Věstník (West, Tex.), Vol. 33, No. 42, Ed. 1 Wednesday, October 17, 1945 Page: 4 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
ú; Strana ■ I.:':' ', ■"'v■.,jD ů-;>v;y; m:mů ;:yů; ;i
Caldwell, Texas.
Ctěná redakce Věstníku!
Poté co jsem posledně psala,, následující da-
rovali obnošené šativo a hotové peníze na mí-
sto šativa: Paní Joe Mačatová ženský svrchní
kabát, pan Jan Lukša $1.09 místo šativa, paní
V/. J. Šebestová zase přinesla balík šativa, pí.
J. J. Křenková ženský oblek a já jsem tam pak
ještě přidala krabičku špendlíků, dvacet papír,
ků jehel a dva kousky toiletního mýdla. Všem
dárcům vřele děkujeme.
šativo bylo odesláno na American Relief do
New Yorku dne 25. září. Bylo toho 107 liber.
Za hotové peníze, které byly darované na mí-
sto šativa jsme s paní Křenkovou nakoupily
šativo nové pro školní děti, by se měly do če-
ho obléci, když jdou do školy. Koupily jsme
sweatry, košile, kalhoty, punčochy, šatičky a
teplé spodní prádlo. Poněvadž jsem nevěděla
mnoho-li bude odeslání šativa státi. podržela
jsem si $6.00 z darovaných peněz na odeslá-
ní šativa. Zásilka stála jen $4.18, zbylo tedy
$1 84, což darujeme na’ SAČT, protože šativo
již sbírati nebudeme. Myslíme si, že kdo chtěl
něco dáti, že to již daroval. A též se očekává,
že již brzy bude balíčková pošta do Českoslo-
venska otevřena, tak kdo tam bude chtít ně-
co později poslat!, může si to tam posla ti pří-
mo na svoji rodinu neb známé.
Při balení a pošívání pomáhaly paní: J. J.
Křenková, W. J. Šebestová a Henry Šefčíková.
Tentokráte moc pošívání nebylo, tak jsme s
tím byly brzy hotové. Mezi jiným bylo mnoho
pěkných svrchních kabátů, některé jako nové.
A paní Homolová z Bryan mezi jiným pěkným
šativem měla i tři páry .pa dobře nových stře-
víců, tak jsme se divily, jak mohla darovat!
pěkné, nové střevíce vyžadují známky. Asi ně-
jakou náhodou je dostala koupit! bez známek.
Paní Čtvrntíková v Houstonu, měla jste krás-
ný článek ve Věstníku číslo 37. Přečetla jsem
ho celý s velkým zájmem. Jest pravda, že v
osadách, kde je jen nedůvěra, podezřívání a
čeká se až jak to dopadne se nikdy nic do-
bréiio nevykoná. Dále jsem měla radost, když
jste psala, že česká leč zde jesle tak brzy ne-
vymizí, neb jest těch pochybovačů hodně, a to
jejich pochybování kazí nadšení těch, co pro
zachování české řeči pracují, proto to blaží,
když někdo nepochybuje.
Staříčku Bartoši, jsem ráda, že schvalujete
můj náhled, by se Čechy přestaly jmenovati
Bohemia. Těší mne, že aspoň v něčem se mnou
souhlasíte.
To že nějaký cizinec když chtěl otevřít! v
Beasley salon se vyptával jak moc je tam Bo-
hémům, bylo asi proto, že Češi pijí veřejně,
jací jsou doma. takoví jsou i na veřejnosti,
kdežto Angloameričané, na ulici pracují pro
prohibici, pochodují ulicemi s malými dětmi,
zpívajíce písničky ve prospěch prohibice, a za-
tím mají doma v almaře tajně uschovaných
několik kvartů piva a pálenky. Tak až přijdou
domů, po tom pochodování jim palenka hodně
chutná a dobře se nabumbají. Proto, kdo je
dobře nezná, si myslí, že jen Češí rádi pijí. Ne-
míním se pití zastávat!, neb pití kazí zdraví i
rozum, ale nemám to ráda. když někdo mluví
tak, jakoby jen Češi hodně pili, když vím, že
jinonárodovcům to chutná zrovna tak, jak ně-
kterým Čechům.
Dále, neudělal jste dobře, když jste toho Ir-
čana nechal při té nevědomosti, když on ne-
věděl co je Czech. Přece nevědomé máme po-
učiti. Měl jste mu říci, že musí neznát evrop-
skou mapu když neví co je Czech, že na evrop-
ské mapě je Czechcslovakis, že ten stát se
jmenuje Czechoslovakie proto, že tam žijí
.Czeclťs, a Slovak’s a že my zkrátka si říkáme
Czech, ne Czechoslovaks. ^ .
Dále se ptáte, proč Hlavní Úřadovna hledá
stencgrafky, které by jen částečně ovládaly
češtinu. Asi proto, že žádná stenografka češti-
nu dokonale neovládá. A proč ne? Jen proto,
že se nestaráme o to, by se zavedlo české vy-
učování do vyšších škol a obchodních kolejí.
