Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 17, No. 13, Ed. 1 Saturday, February 1, 1908 Page: 1 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
ROČNÍK XVU.
OBZOR.
HALLETSV1LLE, TEXAS, 1. ÚNORA 1908.
ČÍSLO 1.1.
Krmení prasat samotnou kuku-
řici se nevyplácí.
I mezi čtenáři našimi je dosti
tvcli, kteří dosud mají za to, že jen
kukuřicí lze ne|lépe a nejlevněji
prasata vykrmili. Však kdyby si
jednou spočítali, innoho-li kukuři-
ce prasata spotřební! ku dosažení
stoliberního přírůstku na váze, při-
šli by jistí k jinému náhledu. Nej-
lepší důkaz, že vykrmevánf prasat
samotnou kukuřici se nevyplácí,
podává nejnovější pokusný výkrm
provedený na zkušební stanici iow-
ské, kde krmeny byly čtyry skupi-
ny velkých prasat a sice:
Ve skupině prví krmné dávky
prasatům podávané pozůstávaly z
50 procent kukuřice, 25 proc. ječ-
mene a 25 procent pšeničných drob-
A ných otrub.
Prasata ve skupinu druhé krme-
na byla výhradní jen kukuřicí.
Ve skupině třetí krmné dávky
pozůstávaly z 90 procent kukuřice
a 10 procent Armourovy masové
moučky.
Ve skupině čtvrté dostávala pra-
sata krmné dávky pozůstávající z
<rfl procent kukuřice a 10 procent
Swiftových jatečných kalů.
V každé skupině bylo 12 prasat,
průměrná váha každého na počátku
výkrmu byla 218 liber. V každé
skupině bylo šest prasat yorkshire-
ských, jedno tamworthské, dvě po-
land-chinaské a tři duroc-jerseyské
Jak průměrná váha nasvědčuje,
byla to prasata velká, v dosti do-
brém krmném stavu a některá z nich
před tím byla v ohradách se žírným
dobytkem hovězím. Pokusný vý-
krm jich trval třicet dnů a po ukon-
čení jeho byla prasata zvážena, a-
by se zjistilo, mnoho-li za dobu tu
na se přibrala a jak velkým byl
denní přírůstek na váze kusu v ka-
ždé jednotlivé skupině. Tím zji-
stilo se, že:
Ve skupině 1. přibírala prasata
na se průměrně 2.21 libry denně.
Ve skupině 2. každý kus průměr-
ně 1.88 libry denně.
Vc skupině třetí každý kus prů-
měrně denně 2.68 libry,
Ve skupině čtvrté každý kus prů-
měrně denně 2.3+ libry.
9 Z toho tedy vysvítá, že nejméně
přibírala na se prasata ve skupině
druhé, prasata krmená výhradně
jenom kukuřic?!; ne]větší pak prů.
měrný přírůstek 11a váze, vykazo-
vala prasata ve skupině třetí, kte-
ráž krinena byla kukuřicí a mouč-
kou masovou. Skutečnost, že pra-
sata krmená výhradně jen kukuřicí
nejméně na se přibírala, není ani
nijakým překvapením, neboť ne-
sčetnými téměř již pokusy různých
stanic to samé dokázáno bylo a vy-
světleno tím, že prasata krmená
výhradně jen kukuřicí, nemohou na
se mnoho přibí.rati, poněvadž nedo-
®k'.ává se jim v krmivu tom potřeb-
ných bílkovin — proteinu —, na
nějž kukuřice jest velmi chudá.
Při posledním tomto pokusu iow-
ském nahražován byl protein
prasatům ve skupině prvé přidává-
ním drobných otrub, v krmných
dávkách skupiny třetí přidáváním
masové moučky a ve skupině črvté
jatečnými kaly. Krmné dávky byly
pečlivě váženy, cena krmiv stano-
vena dle běžné ceny trhové a sice:
Buši kukuřice 40c, 100 liber kuku-
řičné mouky 76c, 100 liber masové
moučky $1.75 a 100 liber jatečných
kalů Si.65. Dle toho tedy stálo
*00 liber přírůstku na váze ve sku-
pině prvé S3.15, ve skupině druhé
S3.56, ve skupině třetí $3.21 ave
skupině čtvrté $3.41.
