Věstník (West, Tex.), Vol. 29, No. 44, Ed. 1 Wednesday, October 29, 1941 Page: 3 of 24
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
litsi
o lilii
iispiipl
®1IB
sílil
ilSliillii
si li"--
Ve středu, dne 29. října Í94i.
a—w
TíŽBTHÍ K
Btnuat».
Oddíl dopísovatelský f
>— a ■—
tli
lili
Dopisy, Jež by obsahovaly nevécné, neb zá-
vadné polemiky, pořadatel předkládá ve smy-
slu stanov Tiskovému Výboru k vlastnímu
rozhodnutí.
El Campo, Texas.
Ctěná redakce a čtenářstvo Věstníku!
Na upozornění mnoha čtenářů, že jaksi Vě-
stník s mými pletkami zanedbávám, odpoví-
dám, že už to bude co nejdříve, jen ják se k
tomu dostanu! Cosi ještě o hurikánu, který
nás jen slabě zasáhnul, jste mnozí četli v
Elcampské Svobodě, že náš red. p. Pavlík šel
spát večer, a jeho manželce naporučil, až to
přijde nejhorší, by ho obudila. Žádné budení
nebylo, a když se náš milý redaktor probudil
o 5ti. ticho, hvězdičky pěkné svítily. Město,
výkladní okna zabité prkny pro případ, neb
předpověď ohrožovala nás nejvíce, neb jako
my bysme byli střed toho hurikánu. K nám se
to přihnalo od severu s velikým deštěm, my
dveře i okna, kde nevál vítr, otevřené, ale se-
díme mezi stromy, tak že nám to nevypadalo
vítr silnější, než když přijde dobrý severák,
neb někdy dubnové větry. Ovšem, na otevře-
nou bavlnu to postačilo, nám asi ze třech bá-
lů otevřené, polovice na zemi, ale to lehce o-
želíme, poněvadž žádné více škody, jak jsme
četli ve Věstníku i Čechoslováku blíže zálivu,
kde místy musela být hrůza.
Zas něco dále; Obdržel jsem pozvání od
bratra Šenkyříka největšího, co zas pletu, mí-
ním nejpilnějšího organizátora pro naši S.
P. J. S. T., že bude uváděn nový řád v Mark-
ham číslo 163, a jako abych se také súčastnil.
Ač v Taiton zrovna jen na doskok, veliký pik-
nik, jářku, pikniků bude více, ale řád v Mark-
ham 163 bude uváděn jen jedenkrát, tož gohet
jeli jsme, acojag, jste četli ve Věstníku, v do-
pise bratra Šenkyříka.. Četli jsme ve Svobo-
dě. že Bartoš (staříček.) a br. Zemánek vypo-
máhali při uvádění onoho řádu! Ovšem tam
byla nás trošíčku přechvala, neb naši úřed-
níci bří. Chupík, Marek a to se ví i br. Šenky-
řík, udělali jejich proslovem pěkný dojem, na
nově přistupující členy. Teď vám povím ně-
co, ale nesmíte se tomu smát! Já, pravím já,
kdyby přišlo k vypomáhání při uvádění členů,
já zas pravím já, tak se mě zdá, že to mám
jak říkáme v malíčku, a že bych to dokázal
bez obřadní knížky, to jako z paměti, obzvlá-
ště teď, když odpadají ty všelijaké, nám kdysi
vívavější. Toto píši na jejich omluvu, a to ze
své vůle, a nežádám za to žádné díky, a ani
od někoho pokárání! — To jsem to natáhl, co!
— Po poděkování rodině Šenkyříkové za poho-
štění a rozloučení se, se všemi, se sluníčkem
nad západem, ubíráme se k domovu! četli
jsme, že zas br. Šenkyřík má několik členů k
získání pro Jednotu, a přál-li by si k vypomó-
žení snědení mákovníků, jen ať dá vědět, jsem
ochoten vypomoci. — Kapitola druhá.
