Věstník (West, Tex.), Vol. 30, No. 30, Ed. 1 Wednesday, July 29, 1942 Page: 6 of 24
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 9,
VĚSTNÍK
Ve středu, dne 29. července 1942.
UPOZORNĚNÍ!
Práce pro Americký Červený Kříž.
i Naše pomocná akce žen zde v Houstonu pra-
cuje již 7 měsíců pro A. Červ. Kříž. Práce, kte-
rou konáme jest velice nutná. Americký Červe-
ný Kříž podporuje a pomáhá všemožně jak ar-
mádě tak běžencům a postiženým lidským tvo-
rům, kteří pomocné ruky této šlechetné organi-
sace potřebují. A tu jest nám náš díl přidělen,
abychom pomáhaly vyrábět! těch potřeb, kte-
rých oni velké zásoby potřebují pro ulehčení
bídy a zimy. My sami nevíme, co jest to trpěti
zimou a hladem, a proto milé ženy uvědomně-
me sobě, že musíme pokračovati v naší započa-
té práci. Jest to malý díl, kterým my přispěje-
me tím, že věnujeme naši vědomost a část na-
šeho času. Vždyť každá si to může vžiti domů,
za týden nebo dva hotovou práci odvede a no-
vou práci si může zase odnésti. Dáváme vám na
vědomí, aby jste se v pátek dostavily do síně
řádu Pokrok čís. 88. a o práci se přihlásily. Ob-
držely jsme vlněnou látku na kalhoty pro malé
hochy asi 4-leté, bude jich asi 20 párů. Pí. A.
Kilnarová a pí. S. Elznerová vždy vše nastřihají
a ještě více jak svůj díl ušijí. Nevím jestli po-
slední co jsme měli práci, totiž také chlapecké
jsme trochu obtíže tyto rozdat, neb se nám dost
jsme trochu obtíže tito rozdat, neb se nám dost
pracovnic nepřihlásilo, a tu by jsme velmi ne-
rady, zase aby nám zůstaly na ruce a musely
jedny a samy tak dlouho šít, až to dodělaly. Te-
dy v pátek dopoledne asi v deset hodin ráno.
Našich vojínů nám přibývá, za chvíli nám
naši mladí hoši všichni odejdou. Dávají své ži-
voty za právo a spravedlnost, jdou s vědomím
že jejich sázka v návrat do svých milých domo-
vů jest velmi nebezpečná, ale jdou s úsměvem
na rtech, ale naše srdce se nám svírá, zdali tu-
to tvář a ty dobré oči ještě jednou spatříme.
Vyprovázíme je na tuto cestu s přáním na šťa-
stný návrat z toho horoucího pekla — něčím ji-
ným nemožno to nazvat. Řád Pokrok Houstonu
čís. 88. má ve své síni vyvěšenou tabuli jmén
vojínů, kteří jsou našimi členy. Každý týden
tam některé jméno přibude a hlásá, že chrabrý
hoch dává své nej dražší, svůj život. Pokaždé
kdy jdu okolo tak se mi ulehčí, když vidím, že
ještě žádné jméno není označeno hvězdičkou,
znamení, že hoch ten dokončil svoji životní
dráhu na poli válečném. Náš člen br. F. Anči-
nec, známý všude co pracovník neúnavný, ob-
držel zprávu od vlády, že jeho syn Henry Anči-
nec jest nezvěstný již od dubna 1942. Henry
Ančinec sloužil u ponorek a prodělal tuto řvavu
od začátku. Víme, že tato služba u ponorek jest
velmi nebezpečná. Doufáme však, že podaná
Řád Spravedlnost; čís. 121., Shiner Tex.
