Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 23, No. 76, Ed. 1 Tuesday, September 22, 1908 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 22 x 15 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Mnoho domácnosti shle-
dají je takovými.
Frances Stojanik. odtamtud vrátil necítil se již do-
1-
vejte jiných.
E, B.
tohoto listu,
o.
lo.
Mezi jízdou.
Obrázek.
Načrtl Břet. Jedlička-Brodský.
Veselá panenka.
•e.
Státní
Ignác Russek, Bank Schulenburg,
DOPISY.
Jos. Peter,
Fr. Kallus,
F. K. Buček,
Anglicko-český slovník,
Jonášův Tlumač,
Kuchařku,
Shiner, Texas
Yoakum, ”
Yorktown, ”
Temple, ”
West,
ElCampo, "
Granger, ”
Sealy
Lavaca Co"
City
Bartlett ”
Ennis
Farmer‘s ”
F. C. Kallus,
Šťastný a Holub,
J. M. Vesmiřovský,
Chas. Vesmiřovský,
.76
.75
$1.50
$1.25
Velkou mapu ,,
Kalendář “Svoboda" bez doplatku
Rodáci pozor!
Můžete dáti-penize za "Svobodu" zde
jmenovaným lidem, což platí jako byste
dali nám peníze. Dáte-li peníze někomu
jinému a my je neobdržíme, bude to Vaše
Premie ku 'Svobodě.”
Kdo si předpatí na rok 1909, obdrží
jednu z následujících prémií:
Českoanglický slovník, za doplatek $1.25
Frank Motl,
Jos. Černoský,
J. R. Kuběna,
Jos. Macha, Sr.
C. P. Zapalač,
East Bernard, Tex.
Ctěná redakce!
Krutá rána osudu stihla Jose-
fa Mičilku; zemřela mu již druhá
manželka, dne 13 t. m. o 1 hodi-
Malou mapu Texasu „ ,,
Tyto malé mapy jsou nejnovějšího yy-
dání, měří 3x4 střevíce, na jedné straně
je stát Texas a na straně druhé, Spoj.
Státy a celý svět. Prodáváme tyto ma-
py za 50ctů. Kalendář "Svoboda’’ pro-
dáváme za 50 ctů.
Když dáte peníze za "Svobodu," žádej-
te písemní dosvědčení. A. Haidušek,
Jos. Koss, Jr.
Dne 13 září se odbývala tane-
ční zábava na platformě u pana
Josefa Šlezingira.
Se srdečným pozdravem na čte-
náře a čtenářky tohoto listu.
a dává jim vzkazovat, chtějí li to
platit. Jestli ne, aby nečekal.”
Hromový smích rozlehl se sálem,
ale povznesená nálada byla ta
tam.
Seaton,
Rosebud,
Fayetteville,
Shiner,
West,
Dubina,
Sealy,
Moulton,
Oenaville, R. 3.
Šebesta,
Nudu,
Buckholts,
Ellinger,
Praha,
Slova utěchy.
nebo myslíme že je to všude stej-
né.
SVOBODA
vobytí a při tom studovati. Tak
se těšil až se naučí anglicky, že si
zavede knihařství ve velkém a t.
d. Než stalo se jinak. Asi někdy
v polovici srpna nemaje právě
práci vyjel si na návštěvu někde
k jihu k jistému příteli. Když se
Odstraniti bolesti a píchání ze hřbetu
a zbaviti se docela znepokojujícího moče-
ní, zajisté vzbudí vděk u každého, kdo je
stíhán tímto neduhem. Zvědění jak toho
docíliti poskytne každému útěchy, John
Oeding, jenž bydlí v LaGrange, Texas,
píše: "Moje manželka stále naříkala na
bolesti v zádech, jež byly nesnesitelné,
když se shýbala. Uviděv oznámku Wm.
Hermese, že má DOAN‘S KIDNEY PILLS,
koupil jsem jich krabici. Zn jich léčivý
účinek jsem zavázán trvajícím díkem."
