Věstník (West, Tex.), Vol. 21, No. 20, Ed. 1 Wednesday, March 29, 1933 Page: 2 of 16
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
strana žs.
vaaimni
Jedna z nejlepších knih poučných.
S. VALČÍK
0 RE D několika lety zapůjčil mi je-
1 den přítel, tenkrát universitní stu-
dent, objemné d vous vážkové dílo poct
názvem “The Outline of History”. Spis
ten se považuje za jednu z desíti nej-
lepšíeh knih napsaných v první čtvrti-
ně tohoto století. Spisovatelem díla je
anglický novelista, sociolog, žurnalista
a dějepisec Herbert George .Wells. Jest
to velmi cenná kniha, jenže pro ne-
cvičeného čtenáře byla by to náramně
těžko záživná četba, a k tomu ještě an- •
glická.
Kniha tato je přeložena nyní i do
češtiny a jest chlouba každého, kdo
ji vlastní. Poměrně však málo jedno-
tliců, našich krajanů, může si takové-
ho skvostného díla dopřáti. To uznal i
sám spisovatel, že kniha podobného
druhu není snadno přístupná průměr-
nému člověku a snad z toho důvodu
zpracoval knihu menší, lidovější, do
níž zahrnul všechny důležité body, a
pak toto nové a přepracované dílo, leh-
čího slohu a ve značně snížené ceně,
umístil v dosahu každého čtenáře.
Také tato druhá menší kniha byla
přeložena do češtiny. Kdybych měl,
jak nemám, jen jednu „pbstojnou ole-
jovou studni, ,na důkaz vděčnosti, že
teče mi ze země hohatství, třebas od-
porně páchnoucí, ochotně koupil bych
několik tuctů těchto “Stručných dě-
jin světa” a rozdal do našich spolko-
vých knihoven. To proto, že uznávám
tento spis za jednu z nejlepších pouč-
ných knih.
Jasně a poutavě podává Wells v
této menší knize, v šedesáti sedmi ka-
pitolách, ucelený obraz světové historie
od jejího počátku až do dnešních dnů.
Nejsou to jen dějiny říší a panovníků.
Wells chtěje • višestrahně osvětlili o-
sudy země, ukazuje i vývoj hospodář-
ský, průmyslový i kulturní, aby čte-
nář snáze pochopil události jednotlivých
epoch.
Český překlad této knihy je přímo
úchvatný. Sám spisovatel v předmluvě
si přeje, aby se Čtenář pustil do “Struč-
ných dějin světa” skoro jako do ro-
mánu. Upozorňuje, že jeho dějiny po-
dávají co nej všeobecně ji ťo, co dnes
víme z dějepisu, a podávají to tak,
aby nebylo znát, co je v tom práce
a jak je 4o všecko složité. Čtenář z
nich má nabýti toho všeobecného roz-
hledu po dějinách, kterého je třeba
jako základu ke studiu dějin určité do-
by nebo určité země. Především urču-
je tuto nepříliš rozsáhlou knihu pro o-
byčejného čtenáře, který je příliš za-
městnán, aby se namáhal studováním
velkých dějin a který by si rád osvě-
žil, opravil a doplnil svůj vybledlý ne-
bo zlomkovitý názor na veliké dobro-
družství lidstva, jež jmenujeme ději-
nami.
Jsou to dějiny celého světa, celé naši
zeměkoule, dějiny oběžnice od jejího
počátku. Jednotlivým národům nebo
dobám je věnováno právě jen tolik mí-
sta, kolik bylo zapotřebí ku zachyceni
celého velkolepého dějinného pásma.
