Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 29, No. 16, Ed. 1 Thursday, April 16, 1914 Page: 3 of 8
eight pages: ill. ; page 20 x 14 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
------R-L"PII
ne:
noji
ili.
Pro
olik
Přes hla-
králík:
edaloi
i stísně-
I že jsou
“Břicha
Úřadníci: ......—S
E. A. FANCHER, predseda.
W.H. PORTWOOD, misto před,
w. T. BRITTON, pokladník.
G. A. MORRIS, výp. pokladník.
Jak podílníci této banky, taktéž i
každý, kdo obchoduje s touto ban-
kou, může si blahopřáti, že jeho zá-
ležitosti peněžní jsou ve spolehlivých
rukou, neboť řiditelé i úřadníci jsou
nejen rozumní, ale i poctiví, což do-
kazuje to, že přebytek banky je zvět
šen o deset tisíc dolarů, to činí
$85.000.00 základního kapitálu. Ú-
řadníci této banky jsou vlídní ke kaž-
dému a váží si malých vkladek tak
dobře jako velikých. Máte li pení-
do roku 1913 včetně, přišlo do peněz, čili $40.57 na osobu. Za
Spojených Států celkem 128,942 posledních patnácte let tedy če-
Čechů To znamená roční průměr ští přistěhovalci přivezli sem mi-
8,596 českých přistěhovalců, kte mo své vzdělání, svou řemeslnou
rý však v posledních třech le-dovednost a své zdravé svaly ta-
tech opět byl i převýšen. Roku ké slušnou sumu $3,865,526, čili
1910 přišlo Čechů 8,463; rok před více než devatenáct milionů ko-
tím jen 6,850. Celkový počet če-run hotových peněz.
ských přistěhovalců jest ovšem
Kam se naši krajané ubírají?
poměrně nepatrný. Za jediný rok Loni 8,680 českých přistěhovalců
1913 na příklad přišlo sem 174,- udalo, že ser ubírají k příbuz-
365 Poláků čili o pětačtyřicet a ným; 2,15Q šli k přátelům a
nedržte je doma, ale uložte je
půl tisíce více nežli sem
Čechů známým, pouze 261 neměli
do této banky, budou tam docela ji-
pté, doma jsou nejisté.
přišlo za celých patnácte let.Po
příbuzných ani přátel. % těchto
dobně Italů přišlo sem loni 274,-čísel je patrno, že čeští přistěho-
m sta-
Rozmý.
se tře-
r: Byt:
li, ale)
palujit
dali za
i slani.1
Rozhodněte sami
pro sebe ‘
Příležitost je zde dokázána důkazem
z LaGrange.
Nespolehejte se na naše slova, ani na
slova lidí, kterých neznáte. Přečtěte si
schválení z LaGrange. Čtěte výpovědi
občanů z LaGrange, pak rozhodněte sa-
mi pro sebe. Zde podáváme případ.
Jan v. Kubala z LaGrange píše: Tek
dalece, jak jsem vaše Doan‘s Kidney
Pills mohu říci, že jsem docela spoko-
jen s jejich účinkem. Užívám jich do-
sud a nabývám čím dále, tím více úle-
vy. Stálé bolení v křížich a slabost mých
ledvin mě trápila, ale Doan‘s Kidney
Pills, jež jsem si opatřil ve Wm, Her-
mes Jr., lékarně mně ulevily. Tyto pi
ulky mohu odporučiti všem, kdo trpí
na bolení 1 dvin. -1
Na prodej ve všech lakárnách Cer a
5 centů._________________.
--------------Festor-Milburn Co., -
~ Buffalo, New York
jednatelé pro Spojené Státy.
Pamatujte jméno—Dean‘s—a neberte
147 čili více než dvakráte
co Čechů za patnáct let.
tolik valei pravidelně
těch států, kde Cechové jsou usa-
Mluvící stroje
VICTORY
Podle pohlaví bylo mezi přistě-
hovalými našinci 6,328 mužů a
hochů a 4,763 žen a dívek. Dětí
ve věku do 14 let bylo 2,006; o’
sob ve věku od 14 do 44 let by-
lo 8,539; lidí starších bylo jen
546. Přistěhovalců bylo tedy
9,085. Mezi těmi bylo pouze 50
mužů a 43 ženy, tedy celkem 93
lidé, kteří neuměli číst ani psát.