Na prodej ve všech lékárnách. Cena
50 ctů. FOSTER-MILBURN CO,
Buffalo, New York, výhradní jednatelé v
Soustátí.—Zapamatujte si jméno aneuží-
Kdo chce pěstovat zboží, bavl-
nu a korn, mám do prodeje do-
bře zařízené farmy. Velikosti od
sto šedesáti až do osmi set akrů
Též mám 8000 akrů dobré prerie,
prodám od sta šedesáti až do tří
set dvaceti akrů kus, u samé štre-
ky. O podrobnosti pište:
Josef Petter, Box 23,
(dzw) Holliday, Archer Co., Tex.
Bellville, Tex.
Milá “Svobodo”!
Z tohoto okolí do “Svobody”
žádný nepíše, jako by nás tu ani
nebylo; ač je nás tu dost.
Počasí tu máme špatné, chvíli
prší a chvíli ne. Už jsme tu bez
práce, jsme skoro s tou králo-
vnou už hotovi. Sbírání bylo tu
málo. Člověk sebere as 1 bal nu
čtyřech akrech. Udělá se tu letos
méně než loni.
Naše město Bellville je stále stej
né; jenom jeden důra zde přibyl
letos.
Román “Pytlákova dcera” se
mi líbí.
Pozdrav na čtenáře a čtenářky
Breslau, Tex.
Red. “Svobody"!
Opět přicházím s několika řád-
ky do naší milé "Svobody"; prší
jen se leje, ale tam kde mají již to
ho deště dost.
S bírání bavlny již bude brzy u
končeno.
Někteří rolníci mají již brambo-
ry zasázené a někteří čekají na
vláhu.
Barbecue odbývané dne 5 září
které uspořádal p. J. E. Jalufka,
se dobře vydařilo, mnoho lidu se
sešlo a pohromadě se pak pěkně
bavili, též p. G. Haidušek z La-
Grange byl přítomen.
Barbecue a večer taneční zába-
va budou odbývány dne 19 září.
Dopis sl. Horečkové se mi líbil;
jen se děvčata nedejte, však je pře
stupný rok.
Zdravím všechny čtenářky a
čtenáře tohoto listu, znamenám
bře. Myslil, že tam si uškodil. V
neděli 6 září nalezli ho povážlivě
nemocného v jeho pokoji. Zavo?
laný lékař kroutil hlavou. V pon
dělí večer se ukázalo že to má ty-
fus. Lékař nařídil dovézti jej do
nemocnice. Zdejší americký svaz
"King Daughters Association”
uvolil se dobrovolně zaplatili mu
cestu a čtrnáctidenní pobyt v ne-
mocnici v Templu. V úterý 8 t.
m. jsem tam s ním jel, ještě ce-
stou byl dobré naděje na brzské
uzdravení a těšil se na školu. Než
ve čtvrtek 17. nastal obrat khor
Šímu; dostavila se veliká hore
čka, takže počal blouznili. Můj
švagr, p. Fr. Blažek v Templu
celý den a noc u něho dlel. V pá
tek večer 11. t. m. zemřel. Jeli-
kož peněz neměl, vypravila mu
pohřeb zdejší Georgetownská U
niversita, začeš jistě zaslouží po-
chvalu od každého našince.
Nemohu opomenout, abych neu
kázal na krásnou vlastnost Hoch
majerovu. O svých rodičích mlu
vil vždy s největší úctou a také
na né pamatoval. Jakmile měl
větší čásť peněz pohromadě po-
slal ji svým chudým rodičům na
Moravě. Když byl posledně v na
šem domě, stále mluvil o rodičích
jakou radost jim to učiní, až
peníze obdrží, a že až bude míti
více peněz, že jim pošle zase na
přilepšenou. Ubohý netušil, že to
už nebude více. Zlaté hodinky a
oblek doufám poslati ubohém ro
dičům, aby alespoň něco měli po
svém synu na památku.
