Věstník (West, Tex.), Vol. 22, No. 44, Ed. 1 Wednesday, September 12, 1934 Page: 6 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Strana 6.
,řT^O BYLO heslem nej učenějšího Čecha té
A doby v Americe, v mojích mladých le-
tech, před padesáti roky — slova to filosofa
a profesora vyšších škol v Čechách Ladimí-
ra Klacela, ktérý vydával “Hlas Jednoty
svobodomyslných” v Iowa City, Iowa
On znal naše slabé stránky a naše závi-
stivé a nesvorné jednáni, které našim před-
kům rakosko-uherská vláda ve staré vlasti
mezi ně rozsévala — ta vláda věděla, že čím
více naše síly rozštěpí, nás co nejvíce ro-
zeštve, a celkově oslabí, — že snáze celý ro-
zeštvaný národ ovládne. Kde je silná vlá-
da, tam je slabý národ. Dobří rádci, lidé to,
kteří to dobře smýšleli s naším národem, bý-
vali pranýřováni, posmíváni a dle možnost
od vládnoucí strany potíráni až do smrti.
Jak čteme o Husovi, Žižkovi, Komenským,
Hlavlíčkovi a jiných lidumilech.
Již za dávné doby hned Ježíš, že hlásal
zásady lidskosti, ač sám pocházel z rodu ži-
dovského,^ ale že nabyl vzdělání od Egypťanů,
které se Židům protivilo, raděj lotra Barabáše
pustili na svobodu a toho lidumilného Je-
žíše ukřižovali. Kdyby dnešní dobu ty zá-
kony egyptské, Mojžíšem hlasané byly lépe
váženy a vykonávány, musel by nastati lepší
život mezi lidem všeobecným. Avšak dou-
fejme, že třeba některá dobrá slova upad-
nou mezi trní a nevyrostou a jiná na skálu
a tam uschnou, ale ta dobrá rada, která pad-
ne mezi úrodnou půdu, mezi lid, který vždy
dobře všecko rozváží než svůj úsudek prone-
se. Tedy to zrní, které padne na dobrou pů-
du ,že vynahradí všecko co bylo ztraceno na
jádře spadnutém mezi lid škodolibý — na
trní a skálu podle rčení dávného.
Nedbejme co říkají ti neb oni, když víme,
že naše cesta podle všech okolností volená
je ta' nejlepší a držme se jí a rozšiřujme zá-
sady mezi širším obecenstvem a tak nejlé-
pe prospějeme Jednotě naší, k většímu uz-
nání dobrých úmyslů S. P. J. S. T., nejen
pro dnešek ale do budoucnosti, až nás zde
více nebude, budou bojovati jiní za naše zá-
sady.
Dopis Romana Bartoše ve Věstníku, ze dne
29. srpna, jasně ukazuje proč je tak malý
počet našeho lidu zastoupeno ve veřejných
úřadech v Texas. Pane Bartoši, souhlasím
s vámi a připomínám vám, že za mojího
mládí před 60ti lety, jak jsem v ten čas a
cd tě doby celý můj život měl příležitost po-
zorovat co obchodní posluha — mezí růz-
nými národnostmi — že naši nejlepší rolni-
ci pocházeli z chudé třídy, z Čech a Moravy,
kde bídně museli zápasit o to skrovné ži-
vobytí pro sebe a své rodiny. A co měli u-
šetřeno, to utratili na cestě do té naši A-
meriky, tak že až sem přišli, obyčejně hle-
dali nájem u německých rolníků, kteří zde
již byli usazeni a jejich řeč znali. Tedy lid
málo vyškolený a finančně na mizině, musel
konkurovat s národnostmi irskou a německou,
která v ten čas zde neobmezeně vládla. Z
těch lépe vyškolených, kteří sem přijeli ze
staré vlasti našli jste velice malé procento
spolehlivých a pracovitých dělníků, obyčej-
ně to byli propadlí studenti ve školách do-
mácích ve staré vlasti, kteří se nikde uplat-
nit nemohli, tak je rodiče posílali do té za-
slíbené země — do Ameriky. Velké procento
těch propadlých studentů byli přílišní pijá-
ci piva a jiných zhoubných nápojů a vedli
život více prostopášníků než šlechetníků. Tak
v ten čas ta ryzá slovanská, lépe zachovala
třída měla stálé namáhání, aby mohla u-
kázat cizincům tu lepší stránku lidu našeho.
Na to často poukazoval Aug. Haidušek ve
svých přednáškách a tím popudil proti so-
bě ony propadlé studenty.
Po čase se alt ty poměry počaly lepšovat
a naši lépe zachovali lidé byli více vážení od
amerických sousedů a pozvolna náš lid se
počal přizpůsobovat té lepší americké třídě,
tak že mnoho jednotlivců ve svém povolání
předčilo jinonárodovce.
