Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 22, No. 29, Ed. 1 Tuesday, April 9, 1907 Page: 4 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
.4
1
Subscription Price:
One year......................
Half a year..................
To Foreign Countries.
-
SVOBODA.
-
"SVOBODA”
"SEMI-WEEKLY",
Published Tuesdays and Fridays at
LeGrange, Fayette County, Texas.------------
Nebezpečí přejedení se.
Vděčnost.
co na nich již ve skutečnosti vy.
pěstovali. A to jest tím nejlepším
A. HAIDUSEK,
JOS. KOSS, JR.
Proprietors and Publishers.
..$2.00
.$.00
..$3.00
ADDRESS:
Svoboda, LaGrange,Tex.
Culberson se vyslovil, že dosud
se nezmínil nikomu že by byl kan
didátem o úřad presidentský, pro
tože na to nemyslil ani nemyslí.
Ve Waco začali vydávati denní
časopis, který bude hájili stranu
prohibičáků až do volby, jež bu-
de odbý vá na v okresu McLennan
koncem tohoto měsíce.
Bude li Bryan navržen za kan
didátu do presidentského úřadu
obdrží hlasy celého Jihu, a sever-
ních státův též prý několik bude
při něm. Kdyby to se stalo, de-
mokraté by zvítězili.
Členové obchodní komory v
Dallas, učiní výlet po Texasu.
Pojede jich asi sto mužů, a též
slíbili, že přijedou se podívati na
naše pěkné městečko. V Texas
není města, jež by se rovnalo v
kráse našemu městu.
Legislatura sotva se odročí
tento týden, protože ještě nepo
volila žádných peněz na vládní
výlohy. Dům poslanců přijal
předlohu v sobotu, jež povoluje
peníze na vládní výlohy, a povo
léno v ní o půl milionu dolarů ví
ce než povolil senát.
Corpus Christi se již oslavilo
vzhledem ku pěstování zelí. Před
několika roky započato tam s
pěstováním plodiny té, a nyní
Corpus Christi nemá v ohledu
tom soutěžníka. Pěstují tamtéž
okurky a fazole, ale tamní zelí
poutá na se všeobecnou pozor-
nost. Povídá se, že vánek od mo
ře zanechá na zelí tam pěstova-
ném jistou vrstvu soli, což dodá
vá zelí tomu zvláštějemnouchuť.
jakouž si zelí jinde pěstované ne
osvojuje.
Pí čet žen zaměstnaných na ru-
ských železnicích se stále množí
Na pětadvaceti ruských železni
cích jest nyní zaměstnáno asi
22,000 žen co vrátných, klerků.
telegrafistů a pod. Průměrná
mzda roční obnáší od 130do 135
rublů (od $65 do $70.) Mužští
zaměstnanci dostávají ročně od
450 do 460 rublů aneb $230. Že
ny zaměstnané na stanicích do-
stávají ročně 40 rublů aneb asi
$19.50 mimo svobodného bytu
ajiných mimořádností.
Lidé nejen na jihu, nýbrž i na
severu neradi prominou urážku
Své doby spolkový senátor Till
man byl v Chicago, měl tam před
nášku, a při této příležitosti chi
cagský mayor p. Dunne zachoval
se k Tilmanovi docela severním
způsobem. To udělal k vůli ně
kolika negrů. Takové jednání se
nelíbilo ctitelům Tillmana, jichž
je v Chicago značný počet, tedy
zajisté při poslední volbě se vy
rovnali s mayorem svého města,
neboť republikán Boose ho šered
ně porazil..
Provětrávání jest velice zane-
dbáváno v mnoha domovech, aě
dobré provětrávání jest nezbytně
nutno k udržení si dobrého zdra-
ví. Mnoho čivních neduhů jimiž
hlavně ženy a děti trpí, jsou zavi
něny žitím v uzavřených, nevětra
ných domovech, odkudž čerstvý,
zdravý vzduch jest téměř napro-
sto vyloučen ze strachu před prů
vanem. Dýcháme dnem i nocí a
proto by neměl čerstvý vzduch
být vylučován ye dne ni v noci z
místností v nichž žijeme. Jest s
podivem, že tak mnoho lidí se
bojí nočního vzduchu. Až bude-
me věnovati více pozornosti pro-
větrávání a naučíme se jak pro-
větrávat, budeme zdravějšími a
budeme déle žíti. Te xaský vzduch
jest tak čistý, vonný a příjemný,
že jest skoro hříchem' vylučovat
jej ze svého okolí.