V. Cejnar.
všichni se vyslovili, že starý Hai-
dušek na ně udělal syou řečí veli-
ký dojem. Řeč vaše líbila se kaž-
dému a přáním všech bylo, aby
se tak lidé chovali a řídili, jak ve
své řeči jste naznačil. Ohledně to-
ho "teremtění”, my nejsme tak
jemnocitní, nás se hned tak lec-
cos nechytne a my vaši řeč nepo-
važujeme za žádné “teremtění”,
ale za řeč velmi poučnou pro naši
národnost v Texas. Naším přá-
ním je, abyste častěji přijel k nám
do West a nám "vyteremtil", jak
Vy to nazýváte.Jen to nechceme,
abyste nás westovské obyvatelé
v novinách tak maloval. Zdejší
osada skládá se z většinyzČecho
Moravanu a když jiní budou číst
ve "Svobodě” co piva setu vy-
pije, tu si pomyslí, že to vypijou
jenom našinci, čímž se nám křiv-
dilo. Zdejší našinci mohou býti
hrdí nad svým pokrokem ve stříd
mosti. To dokáže p. M. Pazdral,
že už na West není tolik opilců,
jak bývalo; aspoň tolik pokut se
už neplatí, jako dříve se platíva-
Chudák,” odlehčil si Kušta po
tichu.
“Nevím, jak to bude. Očička-
ma ve spaní kroutí, otevírá je —
nevím......"
Z červených, uplakaných očí Je-
jich skáply do klína trpké slzy....
"Budeš jíst?" obracela jinam
né. prstíky, které tuhnouw odu-
mírají ničeho ještě neuživše, ale
které zanechají nyní bolestnou
ránu jemu i jeho ženě. Chtěl by
ještě vylíbat šibalské dolíčky v
Karlových tvářích, které se hilou-----7
bily při jeho zvonivém, čistém 4
smíchu......ale chtěl by se jich do- .
ztráta a nikoliv naše.
První Národní Banka,
J.J. Buček,
J. M. Klimiček,
Jos. Mikeska,
Jos. Pšenčík,
Emil Bužek,
J. E. Jalufka,
John Liberda,
J. R. Marek,
Paul Bláha,
jos. Drapcla,
Julius Kebroň,
C. Meyer, ml.
Drozd a Barma,
Smithville,
Moulton,
Caldwell,
Sealy,
Hallettsville,
Taylor,
Bartlett,
Ennis,
Hempstead,
Ennis,
Taylor,
Hallettsville,
Bryan,
Bartlett,
Weimar,
Wesley,
Smithville,
Yoakum,
Moravia,
Wallis,
Caldwell, Tex.
Ctěná redakce “Svobody”!
Dovoluji si několik řádek na-
psati, aby naši krajané též o nás
věděli, že ještě zde v Caldwell ži-
jeme.
Počasí zde je včilka deštivé, tož
nevíme jak to dopadne. S králo-
vnou budou brzy hotovi; kropy
jsou letos menší, tak že z 3 akrů,
místy až 4 akry dají jeden bal ba
vlny. A ještě k tomu cena tak
nízká; za ní platí kupci 8.3ct.
Farmář si po tom skvěle nesto-
jí, ale jen když aspoň svojedluhy
zapraví, to si každý oddychne.
Korna zde platí 50 ct. za bušl,
seno $7 tuna, hovězí dobytek,
kráva od $8 do $15 kus, volky
$9 do 24 kus, koně od $40 do
$175, muli pár prostředuí $180
až $265; za velké od $240 až do
$340 pár. Bavlnové semeno včil
platí jen $10 tuna.
Milí krajani, prosím držte se
pohromadě a nebuďme jeden pro
ti druhému, to není žádné kře-
sťanství. Avšak mezi námi Če-
cho-Slovany panuje nesvornost a
to snad bude až do konce.
Se srdečným pozdravem na vše
chny čtenáře i čtenářky,
E. V. Kostelka.
West, Tex.
Ctěný pane Haidušek!
_ V 73, čísle “Svobody’" se zmi-
ňujete o školní slavnosti pořáda-
né zde ve West, dne 8. t. m. že se
zajisté tato vydařila, protože se
tam vypilo hodně piva, což není
správné. Zábava či slavnost se
vydařila nad očekávání, ale toho
piva se tam nevypilo moc; ba je-
ště ani na jedné slavnosti v okre-
su McLennan se nevypilo tolik pi
va, co já byl přítomenjakona př.
v okresu Fayette. Na jedné slav-
nosti jsem tam byl a vypilo se 71
soudků piva. Ovšem, že já ho ta-
ké pil.Na školní slavnosti ve West
se vypilo celkem 11 soudků piya.
