Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 11, Ed. 1 Tuesday, February 8, 1910 Page: 4 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
SVOBODA
«SVO BODA" Účinky spekulování s bavlnou.
SEMI WEEKLY.
C. B. Valford před sdružením te-
Published Tuesdays and Fridays at
LaGrange, Fayette Co., Texas.
xaských pěstitelů bavlny
ve WVaco.
jici v dobrém postavení, jako poklad nic, pozorujte kupující. Nesmíte psátí, ačkoliv jsem zde ve škole ne-
nici neb tajemnici bank, byvše zláká- však býti předpojatí. Ja jsem pozo-byl ani jeden den. Tedy jsem rov-
ni aprávami o velikých výděleich špe roval a mohu říci, že dobře. Kupu-něž neměl příležitost, naučil jsem se
kvlantú s malým kapitálem, stali se jicí za hotové dostane sud mouky za přece, a to způsobem zcela jednodu-
zpione věrci, potupivše sebe, a při- $6.25, na kredit však za $6.75, což chým. Objednal jsem si s jedním
A. HAIDUSEK,
JOS. KOSS, Jp.,___-
Proprictors and Publishers.
SUBSCRIPTION PRICE:
One year...................
Half a year.......
To Foreign Countiies.
........$2.00
.....$1.00
$3.00
ADDRESS:
Svoboda, LaGrange, Tex.
Několik —étent rádlu “Pokrok" 1
Č.S.P.S. bylo pitomno pohřbu sta-
réno Josefa Kosse v Houstonu.
Krajané, kteří si hodláte zakoupiti
domovy. podívejte se na oznámku p.
Frank Matuly. Rosenberg. Tex.. kte-
vedše do hanby své rodiny. činí 12.5 proc. rozdíl a to jest pro-přítelem anglický denník, z něhcž
Zločin, který by! spáchán na Jihu cento jen na půl roku. S ostatními
"Mám za to, že bavlnové bursy tak Alocin, Ktery byl spachan na Jihu cento jen na pul roku. Sostatnimi
jak jsou nyní řízeny, škodí velice pě-roku 1893-98, kdv bavlna přinesla potravinami jest to to samé, ne-li 1
silicium bavlny, Za nynějšího sy-3 3-4 až 1 1-4 centu, nebude nikdy horší. T< to procento dostává ob-
stému múže každý špekulovati s ba-smazán. Každý ví, že úroda bavlny chodník od těch nejchudobnějšíeh,
vlnou, misto kupováni skutečné ba-byla tehdy takřka ukradena svým
vlny, kupováním bavlny do předu, pěstitelum. Naši kapitalisté nikdy
t. j. bavlny, která má býti dodána v | velice neprospěli pěstitelum bavlny,
budoucnosti, bez ohledu na to, jak|Penize, které byly půjčeny rolníkům
mnoho bavlny se vypěstovalo a jaká ne zadrženou bavlnu, byly pujčová-
jest její cena. Podle toho se také ny na vysoké úroky, a když mistni
ridi cena bavlnénýeh výrobku. Na obchodnici se snažili zadržet bavlnu,
př., velkoobchodník si objedná záso-banky, všeobecně řečeno, neměly do-
kterým jest každý cent tak platným,
jako voda rybě, přijímá jej od nich
beze všeho studu, tak jako by se to
samo sebou rozumělo. A přece jest
ono pouze jakýmsi nádavkem k
jeho běžnému výdělku. Požaduje
jej a neupustí od něj. Nemyslíte
čtenářové, že by bylo lépe přemýšle-
bu zboži z přádelny které má býti sti zálohy, aby mohly půjčiti na ba-ti, jak odpomoci kreditu nežli se há-
dodáno v 90 až 120 dnech. Cena to-vlnu. Kde se to podařilo, cena ba-dati, kdo jest lepší, zdali katolíci neb
hoto zboži neni stanovena podle ce-
ny bavlny v době, kdy objednávka
byla učiněna, ale podle ceny, za kte-
rou byla bavlna prodána na tu sa-
vlny počala klesat! a obchodník byl ti druzi, mají-li žvýkati tabák neb
nucen následkem toho prodati.