Ctěni bratři a sestry! — Přicházím s páru
řádky, bych vás uvědomil, abyste se hleděli do-
stavit do příští schůze, která připadne na 2.
srpna; v pádu špatného počasí o týden později,
9. srpna. Budeme míti nového člena k uvádění
a proto jste žádáni, abyste se co nejvíce schůze
súčastnili. Dále sestry jsou žádány, by na tu
schůzi taky pamatovaly a každá dle možnosti
něčím od jídla přispěla, neb po schůzi budeme
mít svačinu. Je to teď pro ty kuchařky zlé,
když toho sladidla se moc nedostane, ale nám
postačí i nějaký sandvič a nepřijde to nic drá-
že než nějaké ty sladkosti péci. S br. pozdra-
vem, j. p. Novosad.
-:-V-
ZA DR. JANEM UHREM.
Odjela jsem z domova do Ameriky s úmyslem
pokračovat zde ve svém povolání jako učitelka.
Obtíže ovšem byly nesmírné. Anglicky, jsem do-
konale neuměla, prostředí mi bylo cizí, psycho-
logie dětí i rodičů se mi zdála nepochopitelná.
Když jsem se pak přece jen rozhodla věnovat
se výchově dětí, byla to, jako již tolikrát před
tím, slova profesora Masarykovy university, dr.
Uhra, která mě povzbudila. Kolikrát nám, svým
posluchačům, říkával, že tajemství dobré vý-
chovy jest pouhá láska k dítěti. Opravdovská
láska a porozumění, která se v žádné zemi ne-
mění.
Byl v Americe před několika lety a to, co
chtěl, abychom doma převzali do svého výchov-
ného systému, byla skutečná demokracie. V
dlouhých hodinách debaty o pedagogických
problémech stala se nám nudná studijní látka
živou. O každém z nás studentů měl dr Uher o-
sobni zájem.
Bylo nás v pedagogické akademii přes sto
studentů a bylo tudíž samozřejmé, že i u nás
nastaly, spory politické a názorové. A tu se dr.
Uher zase ukázal v celé své lidskosti a naprosté
věrnosti k svým ideálům. Vždy poukazoval na
to, že láska k národu nestačí, že se musíme
vždy a ve všem postavit za síly pokroku a de-
mokracie a bojovat za tyto ideály proti komu-
ně, ale přes den je horko jako v “červenci”. V
neděli se přihnala po poledni bouřka a hrom
třískal na všecky strany, pak při Hoen a o-
kolí nám dobře zapršelo, ale jak to bude dobré
neví, neboť bylo horko a pak déšť; to se asi
té naší bavlně moc líbit nebude. Korný na
míchaných zemích nejsou moc dobré, neb ty
horka mu pomohly dozrát, a i pícniny na seno
se musily sesekat, neb to chtělo všecko u-
schnout na stojatě. A někde na těch nejlep-
ších černicích krmivá neudělají, neb nedostali
deště, když ho potřebovali. Práce v poli je po-
řád dost a tak není strachu, že se nám zkrátí
•žíly, neb ještě je i dost kopání v bavlně.
Horší je to letos se zavařováním broskví,
neb skoro každá má v sobě červa, ale ono to
bude též dobré, nemusíme kupovat maso, už to
bude dohromady. A “šoks” ta práce s tím! Já
jsem si pořezala celé pracky s čistěním těch
čertových červů, a ještě i těch broskví je má-
lo, všecko to chce spadnout na zem.
Naši chlapci vojáci, se nám odstěhovali až
do Sever. Caroliny a tak jsou nyní o 5—6 set
mil zase dále, ale co je to všecko platné? Jsou
všichni daleko. Tak vám všem posílám srdeč-
ný pozdrav i těm našim klukům a mějte se
všichni jak nejlépe můžete a jestli je vám hor-
ko vezměte si vějíř a foukejte se.
Vaše, M. Klausová.
—-V-
Řád Frant. Palacký čís. 21, v Engle, Tex.