Zde tedy zase vidime, že nejlev-
nější přírůstek na váze docílen byl
u prasat skupiny prvé, kde krmena
byla prasata kukufici, ječmenem a
drobnými otrubami; nejdražší pří-
růstek na váze jeví se pak u skupi-
ny druhé, v níž prasata krmena by-
la samou kukuřicí. Dále jest tu ta-
ké patrno, že při uvedených cenách
jiných krmiv musela by býti kuku-
řice levnější, nesměla by státi více
jak 30 centů buši, aby docílený pří-
růstek na váze prasat ve skupině
druhé docílen byl za tu samou cenu
jako ve skupině prvé nebo třetí
Vypočítáme-li dále zisk plynoucí
z každého bušlu požité píce zrnité,
zjistíme tím, že ve skupině prvé ka-
ždý buši kukuřice a ječmene přinesl
přírůstkem na váze čistého zisku
33c., ve skupině třetí, kde prasata
spotřebovala téměř o 30 procent ví-
ce doma vypěstovaného zrní, při-
nesl každý buši jeho čistého zisku
30c,. ve skupině druhé výhradně
kukřicí krmené, byl čistý zisk ka-
ždého bušlu jen 17c. a ve skupině
čtvrté pak 27c.
Pokusem tímto tedy znovu doká-
záno bylo, že výkrm prasat samot-
nou kukuřicí se nevyplácí, že se
prodražuje a to tím více, čím kuku-
řice, jako právě nyní, jest dražší.
Kdo s dobrým ziskem prasata vy-
krmovati chce, musí se postarati o
t j, aby prasata jeho dostávala ve-
dle kukuřice také nějaké krmivo na
protein bohaté, nechť již jsou too-
truby, moučka masová nebo kaly
jatečné. Dodatečná krmiva tato
nejsou u porovnání s docíleným
ziskem z nich drahá a proto žádou-
cno bylo by, aby se jich v hojnější
míře než až dosud používalo.
1'šlerhlilé druhy moruší pro jili.
Máme sice mnoho krásných stin-
ných stromů po farmách, většinou
ale jsou jen pro stín a okrasu; při
moruší je ale spojená k tomu i uži-
tečnost. Čínský strom "Umbrella
China" vyniká nevšední krásou a
rychlým vzrůstem, jakož i krásným
chládkem, ale daleko od něho nic
neroste, neb stahuje všecku vláhn
kolem sebe ze vzduchu a jinší men-
ší rostliny pod ním a daleko od ně-
ho hynou, topol a sykamora tvoří
krásný stín, všecky ty však nedají
se porovnati s moruší, neb ta nejen
že krásně roste, ale též skytá ovo-
ce jak pro ptactvo tak i pro drůbež
i pro člověka.
Libuje si v hlubokých písčitých
půdách, roste velmi bujně, strom
je vytrvalý a zesekán dává velmi
dobré sloupy k plotu.
Lesní moruše nedá se porovnat
s ušlechtilou ani co do vzrůstu ani
užitku. Ta roste jen v hlubokém
lesním písku dobře, kdežto druhy
ušlechtilé daří se v prostupné půdě
všude.
Máme dosud tři druhy ušlechti-
lých moruší a sice: Hicks everbear-
ing, Downing' Russian. Hicksever-
bearing má list zoubkovaný, ovoce
černé a veliké, rodí hojně do léta.
Strom vypadá s ovocem jak černé
třešně z daleka. Bílá ruská moru-
še je pravý champion mezi nimi.
Rodí již druhým rokem.
Máme-li morušové stromy při sa-
du, tu ptáci obyčejně sbírají moru-
še a dávají ovoci pokoj. Moruše
je dobrý strom, a kdo si jich bude
všímat, zajisté krásné s užitečným
spojí.
I.nciuý a velmi dobrý prásek ku peícní,
připravíme si z 1 libry vinného
kamene (cream of tartar) / libry
kuchyňské sody a libry kukuřič-
ného škrobu. Vše se dobře smí-
chá, několikráte na jemném sýtku
přeseje a na to uloží do sklenic a-
neb plechových nádob dobře uza-
vřených. Prášek tento musí se
však stále v suchu chovali.
Vliv mléku na tělo lidské.
