bojovati. Dáme kai-
serovi na srozuměnou, že Američa-
né nejen dovedou bojovati, ale ta-
ké že v tom, co Amerika začne, nic
na světě nemůže ji zastaviti.
Měli jsme se octnout pod kaiser
ovou helmicí. Až celá Evropa byla
znásilněna, Amerika měla přijíti
na řadu. To bylo jisté.
Německu dostane se brzo mako-
vého důkazu, že Amerika chce bo-
jovati a že bude bojovati až do po-
sledního zákopu.
Edna je sídelní město okresu
Jaekson, ležícím v jižním Texasu
Houston Post má zprávu z onoho
města, že tam pošlo 62 hovězákň
za noc z neděle na pondělí 22. říj-
na. Hovězáci byli v pěně a podezře
ní je, že byla voda otrávena. Tito
hovězáci patřili C. Branch, jemuž
týden před tím shořela veliká sto-
dola a mnoho krmivá. Voda z ko-
ryta i z několika pošlých hovad by
la odeslána do Austinu.
dcerku a malého synka do Spoje
nýeh Států, kde měli s ní do konce
války zůstali. Američan odpově-
děl:
Před třiceti dny byl bych s
největší radostí vyhověl, nyní však
jsou moje žena a mé dvě dcery ú
ředně obtěžkány. Náš malý hoch,
jak všichni chlapci v této zemi, má
pravou paži uřezánu, což brání mu
aby v budoucnu stal se vojínem.
A tu jsou ještě lidé, kteří nemo-
hou a neehtí se rozhodnouti k za-
koupení bondů svobody. Jest mno-
ho takových, kteří mohli by se při-
hlásili k armádě neb námořnictvu,
nečiní však toho.
Kupte Liberty Bond.
.■Clili, ale dostatek kukuřice zaručí
dobré dojky, dostatek špeku, sádla
u chulnýeh klobásů, též i dostatek
vajec. Když máme dostatek těchto
věcí, obejdeme se bez jiného.
Přes to, že na mnohých místech
se neurodilo letos, nezoufejme,
jsou místa, na kterých byly dobré
úrody a k tomu dobrá cena všech
plodin domácích, více než nahradí
neúrodu. Za několik týdnů posled-
ních by] jsem na slavnostech v ně-
kolika osadách, na kterých bylo
dosti hojně lidí, ale nebylo viděti
na žádném z nich nějaké nouze,
ani zármutku. Všecivypadali a též
se chovali, jako by jim ničeho nes-
cházelo. Z toho jsem uzavřel, že
mezi našimi rolníky je prosperita,
a tato může i déle potrvati, bude-li
se aspoň trochu šetřiti. Kdo nebu-
de míti peněz, může si jich vypůj-
čili. Skoro všecky banky jsou plny
peněz, hlavně tam, kde jsou lepší
úrody a bankéři jsou ochotni půj-
čiti každému, kdo požádá o půjč-
ku.Převládající poměry skýtají do
hrou příležitost, hlavně naším ro-
dákům, kteří nemají svých domo-
vů, aby si zakoupili kus pozemku
a jej zdělávali. Vyplatí se jim to.
Kdo to udělá, nebude toho litovati,
třebas ze začátku nebude míti na
zakoupeném pozemku těch výhod,
jaké má na rentě. Ale zdělávání
své hrudy dává spokojenost, jež
jest cennější peněz. Ač plodiny rol
nieké jsou drahé, pozemky jsou
lacinější než byly, ale jejich láce
nepotrvá dlouho a lacinější než
jsou také nebudou.
Plodiny rolnické však, ač jsou
drahé, mohou býti ještě dražší,
hlavně potraviny, protože jsme
nuceni zásobovali své spojence v
Evropě svými potravinami a k to-
mu i naše vojsko. Doma Se též spo-
třebuje mnoho potravin, protože
my měšťáci neubudeme na vzdu-
chu a ducha života též prý nebude
k dostání.
'‘Život” píše, že ti nich na seve-
ru vlastenecká práce se odměňuje
nadávkami a zlomyslností. My v
Texasu oceňujeme správně každý
výkon vlastenecký, protože jsouce
skutečnými vlastenci, známe jeho
pravbu hodnotu. Vlasteneckých
■lov bez skutků si nevšímáme.
ROLNÍCI MOHOU BÝTI NA
VRCHU.