Dále píšete, že město West je čilé
v každém ohledu, a že zdejší oby-
vatelé nejsou pozadu ani v pití
piva a že jeden zdejší hostinský
vyčepoval v sobotu 25 soudků
piva. To vše může býti pravda,
až na to, že zdejší obyvatelé to
pivo vypili. Ti, kdož toho piva
vypili nejvíce, nejsou zdejší oby-
vatelé, jsou to negři, přibyli zde
na pikování a zaměstnáni ponej-
více u Američanů v okolí Abbott,
Van, Raenzi a Aquella. Jak vám
Na trati elektrické dráhy roz
kýval se neúhledný, deštěm ošle-
haný vůz. Houpal se pravidel-
ným tempem, jak přeskakoval
malé mezery jednotlivými kolej-
nicemi.
Řídíš Kušta by 1 rád, když přejel
stanici, kde ubyl hlavní proud li
dí. Měl dnes plnou hlavu staro-
stí, že sotva mohl dávat pozor
na jízdu. A nyní mohl si již
trochu pohovět a spíš oddat se
svým trpkým starostem, které
tak mocně dolehly v posledních
dnech na jeho hlavu.
Jeho Karel, mazlíček s kučera
vou hlavou a velkýma, modrý-
ma očima, ležel doma v silné ho-
rečce. Byt celý rozpálený, když
časně z rána — ještě za šera—lou-
čil se s ním Kušta.
Odešel, políbiv ho na žhavou
tvář. Oči Karlovy líně, bez lesku
a života spočinuly na otcově hla
vě. Pak se zase zavřely......
Dnes neznělo z drobných ústek
Karlových to miloučké jeho "pa-
pa-tatínky",dnes nekýval malou
baculatou rukou, jakočinívaljin-
dy.
Kušta odešel. Zamyšlen odjíž-
děl z remísy ráno, neboť kdo ví,
zda neloučil se se svým mazán-
kem naposledy.
A žádné zprávy se o něm nedo-
ví, až v poledne, kdy žena odsko
čí, aby mu přinesla oběd. Přised-
ne k němu do vozu, z černé tašky
vyndá s polévkou hrníček a mis-
ku s omáčkou a knedlíkem. Ta-
kořka stoje, mezi jízdou, aby hl
tal to posilnění a ještě ani nedojí
poslední sousto, již zase aby o-
brátil a jel ku Praze.
Kušta pátrá zrakem před vůz
do dálky. Ne, je-li nějaká překáž
ka na trati, ale zda uvidí již svoji
řeč Kuštová a vyndávala politý,
mastný hrníček s polévkou.
“Není tam kontrolor?” ptal se
Kušta a dával ženě na srozumě-
nou, aby se podívala do zadu.
"Není,” odpověděla, obracejíc
se.
“Ale polévku nechci. Nemám a.
ni chuti kjídlu. Dej mi knedlík,”
řekl, dívaje se, jak vyndává mi-
sku, kde ze zarůžovělé omáčky
vyčuhovalo několik kousku kne-
dlíku.
Jedl mezi jízdou stoje rozkročen
a pátraje stále zrakem ku předu.
Ale sotva že snědl několik kous-
ků, podával jí již zase misku do
tašky.
"Nechutná mi. Stále myslím na
toho hocha......”
Kuštová neodpověděla. Rozu-
měla mu dobře. Strach o dítě o-
dejmul mu chuť k jídlu i hlad.
“Vystup raději na nejbližší sta-
nici a jeď vozem, který jede proti
nám, zpět. Ať tam ten hoch není
samoten. Kdyby se mu něco sta-
lo, co si s ním Faninka počne.”
Zastavil pak na stanici a Kuš-
tknout, pokud jzou ještě teplé, a.
spoň vlažné...... pokud nestrnuly
v ledovém dechu smrti......