Tělověda ta nás učí, že tuk v,
těle lidském není nejpřednějším
budovatelem podstatných části tě-
la. — Tuk slouží ponejvíce jako
palivo v těle lidském, an okysličo-
váním jeho vyvozuje se potřebné
živočišné teplo. Proto, aby tělo
nedostatkem paliva netrpělo, uklá-
dá si tuk do zásoby, z nichž čerpá
a tuk ten v případu potřeby stra-
vuje. Mimo toho jest tuk špatným
vodičem tepla a jako takový ský- yadž mnohostranné upotřebení ne-
potomků vlastní matky, zajisté že
nehodí se také za potravu lidskou
a proto radno jest uvědomiti lid,
že tělu lidskému v každém ohledu
nejlépe prospívá méně tučné, za
to však kosti a svaly budující,
zdravé mléko dojnic holštýn-frýš-
ských.
Příprava půdy k bramborům.
Terpetýn y duniáciioxti.
Jest mnoho věci, které skoro v
každé domácnosti se nacházejí, kte-
rých ale jen málo se užívá, poně-
Za pošmourného dne, po dešti,
kdy do pole se nemůže, dobře se
seká plevel kolem plotů a cest.,
V dobytku a mlékaíení jsou pe-
níze za sucha i za mokra.
tá před vedrem i mrazem ochranu. I
Uhlohydráty, mezi kteréž zařa-
ďuje se i cukr mléčný, slouží tělu
lidskému jako palivo.
Jsou to tedy bílkoviny a mezi tě-
mito sýrovina mléčná a s nimi spo-
jené soli nerostné, jež vytvořují v
těle lidském i zvířecím nejpodstat-
nější části jeho — kosti a svaly —
a nahražují spotřebované buňky a
tkáně jeho. Bílkoviny a soli ne-
rostné nazýváme v mléce látkami
pevnými (solids).
Lučebnými rozbory, velice peč-
livě provedenými během panameri-
cké výstavy v Buffalo, N.Y., zjisti^
lo se, že ve mlčku dojnic holštýn-
írýšských procentní množství tukií
ku jiným látkám pevným tvoří jed-
nu čtvrtinu, kdežto ve mléce doj-
nic jerseyských a guernseyskýsh
plnou třetinu.
Z nestranných rozborů těchto
tedy vysvítá, že mléko dojnic hol-
štýn-frýšských obsahuje největší
procentní množství živin ku budo-
vání těla a kostry lidské a zvířecí
potřebných a nezbytných, jinými
slovy: skýtají tělu více životnosti.
Naproti tomu mohou však pěsti-
telé jerseyských dojnic říci, že pa-
livo a stravování jeho ku vývinu ži-
vočišného tepla jest pro tělo lidské
i zvířecí naprosto nezbytným.
Do jisté míry mají pravdu, však
také nepopiratelnou pravdou jest,
že nadbytek paliva jest zbytečným,
nepotřebným a všichni pokročilí
dobytkáři, dobytek vykrmující, vě-
dí, že nadbytek tuku, nebo tuční-
cích krmiv v krmných dávkách ni-
kterak dobytku neprospívá.
Než to není ještě vše. Velmi
dobře jest známo, že sloučený tuk
mnohem snadněji a rychleji zažíva-
cím ústrojím se stráví než-lituk sa-
motný, čistý a čím dokonalejší a
stálejší jest sloučení (emulse) tím
lépe. Tak na příklad je padesáti-
procentní emulse treskového játer-
uího oleje (cod liver oil) mnohem
vydatnější, účinnější, nežli to sa-
mé množství téhož tuku. Barva
sloučeniny není závislou na pro-
centním množství vlastního tuku,
nýbrž na dokonalém sloučení jeho;
proto emulse jeho nedokonale pro-
vedená jest žlutavější, kdežto do-
konale provedená jest bělejší.
Tělíska máselného tuku ve mlé-
ku dojnic holštýn-írýšských jsou
mnohem drobnější, jemnější a pro-
to snáze spojují se s ostatními pev-
nýhii látkami než-li ona obsažená
ve mléku dojnic plemen jiných a
proto také mléko dojnic holštýn-
írýšských hodí se nejlépe pro ty ú-
čele, kde plného mléka nesbírané-
ho se používali má.