| gumu, zdali tancovali neb ne, býti
Některi tvrdí, že kupování do bu-prohibičákem či proti? Já myslím
doucnosti jest nezbytné k zajištčni že ano, a něco v tom směru uskuteč-
mou dobu do budoucnoucnosti, kdy peněz kupovatele. Proč to, když ji-niti, nebylo by také nesnadno, pouze
. , miti dodan. Kupováni ba-ní velci vyrabitélé kupují suroviny, trochu dqoré vule a společenské obě-
ry naebizi pozemky na prodej. Jest tol • . :..
kr ian : zajisté. že vis dobre vlny, která má byli dodána v bu-a nemají zadnou přilezitost k zajiste- tavosti. Podal bych návrh, chci vsak
ni krajan, 4 zwj1500 4 VI 1 I doucnosti v dustastičném množství,ni peněz, které do koupě vloží. Kdy- , předem slyšeti jiné. Se svým poč-
laby mohly vplaiu objednávky, u-by bylo zamezeno špekulováni, neby-kám. Otázka prohibični mne neza-
Amerika jest prý největší a nejú-lmozni přádeinam, že nemusi kupo-lo by ani strachu před. ztrátou pe-jimá, jest mi úplně lhostejno, bude-
obslouží.
rodnější zemi na světě. Tak Se vy-vati bavlnu po 60 až 90 dni, zatim něz, protože by byly stálé, pevné ce- li prohibice čili nic. Pijával jsem
slovil nedávno H. C. Frieke, jeden %co bavlna se hromadí ve skladištích | ny. Může býti lepšího přikladu odi- kdysi jako želva, odvykl jsem však.
jsem se učil. On mi někdy pomohl,
zřidka kdy však něco vysvětlil. Řekl
abych přemýšlel (Musím podotknou
ti, že jsem tehdá neznal anglicky a-
ni vrknout.) A já přemyslel. hlá-
skoval, skládal, protahoval a krátil,
až jsem přišel na pravý výraz. Tak
to trvalo několik měsíců, a já chápal
již značný díl, i mluvil jsem poněkud
a to s každým, co se jen dalo. Zde
právě asi někteří čtenářové se na mne
osočí, proto, co jsem napsal o těch
s tou nesrozumitelnou angličinou.
Počkejte trochu se svým úsudkem.
Mluvil-li jsem s někým, nechoval
jsem se nikdy vyzývavě, tak jako
bych vsechno rozuměl. Řekl jsem
přímo, že se učím, že lépe nemohu.
aby mne opravil v čem chybím. To
jest právě to, co velká většina neči-
ní, ano z těch co jsem s nimi mluvil,
žádný se neopravil, žádný o to nežá-
dal, ba právě naopak, tvářil se, že
mluvi plynně jako kniha. Takoví
lidé jsou pak ovšem směšní, a při-
pravi-li si někdy svou domýšlivostí
největších finančníku ve Spoj. Sta-a přístavech, na což již chytri spe-: ravosti tohoto systému, než, nynějši a vskutku, se citím teď 0 mnoho lé- nesnáze, žádný jich litovati nebude,
tech. Ano, jest pravda, 2. Amerikakulanti eekaji. Kdyby tento systém klesnutí bavlny o 3 centy? Cena pe. Sklenice dobrého piva vsak ne- Jedno však mi bylo divno, že totiž.
Sklenice dobrého piva však ne- Jedno však mi bylo divno, že totiž,
iest nejúrodnějsi zemi na světě. zvlá-| byl zamezen, prádelny by se musely klesla, když světový obchod byl v uškodí, a iá jí také nepohrdnu, pře- až na malé vyjímky, skoro všichni
ště pro pány kapitalisty a Apekulan-zásobiti a kupovati skuteenou bavi-normálním stavu, kdy-nebylo války, brat však, to mne sotva kdo viděl. Němci jsou znali angličiny. Proč ne-
ty. 1 n u. eim% by zbavily ! estitele a ma- . ani. poy ěštío válce, která by zničila Zustane-1: vše při starém, dobrá. ať I ní mezi - nimi takových zatvrzelcu,
| loobchodnika břemene s držením ba- světový obchod. Jest doznávánc, že pije kdo má chuť, bude-li prohibice, takových nedouků? Jednoduše, že
\ Baltimore byl zorganisován spo
lek stero ina al désiriti hnuti ves vlny spojeného. Jiné zlo tohoto sy-klesnuti cen způsobilo několik špe-nebudem pít. Souhrnem však, aby oni nechtěji nerozumně zvrátiti ve-
prunach , zh Tnuti m zi ’ stému spočivá v tom, že za slabé ú-kulantú, aby přiměli jižní držitele se zachovala nedotknutelnost svobo-skerá stávající pravidla, nýbrž mysli
spekulanti skouli viceku bav!-bavlny k prodeji. i<ly. prohibiw by zaváděna býti ne- rozumem, uznávajíce nutnost, že v
.nu a ceny vyženou do vise co% ná- Jest pouze jediný zpusob, jak za- mela. O tom však rozhodnou ti, již této zemi jejich, třeba světová řeč
Spolek tlostal blahoprejne dopisy od . .,.......:: . 1 1 . : . . 1..........: ..... .: ........ 1........ .......
