Věstník (West, Tex.), Vol. 33, No. 32, Ed. 1 Wednesday, August 8, 1945 Page: 1 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
lišil'®
liti
IIP
§ti . ggí
=
iiil
Entereď&s sscond
......, —
ROČNÍK (VOL.) XXXIII.
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 8. srpna (August) 1945.
ČÍSLO 32.
CESTA PRESIDENTOVA SVOBODNÝMI ČECHAMI
RESIDENT Republiky navštívil 15.
|p-®r června pátý americký a první čs. tan-
kový sbor, které jsou posádkou v Plz-
ni. V průvodu presidentově byl ministr nár. o-
brany div. gen. Svoboda, státní taj. MNO brig.
gen. dr. Ferenčík, min. pro zahr. obchod dr.
Hubert Ripka, náčelník čs. hlavního štábu div.
gen. Boček, náčelník vojenské kanceláře presi-
dentovy brig. gen. Oldřich Španiel, přednosta
presidentovy kane. vysl. Smutný, šéf protokolu
vysl. Skalický a jiné osobnosti. Cestou, která
vedla přes Beroun, Králův Dvůr a Žebrák, byl
president nadšeně pozdravován obyvatelstvem.
V Plzni pozdravila americká posádka presi-
denta republiky fanfárami, kterými se pravi-
delně vítá president Spojených Států, načež
president Beneš vykonal přehlídku čestné strá- ■
že americké a československé. Odpoledne na
velkém shromáždnění lidu na hlavním námě-
stí pozdravil presidenta starosta města Ulrieh,
který vzpomněl presidentových rozhlasových
projevů za války, které byly dychtivě poslou-
chány nejen občany na svobodě, nýbrž také
rozšiřovány letáky mezi zajatci a v koncen-
tračních táborech.
President republiky se v sobotu dopoledne
16. června súčastnil v Žinkově u Nepomuka vo-
jenské slavnosti, při které byla dekorována řa-
da příslušníků čs. tankového sboru.
Potom projel městy Nepomukem, Horažďovi-
cemi, Strakonicemi a Pískem na návštěvu mě-
sta Tábora. Na táborském náměstí odpověděl
pan president na uvítací projev předsedy MM
Vu Václava Soumara takto:
Přicházím dnes do tábora s opravdovým po-
hnutím. Nezvolil jsem si nadarmo okolí Tábo-
ra za svůj druhý domov a Němci sami tomu do-
bré rozuměli, když to během války tak význam-
ně konstanto valí. A pak jsem v Táboře pronesl
jeden ze svých důležitých předválečných proje-
vů, v němž jsem vám všem neznačoval, že se u
nás žene hrozná bouře. Bylo to dne 21. května
1938, v den naší první velké slavné mobilisace,
která měla ukázat Hitlerovi a nacismu, že se
nebojíme, že se nepodáme a svůj demokratický
režim za nacistický totalism nevyměníme. Byl
to tehdy váš sokolský den táborský, byl to také
den, kdy jsem takřka naposledy před tváří ce-
lého světa nabízel veřejně ruku ke smíru a k
spolupráci našim Němcům. A formuloval jsem
při tom zároveň i náš historický tradiční pro-
blém, vyjádřený samou historií tohoto slavné-
ho a krásného města, města Tábora, problém
správné synthese mezi revolučním rozmachem
doby takové, v jaké žijeme dnes, a jejího pře-
chodu v normální mírový život, přechodu, kte-
rý nás má zavést do nového řádu mírového.
Řekl jsem vám tehdy toto: Tábor je pro nás
příkladem a také výstrahou. Jest nám příkla-
dem velké národní solidarity a odhodlání, po-
stavit se všichni za svého člověka, jako se po-
stavili před pěti sty léty Čechové za svého Jana
Husa a za to, co pokládáme za právo a pravdu.
Tábor je příkladem velkého ideového zanícení,
nezdolné vůle a odhodlání i mužných národ-
ních ctností, které se však sklánějí před ideou
božího bojovnictví. A Tábor je nám také příkla-
dem radikální snahy pro zrovnoprávnění vše-
ho, co má lidskou duši. Ale Tábor je také vý-
strahou. Ukazuje nám, do jakého nebezpečí se-
be i svůj národ přivádí hnutí, jakmile se při-
blížilo oněm krajnostem. Tam se přestává o-
hlížet na životní souvislosti, tam zapomíná, že
lidská síla, vydržet revoluční napětí, není nevy-
čerpatelná, že čím více je vychýlíme z jejího
Vladislavu Vančurovi.
K I. VI. 1942
Kamil Bednář
názorové tolerance, vzájemného respektu a při
tom sám k sobé dobře prosperoval. Á znovu o-
pakuji: byli jsme připraveni jít v roce 1938 v
tomto vývoji dal a k dalšímu stupni nove soci-
ální spravedlnosti. Leč fašismus v sousedství a
do jisté míry i reakeni síiy v naší vlasrní zemi
se proti tomu stavěly. Ovšem, pokračai jsem
tehdy, chová každé takové předbojnictví vždy
jisté nebezpečí. Ale i o tom nás tradice věku
poděbradského přesvědčuje. Ale ono nás pou-
čuje také o tom, že rozumný a uspořádaný po-
krok naroda, i když je dosti radikální, není mu
na škodu, pokud národ sám zůstane v sobě jed-
notný, pokud se žádná z jeho složek nevymkne
obecné solidaritě. Nebyla to cizí síla, nýbrž vla-
stní domácí rozkol, jenž přivodil soumrak věku
poděbradského, a nikdo.z nás ať toho dnes ne-
zapomíná.