Dále známo jest velmi dobře, že
v zemi této nepoužívá se nikde mlé
ka dojnic jerseyských ku výrobě
mléka zhuštěného, poněvadž ono
již i při nejpečlivější dopravě v
konvích do továren cestou se stlou-
ká. A posléze též známo a zjiště-
no jest, že mléko dojnic jersey-
ských velmi rychle v žaludku se
rozkládá na rozpuštěné máslo a
tvrdý, nestravitelný tvaroh, ná-
sledkem čehož zhusta sama o sobě
slabá telata jerseyská po ssání pl-
ného mléka matek svých onemocní
a zmírají.
Mléko, jež nehodí se ku výživě
ní známo. Mezi takové věci patří
terpetýn ať řídký (olej rerpetýno-
vý) nebo hustý co smola. Olej ter-
pentýnový (též líh terpenrýnový
zvaný) jest výborným prostředkem,
abychom lakované kůži původního
lesku dodali; jím natřené střevíce,
cestovní tašky atd., vyhlížejí jako
nové— Dáme-li na spálené místo,
kde ale kůíe odtržena není, terpen-
týnový olej, nastane rychlé zmírně-
ní bolesti; potřeme-li puchýř spá-
leniny, hned opadne a nebolí tak.
Přidáme-li asi lžíci terpentýnového
oleje na 5 kvartů vody, v níž se má
prádlo namáčeti, bude po vyprání
jasně bílé. Proužek tlanelu do hor-
ké vody smočený a olejem terpetý-
novým postříkaný, jest dobrým ná-
činkem na krk proti chrapotu. Té-
hož obkladu možno použiti i u rheu-
matismu a stržení. — Několik ka-
pek oleje kápnuto do skříně, brání
molům.— Několik kapek oleje do
škrobu kápnutých zamezuje přilíp-
nutí žehličky. — Barvy olejové ze
šatů odstraníme nejsnáze taktéž
olejem terpetýnovým, do něhož se
smáčí kartáček a skvrny se třou;
tu nejdříve třeme skvrnu na pokra-
jích a postupujeme k jejímu středu.
Směs dvou dílů oleje olivového a
jednoho dílu terpentýnového oleje,
jest odporučení hodnou politurou
na nábytek, jíž se hned otisky pr-
stů a jiné povrchní poškození od-
straní.
Zelcuií skalice. (Copperas.)
Zelená skalice je levným a do-
brým lékem při průjmech, úplavici
močové, úplavici koní a slouží co
stahující prostředek při krvácení
žaludku a střev. Zevně se použí-
vá buď co prášek nebo v roztoku
(i na 5 dílu vody) proti rakovině i
proti hnilobě střelky a též při kul-
havce dohytka. Užívat se dává
též chudokrevným zvířatům, koním
30 až 75 gránů jednou denně, pra-
satům 7 až 15 gránů, psům i až 3
grány po delší dobu. Dávka proti
průjmu nebo při krvácení žaludku
nebo střev je pětkrát tak velká.
• -I—
Na drůbežním dvoře' jest zapo-
třebí hodně stínu, čerstvé vody, a
to několikráte denně. Slepice, kte-
ré mají chuť ke kvočení, můžeme
nechati v klidu, pokud jim libo, na
porcelánových vejcích seděti. Za
to nám hodně ponesou na podzim
neb v zimě a časně z jara znovu bu-
dou kvočet. Slepice po čtvrtém
roce nutno zabiti, nebo prodati
Ty již beztoho mnoho neponesou a
bylo by škoda potravy pro ně. Dů-
ležito jest též, by měla drůbež pří-
stup k zelenému krmivu.
• —
Orati hluboko, ale hnůj zaorati
plytko, jest prospěšno, neboť tak
rostliny využitkují každou částku
hnojivou a má se takto čím žíviti
kořání na povrchu i níže zipuště-
né, neboť jemu voda dešťová při-
vádí látky rozputné. Tam pak,
kde dvojí orby z dvojích příčin pro-
vésti nemožno, zaoráme hnůj měl-
ce, ale za pluhem pracujeme pod-
rývákem.
Setý hrách před drůbež! a ptact-
vem se chrání močením v česneko-
vé vodě • Necháme-li semeno v če-
snekové vodě 12—14 hodin, ani ho-
lubi ani slepice nedotknou se zase-
tého hrachu.