Každý ví, že se člověk může k
smrti upíti, pakliže se do toho
pořádněpusti; a však Uděpřehlíží
okolnost, že se může člověk k smr
ti ujísti, aniž by o tom vůbec vě.
děl
Tu a tam zemře muž neb žena
náhle, kteří za života byli ve
všem zachovali, pořádní, způso-
bilí a jejich přátelé a známi se ne
mohou domysleti, co bylo příči-
nou jejich náhlého odchodu. O
všem u prostřed žití, jsme náchyl
ni k smrti a neduhy člověčenstva
jsou mnohé, tak že ten nejzdra-
vější člověk může být odvolán
první. Ale v mnoha případech
nelze tak snadno rozpoznat příčí
nu náhlého odvolání. Mnohdy
přátelé rychle odvolaného dozna
ií lékaři, že zesnulý byl notným
jedlíkem a pak lékařům snadno
rozpoznati, že zesnulý zemřel od
přejedení.
Takovéto veřejné doznání léka-
ře, slouží často co varování těm
dosud žijícím, kteří přílišným po-
jídáním masa, neb různých ne
ztrávitelných lahůdek, pamlsek,
cukroví aneb cpaním se pouze z
nenasytnosti, přivodí si Brighto-
vu nemoc, neb něco podobně ne-
bezpečného, což vše obyčejně kon
čí smrtí buď náhlou neb pozvol-
nou.
Pravidlem v této zemi jest, že
lidé jedí příliš mnoho. Velmi má-
lojest těch, kteří se nepřejídají
To děse se pak vzhledem ku množ
ství potravin Snědených, jakož i
vzhledem ku jejích tučnosti. Prav
divým tvrzením jest, že potravi
ny nyní v Texasu sněděny a rez
házeny, stačily by ku vyživení
dvakráte tolik lidí co jich nyní
nimi vy živeno jest, a ještě by zby
lo dost pro kočky a psy celého
státu.
Jeden vynikající učitel v našem
státu, v rozhovoru o novém zá
konu, který zvýšil služné dozor-
ců nad trestanci z $25 na $30
měsíčně, pravil, že to jest více,
než co mzda průměrného učitele
obnáší. Dozorce nad trestanci
nemá zapotřebí nijakého vzdělá
ní, kdežto učitel musí strávit nč-
kolik roků studováním, chce li se
ku svému postavení připravili
Průměrná mzda venkovského u
čitele obnáší $260 za pěti měsíční
učení a zbytek roku musí učitel
aspoň částečně strávit v normál
ní škole, chce-li pokračovat s du-
chem času, a chce li si své místo
udržet. Ze všech povolání jest
učitel snad nemizerněji placen, je
li mzda čítána dle dolarů a cen
tů. Tyto neštastné poměry od-
puzují od povolání toho, ty,již
by se k tomu nejlépe hodili. O.
všem mnoho mužů a žen vyučují
hlavně pro dobro, jež tím nastá-
vajícímu pokole ní prokazují. To.
mu ale by nemělo tak být, neboť
každý dělník jest hoden své mzdy.
