Věstník (West, Tex.), Vol. 30, No. 43, Ed. 1 Wednesday, October 28, 1942 Page: 4 of 24
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 4
VĚSTNÍK
Ve středu, dne 28. října 1942.
■v
Caldwell, Texas.
Ctěná redakce Věstníku!
Pan I. J. Gallia z Houstonu ve svém člán-
ku “Pochod Času.” v posledním Věstníku mezi
jiným píše. Že to nebyli lidé, kteří jen česky
mluví, ale byli to naši krajané, kteří lépe a
správněji mluví anglicky než obyčejnou pré-
rijní anebo lesní angličtinou, co pomohli če-
skou řeč zavésti na státní universitě. A dále
píše, že bez znalosti anglické řeči v Americe
je člověk jako páté kolo u vozu. Článek jeho
zní tak jako by si pan Gallia myslel, že my, co
pracujeme pro udržení české řeči v této zemi,
jsme proti řeči anglické. To přece každý jen
trošku myslící člověk ví, že bez znalosti an-
glické řeči v Americe bychom nic nezname-
nali. Anglickou řeč se musíme naučiti správ-
ně, proto že jest to vedoucí řeč této země. A
bez její znalosti bychom nebyli schopni dosáh-
nouti vyššího postavení. Ale protože chceme
mluviti správně anglicky, nemusíme zavrh-
nouti řeč svoji. Myslím, že povinnosti každého
dobrého Čechoameričana jest se naučiti správ-
ně anglicky již proto, že bez angličtiny bychom
zde nic nedokázali a též z úcty k naší nové
vlasti. Ale zároveň jest naší povinností nau-
čiti se dobře česky, již z úcty sami k sobě, k
svým rodičům a svým předkům. A protože jest
to řeč naše, nechtějme býti tak ubozí .bychom
si museli řeč vypůjčili aby jsme mohli mluvi-
li, chtějme umět i i tec svoji. Svaté písmo nám
říká. “Nezapřeš otce svého ni matku svou, A
ten, kdo zapírá svoji řeč, zároveň zapírá otce
svého i matku svou. Myslím, že nemůže býti
většího hříchu jak když,zapřeme své rodiče.
Nikdo na nás nežádá, abychom svoji řeč od-
hodili. Ba naopak, vzdělaní Američané se tomu
diví, když české děti české řeči neznají. Jen ti
Američané, co mluví tu prérijní neb lesní an-
gličtinou se nám .posmívají jest-li česky mlu-
víme. Vzdělaný Američan si své řeči váží, a
proto očekává, aby my jsme si vážili své. A
když vidí, že my si své nevážíme, udělá si o
nás neuznávají, jen proto, že my sami sebe
nás neuznávají, jen proto, že my sami sabe
snižujenr tím, že zavrhujeme řeč svoji. Neb
jest-li my si své řeči neb svého národa nevá-
žíme, musíme k tomu rníti jakousi příčinu, a
jakou jinou, leda že se považujeme za méně-
cenné. A jest-li sami sebe podceňujeme, ne-
můžeme se tomu diviti, když nás jinonárodov-
ci neoceňují neb neuznávají. Jak jednáme po-
dle toho jsme posuzováni.
Pane Gallia, jsme Vám velmi vděčni za to,
co jste pro český národ v mládí udělal a za
to, že jste pomáhal naši Jednotu budovat. Ale
jest nám velmi líto, že to, co jste v mládí po-
máhal stavit, na starost bouráte neb ničíte
tím, že stále naši mládeži odporučujete, aby
splynula s anglickým národem v řeči i Ame-
rikanismu. Přece všeci víme, že jest-li naše
děti odhodí svoji řeč, že ani naše Jednota
českou nezůstané. A budou-li naše děti násle-
dovati vaše odporučení, tak za těch sto neb
tisíc let jak píšete, tu nebude ani památky po
Slovanské Podporující Jednotě Státu Texas.
Ty poamerikanisované děti, jistě dají naší Jed-
notě jiné jméno a nebo ho aspoň tak zkomolí,
že pak žádný nepozná, že to kdysi byla Slo-
vanská Podporující Jednota Státu Texas, kte-
rou založili čeští vlastenci, naši otcové, aby se
postarali o své drahé a aby naše Jednota zů-
stala pro věčnost českou na jejich památku.
Nejsem ani pro to, aby se naše děti míchaly
s jinými národy. Neb myslím, že nejšťastnější
manželství je, když jsou oba stejného původu,
lépe si rozumí a nemají jeden druhému co vy-
čítati, neb se jeden druhému posmívati. Kdyby
to šlo 50 a 50 tak bych proti tomu nic neměla.