To znamená, že mezi českými
přistěhovalci bylo analfabetů
pouze 1,02 procenta. To jest éí-
slo dojista pozoruhodné — zvlá-
ště nyní, když se v kongresu o-
čekává přijetí osnovy přistěho-
valeckého zákona s předepsánon
zkouškou ze znalosti čtení. Pouze
jedno procento analfabetů-
Když roku 1910 přistěhovalec-
ká komise vyšetřovala procenta
analfabetů mezi přistěhovalci na
základě údajů za dvanácte let,
1899-—1910, shledala, že mezi Ce-
chy byly toliko 1.7 procenta a-
nalfabetů. Pouze čtyry. národno-
sti vykazovaly menší procento a
sice Skandinavci 0.4, skotové v7,
Angličané 1.0 a Finnové 1.3. Mi.
zeni. A čím silnější kde jest če-
ská osada, tím více českých při-
stěhovalců se tam ubírá. Tak na
příklad do Illinoisu pravidelně
ubírá se něco více nežli jedna
čtvrtina všech; druhá čtvrtina
do států New Yorku a Ohia; stá
ty Texas, Pennsylvania, Wiscon-
sin, Nebraska, Michigan jsou cí-
lem třetí čtvrtině a ostatní roz-
ptýlí se do všech ostatních států
a území. Lonského roku jednotli-
vé státy obdržely tento počet
Čechů:
Illinois 3,055; New York 1,708;
Ohio 1,310; Texas 812; Wiscon-
sin 482; Nebraska 453; Michigan
416; Towa 310; New Jersey 273;
Minnesota 207; Maryland 202;
Missouri 175; California 115. Po
padesáti nebo více Ceších ubíra-
lo se ještě do šesti jiných států.
Kansas 83, Connecticut 77, Wash-
ington 67, Indiana 63, Massachu-
setts 61, Colorado 59. Státy De-
buvníků, řezníků, zedníků, zá-
mečníků, klerků, pekařů, ková-
řů — tedy skoro v tomtéž’ pořa-
dí jako vůbec za posledních tři-
nácte let.
Professionelních lidí přišlo sem
ve dvacátém století 823. Jsou to:
hudebníci 329, inženýři 168, uči-
telé 83, malíři a sochaři 74, kně-
ží 54, elektrikové 53, spisovatelé
41, herci 37, architekti 30, léka-
ři 20, redaktoři 20, advokáti 8,
úředníci 6, různých 102.
Z lidí různého povolání budtež.
uvedeni služební 20.113; rolníci
1,804; obchodníci 592; vozkové a
kočí 124; továrníci 50; hoteliéři
31; agenti 19; bankéři 14; V po-
dobném poměru přicházejí sem
naši krajané dosud.
Z čísel za lonský rok ještě u-
vádíme: % 11,091
sem loni přibyli.
Rakouska ;
Německa;
179
73 z
Cechů, kteří
přišlo 10,362 %
z Uher; 177 z
Ruska; 14 %
zorujeme: pro všechna místa, z
nichž je měsíc viditelný, jest ve-
likost i počátek i konec zatmění
tentýž.
Pro člověka na nízkém stupni
kulturním byl zjev tento děsi-
vým; vždyť byla obava, že při-
jde národ o své božstvo! Bájiló
se, že čarodějnice měsíc chtějí
stáhnout dolů, nebo že draci
("dračí uzly") chtějí měsíc po-
hltit. Draci ti bývají zaháněni
rámusem a povykem; lomozeníia
a křikem chtěli Římané přehlu-
šit kouzelná slova čarodějnie;
Ilorác se jim směje, že měsíc se
schovává právě ze studu před
touto pověrou. Obzvláštní pozor-
nosti těšila se zatmění u Číňanů •
ti věřili, že pravidelný oběh tě-
les nebeských souvisí s pravidel-
ným během státních věcí; zatmě-
ní jest porušení pravidelnosti
zjevů nebeských, proto může být
předzvěstí nepořádků
státní
laware.