Dodal si odvahy a oslovil kon-
trolora:
“Prosím, rád bych se podíval
domů. Umřelo mi právě dítě......
půltřetího roku starý hoch......
žena mi to přišla povídat......pro-
sím, pane kontrolore......”
Ale kontrolora jakoby podráž-
dil.
"Co vás to člověče napadá?”
hned touhu jeho zarazil a stlačil,
"kdo pak by jezdil! Nikdo není v
v záloze. Myslíte, že to jde, jen
tak přestat jezdit!?”
Kušta již mlčel, ale v duchu si
vzpomněl, jak je šťasten Martin,
který přejel psa a musel zastavit
jízdu. A tohle je jen dítěl......
tová přestoupila.
"Počkej na mne, až pojedu
zpátky; řekneš mi pak, jak je do
ma,” volal za ní a podíval se na
hodinky. "Za pětatřicet minut
jsem zase tady,” doložil, "tedy
nezapomeň."
Chtěl ještě dodat, aby po pří
padě zavolala doktora, ale v tom
již nad hlavou zaznělo mu zname-
ní k odjezdu. Dupl dvakrát no
hou; pronikavé ozval se pod vo
zem zvonec. Povolil brzdu, oto
čil mírně klikou — vůz se rozjel.
Když se vracel Kušta s vozem
zase ku Praze, nebylo v těch mí
stech icho ženy, ač bydlila právě
u stanice.
“Aha,” myslil si Kušta, “je u
hocha. Nemohla asi odejít.”
Ale právě, když chystal se, aby
roztočil brzdu, vybílila z domu
proti němu žena jeho. Prostovla-
sá, udýchaná a polekaná vyřítila
se jako beze smyslů, s očima kr-
vavě zardělýma. Pro slzy, které
draly se jí mocí, pod opuchlými
víčky, neviděla a klopýtala jako
opilá.
“Ty — muži, slyšíš......” volala
nesouvisle. Kušto......”
Spatřiv ji, posečkal.
"Běžíš pro doktora?” ptal se u
diven.
"Už ne......” řekla jen.
• Veselá příhoda při koncertě.
—Známí i pražskému obecenstvu
hudebnímu virtuos na housle Vi-
lém Burmester a pianista Mayer-
Mahr koncertovali kdysi v zimě
v lázních homburských, vzdále-
ných asi půldruhé hodiny od
Frankfurtu n. M. Poněvadž kon-
cert počal teprve po 8. hodině ve-
černí a poslední vlak z Hombur-
gu do Frankfurtu odjížděljiž před
11. hodinou noční, neměli umělci
vyhlídky, že by ho umělci dostih-
li, ale ve Frankfurtě museli ještě
té noci býti, aby ráno odjeli do
ciziny. V této situaci byla ovšem
snadná pomoc; objednati kočár.
V "uměleckém pokoji” koncertní
síně obsluhoval oba virtuosy ma-
ličký "picolo', tomu tedy přiká-
záno, aby zmíněný povoz objed-
nal. Drobný sklepníček to slíbil a
oba umělci zcela uspokojeni ode-
brali se na pódium přeplněného
sálu, kdež jako první číslo před-
nášeti počali nesmrtelnou Beet-
hovenovu “Kreutzerov u sonatu"
Dospěli asi do polovice volné vě-
ty — obecenstvo, uchváceno nej-
hlubšími dojmy, poslouchalo ve
zbožném zanícení — když pojed-
nou uslyšel Burmester za sebou
tiché “pst, pst”.Zprvu nevěnoval
tomu pozornosti, avšak zasyčení
* ně po poledni a dne 14 byla za
hojného účastenství lidu ve Wal-
lis pohřbena. Pohřební obřady
vykonal vlp. Skoček.______:
Zesnulá byla 27 roků stará; za
nechala po sobě 4 dítky; nejmlad
ší 11 měsíců a nejstarší 5 roků.
, Frank Tymel.
Georgetown, Tex.
Ctěný p. redaktore!