Kdyby když se naše děti ožení jinonárodně,
si podrželi svoji řeč, své přátelé a své děti pak
učili jak anglicky tak česky, tak by to bylo
jen správné, ale když se naše děti ožení s A-
meričany, tak ti Američané si podrží svo-
ji řeč, své přátele a své zvyky. A naše děti oby-
čejně odhodí svoji řeč, své přátele, přestanou
do české společnosti choditi a nadobře se nám
odcizí, a nám to velice škodí. Často vzpomíná-
te Moravské neb České Bratry. Ale jakou čest
nám oni dělají, když nám tu nezanechali ani
svá česká jména? Víme, že po Bělohorské bi-
tvě bylo tisíce Čechů z Čech a Moravy vyhná-
no a jistě jich několik tisíc, přijelo 1 do Ame-
riky. Stejně mnozí bojovali s George Washing-
tonem proti Angličanům za naši neodvislost,
ale když přestali česky mluviti, a své jména
si zkomolili, tak nám to po nich nezůstala ani
ta nejmenší památka. Kdežto kdyby si byli
zachovali českou řeč, mohli bychom teď s
pýchou na ně poukazovati. A to samé se stane
s naší Jednotou, jestli se naše děti budou ří-
diti dle Vašeho odporučování. A to my nechce-
me. My si přejeme, aby naše Jednota zůstala
českou na památku jejich zakladatelů a ku
cti českému národu.
Ne pane Beran, nemyslela jsem si, že jste
byl původcem oné pomluvy, neb vím, kdo se
snaží Dr. Micka zničiti, a proto hádám, kdo
ty řeči nadělal. Ale doposud Dr. Míčka nezni-
čili ani nikdy nezničí, tak by mohli ve své sna-
ze již ustátí. Já jsem se jen divila, že jste o
tom psal právě před zápisem. Neb některý stu-
dent neb studentka si mohli pomyslili, proč
bych si já zapisoval češtinu, když ani učitel
Češtiny česky mluviti nechce. Myslela jsem si,
že Vy jste o tom psal jen proto, že jste si my-
slel, že jestli to není pravda, že se někdo Dr.
Micka zastane, a proto jsem se divila, že re-
daktor Váš dopis uveřejnil bez poznámky. Neb
se mně zdá, že jestli slyšíme pomluvou na na-
šeho přítele neb jen známého a třeba i ne-
přítele, jsme-li správní, že se máme i svého
nepřítele zastali, a tím spíše svého přítele.
Neb jestli se ho nezastaneme jest to zrovna
tolik, jako bychom té pomluvě věřili. Někdo
řekne. Nechtěl jsem se tak snižovali abych
se bránil. Ale to není správné jednání. Neb
je-li někdo špiněn, jestli se nebrání, mimoděk
si pomyslíme že je vinen. Ani v naší Jednotě
to nemuselo tak daleko dojiti, aby se volalo
o mimořádný sjezd, kdyby Hlavní Úřadovna,
když ji některé řády žádaly o různá vysvětle-
ní, jim hned odpověděla. A neb když je ně-
který úředník špiněn, se hned bránil a vše vy-
světlil. To mlčení budí nedůvěru, neb členi si
myslí, že jestli řád žádá o nějaké vysvětlení,
že jest to povinností Hlavní Úřadovny, aby hned
odpověděla a vše vysvětlila.
Posledně jsem psala, že paní Wondrašová
byla mojí druhou maminkou, a teď mně ně-
kteří přátele praví, že ona nebyla jen mojí
maminkou ale že byla Matkou celého českého
národa. Milí přátelé, já jsem vypisovala jen
své city a možná, že mnozí se cítíte zrovna
jako já. Neb za to, co pí. Wondrášová pro čes-
ký národ udělala, by se právem mohla nazý-
vat! Matkou celého českého národa. Včera
jsem dostala jeden dolar pro SAČT od paní
Marie Pražákové na památku paní Wondrá-
šové, za což, jí srdečně děkuji.
S pozdravem. Paní P. P. Mikesková.
--V-.
Barber, Arkansas.
Ctěná redakce Věstníku!
Dopřáním místa ve Věstníku dopisu pana
I. J. Gallia, dožadují se toho práva pro můj
dopis, jako odpověď. První dva odstavce po-
míjím, an jsou vyřízeny mojím posledním do-
pisem, jest-li né, a někdo se ještě přihlásí,
jsem ochoten dáti odpověď. Pan Gallia píše,
vite-li pane Berane, že stát Texas, je snad
‘jediným státem, kde česká řeč může býti pou-
žívána atd. Ano to vím, že to nebyli lidé, kte-
ří jen česky mluví, též vím; a těm lidem patři
všechna čest a uznání, že se o to zasadili, že
čeština přišla, a se zavedla na státní Texaské
universitě. Tím prokázali a na jevo dali, že
jsou praví národovci a vlastenci.
Tupíte naši Jednotu SPJST. a mne zvláště,
že jsme přijali čtyři stránky pro naše mladé
dopisovatele. V tom pádu nejsme první spo-
lek, co se tak prohřešil proti Vašemu náhledu.
Delegáti zajisté měli nařízeno od svojich řádů
pro onu anglickou stať ve Věstníku hlasovat
na sjezdu. Bylo to jejich věcí, pro, neb proti;
Většina hlasovala pro.
