Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 55, Ed. 1 Wednesday, November 25, 1936 Page: 1 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
.liiiiiB1::
lillili
mmmmm
.
SUDKY o fašismu se liší podle toho, s
jakého hlediska se na něj kdo dívá.
Existuje už celá doktrína o fašismu a
mysticismu, který se z něho zrodil; o fašistic-
ké taktice a jejích praktických výsledcích; a
vysoko nad tím vším se tyčí osobnost muže,
který vytvořil a uskutečnil myšlenku fašismu.
Studium vzniku a vývoje fašismu je nemožné
bez stručné znalosti politické kariéry jeho.
tvůrce a vůdce.
Mussolini, jemuž je letos dvaapadesát let,
nenarodil se na stupních trůnu. V celém dět-
ství a jinošství nepoznal než bídu, strádání a
těžký životní zápas. Jeho otec byl chudý ko-
vář a bojovný socialista. “Jeho mysl a srdce
překypovalo socialistickými doktrínami”, řekl
o něm jeho syn a v těchto několika slovech
máme první a základní vysvětlení fašismu,
které dosud plně platí.
JAK SE STÁL MUSSOLINI FAŠISTOii
, ■
Banti
byl právě jako
svoje radikální
jako
..
.........
■
■I
a
vášnivý vlatenec 15. listopadu 1914 se zrodil jeho z brusu
dussolini pronásledován pro vý list, Popolo dTtalia, jenž se rychle stal nej-
smýšlení, jež neslo pečeť
marxismu. Avšak přátelství obou mužů mělo
přinést! neočekávané výsledky: srdce obou
náhle vzpanula k vlasti, v níž nežili. Socialis-
mus a patriotismus staly se zářivým cílem
Mussoliniho. A třebas byly zdánlivě tak pro-
tichůdné, spojily se v něm v jeden harmonický
celek.
Tu si Mussolini uvědomil, že jeho poslání
nebylo učení mladých, nýbrž obracení dospě-
čtenějším časopisem země a
soliniho.
platformou Mus-
■ 1
O sobě napsal Mussolini ve své autobiogra-
fii, že když byl chlapcem, každý jeho den “za-
čínal a končil nějakým činem vůle”. Byl to
věru slibný hoch.
Jeho první učitel byl náhodou také sociali-
sta, takže chlapec, který tak říkajíc ssál so-
cialismus s mlékem mateřským, nalezl jej zno-
vu ve slabikáři.
Nebyl vynikajícím žákem ale učil se dobře.
Prošel rychle střední školou a v šestnácti le-
tech dostal učitelský diplom.
Celý rok učil malé Italy číst a psát, ale pa-
trně to nedělal podle vkusu svých představe-
ných. Snad 'o mozků svých svěřenců spolu se
základy v i vštěpoval i socialistické ideje.
Rozoho' j brzy propustili bez udání dů-
vodů.
O j.v se v osmnácti letech bez práce a
ber ^éněz, rozhodl, že italské podnebí mu ne-
r. ědčí a odešel do Švýcar. Za těch několik let,
co tam prožil, chápal se jakékoli práce. Byl
DEN Din: ČINĚNÍ
Ve větru vání slyš,
od šumění klasů šeptá.
Srdce své neklidné stiš,
srdce, jež rádo reptá.
Rozsévač odešel v dál,
setbu svou Věčnému svěřil,
klas zatím žlutavý zrál,
člověk jen vážil a měřil.
Pro všechny naměřil dost,
při jednom sedli si stole,
vítán je každičký host,
slyš píseň jásavou s pole.
J. B.
zedníkem, tesařem, řeznickým pomocníkem,
a tak dále. Ale při tom stále studoval a navště-
voval kursy o národohospodářství živě se při
tom zajímaje o politiku, která byla jeho váš-
ní. Čerpal ispiraci z Marxe a mluvil tak váš-
nivé. že brzy na nej padlo podezřeni. Byl po-
stupně vypovídán z jednoho kantonu do dru-
hého, až na konec měl zapovězeno skoro celé
Švýcarsko.
Vrátil se do Itálie a hlásil se k vojenské služ-
bě. Na vojně se naučil a pochopil smysl dis-
cipliny. Byl znamenitým vojákem, ale pro je-
ho pověst radikálního revolucionáře na něj
hleděli podezíravě a tak nedosáhl vytoužené-
ho povýšení. Vojenská disciplina a smrt jeho
velmi milované matky jej dokonale zkrotily.
I rozhodl se státi znovu učitelem, leč nikoli v
Itálii, nýbrž v Rakousku, kde dostal místo vý-
pomocného učitele v jedné vesnici v trident-
ské provincii.
Tam se setkal s pozoruhodným chlapíkem,
iredentistickým agitátorem Cesarem Battistim,
jehož vliv měl být rozhodný na celý jeho pří-
ští vývoj. Právě v tomto vlivu musíme hledati
zárodek fašismu.
lých. V té době Battisti vydával malý místní
list a v něm se Mussolini pokusil o své první
žurnalistické úspěchy. Ale psal tak zuřivě, že
brzy upoutal pozornost i rakouských úřadů. A
když začal kázat, že Itálie nekončí u Ala —
tehdejší hranice mezi oběma zeměmi —Raku-
šané se polekali a vypudili jej.