Nevada a New Hamp-
shire a území Ilawaii ne
Nřivábi-
ly žádného Čecha; ostatní státy
menší počet od 48. (Montana) až
na 1 (Florida, Mississippi a Por-
Nevys
o ...
Indra.
Poni-
oručil
o sně- .
panu :
inil.
, při
rem a
e.
liven,
se ze-l
Premnie
Kdo předplatí "Svobodu," obdrž
bez doplatku kteroukoliv z následv
jících premií. . .. .
. Kalendář "svoboda" na rok 1913.
Kapesní mapu Texasu, anebo větší mo
oa, Texas na jedné straně a na druhé
Spojené Státy i celý evět.
Zpěvník.
Dějiny okresu Fayette.
Cotton Manual (Rychlý počtář.)
Snát.
es U- "
ráce.
těmi |
lném -
ně než pět procent analfabetů
vykazovali ještě: Walesané 1.9;
Irčané 2.6; přistěhovale % (brit-
ských) ostrovů Západní Indie
3 2. Toanane a Viamove 4..
Apamuměji čista to intmei- I
vyšší procenta analfabetů, vyka-
59.5 R T Mexicane* 57.2. THn dové
47.2; Bulhaři, Srbové a Cerno-
horci. 41.7; Dalmatinci, "Bosenští
a Hercegovci 41.0 procent.
Za posledních patnácte let,
1899 až 1913 včetně, přišlo, sem
103,110 Čechů ve věku nade čtr-
nácte let a mezi těmi bylo pouze
1,614 analfabetů, čili méně než
1.6 procent. Za tutéž dobu Slo-
váci vykazují 23.0 procent. Polá-
ci 34.6 procent analfabetů.
Je zajímavo, že mezi Němci je
analfabetů více než třikráte tolik
co mezi Čechy, ačkolí Němci ni-
kdy neopominou vychloubati se
svou vzdělaností. Přistěhovalec-
Kteroukoliv z nasledujfeich premi- ka komise našla 5.2-procent anal
abdrtí každý, kdo připlatí k předplatné.
mu níže udané sumy. 5 ..
Jonášův Česko-anglický slovník $1.25
1 Jonášův Anglicko-Ceský Slovník $1.50
Oba tyto slovníky $2.76
Jonášův Tlumnaš $1.25
Domácí Rádce $50c
Národní domácí kuchařku 76c
Kdo neum’ anglicky a chce se učit
měl by se učiti z Jonášova Tlumače.
VTie jmenované věci prodáváme za
tyto ceny:
Kelendár “Svoboda" 50e.
Malé mapy 25c.
Velké mapy na stěnu $1.00.
Zpěvníky 35e.
Dějiny okresu Fayette 50€.
Cotton Manual 25c
Snáf 80c.
fabetů mezi přistěhovalými Něm-
ci a totéž číslo ukazuje se v prů-
měru za petnácte let. Mezi 799,-
858 Němci ve věku nade 14 let.
kteří sem přišli v posledních pat-
JondlóvCesk
Jonášův Angli
Oba
slovník $1.60
slovalk $1.7
8.00
$1.50
Domácí Rádce 75c.