Spisovatel podotýká hned v první kapi-
tole, že dějiny naší zeměkoule jsou
nám df>sud známy jen velmi nedokona-
le. Za posledních padesáti let si vy-
tvořili učenci o stáří a původu naší ze-
mě velmi mnoho pěkných a zajímavýen
domněnek. A v druhé kapitole píše:
“Kdybychom se mohli vrátiti tím ne-
konečným časem a vide ti zemi, jak vy-
nadala na prvním stupni svých dějin,
zřeli bychom asi výjev mnohem podob-
nější vnitřku vysoké pece nebo povrchu
lávového proudu, než se ochladí a út-
koví se plovoucí kusy, než čemu ko-
lu- jinému z dnešní doby. Neviděli by-
chom vůbec vody, protože by všechna
voda byla posud přehřátou parou v
bouřlivém ovzduší sirných a kovových
par. Pod tím by vířil a vřel oceán roz-
topených hornin. Přes nebe, pokryté
žhavými mračny, by se kvapně hnaly
oslnivé lesklé slunce a měsíc jako hor-
ké šlehající plameny.”
A dále popisuje poutavým slohem
domněnky učenců, jak v tom nekoneč-
ném proudu času počala země hrozně
pomalu, ale přece čím dále tím více po-
dobat! se zemi, na které žijeme. “Kdy-
bychom se byli mohli tenkráte octnou-
ti na zemi, byli bychom stanuli na ve-
lkých lávo vitých skalních spoustách,
kde pod nebem, rozrývaným bouřemi,
nebylo ani stopy po prsti, ani potuchy
po rostlinstvu. Horké a prudké větry,
převyšující nejdivočejší vichřice, kte-
ré nyní vanou, a iijavce, o jakých ny-
ní naše mírnější a nehybnější země ne-
má ani zdání, by na nás byly dorážely.
Voda těchto lijáků by byla proudila
kolem nás plná bláta, spláchnutého se
skal stékala by se v bystřiny, vyrývala
by na své spěšné cestě hluboké strže a
kaňony a složila by nakonec své usa-
zeniny v pravěkých mořích. Ale na ze-
mi nebylo doposud života. Moře byla
neživotná a skály byly neplodné.”
Od kapitoly ku kapitole předvádí se
čtenáři úžasné panorama a dějinný vý-
klad. Spisovatel ukazuje, jak v břidli-
íei, vápenci a pískovci nalézáme ucho-
vány kosti, lastury, vlakna, stonky, o-
voce, šlépěje, rýhy a podobné. Jen
pracným zkoumáním této skalní kro-
niky bylo možno badatelům sestavit!
dějiny zašlého života na zemi. Usazeni-
ny neleží přesně vrstva na vrstvě. Byly
stlačeny, zohybány, zpřeházeny, zkrou-
ceny a pomíchány jako listy knihovny,
kterou znovu a znovu plenili a pálili,
a jenom tím, že tomuto bádaní věnova-
lo mnoho lidí celé své životy, bylo mož-
no tuto kroniku uspořádat! a čisti v ní.
Krok za krokem, poutavě a srozu-
mitelně, vysvětlují se počátky života,
doba ryb, doba kamenouhelných močá-
lů, kdy kopce a vysočiny byly dosud ho-
lé, pak doba plazů, ptáků a prvních
ssavců, až učenci přicházejí na stopy
tvora, který seděl a vrtal do stehenní
kosti jelena díry. Učenci tohoto tvo-
ra pojmenovali Eoanthropus, jitřní člo-
věk. Á pak již rychle blížíme se k je-
denácté kapitole, ku známým znakům
a stopám prvních lidí. A další kapi-
tola probírá velmi zajímavou domněn-
ku : jak bylo člověku za těchto prvních
dnů lidského dobrodružství, jak lidé
myslili za těch vzdálených dob lovu a
putování, dříve než počala u lidí doba
setí a žní? Prameny, jež jsou čtenáři
předkládány, jsou velmi různé, nesmír-
ně poučné i zajímavé. Pak přijdou
počátky orby, prvotní civilisace a již
ocitá se vyprávěč i s posluchačem v
kapitole patnácté ve starém Egyptě, f
době, kdy se dějiny lidstva začaly již
psáti.
