Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 11, Ed. 1 Thursday, March 29, 1894 Page: 6 of 7
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
momm
Suje
nech
ten i
Let u Rezinky,
e
EMM
oko: •
Me
‘Nepojedeni, prosím, dále V
Po pravé stran "cfnakské’. tá
ší ceny.
Dvojitý člověk
Harwell a& Heilig,
ANTONSCHUMAN
s
robek.
prohlédla ai skromnou, ae čistou
Nový Obchod zařídili
J. M. Vesmířovský a Petr Raika.
ně obslouží
vaří světoznámé druhy piva:
‘To já, prosím, nevím; my jsme
tu vnájmv-a noví nájemníci jsou proti, ibysi mne moblyzíti. Ale né divadlo. Na osamlém kEi
visela mrtvola starší ženy. Tělo
nepřehodil. Že prý nemám pro
DR-J-S- ZVESPER,
Tbsas
Tu AS.
LaGnaxes,
v AmaaxsevuLx,
do
7wiAtnf páBi věnuje nemocem nerv
siné isoucradn, že mže ae odvo-
lali na paní P., kierá, jak jí dolité šenkovny • dítětem na ruce.
známo bylo, za podoboých okolno 2 Rvtmietr jiš dopsal, vzal vak a
holené látky burvehé, odemkl ho,
8,00
ve
ae
by
K rytmiatrovi přistoupil nyní
kočí, který před tím ke koním ae
ui též přistěhovaní a bydlejí
dvou světničkách v aíni. Já
půjdu panímámy šeptat, jestli
to mohlo být.’
A nečekajíc déle, odkvapila
.....Zpamšu sang-“Zouadik"podavá
nemírnéno uživání Uhot
slouš krajanm Vé dno
Jako: padouenici, tanci sv. Víu, neural
<11 a pod., jakož i zastaralým zvykm
.. .. . Po
vLA GRANGE, * „eg------- -------------------TEXAS.
Střižné zboí, hotové šatstvo, boty, střevíce, potraviny, Jako!
nádobí hrnčířské a zboží železářské Ise dostat! v závodu tomto
~ za ceny úžasně levné! —
te všiti. Rodiče mu v tom také
bráni, ale on ode mne neupustí.
Já jsem nyní bydlela několik dní
u p. revírníka na Pranošově, s kte
rým je Julius dobře znám. Julius
dal mně tam proto, že starému
strýci mému najednou napadlo, ie
si mne vesme sa lénu. Julius bál
se o mne, proto odevzdal mne
tam do těch krásných a zdravých,
nyní ale tak smutných hor. Bolel
jak mi tam bylo po něm teskno !
Před svátky vsál si dovolenou,
doufaje, ie rodiče přes svátky u
J, M. Vesmířovský & Co.,
v HALLETSVILLE, TEXAS,
kde prodávají potravní a střižní zboží, šatstvo, boty, střevíce ata. Vše
mají 2 brusu nové a prodávají sa eeny niěí než jinde. Krajany ochot
Chcete-li kráčet
s duchem času, tedy shořte staré baráky a zajeďte a! k firmě
něho peněs!—Však na pistoli pře
ce máme pravila náhle.
Paní P. uleknuvši se, odběhla
k dítěti, kteréž se byla, mezitím
rozplakalo. Za chvíli vešla do
WHITE & BRADSHAW
mmpga--a — obéhodniei •
holiny nepošlu, tak ho zítra ráno
pošlete mému orgů direktoru Mais
nerovi na Veselíčko,'
(Dokončení.)
dal do něho psaní, zamkl a klíček
vsál k sobě. Pak přistoupil k ho
itinakélokl;,................. ■
‘ Fen' vak nechám tn n ‘ vás.
Jestli ai pron dnes do jedenácté
-10
............................—.— .... —
TAJEMNÍK YELKORíDU
státu Texas, jechioty čEPS.: — “
..1 -0-
Mimo toho vaří oblíbené láhvové pivo
2 PERFECHON, -LOUISIANA t CULEMBAEHER. H
H P ScMr,
MÁVELKY SKLAD
jak tělesného tak
py i roury; vřípra"
jm, galvůnisova’
du a cisterny ey"
ky ocelové postaví
neMaetnice poselo bylo četnými ra
námi, z čeho! se soudí, že byla
nejdříve zavrašdéna a pak přiváná
na na kfíi. V savraiděné byla
poslána mastičkakka Tereziu Elei
čová, jež byla v celé krujině zvá
majeko‛nrodjnice. Zdáj,že
Se stafn oběti pověry. . mug ma
Led vidy k dostání u obou jednatelů: FRITZ PŘESUN v La
Grange a JOHN OLTMANN v Schulenburgu, Texas., 41 6r.
