Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 9, No. 31, Ed. 1 Friday, July 30, 1920 Page: 2 of 12
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
v pátek. 30. Července 1920
— Čechoslovák —
llíývoj zemí českých.
Pro "Orgán Bratrstva" napsal Jar. Jakoubek.
Rytiny zapůjčeny Orgánem Bratrstva Č. S. P. S.
Jistý časopis (německý) píše: Žádný ná-
rod v Evropě nevyšel z této světové války s tak
úplným vítězstvím, jako Ceši. Jejich přání a
sny se uskutečnily. Staletá touha k samostatné-
mu státu se jim splnila, utvořilo se spojení Ce-
chů se Slováky, zbudována říše, kde i značná
část Němců a Maďarů je zaujato. Včera ještě
držány v pekle c. a k. mocnářství — dnes volný
je ten rozmazlený miláček mocné Entente.
Tak vyhlíželi Ceši v listopadových dnech
1918, v přítomnosti nejrůžovějšího světla, kdež-
to v příští budoucnosti se jim nakloňovalo po-
žehnání od nevyčerpatelného východního o-
chránce. A komu mají za toto všechno Ceši co
dékovati, nežli jejich velikému, vskutku národ-
nímu vedení. To bylo jejich heslem a národnost
jejich trumf. Proletariát a bourgeoisie, jedno
srdce a jedna duše spojeni ve své lásce k vítě-
zích legiím, k jich československému státu. A
při pomyšlení, že tento stát je požehnanou ze-
mí na suroviny a přírodní poklady, tudy že ži-
votní podmínky tam jsou relativně spůsobilé,
není jinak, než že od těchto dnů, kde národní
vlna tak vystoupila a sotva 17 měsíců uběhlo,
význam tohoto vítězství Cechoslovače se musí
správně zhodnotiti. .
Tak o nás píše nepřítel (Němec) a nepřed-
pojatá, spravedlivá cizina (cizí učenci) soudí o
našem národním mohutnění: národ český, opro-
ti jiným malý, ve svém vývoji stále zdržovaný
nesčetnými politickými překážkami a obtížemi,
sám vlastní silou, svojí prací a přičiněním do-?
spěl za poměrně krátkou dobu tak daleko, že
v mnohých oborech duševního a hmotného sna-
žení předstihl celky na počet větší, a o němž
mluviti možno jen s plným respektem.
A dovedeme věru my sami dobře oceniti
svůj úžasný vývoj? Někdy se nám tento pokrok
zdá býti spíše pomalým, což je sice jen dobrou
známkou pravé životní síly, ale v nás v té velké
době panoval cit ku spravedlivému vydobytí si
našich starých práv, naší bývalé moci, očista
Bílé hory, v nás oživl duch Husitův a zvítězila
jeho a i naše pravda.
A co důkaz této prav
dy přináším zde struč-
ný dějepis "Počátků Ze-
mí Koruny České, její
vývin a zeměpisné ma-
py" ku částečnému vy-
světlení :
Počátky české říše.
Kolem roku 400 před
Kristem byl v dnešních
Cechách a na Moravé
národ tak zvaný Bojo-
vé, a zumi tj.ito nazýva-
jí Bojohemum, latinci
Bohemia. Přišli ze zá-
padu z nynější Francie
z kmene Keltického čili
Gallského. Po více jak.
500 let obývali tyto ze-
mě, až rok 12. př. Kr.
přišli na Moravu Mar-
komané a tito brzo vy-
pudili i z Cech národ
Bojův. Žiii pak v sou-
sedství v dnešním Slez-
sku s Lyciany, v Brani-
boři a Lužici se Semny,
v Pozňansku s Burgun-
dy, v Sasku s Hermudu-
rany, v Dánsku s Heru-
ly, v západním Něme-
cku s Germany, na po-
břeží moře Baltického
v Prusku s Gothy a na
jihu s národy podunaj-
skými. Kolem r. 250 po
Kr. přišel divoký národ
Hunové. Tento národ
vedj stálé boje se ftí:
many, pak i ve spojení
zvítězili Římané nad
Markomany a říši tuto rozkotali. Bojové tak i
Markomané a tak i jich sousedé na severu žili
zlovu, řemesel a umění neznali a kupovali od
vzdělaných již tenkrát národů římských.
Ve středním Rusku, v dnešní Haliči byla
tehda říše Veliké čili Bílé Charvatsko, k seve-
ru a východu Veliké či Bílé Srbsko. To byli ná-
rodové slovanští a ti se přirozeně, bez válek
více rozšiřovali. A z tohoto národa jeden kmen,
též bez řinkotu meče, bez krveprolévání a ná-
silí mezi lety 451—495 po Kr. přišel do velice
málo opětně obydlené země, dnešních Cech a
zde se i usadil. Jejich starosta, nebo-li vojvo-
da slul Cech, a dle jeho jména si i zem tuto po-
jmenovali.