NGrodni Domácí kuchařky $1.00
----- Mate li něco na prodej,
omnamite to ve “Svobodě,”
a uvidíte, že oznamování
--ve “SVOBODA” se vyplácí.
to Rico). Poslední dobou
kud stouplo stěhování do
1,. Michigany Californie
bec do států Pacifických:
Pokud jde o zaměstnání.
poně-
Texa-
a vů-
pri-
stěhovalecka nse-yšetřila na
. dc udajn"=2 el
onidnno verme, aer M van.
hw-pfimt@hovale.yeH nefwoss
městnánísuž před svým přícho-
dem měli tedy mimo ženy a děti
. průměrem bylo 25.9 procent
tak zvaných prostých dělníků či
nádenníků, 28.4 procent zeměděl-
ských dělníků; 20.2 procent ře.
meslníků; 19.1 různých. jiných
povolání a 1.4 procenta professi-
onelních lidí. Jinými slovy: děl-
níků vůbec, bylo 53.6 procent, čili
více než polovice; řemeslníků a
dělníků s odborným vzděláním
20.2 procent, čili jedna pětina.
Mezi Čechy však bylo shledá-
no nejvíce řemeslníků a odbor-
ných dělníků, totiž 40.8 procent,
viíce než dvě pětiny; lidí různých
povolání 9.4 procent,zeměděl-
ských dělníků 15.9, nádenníků
12.6, professionelních lidí jen 1.3
procenta. Tento poměr zavládá
rok od roku beze značnějších
nfeti letech, bylo totiž analfabe-změn. Za patnáct let, od rokn
tů 41 658 čili 5.2 procent. Když 1899 do roku 1913 včetně přišlo
komise vydala svou zprávu, ně-sem 79,562 s určitým zaměstná
mecký liberální list. "Frankfur- ním a mezi těmi bylo řemeslník#
ter Zeitung" žasnul nad tako.
vým vysokým procentein analfa-
betů mezi Němci a namáhal se
vysvětliti. to výkladem přímo
skvostným: Mnozí analfabeti prý
se vydávnif za Němce, ač Němci
nejsou. Poctivější výklad ovsem
lest, že sem přichází mnoho tisic
1-2I
31,891 čili 40.1 procent.
Ve dvacátém století, to jest,
zn léta 1901 až 1913, přišlo sem
31,068 českých řemeslníků a děl-
níků s odborným vzděláním. Nej-
četnější mezi nimi byli: Tesaři a
truhlari 3.405; krejei 3289—ha-
viři 2,671: obuvníci 2,451; řezní-
ří nemají takového školního
ci 1,900; kováři 1,684; pekaři
1,470; klerkové a účetní 1,328;
vzdělání jako jejich. bratří % Mše =*-**=,
Loni dokonce bylo mezi Němci Ničky a švadleny 1079, železáři
Loni dokonce bylo mer5
6.1 procent analfabetů, čili ber-
mála Gkrát vie nežli mezi Cechy.
a oceláři 846; tkalci a přadláci
570; barvíři a sklenáři 529; mly-
th
Francie: 14 z Anglie: 6 ze Svý-
car;: 3 z Turecka; po jednom %
Hollandska, Rumunska, a Svéd-
ska; z Evropy celkem 10,831. Z
ostatních 226 přišlo z Kanady,
24 z jižní Ameriky, 4 z Mexika,
1 ze Západní Indie, 1 ze střední
Ameriky, 1 z Japonska, a 3 od-
jinud z. Asie.
Vstup do země nebyl dovolen
83 Čechům, hlavně z obavy, aby
nepřipadli veřejnosti na obtíž
(37), a pro tělesné nebo duševní
vady, které by jim škodily v prá-
ci (16). Deportováni po přícho-
du byli 33 Čechové — z těch 14
z obavy, že by připadli veřejno-
sti na obtíž.
" Do staré vlasti vrátilo se 871
emigrantů.
“Spravedlnost.
Zatmění měsíce.
Zatmění měsíce nastává, kdy%
země vrhne svůj stín na měsíc.
Nastalo* b- vždy, při úplňku,
kdyby roviny oběhu měsíce a ze-
mě byly totožny; jelikož rovina
správě. Z důvodu toho mandari-
ni pozorují průběh zatmění a re-
ferují o něm císaři. Snaha o při-
rozené vysvětlení zatmění trestá
se i smrtí: tak prý zahynul Ana-
xagoras. Avšak již nejstarší ná-
rodové poznali pravou příčinu
zatmění: tak Chaldaeové, Indo-
vé; Egypťané dle Diogena Laert-
ského před příchodem Alexandra
Velikého zaznamenali 373 slune-
čních a 832 měsíčních zatmění;
to by znamenalo, že pozorování
jich se datuje již z 15století př.