VSchulonbug
EAMEN A Náčm, I
plechového, pum' ’
vy k parním atro"
né nádoby pro vo‛
pHševé. Povětrní'
hned* na požádáhs.
_
—~-------~ immremmmmmmteamame--j
John Schuhmacher, |
obchodník potravinami veve-
— jednatel výtečného’ piva “CITY BEER”, —
v SCHULENBURG, TEXAS-
- 0-..... s
Pivo toto je vařeno v San Antonio, Texas, a podobá se českému pi-
vu. Stále jej mají čerstvé na čepu: Sohuman, Wrba a Jedlička v Schu-
lenburgu a E. Schindlemv High Hillu.
gr Každý našinec by měl piti toto pivo, nebot jest to domácf vý-
Louis Walter,
sedlář v La Grange,
: má velkou zásobu sedel, ústi ojí na koně, vozů, kočárfi a koles
Prodává lacině. Obstará veškerou sedlářskou práci rychle.
Obchod na eevemí etrani námieti.
‘Nel’ krátce odvětil ryttietr
‘Vy obraťte korbo a jeďte zpět;
tu máta, abych netapomněl, zpro
pitné!’
Sáhl do kapsy oběma rukama,
přesypal penise do jedné ruky a
dal je všecky užaalému kočímu,
ačkoliv jich nebylo málo, jak paní
P. s hostinskou pravě do šenkov
ny vstoupivší, pozorovaly.
Kočí poděkoval uctivě, nesvedl
trochu svou těžkou beranici a dav
a Bohem, odešel.
Rytmistr obrátit se k paní P. a
tou samou otázkou jako prve k ho
stinské. Paní P. při vítajíc uctivě
vzácného pána vymlouvala se, že
to nemožno, jelikož světničky pří
liš malé json a k tomu že v jedné
ani nebývají. Tu přiskočila k ní
neznámá paní neb slečna a příje
mně švitoříc českým nářečím na-
vrhla jí, še půjde se podívali, ne-
dalo-li by se to nějak spraviti. Pa
ní P. ochotně šla s ní. Jedna
světnička byla netopená, a v ní
mnoho rozličného nářadí, a druhá,
ve které bydleli, byla tak malá, že
postel, stůl a kolébka téměř stály
pohromadě.
- Neznámá Šeška-byatrým-ekem
Z Benátek se oznamuje: "Eteredel
fr” nazývá jej věda, "mostre" (oblu
da) nezasvěcenci, kteří viděli tohoto
houba, jenž nyní na klinikách v Be
nátkách, Pavii a Miláně vzbuzuje tak
značnou senzaci. Giovanni Libbra
jest jeduou z nej vzácnějších dvoji-
tých bytostí, jaké se během století
rodí jen jednou a ještě řidčeji dají
se chovat na živu. Ve starověku,
jak se zdá, byly podobné dvojité by-
tosti Častěji, jak vysvitá ze spisů
Plutarchových, Demokritových a A
ristotelovýcb, z nichž každý pronesl
svoje mínění o původu takovýchto
bytostí.
Dvojitý tvor o nějž tuto jde, jest
symratický, skorém hezký, velmi
intelligentní hoch, narosený v jižní
Americe, jenž navsdor svému zne-
tvoření skorém již po deset let těší
se úplnému zdraví. Giovanni Libbra
utvořen jest po způsobu siamských
dvojčat, bratří Treciových, sester
Dvcřákových a t. d. a hoch úplně vy
vinutý. Jen že blíženec, s nímž jest
srostlý, počíná teprve od žaludku,ne'
má sice hlavy, ale samostatné srdce
a vykonává .též část funketlidského
zerEdme Neu emar Frvror • ■. • -mvHa- - 4
těla. Giovanni Libora, navdor,
této příšerné přítěži jest nejen
neobyčejně veselý, ale zdá se, že
si ani není vědom srého stavu. Ská
če, hvízdá a zpívá dle obyčeje ostat
nich dětí, má dobrou chuť a jest pa-
trně rád na světě.