Kéž by to obyvatelé našeho stá-
tu konečně nahlédli a žádali na
svých zákonodárcích aby tato
armáda vyučovatelů byla slušně
placena za ušlechťující práci, již
vykonávají ve školních světni
cích. 4
Proč tak mnozí z potomků sta
rého Adama se vžili v myšlénku,
že oni byli jen proto stvořeni aby
zlepšili a opravili veřejné záleži-
tosti, zůstane as navždy nerozlu
štitelnou záhadou. A přec polo
vice člověčenstva žije v domněn-
ce, že oni samotni osvojují si pra
vé ponětí o povinnostech člově-
ka. Žijíce v tom domnění, snaží
se donutit tu druhou polovici aby
žila dle sejich názorů, dle jejich
pravidel a přání. Stává sice do-
sti bláznů, kteří se nechají těmi
tak zvanými “chytrými” na pro-
vázku voditi, ale postupem času
jich ubývá a bohda! dostaví se
doba kdy vymizí úplně a každý
bude jednat neodvisle a tak jek
za dobré uzná, aniž by tím jiného
v jeho právech zkrátil.
Za pisárnou bohatého majite- důkazem, že rolníci vesměs se zají-
mají o pěstování různých plodin
le jednoho přístaviště v Jersey
City, pana J. Swansona, nalézají
se dva pahrbky, podobající se
dvoum dětským hrůbkům. Na
jednom trávu jest zvadlá a se-
žloutlá; v záhlaví jest kámen a
na něm vyryto: “Watt, syn
Peno, žil od r. 1894, zcepeněl r.
1906.” Druhý pahrbek jest zá-
novní. Na záhlavním kameně
jest vyryto: “Peno, matka Wat-
ta, žila od r. 1891 do r. 1907.
kdy zcepeněla. Věrná služebnice
a společnice.”
S těmito pahrbky souvisí velice
zajímavá událost, t Peno” nale-
žela k plemenu psů sv. Bernarda
a byla vychována p. Swansonem.
Přes den běhala po přístavišti a
v noci hlídala majetek svého pá-
na a cizince na přístaviště nepu
stila. Pred dvanácti roky měla
psíka, jehož p. Swanson pojme
noval Watt. Žádná matka ne-
vychovala svého synka s větší
opatrností a něžností, než jakou
Peno osvědčovala vůči Wattoví.
Ona sama byla dobře vychová
na a věděla, co se sluší a patří
Tito psi, matka a syn, byli zná-
mými po celém Jersey City. V
letě, když hoši se v okolí koupali,
psi se od břehu nehnuli a sledo
vali každý pohyb všech koupají
cích. Několik hochů a asi tucet
mužů děkuje těmto psům za své
životy. Bezpočtukráte skočili do
řeky a vytáhli dělníky, kteří u
klouznu vše na kluzkých přísta
vištích spadli do proudu a bez
pomoci psů, byli by zahynuli.
Před rokem zcepeněl Watt a byl
zakopán za pisárnou svéhopána.
Od té doby Peno pomalu chřad
la; ani její pán nemohl ji upoko-
jili. Když sníh zasypal malý pa
hrbek, pod nímž Watt byl zako-
pán, Peno odhrabala sníh a leže
la na chladné zemi té, odcházejíc
domů jen pro něco k jídlu. Před
týdnem onemocněla zápalem plic.
V úterý ráno šel Swanson po její
stopě, která vedla ku hrobu Wat-
ta a tam bvla Peno natažena,
zeepenělá. Dělníci na přístavišti
zrobili rakev a té noci dvanácte
dělníků sedělo v písárně p. Swan
sona, tvoříce čestnou straž jich
věrné, zcepenělé družce. Ve čtvr-
tek ráno všech 60 tam zaměst-
naných —dělníků,—doprovodilo
Peno ku hrobečku, pro ni vyko
panému. A když byl hrůbek za-
sypán, p. Swanson maně setřel
rosu, jež se mu v očích nahroma-
dila a řekl svým dělníkům, aby
šli domů, “dnes že na přístavišti
pracováno nebude.”
a že na svou vlastní pěst zkouší
to i ono, čehož by se byli dříve
nikdy neodvážili. Nechť jen v
tom pokračují a sice tak dlouho,
pokud si každý rolník nevypě-
stuje vše,co v domácnosti potře-
buje a pak odprodá větší část
těch hlavních plodin těm, kteří
nezabývají se rolničením. Pak
bude rolník v postavení určovat
si své vlastní ceny na plodiny,
jež vypěstuje a nebude v ohledu
tom záviset na tom, jenž je ku-
puje. A proč by to nemohl činiti?