V r. 558 přišli Avaři a i ti se rozložili po
Čechách a Moravě. Však Čechové vyvolili si ze
svého středu jistého hrdinu Samo, který pak v
r. 623 vedl boj s Avary, přemohl tyto a v r.
627. byl za krále, za vojvodu Čechův zvolen.
Byl to as první panovník země české. (Viz ma-
pu 1.)
Po roce 662. zanechávají nám dějiny dru-
hého vévodu, jménem Krok, a třetího panovní-
ka jeho nejmladší dceru Libuši. Tato provdala
se pak za muže Přemysla, tak zvaného. "Pře-
mysl oráč". (On byl totiž vyvolen ze stavu rolT
nického a jak dějepisci uvádí, přímo u pluhu na
poli zvěst tuto přijal a k panovnici s posly se
mrnre
Midaii
eSofnohřad
fa/o ufait/jf ňst SátH&W,
faui as sabaty JcJt ň/anice, sija/cas
tť/idá ofcaxoudú loxftcné Ifnwijf ccs/wu wm
A
odebral.)
Přemysl tento založil pak město Prahu.
Dříve byl Vyšehrad sídelním místem, a tímto
panovnickým rodem pak počíná říše česká se
šířiti a zvelebovati. '
O povaze těchto předků se praví, že byli
dobrosrdeční a- nadmíru pohostinní a i tvrdo-
hlaví. V boji stateční, ale v dobách neštěstí ma-
lomyslní. Milovali svobodu a přáli svobodu i ji-
ným. Otroků mezi nimi nebylo, zajatcům přáli
volnosti a nezabraňovali jim usaditi se mez ni-
mi. V rodinách jejich panovala plná rovnost a
vzal jméno Cyril) a Methoděj a tito převáděli
pohanský lid na víru Kristovu; učili v jazyku
slovanském (anť jíž tehdá slovanský jazyk byl
na jihu známý) .a sestavili Slovanům na Moravě
písmo nové (druhé) cyrillské.
z počátečných dějin Moravy se nám málo
zachovalo. V r. 830. uvádí se kníže Mojmír a
pak jeho synovec Rostislav. Tento kníže hledal
pomoc u sousedů na jihu, v dnešníck Dolních
Rakousích, v tak zvané Marce východní. Marka
tato byla založena krály franckými a jich ně-
meckým jazykem zvali ji "Ostmark neb Ost-
oxnan
Vňif šaoa
Vwtisfair'-.
tli i
J&VOttwt
h
<-■
LvcenuuKk
A-<Ji(uao3
LobMr
.i
^ iisiuslau
J
vým jmt
v
byli to lidé srdce dobrého. Byli to pohané, až
kolem r. 850. zanáší se mezi ně křesťanství a
to z Velkomoravské říše.
V r. 830. vládl nad Moravou kníže Moj-
mír. Po r. 846., synovec jeho Rostislav a tento
panovník povolal z říše východořímské čili ře-
cké, učitele křesťanství. V r. 863. přišli ze So-
luně dva bratři Konstantin (který později si
reich", z čehož povstalo "Oesterreich", a Slo-
vané od tohoto národa Rakutův zvali hrad je-
jich Rakúsa (dnes Raab) Rakouskem. Kolem
r. 850 tito Frankové (Němci) chtěli již vybo-
jovati si zemi českou, však nepodařilo se jim to.
Zatím šířením křesťanství po Moravě a ob-
zvláště pak příchodem Cyrila a Methoděje po-
vstaly boje s Němci a konečně i mezi samými
MAP 0F UNITED STATES OF
BOHEMIA
ZEMĚ ČESKO-SLOVENSKÉ.
POLAND
vW////,
POPUIATION AREA
BOHEMIA 6.500 003 20 0S9^-K
MGfVWlA 2,500000 8 590 • "
StlESlA SM900 1997 • *•
SUJVAKLAN3 2990110 U.925 * •*
Slovany. Kníže Mojmír podmanil si Čechy a
tím povstala říše Velkomoravská, sáhající až
do dnešního Slovenska. Pod panovníkem Sva-
toplukem byla říše ta tak obrovskou, že zaují-
mala polovici bývalého Rakousko-Uherského
mocnářství, avšak nevlastenectvím Svatopluko-
vým a zlobou cizinců, hlavně národem mongol-
ským v r. 906. opětně zanikla.
V r. 890. v Rumunsku byl usazen kočující
národ, podobný Hunům. Tito Mongolové, zva-
ní Maďaři, drali se urputnými boji do zemí slo-
vanských, a také se zde rozšiřovali a tím oni
vrazili i klín v tělo Slavie. Polabští Srbové a
Čechové odtrhly se od Moravy, Maďaři zmoc-
nili se východních Uher a pak i jižních zemí
podunajských.