Jakkoli jest okolí jeho označuje
neustále jakožto “mostro” každému
kdož jej chtějí i viděti, představuji
jej jako obluda, zdá se to spíš pova
žovat za jakýs čestný titul, než za
přezdívku. Otec a matka jsou silní,
dobře rostlí lidé v nejlepších letech.
Z počátku byli rolníky, pak se oddá
li cvičení zvířat, a kterými proputo
váli půl světa. Touto dobrodružnou
kariérou jest vinen bratr hochova ot
oe, Bartolomea Libbry. Týž jest rov
něž zcela zvláštním způsobem sne
tvořen. Má pouze jednu nohu a na
místě druhé nohy ženský prs, pod
levou páží kachní křídlo a V pravé
páži pod kOžf úplně vyvinutou ruku
kterou může sevřít v pěst. Ostatně
jesi zcela pravidelně rostlý. Násled
kem svého neobyčejného Znetvoření
vzdal se úplně sedlačení v Moden-
sku a podnikl cestu po Americe, A-
frice. Malé Asii atd., jenž mu vyne-
sla pěknou suma peněz. Toto jeho
stěstf nedalo bratru jeho Bartolome-
ovi pokoje, stal se krotitelem zvířat
a po čtyřech dětech zcela normál-
ních otcem "Etradelfa", jenž nýnf
náleží k divm světa a zůstat e-H dé
le na živu, dosáhne znamenité pově-
sti. Kdese‛e stauoviska vědy zají
má o tento úkaz, toho odkazujeme
na článek prof. A. Cazziho, řiditele
kliniky v Pavii v* "Gazzetta degli
Ospepali” dněli, března m. r.
* Dne 13 t. m. v poledne ode
šla pí. Stránská z čís. 818 Allport
ul. v Chicagu do dřevníku pro dři
vi a když se za malou chvilku vrá
tila, spozorovala, že zloděj vniknul
do bytu, truhlíky prohledal a tlO
a 2 zlaté knoflíčky dokošile ukra-
dnul. Die' všech známek pátral
zloděj jen po hotových penězích,
neb knížku na banku, kterou v ru
oe driel a u které zadní desku od
trhnul, v bytu ležeti nechal. Vše
nasvědčuje tomu, že zloděj musel
velmi dobře znáti byt, jakož i mí
sto, kam někdy manželé peníze
schovávají.
* Příšerná událost oznamuje se
z Temešvaru. Ráno 15. tn. m.
objevilo se na cestě vcdoncí kolem
obce Rekesche kolemjdoucím hroz
je koním přes kouřící se hřbety.
Jedna osoba hodp vysoká se v
korbě vztýčila a tu teprv bylo vi-
děti, že je v korbě ještě někdo,
jehož téměř pro rozličné obaly ani
vidět! nebylo.
Muž v korbě stojící nahnul re a
něžně rozbaloval růzvé ty vlnáky
a kožichy, až ae i druhá oaoba ze
sedadla zdvihla a tu bylo viděti,
že je to štíhlá, nepříliš vysoká žen
ská.
Vysoký muž skočil se saní, pev
noc rukou vysadil i dámu v saních
stojící na zem, načež sebrav zava
zadla a ostatní podav kočímu, uká
zal ke dveřím do dvora hospody
vedoucím. e
Hospodská odskočila od okna,
přistoupila ke kamnům a hledala
sirku, by rozžala svíčku v jednom
svícnu na zamřženém ‘šenktyši’
stojící. By lat již v nízké světhici
téměř úplná tma, nestihla však
udělati světlo, neboť dvéře se 8
hřmotem otevřely a jimi vstoupil
vysoký onen pán s baldou zavaza
del, za ním dáma a konečně kočí.
Po podlaze drnčel vojenský palaš
a hospodská celá nlekaná nezvy
klon návštěvou teprve nemohla
rozžehnout!, obzvláště když zasle-
rozsáhlé zahrady teprve později.
Svátky byly tiché, tmavé, pravé
to svátky vánoční. Pro rnožství
sněhu málokterý pocestný zastavil
se v nízké a teplé šenkovně ‘Zava
dilce‛, kdež velká kachlová kamna
. milé dýchala teplo. Jenom ojedi
něle zastavil se osamělý chodec,
aby skleničkou pálenky občerstvil
žaludek a rozehřál údy k rychlejší
-chůzi v bořícím se sněhu.