Na pozvání bratrem Jánem Strnadelem, sta-
rým, dlouholetým členem naší Jednoty, a řádu
čís. 40 v Hillje, se nacházíme s Emanem v je-
jich řádové schůi acojag dále vám povím v
příštích řádkách! — Tož gohet schůze zahá-
jena, (ale toto budou trošíčku okolky.) Br.
předs. Rubeš, upozornil členy, tosaví i člen-
kyně, že tam mají návštěvníky, (to mu promi-
neme, že nedodal vzácné) a aby byli jako řád-
ně uvítáni (toto byla zas řeč, co se mně líbi-
la». Kdosi dal návrh, by návštěvníci povstali.
Tož my s Emanem povstanem, a já ještě do-
dal. jako s mojími krátkými nožkami, němči-
li bych se postavit na lavici, by si mně mohli
někteří lépe okouknout, neb víte,, tam u toho
silného řádu, jc mnoho jich, co stařičká znají
jen z jeho “krásných” dopisů, ale neměli tu
“čest” stařičká Bartoše poznat. Ale prosím
vás, nesmějte se té kráse a té češti, ale hnedle
bych tomu měl chuť věřit, když mě to větši-
nou každý povídá! Já sám raději vždy šáhnu
po četbě humorické, ale ovšem i přečtu zprávy,
nad kterými mě i slze vyrazí z očí, věřte mě,
pí. Bečková, to není přetvářka! Mnozí čtenáři
Čechoslováka pamatují, jak do mně žígla pí.
Bečková, ale to víte, já se neumím bránit, tak
jsem jí jen upozorňoval, aby se to mnohokráte
neopakovalo! Ovšem, kdyby ještě jedenkráte,
tak by to bylo dvakráte! — Jsem já okolkář, z
Hillje ze schůze zaběhnu až kdesi do Bell kaun-
ty, ale už jsem zas zpět. — To jako jsem chtěl
říci, že jsem také neměl tu, — ale vlastně chtěl
jsem říci, měl tu čest, poznat některé z té
mládeže a starších utečenců ze starých okre-
sů! Poděkoval jsem jim všem za přivítání, neb
víte, já vím co se sluší a patří! — Debatování
coajag to byla věc, ale hlavní debatovači, náš
nám několika starým, jak jsme nazýváni pís-
mákům stvrdnou prsty, že těch dopisů českých
od té mládeže bude pořídku, ale to nic, jen
když budou pokračovat v Angličině. — Tak se
mě zdá, že ta stať ve Věstníku dobře pokraču-
je! Víme, kdo čteme Čechoslovák, že br. Fran-
tišek, v jeho “Všelicos” prošpikuje angličinou;
většinou humor, což se i pěkně čte; — Právě
jsem obdržel Věstník, a tam se dovídám, jako
že sestra pí. Fojtášková se pěkně pozdravuje,
což jí ze srdce přejeme. Já st. Bartoš jsem té
také okoštoval co je to za legraci, míti dvě
žebra odtrhnuté od hřbetové kosti, ale já to
odležel jen 6 týdnů, tak se mě zdálo kýchnout,
byl bych nebožtík ajccvaj. — Pí. Paulová, ta
vyvázla jak zázrakem, neb kára co jsme viděli
kolami hoře, nebyl také asi špás. Přijeti chvi-
lenku dříve, byli by jsme vám z káry pomohli
ven. Když jste si, je tomu již dávno, zatančila,
tak to asi byl jen malý ouraz. — Sestra pí. R.
Špaňhelová má pěkný dopis v posledním čísle
Věstníku a dle mého pravdivý. — Bří. Domorád
a Truksa začínají pěkně po bratrsku. — Příští
dopis bude zájezd do Caldwell acoajag tam.
Jdu spát a tak kudnait vám dává,
Staříček Bartoš.
--V---
VELIKÉ STUDENTSKÉ HNUTÍ V AUSTINU
V NEDĚLI 19. ŘÍJNA.
Austin, Texas.