V ten čas naši staří předkové říkávali:
Kluk se má naučit číst, psát a počtům a ví-
ce nepotřebuje, a holky, ty se mají naučit
katechismu, čist a psát, a více nepotřebuji
Oni také více nevěděli Odpusťte jim, ipb
ptvfdohmit Bmů hfltby neftinl,
VĚSTNÍK
Hleďme co dělají ti a oni,
dbejme nechť je také
Čech dohoní.
Avšak, jak pan Bartoš píše, máme ještě
mnoho práce k vykonání, a to bude záležet
na rodičích, ktyří mohou svým dětem obě-
tovat a dopřát ty potřebné pomůcky, aby se
dostali k lepšímu vyškolení, aby tyto jejich
dítky až dorostou, mohly kdekoliv poukázat,
že jejich rodiče učinili vše, co jim bylo mož-
no, aby jim dal lepší vzdělání, než oni sami
dostali. A také mnohý mladík neb dívka,
mohou dnes při nějakém zaměstnání sami
něco ušetřit, aby se mohli domoci lepšího
vzdělání. V mnoha vyšších školách mohou
dostati práci kde mohou jistý čas pracovat a
zbytek dne se učit, večer. Ano, večery. Místo
nočních potulek v různých nepatřičných mí-
stech, které mnohému mladému člověku se
zdají lákavými a které mnohého již svedly
na scestí záhuby. Tedy ty večery by měli
použiti ku čtení školních knih, které jim je-
jich učitelé odporučují a sobě si jich vážiti.
Ono to vezme delší dobu, když musí studu-
jící mimo učení také pracovat, ale ono to
vede jisto k cíli lepší přípravy pro život bu-
doucí.
Za mého čtyřicetiletého obsluhováni na-
šich lidí za pultem, co prodavač zboží a co
samostatný obchodník poznal jsem naše li-
di, jak zde udávám.
Začátky jsme měli všichni těžké v každém
povolání, v porovnání s národnostmi jiný-
mi. Ale dnes běžíme po dobré cestě, a dou-
fejme, že ty mnohé, dobře myšlené rady při-
nesou úrodu, jako to zrní padlé na tu půdu
úrodnou.
Psal jsem proč by měla být naše úřadovna
a sjezdy — ne-li všechny, tedy většina těch
sjezdů odbývány v Houstonu — a také jsem
udal příčiny a výhody, dle mého náhledu,
jak je znám. Kdo ten dopis nečetl, najde jej
v čísle 41., ze dne 22. srpna. Pan Gajevský
se ptá, že jaké výhody by měla úřadovna z
toho že sem přijíždí lodi 72 paroplavebních
společnosti, atd. Tedy slyšte: Kde přijíždí
asi 10 až 15 lodí denně, neb tolik jich zde
každý můžete uvidět skládat a nakládat zbo-
ží. Na každé lodi je od padesáti až přes dvě
stě dělníků, jak jim říkáme “matrozů”. Tito
matrosi, jak přijedou sem, tak mají pár dní
času sobě městem proběhnout než jiní děl-
níci s lodí zboží vyloží a opět naloží zdejší-
mi výrobky Oni jsou lidé jako my oni jedi
a pijí, a celá loď se zde zásobuje potravina-
mi, z nichž mnohé se zde v okolí pěstují. To
je ta první výhoda, kde okolní rolník má
příležitost něco ze své úrody zpeněžit.
Pak je zde mnoho olejových rafinerii na
minerální oleje a bavlněný olej (to ze seme-
ne bavlněného), snad ty největší na světě,
které se cení přes sto milionů dolarů. A přes
600 různých továren, také spoléhá na ty lod-
ní donášky a vývoz. Že je zde v různých to-
várnách a železničních strojírnách zaměst-
náno přes šedesát tisíc lidí, mezi nimiž
mnoho našinců, kteří drží stálou práci — to
vše můžeme přičíst té výhodě, že již máme
dost hlubokou vodu pro ty různé lodi, ze
všech končin světa.
Houstonské řády mají nyní okolo šesti set
členů a ještě je zde mnoho našeho lidu za-
městnaného. kteří nepatří k žádnému našemu
řádu, ale je naděje je získati až oni se zde
trvale usadí a bude jim účel a zásada naší
jednoty správně vysvětlena. Ano, těch 72
paroplavebních linií, přívozem a odvozem
všech výměnných plodin a továrních výrob-
ků z různých částí světa, otevírá oči a ústa
severním kapitalistům, kteří vidí, co vše jim
zde je možno vybudovat, následkem naší
geografické polohy, a mírné klímy. A naši
prozíraví rolníci a zahradníci pomalu a jistě,
čím dál, tím více zkoumají naše úrodné po-
zemky a hojnost vody a lesů a poznávají,
že čím více je ta půda dobře propracovaná,
tím lepši úrody vydává, a že je mnoho set-
mil takové půdy ve atomtoéffi okruhu okolo
Soústonif, Tédý to pfl!t4 pokolení našich
Ve středu, dne 12. září. 1934.