Tímto vám dávám na vědomí, že jsme se
usnesli v minulé schůzi, že se budou schůze
odbývat jednou za tři měsíce, a že se o tom
bude jednat v příští schůzí. Proto jste žádáni,
aby jste se co v největším počtu dostavili do
příští schůze, totiž první neděli o 2 hodinách
odpoledne válečného času. Tak hleďte se do-
stavit, ať se může o tom pojednat.
Zůstávám v úctě a s br. pozdravem,
Chas. Jalufka, taj.
-:-V-
v...
koli.
zpráva jest pochybná a že br. Henry Ančinec se
II
nachází někde v zajetí a že se tato zpráva ča-
sem vyvrátí. Já jsem nikdy Henryho Ančince
nevídala, aby byl zamračen, díval se na svět
svýma černýma očima, které se stále usmívaly,
na ten náš rozvrácený svět, každý jej měl rád.
Vzpomínáme na všechny, kteří nám již odešli a
Potkala jsem ho naposledy na podzim 1939,
několik dní před vypuknutím války. Když jsem
se ho úzkostlivě ptala, jak to všechno dopadne,
odpověděl svým nezměnitelně klidným hlasem:
“Vezmou Gdaňsk, a bude válka. Tím vzrůstá
naše naděje na osvobození. Uvidíme se zase ve
svobodném Československu.”
“Letos v červnu došla zpráva, že dr. Jan Uher
byl Němci zastřelen. Úřední zpráva udává dů-
vod, že “pomáhal nepříteli a dopustil se tak ve-
lezrady”.
Profesor Uher bude chybět nám všem, až se
vrátíme. Jeho schopnosti budou chybět celému
národu. ” e. F.
které nám ještě odvedou.
Minulého týdne. měli jsme zde návštěvou u
jejich rodičů a svých ženušek některé naše ho-
chy členy, jak následují: Frank Hanka, který
o o rlnnrobmrol rvriof o i virwMiňí Ir
již se dopracoval postavení jako poručík, pobyl
u své matky pí. I. Hankové celý týden a pak za-
se odejel zpět do tábora. Pí. Hanková, právem
můžete být pyšná na svého syna. Námořník W.
Wallace, mužíček dcerušky a p. a pí. Tesaře ta-
ké přiletěl aeroplánem neočekávané a pobyl si
zde týden. A. Dixon, také u námořníků, přijel ve
středu a pobyl až do soboty v noci. Jest to muž
dcery pí. a p. Hanuše. Asi před dyěm& měsíci
přijel také jejich syn, který se nachází u letců,
a pobyl si u svých rodičů 10 dní. Také již má
šarži a je seržantem. Hoši jako je Louis Hanuš
dopracují se výše. Jest to až překvapující, že
naši čeští hoši skoro výjimečně každý v krátké
době má již povýšení. My všichni jim to přeje-
me ze srdce. Náš bývalý účetník Amos Kadle-
ček také byl návštěvou několik dní a také již
jest seržantem, ale on jest zde častěji, neb ne-
má daleko a pak zde v Houstonu zanechal kus
svého srdce. Všem hochům přejem šťastný ná-
vrat a to v blízké budoucnosti.
Za pomocnou akci zen v Houstonu SAČT.,
iMÉaMtt Hi jUl ■
m®!
:
F. J. Olexová, taj,
Řád Jaromír čís. 54, West, Texas.
Bratři a sestry!
Naše poslední schůze byla málo na vší véna.
a proto jste všichni žádáni kdo jen trochu mů-
žete, aby jste přišli do příští schůze, neb nám
předléhá důležité jednání, a schůze je jako
obyčejně, o 2. hodině odpoledne.
Posledně bylo málo členů, neb byl odpole-
dne pohřeb br. J. Hegara, který zemřel náhle,
a pak byly jakési jiné schůze, tak se to všecko
odložilo.
Měsíc červenec byl u nás bohatý na pohřbv,
neb v jednom týdnu jsme vyprovodili br. J.