Zatím co za mořem česká mládež celá zdr-
cená, hladová, přemýšlí co jim dnešek přine-
se, zdali pak na celém světě se někdo nenajde,
co by jim mohl pomoci, zde v Americe, v krás-
ném velkém městě Austin, Texas se konala
schůze, která bude znamenati v naší budouc-
nosti nejenom pro nás zde, ale pro ty ubohé
české lidi a mládež v Evropě. Ano, byla to
schůze, při které se založilo “Sdružení Americ-
br. L. C. Wychopeň a br. Frank Knebel st., de-
škodící, zbytečné přívěsky, jako hesla stráže
vnitřní, venkovní, a při uvádění poznávání se,
.šimráním se v nose, a poškrabováním se za
uchem! Mě to připadalo vždy směšné, a škodí-
cí celé Jednotě! Jsou ještě všeliké věci, které
•odpadnou, a budou nahraděny jinšími, neb
se bez nich obejdem. — Aby se neřeklo tagatag,
když jsem tam nic nevypomáhal, že jsem tam
ani nemusel jezdit, oho, kdo si tak myslí, je
na omylu, neb já, zas pravím já, jsem tam
snědl několik dobrých mákovníků a jiné slad-
kosti, na kterých jsem si kapitálně pošmákl a
zapil to dvoumi botlami! Promiňte, jestli jsem
vám udělal laskominu! — Ještě pohovoření s
bratřími Markem a Chupíkem, s úředníky Hl.
Řádu, o ledačem, týkající se naší Jednoty, kde
by, neb měla být náprava, ale na to někdy
přijde samo sebou! Já zas říkám, dát našim
Hl. úředníkům čas. a nehrdlit na ně, s uveřej-
ňováním ve Věstníku, když to skoro je nemož-
né, neb je-li někde něco zastaralého a má se
tomu přijít na kloub, tak to se nedá sfouknout,
musí se tomu dát čas! Br. Marek nebo Chupík
si stěžoval, že jsou tam obtěžováni a vytrhová-
ni z práce, a takový člověk, že by rád vynašel
věc dávno propadlou, až 12 roků zpět. Oni že
jsou tam ochotni vypomoci co nejvíce. Oprav-
du, že takového vynacházet, když ani takový
neví v kolikátém roku hledat. Tosaví, to je ú-
ředníků obtěžování a vytrhování z důležité
práce, která se nedá hned tak nahradit! Ve-
doucí naší Jednoty jsme si zvolili, v naději, že
budou konati svou povinnost, což máme mno-
zí za to, že i konají, pročež buďme k nim sho-
bata byla jadrná, ale nebyli jednoho náhledu,
bytí, by nebylo třeba debatovat. Vypomáhal
jim br. L. Trojčák, a byl by rád, jak mi pra-
vil, bych se také o jeho debatě zmínil. Bratře
Trojčáku, já tam nepřijel na nic takového,
ale hlavně na oslavu bratra Jana Strnadela
starého, který oslavoval před smrtí, a na jeho
před fúnus jsem byl ekstra nim pozván! On
bratr Strnadel je také ještě ze starého vydání
(zrovna jako já) a nevěří slávě po smrti, a co
jaké dobro udělal to za živa, a tak tady se
zmiňuji o veliké hostině pro spolkaře bratry a
sestry, kterou on pořádá a coajag dále, vám
hned povím! — Tak po schůzi voláno k té br.
Strnadela před smrtí oslavě, — ono ani oslavě
ne, ale k papaníčku a popitíčku. — Sestra
Hradečná, (však ji znáte pro dobro pracovni-
ci tam za vodou), zvala nás na tu všecku do-
brotu, ale já jako tentonc nesmělý, hned jsem
se k tomu neměl, přijde po druhé a nabízí mě
rámě, jako že mě tam doprovodí. Jářku, to
tak kdybyby bylo před 50ti roky! Ona zas od-
pověděla, že před 50ti léty, že by ona mě rá-
mě nenabízela. Ovšem byla to dětinská řeč,
neb před 50ti roky, jí ještě vrány nosily, něco
kolem 15 ti let po lese! Zmínka jen o mákov-
níkách, jak by elektriku do mě pustil, udělal
jsem to bez doprovodu! — Já zde dávám dů-
raz na mákovníky, ale věřte, tam vám bylo
jak na svatbě. Br. Rubeš, předs., udělal velikou
chybu, když oznamoval ve Věstníku, že br.