Dovolíte mi, abych ve formě do
pisu podal zprávu o úmrtí naděj-
ného mladíka p. Hochmajera,
knihaře v Georgetowně. Bylo to
zjara, kdy jsem se o něm v Tay-
lor a Granger dozvěděl a vzkázal
mu, že se o to přičiním, aby u
nás nějakou práci ze školy dostal
Byl v zuboženém stavu. Později
mi vyprávěl, že přišel do zlé spo-
lečnosti; když přijel do Ameriky
a nemaje domova a upřimných
přátel byl v nebezpečí státi se pi-
janem.
Než u nás v Georgetowně se s
ním stala patrná změna. Jednou
Georgetown, Tex.
Ctěná redakce “Svobody"!
Umínili jsme si napsat pář řád-
ků do naši milé “Svobody”, ne-
boť z našeho okolí nikdo nepíše.
O počasí se nebudeme zmiňovat
mi pravil: "Moje štěstí bylo, že
jsem se dostal do Georgetownu."
A bylo tomu tak. Kdo ho viděl
zjara, když k nám přišel a teď,
ten viděl ten rozdíl. Nyní dělal
člověka celým svým zevnějškem
a pěkně mu to slušelo. .
Na 22. t. m. chtěl vstoupitido
zdejší školy co studující, Profes
soři se oň zajímali a slíbili mu to
lik práce, aby si mohl vydělati ži
známo, že negr, jak dělá pět dní
v týdnu tak v sobotu dělat nebu-
de i kdyby mu peklem hrozil. On
musí [jeti do města a tam probije,
co přes týden vydělá. Naše mě-
sto West má dobrý magnet — to
pivo — a oni negři jedou každou
sobotu do West ze vzdálenosti 10
=15 mil a proto naši obchodníci
dělají dobrý obchod. Obzvlášť v
sobotu se toho piva vypije, neb
negr dokud má peníze tak z mě-
sta nepůjde a následkem toho ne-
vypili tolik piva zdejší obyvatelé,
ale spíše negři, pikovači.
Připouštím, že i zdejší obyvate-
lé hodně pijou, ale ne všichni. Je
zde mnoho pořádných obyvatel,
ale i ten ochlasta se sem tam na-
jde. Ale i v tom se počínají zdejší
obyvatelé, zvláště našinci napra-
vovat. To také dokazuje, že bě-
hem posledních 10 měsíců zde ve
West tři obchodníci lihovinami
museli přestat obchodovat, zaji-
sté se jim obchod nevyplácel, že
přestali. Co toho byla příčina?
Jedině ta, že zdejší obyvatelé má-
lo pili.
Pak také píšete, pane Haidušek
že ve své řeči jste nám “vyterem-
til" a potom že mluvil p. M. Paz-
dral, a že svou řečí uhladil, co
Haidušek svou drsností rozčeřil.
Mluvil jsem potom s těmi, co by-
li tam také a obě řeči slyšeli, a
ženu.Jakou přinese zprávu o jeho
dítěti?
Před viaduktem kmitl se mu v
dáli iejf červený šat. Nese mu o-
běd.
Dojel na stanici k ní a ona
vstoupila na přední plošinu vozu.
“Nemohla jsem se tě ani dočka-
ti,” tázavě řekla, vstupujíc k ně-
mu.
"Je to spleteno. Musel jsem vy-
střídat Martina," odpověděl, ne
dívaje se na ni, ale pohlížeje stále
do trati mezi kolejemi.
“Stalo se něco?”
“Nestojí to za řeč. Martin pře-
jel psa.”
“A nesmí dál jezdit?”
“To víš. Byl to podle všeho
drahý pes nějaký. Takový vyso-
ký, chundelatý. Martin musel
hned zarazit jízdu a jel do remí-
sy. Kontrolor to vyšetřuje za-
tím. Majitel psa požaduje velkou
náhradu.”
“To je hloupost! Pro psal” di-
vila se Kuštová.
Jeli s kopce. Kušta vypnul
proud, zabrzdil a vůz pomalu se
smýkal po kolejích.
“A co hoch?” ptal se.
“Jednou se probudil. Chtěl pít.