ských rolníků bude mít se kde usadit a tím
zmohutní naše řády S. P. J. S. T. okolo Hou-
stonu. Tedy těch 72 paroplavebních linií je
hlavním činitelem, proč přístavní města nejen
zde, ale po celém světě rychleji rostou než
města ve vnitrozemí. Ku př. New York, Chi-
cago, Baltimore St. Louis, Boston, New Or-
leans, San Francisco, Los Angeles a mnohá
jiná americká města mají tu hlavní přita-
žlivou sílu, ty — paroplavební linie. Nejen
ve Sp. Státech, ale po celém světě velká mě-
sta jsou u splavných řek aneb přístavech moř-
ských a náš mladý Texas a jeho mladé moř-
ské přístavy, mají svělou budoucnost. A ze
všech texaských měst vnitrozemní přístav,
který s nákladem mnoha milionů dolarů do-
táhnul vody mořské přes padesát mil, do bez-
pečného bouřím mořským a nepřátelským
válečným lodím vzdorného , plny síly a
mladistvého života, jako je Houston. Zde ce-
lé okolí má mnoho slibnější budoucnost pro
rolníka než kdekoliv jinde v Texasu a toho
všeho mají naši krajané příležitost využitko-
vat a naše Jednota S. P. J. S. T. bude mít
lepší pole pro další rozšíření zde než jinde.
A to vše dlužno přičísti těm paroplavebním
lodím, které k nám každodenně přijíždí.
Dále, co se naší úřadovny dotýče, ona po-
zůstává nyní velkou většinou z obchodní-
ků, právníků a městských dělníků. Kdo dneš-
ní dobu chce správně a neohroženě jakéko-
liv místo v Hlavní Úřadovně zastávat, musí
umět dobře vládnout nejen pluhem, ale ta-
ké perem a musí mit dobrou počtuvědu, ne-
jen domyšlenou, ale skutečně lepší vyškolení,
aby nemusel dělat jen “kývala”.
Co se dotýče Central Oil & D. Co., ta žád-
né úřady v Hlavni Úřadovně nezastává, aniž
je který její úředník kandidátem pro něja-
ký úřad. Když tato společnost byla založe-
na, nebyly nám v ten čas všecky obtíže s
onou prací tak dobře známé jak jsme pozdě-
ji shledali a také pak jsme neočekávali, že
každé okolí bude jednotlivé společnosti po
nás zakládat, všichni naši konkurenti mezi
českým lidem zde. Jako: pan Klíma se svojí
Garrison Oil & Coal Co., Jan Míca se svojí
Slavia Oil Co. Nejen že nic nedokázali, ale
následkem ztrát pozbyli své životy. Dále Di-
vokého Bohemian Oil Co. & Rubber Tire Co.,
Pokorný Brick Co. a jiné které měly agenty
mezi naším lidem po Texasu. Neexistují již
více a ani centu nevrátili podílníkům. Naše
C. O. & D. Co. má posud naději, že na na-
ších zaplacených 127 akrech ve třech slib-
ných místech, které držíme ve jménu spo-
lečnosti se něco najde, jelikož nyní vrtají
pro olej blíže našeho držení. Kdyby to bylo
v naší moci, tak bysme dali každému držite-
li deseti dolarové akcie jeden “gusher” ole-
je. Že ale, nejsme všemohoucí, tak musíme
snášet další pomluvy “Mackových” dopisů.
Chtěli jsme a chceme jednati správně ve
všem pro dobro celku a doufáme, že krát-
ká doba donese nám odměny. Bourat a kopat
do všeho dovede leckdo, ale k stavění je za-
potřebí píle, trpělivosti a času. Tak to vždy
poznává
Váš,
I. J. Gallia.
P. S. — Konečně nám zde volně prší, a
již také je nej vyšší čas, aby jsme mohli pod-
zimní a zimní zahrádky seti. Mrkev, řepa bí-
lá a červená, zelí. mustard, salát, fazole, ja-
hody, řetkev, špenát, hrášek/ to vše se může
dobře vyplácet při dobrém připravení a dob-
ré pohodě. Také různé ozdobné keře, růže a
zimní květiny přinesou dobrou odměnu.
Rostliny lze probuditi ze zimního spánku.
Rostliny možno probudit předčasně ze zim-
ního spánku určitými neorganickými sole-
mi, jako je pyrofosforový sodík nebo “natři-
umthiosulfat” a působivé jsou také kysele
působící soli, jako ammonumfosfat atd. Prav-
děpodobně jsou uváděny v činnost zmíněný-
mi solemi kvasící látky v rostlinách. Hned
po upotřebení jmenovaných solí počínají se
objevovat! pupeny a také květy tvoří se po-
tom bohaté. Tato zkušenost, která je chráně-
na patentem, má ávlptf výlpith pro gl*
tiřátípícké ťuklý.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 22, No. 44, Ed. 1 Wednesday, September 12, 1934, newspaper, September 12, 1934; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626007/m1/6/?rotate=270: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.