Ovšem vyučuje se češtině na Státní universitě,
ale holka která jde na Státní universitu, ni-
kdy stenografkou není, ona jde výše. Nevím,
ale nemyslím, že na Státní universitě steno-
grafický kurs dávají, ten kurs patří do školy
VĚSTNÍK ;
obchodní. Proto, když nedáme našim dětem
příležitost, aby mohly češtinu studovat!, ne-
můžeme očekávati, že se češtinu dokonale na-
učí. Naučiti se řeč správně není tak snadné.
V anglických školách se děti učí správné an-
gličtině od šesti až vyjdou vyšší školu. A jdou-
li pak na universitu neb jinou kolej, tak je-
ště musí angličtinu několik let studovati jest-
chtějí dostati stupeň neb “degree” z oné ko-
leje neb university, a kdo ví, jest-li pak tu an-
gličtinu dokonale ovládají. Tak jak by se naše '
děti mohly naučiti češtině dokonale doma,
když to vezme tolik let školy, naučiti se řeč
anglickou dokonale. Ted’ právě čas, aby v kaž-
dé české osadě, rodiče kteří mají školní dítky,
požádali o české vyučování na vyšší škole. A
ti naši vůdci, kteří angličtinu dobře ovládají,
by měli požádati o českou na různých obchod-
ních kolejích. Je mnoho českých dětí, co na
universitu nemohou z nedostatku peněz, tak
jdou do některé obchodní koleje, kde školu za
šest měsíců neb za rok dodělají. A na univer-
sitě neb učitelské koleji to vezme čtyři roky
školu dodělat!. Proto kdyby se zavedla česká
stolice na obchodní koleje, měli bychom brzy
dost stenografek, které by češtinu správně o-
vládaly.
Myslím, že teď by ani nebylo těžké do vyš-
ších škol a obchodnních kolejí češtinu zavě-
stí. Doposud v některých osadách Angloameri-
čané byli proti českému vyučování. Asi jen
proto, že si mysleli, že češtiny není potřeba,
když anglická řeč jest zde řečí úřední. Ale teď
již sami doznávají, že jestli budeme chtít s ji-
nými národy kooperovati, obchodovati a do-
bře s nimi vycházet, že se musíme naučiti je-
jich řeči. Když ted ’i Angloameričané dozná-
vají, že se musíme cizím jazykům učiti, jest-
li chceme s jinými národy obchodovati a zí-
skat! si jejich důvěru, a když se již hodně vý-
znamných Angličanů a Angloameričanů české-
mu jazyku učí, asi nikdo nebude proti tomu,
by se české vyučování clo vyšších sol zavedlo.
Když školním školdozorcům vysvětlíte, jak je
to důležité, abychom my, Američané se učili
cizím řečím, zajisté České vyučování na vaši
vyšší školu povolí. Staříčku Bartoši, možná že
i u vás v EiCampo by nechalo české vyučování
na vyšší škole zavěsti.
Když se tak díváme do domácích novin a
prohlížíme kdo dostal povolení k sňatku, jen
zřídka uvidíme dvě česká jména vedle sebe,
častěji jest jedno jméno české a druhé anglic-
ké neb německé. Jest to úžasné jak moc se
teď naše děti přižeňují do rodin amerických
neb německých. Někteří se omlouvají, že ne-
měli příležitost se s českou mládeží scházet!.
A jiní zase říkají, že čeští hoši a děvčata jsou
ostýchavější, tak že hoch jinonárodovec, kte-
rý jest dotěrnější a lichotivější, získá přednost
u českého děvčete před zdrženlivým Čechem.
A jinonárodovkyně že si sama hocha namlu-
ví, čemuž se naše děvčata ještě nenaučila. Tak
že proto se tolik našich dětí přišeňuje do ro-
din amerických neb německých. Tak si my-
slím, že kdyby se zavedlo české vyučování do
vyšších škol a různých kolejí, že bychom ne-
museli ztratiti ani ty děti, co se do cizích ro-
din přižení, když by pak jejich děti měly pří-
ležitost ve škole se češtinu učiti.
Těm, kteří si ještě pořád myslí, že čeština
zde musí zahynouti, radím, by si přečetli člá-
nek “O českou školu”, ve Věstníku číslo 39,
na stránce páté. Jest to článek poučný a po-
vzbuzující.
Těšilo nás, že poslední dva české filmy byly
dobře navšíveny. Obrázek “Setkali se v Mos-
kvě” se některým nelíbil, protože mu nerozu-
měli a jiným proto, že uviděli jen ruské sed-
láky a žádnou ruskou inteligenci. Ale obrázek
“Skřivánci píseň”, se asi všem moc líbil. Uká-
zalo se, kam to vede, když rodiče vyberou pro
dítě^ povolání, které se pro jeho povahu neho-
dí. Štěstí dvou mladých lidí bylo zničeno. Ale
zpěv Jarmily Novotné byl okouzlující, její hra
a ústroj krásný. Ti, kdož nepřišli, připravili se
o vzácný požitek. — S pozdravem,
Pí. P. P. Mikesková,
Ve středu, dne 17. října 1945.