Přečtěte pozorné článek jak mbý-
ti Liberty Bondů.
peněz prodáváním zmíněných dlu-
hopisů, budou uloženy na vás daně
tak vysoké, aby se sebralo dosta-
myšlení jak by se mohlo žiti, aby
se požilo co nejméně potravin a za
chovalo se jich co nejvíce na zlé
časy, které nás neminou, potrvá-li
naše válka nějakou dobu déle. Na-
ši synové, kteří se dali na vojnu s
odhodláním, že budou obětovali
DNES obdržel Jsem káru čerstvé
mouky, dále otrub a moučky pro
prasata. Starou zásobu střížního
Ixboži, klobouků a střevíců prodám
,sa velmi snížené ceny.
F. C. Kallus, Ladrange, Tex.
dítě nabylo takového vzdělání, ja-
kého zapotřebí jest každému svo-
bodnému občanu Americkému
Svobodný občan Americký jest nej
větším pánem na světe. Je větším
pánem než kterýkoliv monarcha e
vropský. Který mužský se narodí
v našem Soustátí, může býti na
ším presidentem. Tím však nemů-
že býti žádný monarcha. Svobod-
ný občan Americký nemá nad še-
lmu žádného pána on je ve všem
svým pánem. Zde v Americe nemá
mc žádných vrchností jako máji v
Evropě. Tam obyčejný člověk je
Judým ničím. Ou musí bý ti podda-
Rozeslali jsme upomínky těm od
běratelňm, jejichž noty máme. Ne
ebdržíme-li peněz v krátkosti, za-
šleme noty konšteblům. Úroky da-
rujeme každému kdo zaplatí.
vými obrazy, z nichž skoro všecka
se upozvolila ukazovat i oznámku,
jež udává, že naše vláda ehee něko
lik tisíc mužských i ženských ku
psaní těsnopisu anebo psaní tm
stroji. — Plat od tisíce dolarů až
dvanáct set dolarů ročně a dobrá
školních dítek nikdy nenahradí
škody, jež způsobí se dětem nepra
videlným posíláním do školy. Kaž
dý dobrý učitel nebo učitelka hned
ze začátku vyučování rozdělí děti
na třídy. Každá třída obdrží své
příslušné úlohy, jimž děti sc mají
naučiti a ve škole mají je odříká
váti. Když které dítě není ve škole
tím utrpí nejen dítě, ale i jeho tři
da a pak učitel nebo učitelka to od
ADBE8A:—ADDRE88:
SVOBODA, LA GRANGE, TEX
se dali na vojnu, odhodlali se obě
tovuti za nás své životy, bude-li to
ho zapotřebí, oni musí přinésti tu
to oběť bez posilňování se duchem
života, protože vojenská kázeň jim
to zakazuje. Nemyslíte, že my, kte-
ří nepůjdeme na vojnu, bychom
měli též obětovali něco, co by po-
silňovalo naše syny v jejich zápa-
su!
President měl býti zavražděn. -
Osm mužů v Memphis, Tenn . za
vřeno bylo na obvinění, že v den
díkůčinění chtěli sc odebrat! do
Washingtonu a presidenta zavra!
iiti. Spiknutí bylo však tajnými
vládními agenty zavčas odhaleno.
sobem, že zasáhnou každého, kilo
má jaký majetek Lépe vlastnili
dluhopis, bráti z něj úroky kaž
dýeh šest měsíců, než platili daně.
Jsme Americkými občany. Němce
ko strhlo nás do Evropské války.
Je to naše válka Zvítězi li Němci
nad námi, staneme se jejich pod
danými. Bude nakládáno s námi
hůře než s otroky. Pracujme vše-
možně, abychom zvítězili v této vá)
ce. Co máme dělat? Každý kdo mů
že, nechť koupí “Liberty Bond.’
Peníze dopomohou nám k vítěz-
ství. l
šieh dítkách, zaběhněte občas do
školy a pozorujte jak učitel nebo
učitelka zachází s dětmi. Vaše ob-
časná návštěva školy povzbudí ne
jen děli k lepšímu se učení, ale i
učitelku nebo učitele k věrnému ko
nání svých povinností. Naši rodáci
nemají ve zvyku návštěvovati škol
pokládají to, za zbytečnou práci.