Byl předposlední svátek váno-
ční sv. Jaoa, už od dávných dob
" zvláště ctěného od bratrů u mokré
čtvrti. Ale ku podivu: Ti tu za
strašeni snad hustou chumelenicí
2 zůstali doma a rozsáhlá šenkovna,
do jejichž koutů spoře jen malými
f okny vnikalo světlo, halila se zne
náhlá v stín. Okna až téměř do
polovic ucpána tmavým mechem.
Stmívalo ae již, ač bylo teprve
; ke čtvrté hodině odpoledne. V ka
menné dlážděné síni, do níž vchá
zelo se ode dvora, bylo téměř úpl
ně tma, a kdyby nebylo slyšeti
houpání se kolébky a tichou nkolé
bavku v jedné ze světniček, do níž
vcházelo se ze síně, zdálo by se,
miimBerclfpzeáhlá bfldova jo opuště
' "na. V sinových světničkách byd-
2 lila rodina P., čekající až vyprší
nájem, který dodržoval nějaký
kdy P hospodu koupili.
Hostinská co chvíli do velkých
kamen přikládajících vyhlédala
oknem a dívala se zamyšleně do
těch-hostých chumáčů sněhových,
myslíe na muže, který ráno do mě
. ata odešel a dosud sě nevrátil.
, Věru, že pohled na miliardy těch
poletujících vloček sněhových byl
tak zvláštní, ža hospodská pestrým
ale přec jednotvárným pohledem
tím prčala ponenáhlu klímat!; při
zpívalo k tomu i duté tikání eta-
rých dřevěných hodin v Nýdeku
zrobených, i ticho všude panující.
V tom otevřela oči probuzena
jsouc cinkotem zvonků nějakých
od olomoucké strany blížících se
E sagí Protřela si oči, otřela taml
He9skio aby lépe viděla —a hlet
už vidí dvousrtežné saně, které
____židi kočí zahalený x řáanatém plA
X ati s kapucí, kterak zahýbají k ho
W apodě. Vzadu bylo viděti úplně
■ sakrytou jednu nebo dvě osoby.
Kočí skoč!v s korby, která v
plodu obloukovitě v jakousi hlavu
ř vybihala, setřásl sníh a nahnul €
& k vzadu se lícím osobám, jakoby
w ae jich něco dotazoval. V tom
t"už odpínal z boku koženou pokrýv
Pozor, farmei
— v La Grange. Texaa —
kdež dostanete za laciný peníz nakoupili to nejleu. a nejtrvanlivější
savební W, šindel, rámy to okel 8 jiné HON! -
. ku stavění nových a opravě starých domů.
------------
Fimui tavykoupiladř^oařéký obekod bratři MťClatchy a hned také
SNÍŽILA CNY VEŠKERÉHO DŘEVA
na stupe nepoměrně nízký. Krajanům, kteří hodlají stavět nějaké oby
dlí, bude k nemalému užitku, nakoupí- dřeva u této nové firmy.
S V OBODA
---—----
meeeem= —---7
ku, kteráž vysoko zasněžena byla,
načež vytáhnuv z korby a otřepav
oď sněhu dvů velté deky, přehodil
kolébce spícím děvčátkem, pohla
díla je po líčku a malinký zlatý
prstýnek, kterého si paní P. dobře
všimla, zalesknul se jí na ruce.
Neznámá políbivši dítě na kolébce,
zamlzeným hlasem řekla: “Jak
je šumné!" Na to rychle odešla
do šenkovny a hned ve dveřích
zvolala na rytmistra, že to nemo
žno.
Ten seděl ruce o hlavu opřené
u zadního stolu. Na ta slova vy
skočil a řekl jaksi smutným hla
sem:
‘Musíme tedy jiti dále.’ Hned
na to však dodal: ‘Nemáte, paní
hostinská, inkoust a péro P
Ta neměla, ale od paní P. ty
věci přinesla.
Rytmistr seděl a psal, a nezná
má přistoupila k paní P. a dala se
s ní do řeči. •
‘Neznáte, paní, pana rytmi-
stra I’
‘Neznám’, pravila tato.
‘To je podivné!’ Vždyť je to
Julius, syn vrchního ředitele pan-
ství hraběte Podštátského na Ve-
relišku,pana Mjanem 3
Paní P. na ni pohlédla a ta nic
netajivši pověděla jí vše.
'Jsem sirotek a bydlela jsem u
svého ovdovělého strýce perníkáře
a hostinského ve Vysokém Mýtě,
jemuž vedla jsem hospodářství.