Řád Svaz Čeehoslovanů čís. 92, Ft. Worťh, Tex.
Ctěná redakce, bratři a sestry!
Už máme oslavu za námi, a přicházím všem
návštěvníkům, jak z blízka, tak z daleka, po-
děkovat za slavnostní výbor.
Zvláštní dík bratru Markovi, místopředsedovi
z Hlavní Úřadovny, za tak krásnou řeč, kte-
rou nám přednesl.
Dále díky všem, kteří byli nápomocni. Se-
strám v kuchyni nejen za přinesení všeho do-
brého pečivá, ale též za výpomoc v kuchyni, a
těm, kteří se postarali o program ,a hudeb-
níkům za jejich krásnou hudbu, při které se
tak dobře tančilo.
Počasí nám zase začíná měnivé, každý tý-
den prší; dnes se pěkně vyjasnilo, tak zase
bude lépe.
Nového nemám co psát, protože se málo kdy
s kým sejdu, pracuji každý den a večer se ni-
kam. nechce. — S pozdravem,
Vlasta Dolkoš.
------V--.-
- Řád Tioga, .Čís. 5, Tioga, Texas.
Milí bratři a sestry!
Tímto vás upozorňuji, že budeme odbývat
naši schůzi dne 21. října .tak jste žádáni, by-
ste se dostavili co v největší počtu. V pádu
špatného počasí schůze bude o týden později.
Ale snad se to již do té.doby vybere, neb již
je to k omrzení, neb nám již prší od 25. září,
tak že by se to již mohlo smilovat a být zase
pěkně ;neb již jsem zapoměl jaký by to slun-
ce zlaté mělo na nás účinek, když jsme ho tak
dlouhý čas nespatřili.
Tak, milí bratři a sestry, nezapomeňte na
21. října a přijďte, neb žízeň trpět nebudete.
S bratrským pozdravem,
Chas. Hejný, taj.
Z Odbočky “Alamo” S.A.č.T. v San Antonio,
Texas.
Naše odbočka konala měsíční schůzi v ne-
děli 23. září ve 3:00 hodiny odpoledne v St.
Amrs Parisii Halí, 731 Fredericburg Rd, a by-
la zahájena předsedou Monsignorem John L.
Mořkovským,
Zábavní výbor se usnesl pořádat! Bingo Party
v neděli 21. října 1945, v 8 hodin večer v St.
Arnťs Parish Halí, tak přijďte všichni a po-
bavte se mezi námi, a pomozte při tom dobré
věci, neb jest to na dobré účely. A zároveň bu-
de konána měs, schůze ten samý večer před
Bingo Party.
V červencové schůzi bylo odhlasováno po-
slati $15 na Dětskou Ozdravovnu v Černovi-
cích v Čechách.
Bylo též odhlasováno darovat knížku “Hun-
dred Towers” (Stověžatá Praha) zdejší Public
Library.
Mary L. Kallus, taj.
-V-
Fort Worth, Tex.
Tak to deštivé počasí zas přešlo a je teplo,
což si asi každý ze srdce přeje, obzvláště rol-
níci, kteří mají ještě hodně bavlny sbírat.
Dne 21. října Sokol bude pořádat Barbecue,
než bude zima; též oznámku o tom naleznete
na jiném míst tohoto listu.
Výbor žádá sestry, aby byly tak laskavé a
co která může, něco přinesla k jídlu do ku-
chyně.
Tak přátelé z blízka i z daleka, přijeďte
všichni. Na zdar a na shledanou!
T. W. Matějka.
-V--
Jak zemřel dr. Ladislav Raším
New York. (ČTK). — Právo Lidu z 18. srpna
přineslo tuto krátkou noticku: Styčnými dů-
stojníky bylo zjištěno, že dr. Ladislav Rašín,
syn dr. Aloise Rašína, prvního ministra finan-
cí, je mrtev. V odbojovém hnutí pracoval ve
skupině dr. Přemysla Šámala s dr. Stránským,
dr. Prokopem Drtinou, dr. Cebe, poslancem
Richírem a inž. Nečasem. V prosinci 1941 byl
odsouzen k smrti v r. 1942 byl mu trest zmír-
něn na 15 let káznice, Byl vězněn v různých
vězeních. Letos v únoru byl převezen do vě-
zeňské nemocnice ve Frankfurtu nad Moha-
nem, kde zemřel 20. března na tuberkulosu.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 33, No. 42, Ed. 1 Wednesday, October 17, 1945, newspaper, October 17, 1945; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626034/m1/4/: accessed May 4, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.