Ale navštěvováni škol prospěje jak
dětem taktéž i jejich rodičům. Na-
še národnost potřebuje lepšího
vzdělaní více, než čehokoliv jiné-
ho. Více než peněz, protože dobré
vzdělání se nedá oeeniti ničím.
dolarů, nepočítaje natě, jíž měl ně-
kolik tun. Že tato nať je výbor
[né krmivo pro dobytek. Vyslovil se
Dokonalé zdraví, — naše
velká tužba.
Jak si zabezpečili velkou tu naši
tužbu, dokonalé zdraví? Náležitou
péčí o žaludek. V lidské soustavě
naši vlast a své miláčky před nepři
telem, který je prázden milosrden-
ství a nemá nad nikým žádného sli
tování, musí býti zásobováni po-
travinami, skytajícími sílu i odva-
hu; neboť těchto je zapotřebí v
plné míře aby mohli porazili naše-
ho nepřítele a zabezpečili lidu vů
bec rovnoprávnost v každém jeho
působení. Dostatek záživnýeh po-
travin vojsku, bojujícímu o tyto
zásady vyhladí se světa tyranii, jež
hlásá, že vládne nad lidmi z Boží
milosti.
A. HAIDUáEK,
JO8. KOH8,
OEO. L. HAIDU6EK,
Bajlteia s vydavatelé—1’roprietore
Publieheni.
níkií dobrých. Rolnické povolání
éovány z těla zažívacím ústrojím,
uniknouti, není-li tato vylučovací
niknouti. není-li tato vylučovací
činnost dokonalá. Trincrovo Léči-
vé Hořké Víno (Triner’s American
Elixír) čistí žaludek a vnitřnosti,
vylučuje z těla všechny odpadky a
jedovaté látky a posiluje celou
soustavu. Lék tento jest záchran-
nou kotvou ve -šech žaludečních
potížích, při zácpě, bolení hlavy,
nervose, chudokrevnosti, povšech-
né slabosti a pod. A Trinerův Li-
niment těší sc téže světové pověsti
jelikož jest nejvýš spolehlivým lé-
kem při reumatismu, neuralgii, bo-
lení v kříží, vymknutináeh, pohmo-
žděninách, oteklináeh a pod. Trine
rovy léky jsou k dostání v každé
lepší lékárně. Nové válečné daně
způsobily malé zvýšení cen, ale
přesto vzhledem k nejvyšší účin-
nosti své Trinerovy léky zůstaly a
zůstanou vždy nejužitečnějším do-
mácím vydáním. Jos. Triner, velko
výrobce léků. 1333 S. Ashland
ave. Chicago.
Aby mezi našimi občany vzbu-
zen byl větší zájem o Liberty Bon-
dy a aby co největší jich koupě do
•ílena byla, parádovati bude 5400
vojínů dne 24. října ulicemi hou-
■tonskými v plné zbroji. Jak zná-
mo, ustanoven guvernérem Hob-
bym den 24. října dnem půjčky
svobody.
"Život” vychází v Crčte, Ne-
brasce. Řídí jej Dr. K. J. Sládek,
který své doby byl v Texasu a též i
nás navštívil. Pod ohlavením ‘‘Pře
hled redaktora” píše o české mluv
nici, již byla, jak udává, vydána v
Novém Yorku. Je prý to mizerný
výplod učitele New Yorského. Dá-
le píše: ‘‘Pak je zapotřebí odstra-
nili sprostotu českých časopisů a
tak vychovávali čtenáře ku povin-
nosti. Co se nás církevních lidí
týká, je nám lhostejné, jak svobo-
domyslní svou mládež vychováva-
jí, poněvadž u nich vymře čeština
nejdříve, ale ať nás nechají i naše
nedělili.školy na pokojí.” — Ne-
Náš rodák Ed. Gardz z okresu
Liberty byl u nás minulý týden a
objednal si “Svobodu”. Ptal jsem
se ho na úrodu. Řekl, že úrody jsou
dobré v jeho okolí. Vykládal o ůro
dé zemních oříšku, že měl oříšky
na kousku země ne celých deset
že ti svobodomyslných vymře češt
na nejdříve? Vždyť oni se vydává
jí za skutečné národovee a jako ta
kovi jsou prý pravou záštitou čes-
kého jazyka v Americe, “život”
by měl požádali svobodomyslné,
aby mu prominuli jeho výrok <
Co se týče peněz, těch nám ne-
pochybí. Máme ve Spojených Stá-
tech dvanáct Federal Reserve
Bank. Jedna z těchto bank je v
Dallas. Je to hlava všech národ-
ních bank v našem Státě Texas.