presidenta Tafta, sekretáře vojen-
stvi Knexe, senateru Elihu Ronta a
T F. Burtona a mnoha jiných vyni-
kajicith osobnosti. 8 pánem tahu-
to spolku by bezpochyby souhlasily
vsechny mocnosti na světě, ale ježto
jedna druhé neveri, tedy se zbroji
na \ sech stranch vesele dál. jakoby
se všecko pipravovalo k nejake své-
tové válce.
sleduje zvětšeni setby bavlny přišti-
Člověk kterému už bylo 61 roku,
že se nehodik fizeni českého časopi-
su; že "Svobuda" proto neni caso-
pisem takovým jakým by mela býti.
že ji ridi starý laidušek. To pse
"Svoboden jeden z nasich intelligen-
tů, jehož. intelligence je tak hluboko
zakořenéna, že ani nepodepsal doni-
su svým jménem. Týž intelligent
dále udává, že starý Haidušek y po-
v politice pracoval pro toho kandi-
lata který mu vice platil a vtom
směru, že řídil ..Svobodu". Moh
bych stihati kriminálně onoho intel-
figer ina, vim kdo un je, ale je mi ho
, ho roku a převýroba. Jest to ne- ,
přirozený systém, porusujici zakony
0 vírobe a spotřebe.
Jest několik zel, pochazejieich z
tohoto systému, jak hmotných tak
morálních, které visi jakočerný mrak
nad Jihem. Spekulováni s bavlnou
musi býti zamezeno. Trávě tak do-
bre jako byla zamezena loterie.
Známé porekadlo Lincolna, že mož.
no všecky lidi balamutit někdy. něk-i
meziti špekulováni s bavlnou, bez maji vliv a rozhodující slovo,
vhodných spolkových zákonů. Ten-
to způsob jest, aby každý pěstitel se ‘
nedostačuje. Naopak, jejich snahou
Jiná otázka jest ohledně školsivi.|jest, uměti anglicky co nejlépe, tak
Poslouchejte, čtenáři, kolikrát již aby se domohli vlivu a moci. Nem-
stal finančně neodvislým, zadržel a bylo psáno ve "Svobodě", aby každý cum v tom směru nepochlebíte. On
uložil si sám svou vlastni bavlnu, a hleděl, b, jeho děti pravidelně na- vám řekne, že sice umí, že by však
tak si ustanovil přiměřenou cenu, vštěvovali školu? Ano, bylo
která S odměnila jeho práci."
toho chtěl věděti ještě víc.
Zkuste to!
již psáno tolik, že by toho byly celé V jednom čísle "Svobody", napsal
Fotud p. Valford. Jak se rolník i haldy. Kolikrát již psal p. H. aby jistý dopisovatel, na p. H. poznámku
stane finančně neodvislým? Když se našinci hleděli učiti anglicky? Zdálo neučenosti našinců, odpověď, v níž
omezi co nejvíce svá vydání, pěsto-
váním si všeho, co múže doma spo-
třebovati neb prodati, když nebude
kupovati nic, co nutně nepotřebuje.
se však, že jest to hrách na střeše.
Jsou však našinci, kteří myslí, že ne-
potřebují se učiti, že oni umí dost,
neb že vůbec nepotřebují. Promluv-
teré lidi vždycky, ale ne všecky lidi
vždveky, A nensvideliona „lihu, co dokud se nepostavi na svénohy, t. j. te však k nim několik anglických
dol.ud se nezbaví kupováni na úvěr. slov a ztrnete hrúzou.
mezi jiným stálo, že si máme vždy a
všude za každých okolnosti udržeti
národnost. To také máme, a nic
nám v tom nebrání, aby jsme nemo-
hli, však myslim, že uměti anglicky
se bav lny týče, neb spekulanti bala-
muti Jih již od občanské války, a
balamuti jej posud. Je pravda, že
když jižní vu! e da jednou dobre
chytit, že jest podruhé opatrnejšim.