Vždyť každý jiný,jenž má co na
Výsledky pěstování ruzných
plodin.
Není tomu ještě tak příliš dáv-
no, co rolníci započali s pěstová-
ním různých plodin a hle, již na
všech stranách pozorovat blaho-
dárné toho účinky. P. L. A. Mu-
ston, z Gorman, okresu Eastland,
pise o tom následovně ze své zku-
šenosti:
“Po mnoho roků čítal a slý-
chal jsem o pěstování různých
plodin a před čtyřmi roky pustil
jsem se do toho sám. Od té doby
nekoupil jsem žádné kukuřiceani
jiné pícniny, ale každoročně jsem
sám značnou část odprodal. Ny.
ní pěstuji kukuřici, bavlnu, oves,
cukrovou třtinu, oba druhy
brambor, milomajz a španělské
podzemní oříšky; mimo toho
mám různé druhy ovoce, jahod a
hroznu. Také chovám koně, mez-
ky, plnokrevné vepře a něco te-
lat. Moje manželka má množství
slepic a norek a zásobuje domov
po celý rok, v zimě i v létě, zele-
ninou a nakládaným ovocem.
Loni jsem udělal na 40 akrech
30 balů bavlny. Letos jsem hno-
jil a budu delat zkoušku s dlou-
hovláknovou bavlnou. Mojisou-
sedé a já čteme noviny a to nám
prodej, určí si sám svou cenu a
nedovolí, aby jiný se mu do tuho
pletl.
Pěstováni drůbeže pro výdělek
a zábavu.
Snad žádný průmysl ve státu
nevzmáhá se tak rychle jako pě-
stování drůbeže. Výstavy drů-
beže odbývány občas po celém
státu a spolky pěstitelů drůbeže
zakládány denně. V některých
okresích máme okresní spolky, v
kterýchž také odbývány distrikt
ní a mezistátní výstavy. Obyva-
telé Texasu zbavují se pozvolna
obyčejných druhů slepie, husí a
noráků a opatřují si druhy lepší
plnokrevné. Oni nahlíží že to sto
jí právě tolik živit obyčejnou sle-
pici, husu, noráka, krávu, koně
a pod jako druhy zušlechtěné a
tyto, že vždy přinesou lepší výdě
lek.
Z výroční zprávy sekretáře ze
mědělství vysvítá, že drůbež a
vejce ve Spoj. Státech loni vyne
sly $500 000,000 kdežto pšenice
pouze $450,000,000, brambory
$150,000,000 a oves $300,000,-
000. A to nejlepší při tom jest,
že po drůbeži a vejcích jest stálá
poptávka a vždy přinesou hoto-
vé peníze. Před nedávnem přine
sla kuřata ku smažení $6 za tu
čet na městských trzích a ještě se
jich nedostávalo. Mnoho rolní
ků v dopisech v různých novi-
nách udává, že za jednu sesónu
stržili od $100 do $300 za drů
bež a vejce, kterážto suma vysta
čila na zakoupení všeho pro do-
mácnost, co nebylo lze na farmě
vypěstovat, a leckde ani celý ob
nos ten neutratili.
Kdyby nejen rolníci, aleioby.
vatelé malých městt ček, věnova
li jen trochu pozornosti slepicím,
záhy by shledali, jakou odměnu
jim tyto za to přinesou. K chovu
drůbeže není třeba velikého kapi-
tálu. A mimo to, že chov drůbeže
se finančně vy platí, tvoří to i mi-
lou zábavu. Houf pěkných slepic
jest obdivován i umělci, kteří
mají oko vycvičené pro vše, co
jest krásné. Netřeba pochybovat
o výsledku, který nemine toho,
jenž do počátku chovu drůbeže
vložil něco peněz a věnoval tomu
svůj čas Zkuste to,nechť bydlíte
na venkově, neb ve městě. Ku
chování dvaceti a více slepic není
třeba přílišného místa. Pakliže
jim budete věnovali patřičnou
pozornost, nebudete v nich zkla-
máni. —
Chas. A. Culberson,
za presidenta.