Chodili k nám důstojníci tamnější
dragounské posádky a tak jame se
s Juliem poznali. Máme se upří-
mně rádi, ale já nemám peněz na
kauci a proto si mně Julius nemů
nsg,"a
MÍ dobře se vjzoala.
9’ W-2‛tmm"*3P 3435 23 86380
.c "aauss-k.et II v7.22
hnoucí se od Lipníka k Olomouci,
mezi Dolním a Velkým Újezdem
leží starodávná hospoda “Zavadil-
ka”. Formanská její sláva jako
u jiných podoboých hospod dávno
z í“;anikla, ale jméno její dosud
*K známo jo daleko široko. Pod vy
Bókon její střechou šinnelovou a
fmez jejími nízkými zděmi, kteréž
P teprv nedávno nstoupiti musely no
vým, výstavnějším, sběhly se bě
hem toho půldruhého sta let, co
atará "Zavadlka" téměř v nezmě-
něné podobě stála, různé příhody,
kteréž obestřeny tajemnou rouškou
dávných těch dob kolují posud v
datech starých pamětníků jako po
věsti z těch starých zlatých časů, o
nichž my mladí tak rádi poslouchá
me v úzkém kruhu rodinném při
teplých kamnech. A s jednou z
' těch zajímavých téměř romanti-
ckých událostí, jichž 'Zavadilka' a
blízké její okolí byly jevištěm, se
■ známí vás i následující řádky:
B Byly vánoce r. 1854. Sněhu
napadlo tehdy náramně mnoho a
vysoké závěje jeno obklopovaly
'Zavadilku', obzvláště od strany
severaí, neboť nechránila tehdy je
em - ště hospodu vysoká kamenná zfd
he ka, která • vystavena byla okolo
rázný jeho povel, aby přece již
rozžehlá.
Konečně se jí to podařilo a tu
vzavši svícen, postavila ho na pro
střední stůl. Svíčka tak tak že za
plašila tmu a proto poručil nezná
mý pán, by rozžala ještě jednu.
Když se tak stalo bylo ve světnici
jasněji a hospodská teprve nyní
poznala, že vysoký pán ie nějaký
vojenský důstojník, neboť na jeho
límci třpytilo se několik zlatých
hvězdiček.
Byl to rytmistr od dragounů,
krásný vysoký muž s temným kní
rem pod nosem, růžových tváří a
jiskrných očí.
Dáma ho provázející byla mla
dá asi 20letá slečna nebo paní, ja
sně modrých očí, usmívavých rtí
ků, drobné, ale náramně hezké
tváře, malé hlavy, kteráž dosud vě
zela ve světležlutém kapižonu, jaké
tenkráte mezi městskými paním!
medou byly.
Mluvili po moravsku. Rytmistr
zahleděv se na drobounké a milé
to stvořeníčko, řekl polohlasitě:
'Rézinko, odlož ten kapižon, je
tu náramně herKo!
Snadse mu tak'po té slotě ven
ku jen zdálo. Rézinka svlékla ja
kouši černou mantillu, sdělsla te
plý kapižon a objevila se v šatech
pruhovaných světlé barvy. Byla
vskutku štíhlá, alé plné postavy, a
když se cbrátila, oylo vidět houpa
ti se jí po zádech hustý pletenec
krásných dlouhých jako len jem
nýcb světlých vlasů.
Usmála se koketně na rytmistra
kterýž mrknuv očima po jizb a
nevida hostinské, kteráž téměř ve
strachu za mřížovým 'šentyěem'
stála, rychle políbil ty usmívající
se rtíky, za nimiž zoubky jako dvě
řady perliček prokukovaly. A obrá
tiv se, zvolal rychle zvučným hla
sem:
‘Paní hostinská!’
Ta ve velkých rozpacích přišo
pala se k zadnímu stolku, tázajíc
se, co si pán přeje.
'Nemohli bychom dostat! u vás
nějakou světničku k přenocováni í’
— -----------------—-----------
Nic nedbejte na to, oo vi
nabízeli: my to mámě také
stých pádech i za
te spokojeni.
O. J. VOn Rosenberg, LaGrange, Texas.
NEWORLEANSBREWINGASSN:
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 9, No. 11, Ed. 1 Thursday, March 29, 1894, newspaper, March 29, 1894; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1458203/m1/6/?q=%22~1~1%22~1&rotate=270: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.