Poslední výkaz této banky ukazo
val, že ona má přes devadesát inil-
lionů dolarů v zásobě. Tato banka
zásobí penězi kteroukoliv banku v
Texasu, jež přináleží k soustavě
zmíněných bank. Kdyby se stalo a
tato hlavní banka neměla dostatek
peněz zásobili banky, jež by žáda-
ly o peníze, naše vláda zásobí tuto
banku potřebnými penězi. Mimo
zmíněných bank máme v našem
Soustátí dvanáct bank, jež vláda
zařídila a zásobila je potřebnými
penězi, aby mohly půjčovali pení-
ze přímo rolníkům na nízké úroky.
Jedna z těchto bank je v lloustoně
a jak povědomé mně dělá dobrý
obchod. Tedy v Texasu není ani
nebude žádné potíže o peníze.
Často přemýšlím o postavení na-
šich rentýřů a vždy dospěji k zá-
věru, že každý rentýř by lépe po-
chodil, kdyby zdělával svůj poze-
mek. Dosud je na milliony akrů
nezdělauého, ale úrodného pozem-
ku v Texasu, který za nynějších
poměrů je k dostání poměrně laci-
no a na dlouhé splátky. Nač tedy
rentovat za vysoký rent, když
jsou k dostáni dobré pozemky na
menší splátky, než obnáší rentť
Zde podané myšlénky stojí za u-
vážení. Přemýšlení o nich nic ne-
stojí.
Tuto škola stojí
ehodnim rohu farmy Josefa Křu-
paly při dvou cestách ■ veřejných,
asi pět nul západně od Sehuleubur
gu. Školní budova je docela nová,
pěkně zbudovaná, čelí k jihový-
chodu. Byla tylo dni dodělána.
Bylo mně řečeno, že škola postave
na tam, aby vyhověla dítkám pa
tříeim tam do školy. Byla tam do-
sti četná společnost z LaGrange by
li starý Stierling, škol dozorec o-
křesní, jeho syn a profesor Flem-
ing, principál naší školy v La Gran
ge. Tito přijeli po poledni. My, to
jest moje maminka, George. Otto
Podrželi jsme si vaše peníze; va-
še žena jest
těhotná."
rAEDPLATNE 8UBSCK.IPTION
PBICE:
gla rok—ono year...............$2.00
Ka pfll roku—halí a year ........$1.00
atmotí—to foreign eountries. $2.50
Za nynějších poměrů všecko co
rolníci vypěstuji je skoro třikrát
tak druhé jako to bývalo zú dáv-
nějších dob.
Tyto ceny domácích plodin za
jisté potrvají po dobu války a též
i nějakou dobu po válce. Proto rol-
níci se nezklamou, nechť cokoliv
pěstuji. Ale hlavní plodinou vždy
zůstane bavlna, kukuřice a jiné po
traviny. Ač bavlna bude míti do
hrou cenu, přece by se nemělo za-
nedbávali pěstování kukuřice To
z úředního nařízení f(, jc skoro důležitější plodina než
bayhm nejen že bude míti dobrou
Nebude více kaisera,
budeme.
Amerika zasáhne
svým až do Berlína.
Kuiscr jest násilníkem civili-
zace.
Kaiser jest bezbožec, mluvě o
svém partnérství a s Bohem.
Čtrnáct bilionů dolarů obětová
no bude na válku do 1. července
1918.
Amerika dobude naprostého ví-
tězství.
Každý Američan, jenž zná pří-
činy, jež do války nás strhly a
vzdor tomu tvrdí, že Spojené Stá-
ty neměly k válce důvodů, takový
Američan má žlutou krev ve svých
žilách.
V době kdy odvádíme nejlepší
krev národa není čusu vlastene-
ctví na procenta odměřovali.
Amerika má dnes jediný
“business" před sebou a tím
válka.
Žádný národ nesmí více v pod
danství zůstat i. Věřím pevně v o-
svobození všech těch národů, jež
nalézají se nyní v poddanství kai
sérově, jenž touží více po moci než-
li Caesar, Napoleon a Alexander u
všichni dohromady. Snaží se zavě-
sti moc, založenou na bajonete a
znásilněni civilizace.