Časopis "St. Louis Republic”z
minulé neděle udává že Charles A.
Culberson z Texasu, je předmě-
tem řeči čelných demokratů v St,
Louisu, kteří ho uznávají za do-
bře způsobilého do úřadu presi-
denta Spojených Států.
“Svoboda” souhlasí docela s
tímto náhledem a zároveň podo-
týká, že mezi demokraty v celém
Soustátí není schopnějšího muže
než je náš Culberson. Osvědčil
svou schopnost, když zastával
úřad vrchního návladního Státu
Texas - potom úřad gu vernéra.
Státní správa za jeboúřadování
může býti považována za jednu
z těch nelepších. Jako spolkový
senátor osvědčilsvou schopnost
v několika záležitostech. 1 Re-
publikáné uznávají jeho schop-
nost. Culberson je rozhodně pro-
ti tomu, aby vláda koupila že-
leznice a puk tyto řídila. Dále
při každé příležitosti se postavil
proti bezohlednému mrhání obec-
ními penězi. Kdyby Culberson
byl občanem některého státu se-
verního, byl by jistě navržen za
kandidátu do presidentského ú-
řadu a též i zvolen, že však jest
Jihan sotva nabude hodnosti bý
ti presidentem Spejených Států.
1 Před několika dny odvolalo
se Salvador na Mexiko a Spoj.
Státy za účelem zajištění příměří
v Střední Americe. Ale žádosti
Salvadoru nebylo vyhověno. Re
publika tu tvrdí, že neměla nikdy
v úmyslu válčit proti Nicaragua,
ale že byla do zápasu toho zavle
čena nicaraguanskými revolucio
náři, jež dleli v Salvadoru v době
kdy vypukla válka mezi Hondu-
ras a Nicaragua. Tito revolucio
náři opustili Salvador a přidali
se k vojům hondurským proti Ni
caragua. Tím, že Salvador do-
volil oněm revolucionářům připo
jiti se k armádě hondurské, vznik
la zlovůle mezi Salvadorem a Ni
caragua.
1 Od roku 1844 nebylo na Ku-
bě takové suchojakonyní. Pian
tážníci a rolníci jsou na pokraji
zoufalství. Úrody a dobytek tr-
pí suchem a hyne pod palčivými
paprsky slunečními. Země puká
suchem, studně jsou vyschlé a
říčky tak nízké, že jich nelze pou
žít Cukrová třtina hyne na po-
lích a na sázení nové nelze nikde
pomysleli, následkem sucha. Ta
bák trpí též i banánům to již po-
Ze zámoří.
číná škodit. Pastviny jsou vy-
schlé, sena je málo a to je drahé.
Dobytek hyne na mnoha místech
a jinde je opět tak vyhublý, že i
kdyby se dešť dostavil, bude mu
sotva pomoženo. Různé nemoce
propukají mezi dobytkem a do-
bytkáři si nevědí rady.
% V Londýně kolují zprávy, Že
nejdéle za měsíc vzdá se car rus-
kého trůnu a že velko kníže Mi-
chael, bude ustanoven regentem
až do zletilosti careviče. V po-
slední dobč jest prý car tak roz-
rušen, že není sto plnit ty nejpod
řízenější povinnosti, jež postave-
ní jeho sebou přináší. Nižší sně-
movna bude pak zrušena a usta-
noveno jakési vojenské diktátor-
ství, jehož účelem bude potlačiti
revoluci a odzvoniti anarchii. Dá
le se praví, že jest sosnován sňa-
tek mezi velko- knížetem Michae-
lem a princeznou Viktorii ze Slez-
ska Holštýnska, a za tím účelem
prý nedávno meškala carevna
vdova v Londýně.
I Z Bitlis, turecké armenie do-
chází zpráva, že tam byli posti-
ženi tím nejprudším zemětřesením
jakého tam nepamatují za posled
nícb 40 roků. Domy se chvěly, o
mýtka se zdí padala, nábytek pa
dal, zdě a střechy pukaly a dešť
lil se proudem, takto učiněnými
otvory. Prvního dne pocítěno
14 otřesů, a tyto dosud neustaly.