Vrátiv se do Itálie, ujal se vedení malého
socialistického plátku extrémní tendence. Br-
zy upoutal pozornost socialistické strany. Ro-
ku 1912 už řídil “L’Avanti”, italský nejdftleži-
tější socialistický deník. Tehdy mu bylo pět-
advacet let. Byla to těžká práce a velmi zod-
povědná, přes to však stále studoval a roz-
čiřoval svoje vědomosti, seznamuje se dokonale
politickými a sociálními doktrínami fran-
couzských a německých myslitelů.
Minul rok 1912 a 1913, načež rok 1914 při-
nesl válku. Musolini přes s vůj radikalismus byl
velmi patriotický. Válka byla pro něho ner-
vovým otřesem. Ihned postřehl, že se Itálii
naskytla příležitost získali násilím, čeho by
nikdy nedosáhla vyjednáváním. Ale v čele vlá-
dy stál muž jenž tvrdil, že Itálie dosáhne mno-
hého, když nebude dělat vůbec nic — Giolitti,
velký vůdce liberálů. Mussolini hlásal opač-
nou politiku. Hlásal osovobození z otroctví
Trojspolku a válku po boku Dohody.
Francie jej podporovala protože její velvy-
slanec Barrére byl prozíravý muž, jenž tušil
skryté schopnosti Mussoliniho a věděl už ten-
krát, co možno očekávati cd toho někdejšího
vášnivého socialisty. List Popolo dTtalia vedl
odvážnou kampaň za válečnou intervenci. 5.
května 1915 Gabriele ďAnnunzio pronesl svoji
slavnou řeč pro intervenci a rozdmychal vá-
lečné nadšení v cel éltalii. Lidé se začali hý-
bat. V Miláně vypukly protiněmecké nepokoje,
žádající válku. Giolettimu nezbývalo, než od-
stoupit a tak byl ustaven kabinet Salandrúv,
jenž 24. května 1915 vypověděl válku Němec-
ku a Rakousku.
Musolini se okamžitě dobrovolně přihlásil
na frontu, ale podivný předpis, podle kterého
se nikdo povinný řadovou službou nemohl hlá-
sit jako dobrovolník, znemožnil armádě při-
jmout! jeho přihlášku. Avšak válka se vlekla
a konečně byl povolán jeho ročník. Odmítnuv
hrdě bezpečné místo v hlavním stanu, šel pří-
mo na frontu, kde se brzy vyznamenal a byl
povýšen na seržanta. Chtěl vstoupiti do dů-
stojnického kursu, ale opět mu v tom zabrá-
nila jeho pověst revolucionáře. Jeho žádost by-
la zamítnuta. A tak zůstal na frontě, dostal
tyfus, uzdravil se a šel zpátky na frontu, až
byl těžce raněn v únoru 1917, když v jeho zá-
kopu vybuchl granát a zasypal jej střepinami,
kterých dostal do těla celkem čtyřicet čtyři.
Trvalo celý rok, než se uzdravil. Po odchodu
z nemocnice vrátil se k svému listu, protože
už nemohl sloužit.
Bylo to kritické období pro Itálii a Musso-
lini ihned zahájil kampaň proti defaitistické-
mu duchu, který se začal zmocňovat celé ze-
mě. Konečně byla jeho práce odměněna vítěz-
stvím na Piavě, aby po ní následovalo zklamá-
ní s mírem versailleským. Tato událost byla
mezníkem dalšího významného období jeho
vývoje. Rozhodnutí vyjednavačů míru bylo
pro Musoliniho krutou ranou. Není přeháně-
ním tvrdit, že tím byla určena celá zahranič-
ní fašistická politika.
Domácí situace nebyla o nic lepší. Komu-
nismus kvetl v zemi materíelné zničené a vy-
čarpané válkou. V únoru 1919 vypukly v Mi-
láně vážné komunistické nepokoje a Mussolini
si zapsal do deníku: “Když rudí pochodovali
ulicemi, buržoasní majitelé hotelů a obchodů
spěchali zavřít dveře a okenice. Oči se jim za-
víraly strachem a únavou.” Těmito slovy vy-
jádřil Mussolini svoje mínění o buržoasii, to
jest o lidech, kteří raději zavírali oči před ne-
bezpečím, než aby se mu odvážili čelit.
■
ISl
|P
1
■
lli*
wm
m
m
ii*
m
i*i
Uf
■
unii
siiHii
tm
ISIS
■
SS8
m
Většina italských socialistů byla pro ne-
utralitu; menšina projevovala sympatie s Ně-
meckem. Oba směry ostře kritisovaly Musso-
liniho pro jeho stanovisko. Roztržka se pro-
hlubovala do té míry že za několik měsíců po
vypuknutí války už nebyl redaktorem L’Avan-
ti a dokonce ani ne členem strany.
Zatím jeho nová doktrína už začínala nabý-
vat obrysů, i cítil, že nadešel čas, aby vypra-
coval taktiku. Potřeboval pomocníky o.le od-
mítl se spojit s vlastenci jejichž strach byl vět-
ší než odvaha. Chtěl pracovat s odvážnými a
pro věc vášnivě zaujatými lidmi.
(Pokračování na straně 9.)
.
a
> ;. \ ■ • '
ů .:>:ů
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 24, No. 55, Ed. 1 Wednesday, November 25, 1936, newspaper, November 25, 1936; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626121/m1/1/: accessed April 25, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.