Kolem r. 950. byli však Maďaři, kteří si
chtěli podmaniti také země polské, poraženi, a
knížetem českým Boleslavem zahnáni zpět a
země moravská se Slovačí až po Tatry a snad
i krajina kol Krakova připadla k zemi české.
Provdáním se dcery Doubravky, knížete Eole-
slava za polského knížete Mečislava, stal se
takto Boleslav pak vládcem rozsáhlé říše Pol-
ské. Rozdělil správu zemí na okresy čili župy.
Tenkrát se říše česká, rozkládala od Chebu až
ku Lvovu, od Tater až za Berlín a na jih k ho-
rám alpským. V r. 1000. byla země česká ome-
zena jen na Cechy a podřízena i na čas Polsku,
knížeti Boleslavu Chrabrému, a zemi morav-
skou drželi Maďaři. V r. 1034. byla vláda Čech
a Moravy zase v rukou Slovanů, Břetislava, a
tento kníže se zmocnil i Velikého Polska. Stav
Moravy, jalc se líčí, zůstal po surovostech ma-
daiských ještě dlouho, že slzeti se nad tím mu-
selo, a bylo zapotřebí svrchované práce zakrý-
ti poněkud hrozný stav této ubohé země. Již v
létech těchto Němci chtěli zničiti Cechy: Císař
Jindřich ze tří stran udeřil na Cechy, byl však
všude poražen.
V r. 1251. Přemysl II. byv zvolen na vé-
vodství Rakouské a zdědiv Cechy a Moravu s
Opavskem, dobojoval v r. 1260. Štýrska, v r.
1269. zdědil Korutany, Krajinu, Marku Slovin-
skou, Istrii. V r. 1289.
za Václava II. přistou-
pilo panství nad Rati-
boří a Těšínem. V r.
1300. dostalo se mu říše
polské, k níž náleželo i
celé Pomoří. Jan Lu-
cemburský v r. 1311.
připojil Lucemburk, v
r. 1319. Braniborsko,
Budiáínsko a Dolní Lu-
žici i zemi Lubuskou s
Frankfurtem, v r. 1320
připojil Chebsko a na
to postupně vévodství
Slezská. V r. 1347. při-
padla Horní Lužice. V
letech 1330—1333. v
zástavu jsou vzata Kar-
lem IV. města Horno-
icalská a zakoupeny ne-
30 byly vzaté v léno pře
četné statky v říši ně-
mecké, tak zvaná "Ně-
mecká léna koruny če-
ské".
Přemysl H. byl král
český, vévoda rakouský,
štýrský a korutanský,
markrabě moravský,
pán v Kraňsku, ve slo-
vanském Krajišti, v Che
bu a pánem Pordenone,
byl v té době nejmoc-
nějším panovníkem v
. Evropě a říše česká by-
la prvou evropskou vel-
mocí (viz"mapu II.)
Dne 26. září 1212 by
la v Basileji vydána
"zlatá bulla" čili listi-
na nebo majestát, dle pečetí též zvaná bulla Si-
cilská, která je jednou ze základních kamenů
českého státního práva. Je snad ještě dnes za-
chována v tajném archivu vídeňském a zde v
děje českého národa zaznělo poprvé jméno
Habsburg. (Je v ní totiž co svědek označen
hrabě Rudolf z Habsburku — comes Rudolfus
•de Habechesburc). Jest to Rudolf II., hrabě
habsburský a landkrabě v Elsasích, jehož vnuk
Rudolf IV. stal se pak slavným císařem a pra-
otcem této dynastie.
V r. 1306 za krále českého zvolen Rudolf
I. Byl to první král český z rodu habsburského.
V r. 1347. Karel I. dal zhotoviti panovnickou
korunu, a že pak byla vždycky chována na so-
še hlavy sv. Václava, zvána korunou svatová-
clavskou. Byl to ten nejvzáčnější klenot a po-
svátné takřka znamení království českého. V r.
1348 byla založena universita pražská. Karel
IV. (zvaný oteč vlasti) byl král český a císař
německý a i německé klenoty byly uschovány
na Karlštýně v Cechách. Praha byla též i hlav-
ním a sídelním městem říše německé a tenkrát
by ly raženy zlaté české dukáty, zlaťáky, groše
a halíře. V r. 1639 narodil se náš nezapomenu-
telný Mistr Jan Hus a žil nezdolatelný náš vo-
jevůdce Jan Žižka z Trocnova.
Předkové tito žili zprvu bez jiných národ-
ností a jednotlivé kmeny splynuly v jeden ja-
1
&
*1
mm
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 9, No. 31, Ed. 1 Friday, July 30, 1920, newspaper, July 30, 1920; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth404586/m1/2/?q=%22Business%2C+Economics+and+Finance+-+Journalism%22: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.