Celkem napočteno 28 otřesů. Ze
4000 domů, jež město ono čítá,
300 se sesulo a polovice zbývají-
cích jest více méně poškozena.
8 lidí bylo zabito sřítivšími se zdě-
mi a mnoho lidízraněno. Koste-
ly a vládní budovy také poškoze
ny. Vůkolní vesnice také pocíti-
ly záchvěvy, ale poněvadž vše se
událo ve dne, nepřihodilo se ni-
jaké neštěstí. Následkem země-
třesení, ceny potravin strašně vy
stoupily a mezi chudinou panuje
děsná bída.
II Následkem řeči kterouž měl
M. Alexinsky. sociální demokrat
a v níž vyslovit nedůvěru vůči
ruské vládě tím, že rozpustila
první sněm a sprostředkovala
půjčky bez svolení sněmu, asi 20
zástupců strany konservativní
opustilo hlučně ruskou sněmovnu
Když ještě Alexinský mluvil, vy-
stoupil hrabě Bernisky, předse-
da strany konservativní a hlu-
čným hlasem vyvolával, že Ale-
xinský dopouští se řečí svou zra-
dy, jelikož rozpuštění sněmu udá
lo se na rozkaz cara a proto vy-
zval všichni, ji % jsou carovi věrni
aby opustili síň. Čin ten vyvo-
lal nesmírné rozčílení a panovaly
obavy, že to zavdá příčinu k roz-
puštění i tohoto sněmu. Po del-
ším vyjednávání, ti již opustili
síň se opět vrátili a podali pro-
test proti řeči Alexinskyho, jakož
i proti jednání Golovina, předse-
dy nižší sněmovny, že Alexinsky-
ho v řeči nevyrušil. Na to v jed-
nání pokračováno, ač nedošlo k
nijakému blasování-
11 300 Japonců vyplulo z Ilono
lulu na parníku Korea do San
Franciska, odkud budou dopra-
veni do Vancouver, B. C.
11 Z Říma se oznamuje, že 50
yardů zevnější zdi vatikánu se se-
sulo a částečně zasypalo pome-
rančový sad, zamilovanou to
procházku papeže Lva XIII.
11 Nicaraguanci zaujali Puerto
Cortez na severním pobřeží Hon
duras. VyjmaAmapala, kdepre
sident Honila je obklíčen, Nicara
guanci zmocnili se již všech důle-
žitých míst v republice Hondu-
ras.
11 Z Bukarešti se oznamuje, že
již téměř v celém Rumunsku za-
vládl mír, že prefekti sestali jaksi
smírčími mezi sedláky a majiteli
pozemků a že vyšlo na jevo, že
veškeré různice byly vyvolány
anarchisty.
11 Německý císař prý co nejdří-
ve navštíví rakouského císaře ve
Vídni. Účelem návštěvy té jest,
aby přiměl rak. císaře k odebrá-
ní se do Říma, čímž by oplatil ná
vštěvu, již zvěčnělý král Humbert
rakouskémucísaři učinil. Tento
onu návštěvu nikdy neoplatil.
‘ Deset dělníků bylo zastřeleno
v okolí Lods, v ruském Polsku,
stávkáři. Dělníci ti, na vyzvání
majitelů továren chtěli počít pra
covat ač v továrnách těch pro-
hlášena stávka. Stávkáři ne-
chtěli je pustit do vnitř, a když
dělníci nechtěli ustoupili, stávka
ři je postříleli.
1 Několik policistů chtělo za-
tknout jednoho sedláka v Stavro
polo, Rusku; jeho sousedi posta-
vili se ale policistům na odpor a
v zá pase mezi policisty a sedláky
byli čtyři sedláci zabiti a tři ra-
něni. Vzdor tomu ale museli po-
licisté svého vězně pustiti a útě-
kem se zachránili.