Hegara a br. J. Lednického od řádu Moravští
Bratři čís. 6, k věčnému odpočinku a byli to
bratři dobří a čestní, oba dobří vlastenči. Já
jsem byla s nimi 20 let v jednom řádu. Ať je
jim země lehká a čest budiž jejich památce.
Pak zemřel staříček Kostečka, pak p. Frarik
Bezděk a pí, -Sofie Domeslová. V sobotu zas-
mály klučina Alf. Smetáka, a- ták -měla smrt
žně. Ať všichni odpočívají v pokoji. Musíme
tam jeden za druhým.
V posledním Věstníku jsem četla zprávu z
Rosebud o úmrtí Fr. Soukupa. Přijměte naši
upřímnou soustrast rodino Soukupova. Byl to
Člověk veselý a přál každému. Byl ještě po-
měrně mladý a mohl zde býti ještě léta.
Počasí je u nás všelijaké, noci máme chlad-
Sokol Houston. — Nejkrásnější můj
výlet v Texasu.
Pohled na čisté modré nebe, na zářící slunce,,
v duchu jsme se radovali, že můžeme klidně se
rozjeti ven na sokolský výlet do té krásné pří-
rody, že nám to snad žádný mráček nezkalí. To
vše uvedlo našeho ducha do normálního stavu
lehkomyslnosti, že vše pustíme stranou, všech-
ny drobné starosti a oddáváme se pouhé pří-
tomnosti. Byl nás to báječný kroužek veselých
sokolů a sokolských pracovníků, kteří isme se
tak pěkně v neděli sjeli do krásného Rosenberg-
ského parku, aby se z nás zase jednou pod klen-
bou toho Všemohoucího staly zase veselé děti.
Všechny trudy a spolkové věci stranou, bylo
naše heslo. Zkrátka, byl to jeden z těch nej krás-
nějších a nejšťastnějších dnů, kterých je v ži-
votě lidském tak bohužel málo. S úsměvem jsme
přijížděli a s úsměvem jsme odjížděli při mě-
síčku, nejen my, ale i ta maličká káňata sokol-
ská. Sokol Šindel nám opravdu obstaral krásné
místo pro ten výlet, za to náš vřelý dik. Děti
měly koupaliště, kolotoče, houpačky a my pěk-
ně v kroužku na lavičkách, které byly umístěny
ve stínu košatých stromů s pohledem na pěk-
nou řeku a na ty naše děti, které se věnovaly
zábavě jen mezi sebou, jen když jejich jazýček
si něčeho přál sladkého, aneb žaludek se ozý-
val, přiběhly a zase hajdy do svého hloučku. Ti
mladí cvičící sokoli, kteří ještě oplývají tím, co
se v životě lidském vyskytuje jen jedenkrát,
svoje krásné mládí, cvičili pro naši radost a
při tom vdechovali do sebe čistý vzduch příro-
dy a.my s rozkoší se na ně dívali a pojednou
stávali jsme se dětmi i s nimi. Nic nás nebolelo,
žerty sršely a smály jsme se až se nám slze po
tvářích koulely. O ten božský nápoj se nám br.
Šindel postaral, jídlo taky, aby o humor nebylo
nouze, neb; kdo -zná Jarku Vódehnala, D. Ne-
zvala, J. Ariťoná- a; 6. Valu; tak ví; že kde ohl"
jsou tam je stále se čemu smát. Chvalitebná
věc je, že městečko Rosenberg má dobré úřed-
níky, kteří se starali, aby měli jeho občané svo-
je krásné místo pro zábavy a odpočinek. Po-
druhé s radosti půjdeme zas. Čtvrtou neděli má
tam zase výlet odbočka SAČT. Rosenbergských.
Já s přáním doufám, že se jim vydaří tak pěk-
ně jako nám. Na zdar! Karla čtvrtniková*
:
i®
I#
M
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 30, No. 30, Ed. 1 Wednesday, July 29, 1942, newspaper, July 29, 1942; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625713/m1/6/?q=+date%3A1941-1945: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.