Tij kteří vraždili vás, padli sami v prach,
teď hanbou na pranýři světa stoji,
kéž mohl byste vidět Říši na márách
a slyšet nový čas, jak bije na orloji,
už nikdy nepřekročíte náš rodný práh .....
Dovolte mi, abych dodal k těmto výňatkům
ze své tehdejší řeči, které i dnes zůstávají v
platnosti, těchto několik poznámek:
My bez Vás půjdem končinami Vašich vět,
k tajemným zdrojům slov se navrátíme,
jak byl plna krve vydávala květ,
zas nové hladné jimi nasytíme,
až nepřítomen počnete jim vyprávět.
přirozeného postoje, tím křehčí je rovnováha,
na niž jsme ji postavili. A hlavně nám připo-
míná, že nejsme na světě sami, že musíme brát
zřetel na své okolí, na své sousedy, na ostatní
Evropu. Ve všech lidských dějinách se setkává-
me se zjevem, žc radikalismus vzoru táborské-
ho činí dříve či později místo jiné době typu
našeho věku poděbradského. Doba uklidnění,
pořádku, rozumu místo vášní, realismu místo
doktrinářství. Zažili jsme tento vážný zjev a
těžkou proměnu ve své historii několikrát, ne-
vždy beze škody. Po světové válce minulé do-
vedli jsme s úspěchem přejít od poválečného
radikalismu ke konsolidaci a k pozvolnému vý-
voji. Naše poválečná revoluce nepřešla ani v
extrém, ani v reakci, nýbrž v nový lepší řád,
řád na svou dobu jistě pokročilý.
A dnes dodávám: Byl by býval šel v roce 38 a
později dále, kdyby náš tehdejší vývoj 1938 ne-
byl býval zaražen vzrůstáním brutálního a bar-
barského fašismu v našem sousedství a částeč-
ně i reakcí ve vlastním našem táboře. Dále
jsem kcnstaníoval toto: Jako za krále Jiřího
jsme utvořili lidovou obec, která ve svém so-
ciálním založení daleko předbíhala své době a
přesto byla úspěšně fungujícím státním zříze-
ním, jemuž i zde Tábor dával základy, tak i po
světové válce z roku 1918 jsme byli státem, kte-
rý v mnohém ohledu stanul již tam, kam mezi
jiné se měl v dobách blízkých probojovávat.
Stal ve společnosti vyrovnávajících se protiv,
Mezitím přišla od roku 1938 na náš stát, na
Evropu a na celý svět velká pohroma, nejhroz-
nější válka lidských dějin, zaviněná těmi, které
jsme tehdy varovali a vybízeli k smířlivosti. A
dnes přicházejí opět doby velkých proměn so-
ciálních a hospodářských, proměn do značné
míry revolučních, jejichž dosahu si musíme být
vědomi a jejichž význam nesmíme podceňovat.
Jde a půjde i v našem státě o změny v sociální
struktuře, velmi důležité. Ale i na dnešní náš
poválečný vývoj platí to, co jsem vám tehdy
řekl: Budeme táborsky pevní, silní, nebojácní,
odhodlaní a ideově jasní. Budeme však také
rozvážní a moudří. Tábor nám bude příkladem
velké národní solidarity a odhodlání, postavit
se za to, co pokládme za právo a za pravdu. Tá-
bor nám je a bude příkladem snah o zrovno-
právnění všeho, co má lidskou duši. Budeme o-
všem dávat pozor na to, že lidská síla nemůže
vydržet dlouho velké revoluční napětí, že se mu-
sí včas vrátit do normálních dob a začít vyrov-
naný život mírový. A musíme brát také zřetel
na své mezinárodní okolí. Ale to všechno nám
nemůže a nesmí zabránit, abychom neuskuteč-
nili to, co dnešní bouřlivá doba si vynucuje, co
dnešní naše vláda si v duchu dnešní poválečné
doby položila za úkol a co my ve smyslu dnešní
převratné doby postupně a vývojově vykonat
můžeme a vykonat musíme. Je to asi to, co si
položila jako program naše vláda a co se snaží
a bude dále snažit uskutečnit:
Náš národ je demokratický a demokratickým
zůstane.
V krátké době si vytvoříme prozatímní parla-
ment, neboť nám jde o to, abychom co nejdří-
ve postavili presidenta a vládu pod parlament-
ní kontrolu a abychom již nevládli pomocí pre-
sidentských dekretů, což na počátku po válce
bylo nezbytné a je dosud nezbytné, a brzy na to
pak přistoupíme k demokratickým a svobod-
ným volbám podle našeho dřívějšího volebního
řádu. Pak dojde k normálnímu politickému ži-
votu, zejména také k pravidelnému a vyrovná-
(Pokračování na straně 9.)
11
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 33, No. 32, Ed. 1 Wednesday, August 8, 1945, newspaper, August 8, 1945; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626012/m1/1/?q=+date%3A1941-1945: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.