IT Sekretář války Taft, přibyl
s družinou do Havany po parní
ku Mayflower. Guvernér Kuby
Magoon se svým štábem vyplu-
li vzácnému hosti na proti. Tafc
odepřel hovořit o politice anižko
mu sdělil své plány s Kubou.
Taft a jeho společníci jsou hosty
guvernéra Magoona. Zdrží se
až do středy, načež se odebéřou
do Porto Rico.
11 Gen. M. L. Barrillas, bývalý
president Guatemaly, byl zavraž-
děn v městě Mexiku, v pouliční
káře, jsa na cestě k domovu. Ja
kýsi výrostek as 17 r. starý,sko
čil do káry a bodnul dýkou Bar-
rillase dvakráte tak, že tento byl
na místě mrtev. Vrah byl zat-
čen, pravil, že se jmenuje Ocos.
Nikdo jej ve městě nezná a má se
za to, že byl ku vraždě zjednán.
Barrillas protivil se značně nyněj
ší vládě Guatemaly. Byl 62 r.
stár a měl skvělé vyhlídky, že o
příštích volbách bude opětnězvo
len za presidenta Guatemaly.
/
M
:
i
€
1
i
2
Z
I
č
I
F
C
P
n
h
č
d
V
r
d
, d
t
li
n
j
(I
---1
VI
ši
ře
ří
ní
čt
sl
ra
n
dí
Jit
še
ke
se
du
ze
sel
pr
ký
žer
‘ 18
Sk
za
sty
sk
s n
jit.
Pěkná pleť.
Pro dosažení čisté pleti, odstra
nění kožních vyrážek jako jsou
trudy, uhry, skvrny, a mnohé ji
né nedokonalosti kůže není účin
nějšího prostředku, jako Severo-
vo Léčivé kožní mýdlo. Jest to
dokonalé složení mnohých či
stých antiseptických a spolu i
hojivých součástek. Z toho dů-
vodu zasahuje vždy příčiny a pů-
sobí dvojím směrem: čistí a léčí.
Zvláště se toto mýdlo odporuču
je pro koupel malých dítek. Citli-
vá kůžemaličkých nesnese mýdlo
složené z ostrých a škodlivých
přísad. Toto mýdlo vyniká nad
jiné svojí čistotou. Jest příjemné
vůně a velice úsporné. Severovo
Léčivé kožní mýdlo lze dostati v
lékárnách. Cena 25 centů. Vzo-
rek zašle se po obdržení 2centové
poštovní známky. Adresujte W.
F. Severa Co. (Dept. M.) Cedar
Rapide, Iowa.
— Sv. Nikodéma odváděcíChill
Toule se nikdy neminul účinkem
proti chřipce a malerii. Vyléčí za
jež v méstě tak snadno nelze do.
Grange, Texas.
[301
jeden den. 25c.
y
pěstováno 30.3 bušlů kukuřice síci.
poakru, kdežto na jihu pouze 23. V podobných dopisech, v nichž
Ve státu Ohio průměrně vypěsto rolníci líčí své zkušeuosti, neudá-
váno 42.6 b. po akru a ve Wis-vají tito nikdy, co by se dalo na
consinu 41.3 bušlů. farmách pěstovati, nýbrž ličí to,
z.
Úroda kukuřice ve Spoj. Stá
těch roku 1096 má cenu $1.166,-
626,479, z čehož jižní státy vy-
pěstovaly asi polovici. Bavlny
vypěstovaly jižní státy za $650,-
000,000. Na severu průměrně vy.
znamenité pomáhá."
Zdá se, že p. Muston nebyl po-
vždy rolníkem, ale že čtením o
rolničení přišel k náhledu, že ži
vot na firmě se nejen vyplácí, ale
poskytuje i spokojenost a štěstí,
Děvečka, jež zná domácí práci, %
mluví anglicky neb německy, ob-
drží dobré místo s dobrým pla-
tem. Pište: P. O. Box 36, La-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 22, No. 29, Ed. 1 Tuesday, April 9, 1907, newspaper, April 9, 1907; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617398/m1/4/: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.