Pořád by pil. Má strašnou ží.
zeň. A zase si ulehl. Od té doby
“Co — co?” vykřikl v neblahé
předtuše, kterou viděl již číhati
na jejích rtech.
“Už je po všem!” řekla zoulale
a stanula u vozu.
Rozplakala se, až ve voze je-
doucí se ohlíželi.
Kuštovi setmělo se nějak y o-
čích, zdálo se mu, že nevidí, ale že
již jede......že jede rychle sám, bez
proudu......
V tom již znovu ozvalo se pod
střechou vozu rázné trhnutízvon-
cem, které ho upamatovalo, že
mimo obyčej i dovolení stojí dlou-
ho na stanici. Rozejel tedy vůz.
Na stanici již čekal vůz, s kte-
rým měl křižovat. Zatánul tedy
na celý proud.
A kontrolor, černý malý muž s
pichlavě ostrýma očima, známý
svojí přísností, vcházel k němu
do vozu, sotva zastavil.
“Kde pak vězíte, prosím vás?”
vítal ho rozmrzelým, příkrým
hlasem. “Jedete jako blázen a
jste tu ještě pozdě.”
Kušta neodpovídal.
V uších mu cosi nevyslovitelné-
ho hučelo, v očích se mu kalilo
nějaké vlhko, že nevěděl, zda zase
divá, větrem proti němu hnaná
plískanice šlehá mu do očí, či zda
je venku takový ostrý vzduch, že
až mu oči pláčí.
spí jako zabitý. Faninka je u ně-
ho.”
se opakovalo a když umělec, ne- s
ustávaje od hry, poohlédnul se
strunou, spatřil malého "pikolí-
ka", dávajícího mu horlivě něja-
ké znamení. Toho arci nebylo
dbáno, ale k úžasu obou virtuo-
sů i obecenstva sklepníček přito-
čil se blíže, vystoupil až na podi- nit
um a stanul u samého houslisty. I
Nyní ovšem nezbývalo než hru J
přerušili, byloť i obecenstvo zne-
pokojeno, nejedná li se o vznik 7
ohně. A v nastávajícím okamži- 3
ku ticha ozval se “pikolo” jas-
ným, daleko slyšitelným hlás-
kem: "Tak toho kočího jsem ob-
jednal, ale on povídá, že za jízdu
v noci musí dostat čtyři marky,
Znovu připomnět si, že jeho Ka-
rel již nedýchá......A divná, moc-
ná touha spatřiti toho drobečka
pokud je ještě teplý, zalila jeho
hruď. Vzklíčila v něm nepřeko-
natelná chtivost podržet jeho
měkké ručičky ty oddané, růžové
prsty, které nic zlého ještě neudě-
laly, podržet je ve svých upraco-
vaných rukou a nenechat je tak
rychle vychladnout......Ty nevin-
• Proti zdražení piva —Hostin-
ští z berounského okresu měli 18. -
srpna schůzi v hotelu "U tří ko-
run” v Berouně, v níž po řeči
člena správního výboru Ústřední
jednoty "Hostimil", Aloise Sieg- .
1a, přijata byla jednomyslně tato
resoluce: "My shromáždění ho-
stinští okresu berounského ape-
lujeme na všechny pivovary, kte- i
ré dodávají pivo do našeho okre- 1
su, žádajíce důrazně, aby odvola- 1
ly každé zdražení piva, aby vy-
stoupily z kartelu pivovarského 1
a uvedly vše do starých přátel- 9
ských kolejí. Nebude-li nám vy-
hověno ve všem, trváme pevně
na tom, že si zařídíme družstvo 1
spolu s malororolnictvem a s o- ]
statními vrstvami lidu na proná- —
jem, koupi neb stavbu svého vla-
stního pivovaru.” V neděli dne |
30. .srpna uspořádali hostinští
manifestační schůzi veškerého ho-
stinstva celého okresu.
“Tomu bych posvítil, kdybych
věděl, kdo práci vynašel!"
"E, tu nikdo nehledal — na tu
přišli nešťastnou náhodou.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 23, No. 76, Ed. 1 Tuesday, September 22, 1908, newspaper, September 22, 1908; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617579/m1/3/: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.