Strnadel dá bečičku, ale on dal velkou, a tam
také ta veliká chyba. Děkujeme pěkně za po-
hoštění, a kdyby se něco takového potrefilo,
nebojte se obtěžování a jen dejte vědět! My-
slel jsem, že by mohl br. Strnadel za rok zas
oslavovat, ale on pravil, že umře jen jednou.
To jsem mu musel dát za pravdu! — Vítal mě
tam neznámý br. Kalas ml. (s jeho fotrem
jsme kamarádi), sděloval mě, že on mnoho číst
česky neumí, ale mé dopisy že si rád přečte.
— Ono víme je dobré, když si česky přečte, ale
hlavní — no však víte a znáte mně! Věřte* až
kých Čechoslováků pro mládež” Toto se stalo
prvním takovým v Texasu. Abychom to pocho-
pili k čemu toto Sdružení přispívá, tak k nám
přijel dobrý řečník a přítel českého lidu a
mládeže, soudce C. H. Chernosky, z Housto-
nu, předseda spolku S. P. J. S. T.
Pan Ben Petr usek z Wallis, a bývalý předse-
da Universitního klubu, nám krásně předsta-
vil pana Chernoskýho. Ve své řeči p. Cher-
nosky pravil: “Ani nevíme, kolik my, čeští stu-
denti znamenáme pro budoucnost. Proto jest
to velice důležité, abychom se připravili pro
budoucnost. Česká mládež musí pracovati, neb
až ti naši staří čeští pracovníci odejdou z to-
hoto světa, tak my musíme býti připraveni,
abychom je mohli následovat v jejich práci.
Máme na to hledět, abychom co nejvíce dáva-
li o sobě vědět do novin, a čím více budeme do-
pisovat, tak tím větší bude o nás zájem. Musí-
me si pamatovati, že ve spolkové schůzi mu-
síme mnoho přijat. Jest dobře bojovat pro své
právo, ale když jsme ve schůzi ,tak máme všec-
ko raději přijat. Ale to neznamená, že musí-
me tolik přijat, aby nás chtěl někdo zničit.
Buďme jisti, že jak česká mládež bude spo-
lečně pracovat pro demokracii, také zvítězí.”
Pan Chernoský nám všecko tak krásně vy-
světlil, že jsme rozhodnuti pracovati celou na-
ší silou, a budeme vidět, že zase jednou bude
volné Československo ve svobodné Evropě.
Tak milí čeští studenti a mládež, dejte o so-
bě co nejvíce vědět a přihlaste se do tohoto
Sdružení.
Pak následovala volba úředníků. Naším
předsedou byl zvolen schopný, pracovitý mla-
dík Jindřich Herz, který sem přijel do Ameriky
z Československa v roku 1939, aby mohl stu-
dovat! v Americe.
Panu Chernoskymu děkujeme za jeho cestu,
kterou sem vykonal k nám, aby byl mezi ná-
mi, a za jeho krásná slova, která zůstanou s
námi navždy. My si velice budeme vážiti jeho
povzbuzení a budeme vidět, že zachráníme
naši demokracii zde a osvobodíme demokracie
v Evropě, neb to jest největší povinnost kaž-
dého občana, aby hájil svoji vlast.
S pozdravem*
tu -
Mary Steinocher.
. •
HNM
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 29, No. 44, Ed. 1 Wednesday, October 29, 1941, newspaper, October 29, 1941; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth624742/m1/3/?rotate=90: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.