Kristem.
Národové ti znali již předpo-
vídat zatmění. Během doby, (jež
mohla trvat staletí), seznáno by-
lo, že, zatmění měsíční a sluneč-
ní opakují se v témž pořadí a‘v
různé velikosti za 6585 dní (18
let 10 nebo 11 dní podle počtu
přestupných let.) Doba ta nazvá-
na Saros: dle ní předpovídali
kněží zatmění.’ Přesnější určení
poskytuje perioda 21.144 dní (40,
let 40 nebo 41 dní dle počtu pře-
stupných let.), %e pro foto před
povídání jež lze srovati se zá-
zraky pozdějších dob, těšili se
slu osazovati na těchto sibiřských
pozemcích při řece Amuru též
české farmářerz-Amoriky — a za
tím účelem vydali se na Sibiř pp.
J. B. Letovský a Mráček, ale teh-
dy ovšem krajina tia nebyla lá-
kavou, jako je dnes. V posled-
ních dvacíti letech vzrostly tu
celé osady farmářské, které do-
bře prospívají. V přítomné době
na milion přistěhovaleů usazuje
se na těchto pozemcích každého
roku. Na severu jsou ovšem zimy
kruté a bývá tu až 60 stupňů
pod nulou. Nejnižší teplota za-
znamenána byla v městečku
Werchojansku, kde bylo 68 stup-
ňů pod nulou. My si těžko tako-
vou zimu dovedeme představiti
a proto zajímati bude líčení její
těch, kdo ji prožili. Cestovatel
Mindendorf o ní píše: "Rtuť již
dávno ztuhla v pevný kov, který
se dá krájet a kovat jako olovo,
železo je křehké a železné tyče
se lámou, jako kdyby byly ze
skla; dřevo je dle vlhkosti, kte-
rou obsahuje, tvrdší železa a o-
dolává sekeře, tak že mošno ští
pat jen dříví zcela vysehlé. Kro-
ky zvučí na křehkém sněhu a z
pralesa jasně jsou slyšet ostré
rány. To stromy pukají mrazem,
lámou se a padají na utvrdlou
půdu. Ranám z pralesa odpovídá
jako rachocení děl podzemní
hřmot, který zachvívá zemí. Pra-
skot pochází od pukání ledu a
země mrazem. Těžko věřit, že
zvířata i rostliny vydrží takový
nedostatek tepla."
Kožní neduhy vyléčeny.
Hunt‘s Cure je jméno prostřed
ku, který je absolutně zaručen,
že vyléčí veškeré druhy kožních
neduhů, anebo kupní cena se
vrátí. Mast ta účinkuje divo- ——
v léčení neduhů, které se
tvorně
nedaly
ptejte
vyléčiti jinou mastí. O-
se svého lékárníka
(Advertisement.)
SEMENA!
Doba, kdy farmáři a pěstitelé zele.
nin a květin by si měli opatřiti do-
hrá semena je zde. Dobrá semena .
vydají dobrou úredu. kupte semeno
od staré vůbec chvalně známé firmy .
L A. Dražďanský a Syn,
kteří Vás správně a poctivě obslouží.
O český katalog nište:- . *
L. A. Dražďanský & Son, :
541. St. Milwaukee, Wis
—------------------------2---1 - "--
vzácných případech možno
zatmění viděti i slunce, což.
stává, je-li zatmění blízko
na-
hori
zontu. Stín země po terči měsíce
plouží se od leva na pravo, po
lostínu nelze pozorovati: za to
byl již nejednou pozorován stín
země .mimo terč měsíční. Koatu-
ry stínu bývají rozmazány, způ-
sobují to lomené paprsky jdoucí
naší atmosférou. Dle některých
astronomů působí atmosféra zem-.