Další obsah přináší ve zhuštěné for-
mě všechno to nejdůležitější, čím si
studenti středních škol musejí brousi-
ti svou pamět. A zase podává se oby-
čejnému čtenáři ucelený obraz, jako
by člověk stál stranou a jen pozoroval
ten nádherný pochod všech národů a
všeho lidstva, od prvotního vzniku jed-
notlivých mocností k výkvětu jeho, k
vrcholu a slávě, k pozvolnému stárnu-
tí celého národa až k jeho rozpadnutí
a zániku. Všechny ty lidské zkušenosti,
jak přicházely jedno století po druhém,
jsou popsány a zaznamenány.
Mnohý dějepis popisuje toliko velké
mocnáře, vynikající panovníky, počet
válek za jejich panování, avšak ději-
ny průmyslové, totiž vylíčení společen-
ského rozvoje často vynechává. Niko-
liv však Wells v jeho “Stručných dě-
jinách světa.” Popisuje dokonalou pře-
měnu v historii lidstva, kdy přišly
stroje, který mohl pracovati svědomi-
těji a rychleji než otrok dřívější ci-
vilisace. Vysvětluje, jak svaly nevědo-
mých a ujařmených lidí pomalu byly
nahrazovány stroji, k nímž bylo nutno
postaviti něco více než nemyslícího o-
troka. Bylo ho třeba vychovati, aby byl
něčím lepším než pouhým otrokem, aby
se stal člověkem projevujícím vůli i
rozum. Tím způsobem rozebírá roz- ,
mach moderních myšlenek politických
a sociálních, až přichází k novodobé-
mu socialismu. Klade otázku, co je soci-
alismus a podává jednu z nejlepších
odpovědí, jaké jsem kdy slyšel neb če-
tl.
Kniha končí slovy, které dovolím
si opakovati v plném znění: “Lidstvo je
doposud mladíkem. Jeho útrapy nej-
sou útrapy stáří a vyčerpání, nýbrž
rostoucí a ještě neukázněné síly. Di-
váme-li se na celé dějiny jako na jedi-
ný proud, jak jsme to dělali v této kni-
ze, vidíme-li ten vzestupný boj o ži-
vot, spějící k jeho lepšímu poznání a
ovládnutí, vidíme naděje i nebezpečí
nynější doby v pravém světle. Až do-
sud jsme sotva na úsvitě lidské veli-
kosti. Máme sny. Máme dosud neukáz-
něnou, ale stále rostoucí sílu. Můžeme
věřiti, že lidstvo kdysi dokončí všeobec-
né sjednocení a mír, že budeme žiti,
že naše děti, krev z naší krve a kost
z naších kostí, budou žiti ve světě, jenž
bude daleko nádhernější a půvabnější
nežli jakýkoliv palác nebo zahrada,
kterou známe, že půjdou od síly k si-
le v stále se šířících kruzích do brodruž-
ství a zdokonalování. Co člověk vyko-
nal, ty jeho nynější malé triumfy a
celé ty dějiny, o kterých jsme v pře-
dešlých kapitolách vyprávěli — to vše
je toliko předehrou k tomu, co ješte
člověk má v budoucnosti vykonati a vy-
koná.”
Spisovatel, jako spravedlivý historik,
zaznamenává na dvou stránkách svých
dějin také důležitá období českých de
jin, jako významné pro světovou hi-
storii, zejména dobu husitskou, kterou
popisuje jako boj ušlechtilé myšlenky
proti zlotřilému násilí celé tehdejší E-
vropy, kdy proti statečnému malému ná-
rodu českému vysláno bylo pět křižác-
kých výprav, ale žádná se nezdařila,
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 21, No. 20, Ed. 1 Wednesday, March 29, 1933, newspaper, March 29, 1933; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth626133/m1/2/: accessed April 26, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.