Snad může člen kritisovat ono jednání, to
není snad zakázáno žádným diktátorem a pro-
to Vaše tvrzení potupení není na místě a to
byste měl věděti. Uvažujte pane Berane, co se
dělo. a děje na zemi, a klekněte na americké
půdě, a líbejte ji. Kam to zabýháte, byl jsem
kdy proti této zemi, byl jsem proti angličtině,
neudal jsem, že plním jako občan této země
svoje povinnosti občanské snad lépe, než-li
mnohý ten stoprocentní Američan? Ano, vdě-
čím, že jsem na té americké půdě a ctím Ame-
riku, mám též takové pocity, jako ten pan
Pelikán Čech, který psal presidentovi, že jest
vděčný, že se může nazývati Američanem, jak
jsem se o tom zmínil v mojim dopisu do Věst-
níku. Jsem tím, čím mám býti, žádný mě nic
nemůže vytýkat nějakou nepravost’, to mi však
nevadí, bych zapomínal, neb zapíral, že jsem
Čech. Jsme v zemi svobody, kde každý má prá-
vo a výhody, jenž se nepříčí proti zlu, vyzná-
vat podle svoji vůle. Máte u Vás v Texasu prá-
vo vyučovati českému jazyku — proč to zaned-
báváte?
Pane Berane, píšete, že ten Gallia nic ne-
dělal pro Vaše lidi, — nyní jsme tam u toho
bodu o kterých se jedná. Udejte, kde jste pra-
coval pro něco jako vlastenec, neb národovec.
Že jste pracoval pro spolek neb jednotu
SPJST. za to jsem Vám dal kredit pravě, že
si zasloužíte uznání. Ostatní to Vaše dlouhé
vysvětlování jste si mohl ušetřit, to mě nezají-
má, snad mnohé čtenáře ano. Jako pravý ná-
rodovec, a vlastenec jsem se vyjádřil, že náš
orgán Věstník, štít to naší Jednoty měl býti
celý český.
Již jsem jedenkráte psal, 'že mládež by se
měla učit česky, by mluvili česky mezi sebou,
je-li přítomen Američan, že se sluší mluvit
anglicky. Nikdy jsem nebyl proti angličtině,
jak pan Gallia se domnívá, jsem rád, že jsem
se sám naučil aspoň tolik, že si můžu svoje
záležitosti vyřídit bez tlumočníka, jedná-li se
anglicky.
Pan Gallia se dělá vlastencem ale rád vidí,
že se Češi odkloňují od naší mateřštiny, a jeho
návrhy, na Památník v angličtině a návrh na
založení týdenníku anglického, dosvědčují, že
má naspěch, by naše mládež se poamerika-
nisovala.
Pane Gallia, máte-li něco více proti Janu
Beranovi, jen s tím ven, on jest připraven,
z dovolením red.
S pozdravem na čtoucí, jsem, Jan Beran.
--V—__
Řád Hvězdnatý Prapor cis. 55., West, Texas.
Bratři a sestry!
V poslední schůzi jsme se usnesli, že budem
odbývat naši výroční schůzi v listopadové schů-
zi, která jest druhou neděli o 2 hod. odpoledne.
Tak se všichni dostavte, aby jste si zvolili úřed-
níky pro příští rok. S bratrským pozdravem,
Joseph Janečka, taj.
Od 15. března 1939 je Československo pravým
údolím smrti. Lidice jsou symbolem tohoto utr-
pení. Němci se dopouštějí těchto zločinů v celé
Evropě. Byly zničeny vesnice v Norsku, v Pol-
sku, v Jugoslávii, ale v případě lidickém šlo o
chladně promyšlený zločin, připravený do
všech podrobností. Německá propaganda a roz-
hlas jásaly nad tímto vítězstvím bestiality; byl
to úřední a slavnostní akt hromadného teroris-
mu proti celému čsl. národu. Byl to projev vůle,
provádět hromadné zločiny a vraždy proti vše-
mu obvvatelsivu Československa.
--V-
T)ne 5. srpna 1943 byl v Londýně diplomaticky
likvidován Mnichov, právní existence Českoslo-
venska byla znovu potvrzena, stejně jako záko-
nitost čsl. vlády a presidenta. Žádná jiná vláda,
ať již je to vláda Háchova a Krejčího, či vláda
Tuková a Tisová pro spojenecký demokratický
svět, ani pro čsl. lid neexistuje, jejich činnost je
velezrádná, stejně jako každá spolupráce s ni-
mi, — Část resoluce Čsl. Státní Rady v Lon-
dýně.
-V-
Život jest loterie, v níž každému z nás jest
přidělen nějaký los; někdo obdrží terno, jiný
nebo ostatní pouhé extráto.
-v--
Za naší doby jest možno získat soulad v ro-
dině tehdy, když manžel uvolí se hráti druhé
housle.
Nej významnější hodnotou pro život jest víra
spojená s úsilovnou prací.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 30, No. 43, Ed. 1 Wednesday, October 28, 1942, newspaper, October 28, 1942; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625916/m1/4/?q=+date%3A1941-1945: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.