1. bfezia r. 1504: tím jim * Tak
imponoval, že mikyrádi mu posky.
tli potravin, jež mu dosud odpí-
rali. V době novějM se doba 1
velikost zatmění buď vypočítává
nebo vyšetřuje úvahou geometri-
ckou. R. 1887 vydal ve Vídni
Oppolzer seznam zatmění sluneč-
ních a měsíčních v době 1207 př.
Kr.
t
mna
až 2200 po Kr.
Zima na. Sibíři. — Naše zi-
ani z daleka nenechá se pri-
rovnati k zimě, jakou mají v se-
verních krajinách Sibíře. Zima
sibířská stala se příslovečnou.
Při zeměpisném jménu Sibíř ne-
ská, že stín země na měsíci jest smíme si ovšem představovali, ze
větší než udává výpočet: „nižší
vrstvy vzduchové a v nich obsa-
žená mračna chovají se jako ne-
průhledná tělesa, nepropouštějí
slunečních paprsků a tak stín
zvětšují... Seeliger oproti tom‘1
tvrdí, že zvětšení toto jest půvo-
du fysiologického. Průměrné zat-l
mění) měsíční trvá daleko déle
než sluneční; úplné zatmění mě-
sice může trvati až přes půl pá-i
té hodiny, z čehož polovina při-
celá tato krajina je nekonečnou
plání sněhu a ledu, neboť obrovi-
té rozlohy západní a jižnější ma-
jí podnebí podobné podnebí v
Nebrasce. Mívají tam v době
letní pořádná horka a v zimě po-
řádné zimy, ale to nikterak ne-
vadí, aby se nedalo tam s úspě-
chem farmařiti. Rozsáhlé kraji-
ny Sibiře jižní a západní budou
jednou zásobárnou světa, neboť
jsou tu miliony orné půdy černé.
padá na vlastní úplné zatmění: jež čeká jenom na ruku pilného
oproti tomu nejdelší skutečné ú- dělníka, aby ji vzdělal. Nyní,
plná-zatmění sluneční trvá pou-kdy zřízena byla sibiřská dráha,
ze 8 minut. Za to velkolepost jež Rusko spojuje se západním
slunečním. Jen velmi zřídka zmi a jest jisto, že rychle vzrůstati
zí měsíc úplně (r. 1601, 1642, budou tu farmářské osady. Vlí-
1816). Při úplném zatmění na- da ruská Sibiř kolonisuje a dá-
děné; průběhem zatmění mění se Sibiře nebojí. Měla kdysi v úmy-
qamiinisnenensnnisews
Stroj jakož i recordy posílám vyplaceně.
Elektrická Piana, Piano Players a Pians pro
lomny prodávám s úplnou zárukou, též on
měsíční splátky.
JOSEPH JIRAN,
1333 West, 18th. St. Dept. B.
Chicago,
Můžete u mně obdržet vše, co do oboru
a hudebními nástroji patří.
MARLINSKÉLAZNE
vou horkon, léčivou vodou jsou nei-
epší na jihu k léčeni revmatismu,
tsludkn a vither všech zastaralých
emocí. Voda má téměř tntéš leči
mnut jako v Karlových Varech v Če-
chách Majestic Hotel se svými kon-
elnami je nejlepším zařízením v lá
enském oboru. Koupelna Bethesda
- zásobena toutéž vodou a je laci-
ější Léčíme všechny chronické
nemoci" nejnovějšími methodami v
naší nemocnici. Mluvíme i píšeme
‘esky. Pište: Torbett Sanatorium.
F. J. Musil, ředitel.
Marlin. Texas. (29x)
Když přijdete do SanAntoniou
přes ulici proti Joske obchodu. Je to
nejvhodnější Hotel y San Antonio.
Světnice bez koupelny $1.00 s kou-
pelnou $1.50,
Mrs. Frank Kent majitelka
San Antonio, Texas.
7
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 29, No. 16, Ed. 1 Thursday, April 16, 1914, newspaper, April 16, 1914; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617858/m1/3/: accessed July 4, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.