Kdo dal kaiserovi právo k o
vládnutí širých moří?
Kdo dal mu právo poroučeli v
mořích, obklopujících Ameriku?
Kdy puk měl nadvládu na moři,
když jeho malé námořnictvo ne-
bylo schopno vyslati na širé moře
a do spojených vod jediné bitevní-
rů zlatýceh a Státní Universita da
rovalu mu tolik učení, až by obdr-
žel ddiplom. I‘o dokázal mladý E-
mil, to může dokázat i též jiný mla
dík. ale musí býti naučen.
ťelkem vzato naši rodáci si my-
sli, že čím více pozemku který zdě
lává, že sebere tím větší úrodu.
I ak se numozolí od rána do večera
skoro celý rok a nesebere ani tolik
úrody jak by sebral, kdyby zdělá
val o polovici .néně pozemku, ale
musil by jej nad obyčej dobře zdě
hit a úrodu rovněž tak obdělat. V a
še děti potřebuji dobrého vzdělání,
aby z nich se stali dobří občané,
aby mimo rolničeni anebo provo-
zování nějakého řemesla mohli za-
stávat! jakýkoliv úřad. Takového
vzdělání nabudou v našich školách
státních, budou-li posíláni do nich
úplný věk školní. Nyní máme nu
cenou návštěvu škol. První rok
Kupte Liberty Bond.
Námořní regrutní stanici v Dal-
las dostala se do rukou tato zpráva
jež přišla ze severu :
Mezi rekruty, kteří zde shromaž
dováni byli, nalézal se jistý mladý
Němce. Bydlel dříve v Miami Fla.,
jeho žena však dlí v Německu. Své
ho času poslal jí $250, aby přijela
za ním. Neodpověděla mu.
druhých $250 a zase žádná odpo-
věď. Dopsal pak němeeké vládě,
chtěje věděli, eo s ženou jeho se <lě
je. Odpověď byla:
ousi vrchnost. Oni lidé nevě-
zde občané jsou vrchnost a ‘
všeei úředníci jsou sluhy občanů. 1
Ale my jakožto svobodní občané 1
též mánie svou vrchnost. Víte kdo
je naší vrchnosti? Jsou to naše zá- 1
kóny a tyto zákony si sami děláme
prostřednictvím svých zástupců v 1
legislatuře a v kongresu. Tímto zá ■
koňům měli bychom se ve všem po
drobili, ať jsou dobré anebo zlé. ■
Jsou-li zlé, máme právo buď je od- '
straniti docela anebo nahradili ji-
nými. My však nedbáme velice o
naše zákony často je přestupujeme
a nic si s toho neděláme. Cheeme-
li býti užitečnými nejen sobě, ale i
eelé této naši vlasti měli bychom se
podrobili ve všem našim zákonům
Uznámc-li, že některý z nich není
dobrý, pracujme o jeho odstranění
ale dokud je v platnosti, neměli by-
chom jej překročovati. K závěru
žádám Vás, abyste zacházeli mírně
se svými dětmi, třebas by učinily
něco, jež by zaslouhovalo třeste.
Netrestejte svých dítek, když jste
nahněvání. Jsou případy, v nichž
nahněvaný otce zmrzačil trestem
své dítě. Odložte trest dotud až
Vás hněv přejde pak promluvte v
dobrotě s děckem, poukažte na je-
ho provinění a vysvětlete mu ná-
sledky. Domluva v dobrotě bude
míti lepší účinek než nařezání opu
kalem. Rodiče by měli zacházeli se
1 svými dětmi jako s dospělými. Tím
vštípí v ně sebe důvěru, která je
nikdy neopustí. Každý člověk má
' důvěřovali sobě. Kdo si nedňvěřu-
je, nestojí za mnoho. To jsou my-
1 šlenky o kterých jsem mluvil.
„SVOBODA”
TÝDENÍK-WEEKLV
NyoAÍ-i ve Stvrtek-Published Thureday j
|>A GBANGE, Fayette Co, TEXAS.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda (La Grange, Tex.), Vol. 32, No. 43, Ed. 1 Thursday, October 25, 1917, newspaper, October 25, 1917; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1315321/m1/4/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.