Na mnoha farmách pěstuji se
brambory tiikřka jen jako plodina
zahradní, výhradně snrd jen pro
spotřebu domácí a proto možno, ba
i rádno jest, aby tomu kousku pů-
dy pod branibory věnovalo se tro-
chu více práce, jaká se nám konec
konců velmi dobře vyplatí.
Vyhlídnutý kousek půdy ku bram
bórám pro příští jaro zorejme již v
podzimu neb alespoň dle možnosti
během zimy a to hezky hluboko.
Není-li půda sama v sobě dosti
tučná, neb trpí-li nedostatkem hu-
musu, posilme ji setlelou mrvou a
pokropme ji rozředěnou močůvkoo.
Kravská mrva a též i močůvka ae
hodí k tomu nejlépe. Nevyžadu-
je-li půda mrvení hnojem, pak sta-
čí poprášili půdu popelem dřevě-
ným, tak asi 32 bušlů na akr. Ne-
ní-li půda písečná, možno dáti po-
pele mnohem více.
Vzhledem na některé škůdce je
dobře voliti místo pro brambory,
kde doposud nikdy neb alespoň po
více let sázeny nebyly. Tím docí-
líme pěkných, hladkých, to jest
hmyzem a Btrupovitostí nepoškoze-
ných bramborů. Mimo to změnou
místa vyhneme se též dosti často i
brouku bramborovému, bramboří-
ku čili jak jinak se nazývá, mande-
íince bramborové.
: Ovšem, že brouk bramborový se
množí a zdržuje se na některých
plevelich stejně dobře jako na bram
bórách a proto není vždy přelože-
ní místa bezpečně jistým, však z
jiných ohledů platným jest vždy.
Hlubokým zoráním půdy pod
brambory hned v pdzimu neb zá-
hy v zimě docílíme okysličení a
rozkladu ústrojných i nerostných
součástek půdy, čímž umožněn je
rychlý vzrůst bramborů, což jest,
zvláště při druzích ranných, velmi
důležito. Ranný brambor vyrostá
za 7 až 8 týdnů nebo nenaroste vů-
bec. Proto půda pod brambory
druhů ranných není nikdy přetu-
čnělouana uspíšení vzrůstu tučnou
nebo alespoň posílena žádoucími
hnojivy býti musí.
Na farmách a to zvláště tam,
kde je dříví nazbyt, možno během
zimy nastřádati dostatečnou záso-
bu popele jako vydatné pomůcky
ku zahradnímu pěsjovánl brambo-
rů jakož i zeleniny. Půda nová
po lese není pro brambory právě
vhodnou, za to půda nová po drnu,
kde dobytek se zdržoval, hodí se k
pěstování zémčat výborně.
Znamenitá úroda bramborů bý-
vá též na místě, kde bývala hráď
dobytčí. Někteří farmeři schválně
pošinují hrádě každý rok jinam,
připravujíce si tak výborné "peče"
pod brambory.
Z mnoha pokusu v Texas provo-
děných vysvítá, že krmení koni
španělskými podzemnicemi pinuUi,
jde jim k duhu. Španělské pod-
zemnice maji halušky drobné, pev-
ně na kořenech lpící a nesází.li se
v píščitých půdách příliš hluboká,
dají se při dozrání snadno vytrhati.
Na to uloží se v suché místo. V zi-
mě předkládají se keříky éelé i s
haluškami koním a tito s chutí je
pojídají. Pěstování podzemnic ne-
vyžaduje mnoho práce a proto by
měly se u větší míře pěstovati, ob-
zvláště tam, kde jinak se sena "ne-
dostává.
Při výběru kanců dlužno se vy-
stříhati takových, již mají dlouhou
hlavu, krk a nohy. Zvířata tako-
vého tvaru spotřebují mnohem víc
píce ku docílení jedné libry přírů-
stku a proto nemožnp jest řádně je
vykrmili do devíti až desíti měsíců,
kdy prasata do trhu přijíti mají;
chceme-li aby nám jaký užitek při-
nesla.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Obzor. (Hallettsville, Tex.), Vol. 17, No. 13, Ed. 1 Saturday, February 1, 1908, newspaper, February 1, 1908; Halletsville, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth394495/m1/1/: accessed May 5, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.