To ovšem platí pouze pro ty, kteřídávno, co jsem přišel na podobného
musí kupovati na úvěr. Bylo již ta-kabrňáka. Již z dálky slyšel jsem
ké mnoho napsáno o vzájemné výpo- ho volati na svůj potah: "Get up
moci farmáru, ale, jak se zdá, málo boys!" a soudil jsem dle toho, že
Není tomunemá s citem národním nic co činiti.
lito, protožes on
žernou povalte
sic dolaru. kt :
vyplatím. kd
ka, který i t
nemuže za svou mi-
Zde mu nabízím ti-
• si vypujcim a mu
pa kterého eleve-
Voh br
ho pracovala ah lot rvelen
"Tx tA-gena-a
Yorku, uvevjnvje visy
února následnici zprvu:
W'Texasu paininjenote
Galveston, Tex.. l. únor
řednici federální vimiy vy.
n°-
ira-
New
r'.
v 25 okresich v T xasu panuje
sud pravd
Vie než
úředníku jest do tohoto lidokupeetvi
zapleteno. Farmaii pripláci 815 mé-
sičně k fondu na podpláceni uředni-
ku, aby jim nepřekáželi v dodavani
koho rat
onu zen
čtys usob
by ráda věděla. % ja-
"Hlas Lidu" čo rpal
mhévadž, mimo zatčeni
rosu Purleson na ol-
kalobu z dra 1
nietvi, o ni
slyšeti.
Proti
opa ženinám.
jiných osob v nevol-
m podobném nebylo
popáleninám.
porezáni, odřeninám
postřeleni, ancli jakýmkoliv jiným
a musi býti použito jiného zpusobu,
aby mohl býti opct chycen. avšak
buisy dovedou vynalézti si ten zpu-
sob a chytnou jej opet.
Tonio zpusob se podobá velice to-
mu. jakého použil jistý rolník k chy-
ceni divokých vepcu, kieci pobíhali
po lese. Postavii ohradu, v niž na-
ličil nčco kukufiee: druhý den ráno
seznal, že něco kukurice bylo sežrá-
no. Nalicil opét. cel opaloval ne-
kolik dni, a kutily den bylo vice a vi-
to pomáhá.
Od nás z okolí.
Farmáři mají už pooráno.
| ten člověk je s angličinou obeznámen.
Proto také při setkání se s ním, jsem
ji dřet, nepustiv ho ani k slovu. Ko-
nečně se přec k slovu dostal, a to
Ne si- bych vám přál tu jeho angličinu sly-l
co všichni, však velká většina. Však seti.
Stál jsem jako panák v octě.
také znáti, jak je tomu každý rád, a přemýšlel, co vlastně mi praví.
ze již konečně má zase ten povrch
zemský rezhrázděn. Hledi to kaž-
dému z oci, že by nechtěl ještě jed-
nou začiti Bez toho velká věcina
naříká, zespracuji zadarmo. Jest
Vskutku, vzalo mi to drahnou chvi-
li, ale pak bez dlouhých okolků, roz-
loučiv se snim, odešel jsem přemý-
šleje o tom. Nedivil bych se ani
dost málo, kdyby dotyčný byl přisté-
kokuriee vano. KAy% konečné také pravda, že mnohým misto ho- hovalcem, on však byl zde zrozen, a
!Y-1-T2-9T--e@ohmeeTTndaaukoneekaneum, dfu-to jest na pováženu.Amyslite, že
-tri nitHe-na VINIA. a
Vepi Ly4 by. Napsali tam zase jini, tieba jest to případ ojedinělý:
Weeni. Plobnéhe-zpus ba použi-sousedi nehráni. ( im to je? Maji
vil-pokulanti wk saleni péstitelu ba-piece mnohdy pole vedie-sebe, pracu-
v ny. Postit lostáv: ií dobrou ces ji stejně, aspon tak to vpadá, přec
nu po nejalo u dobu aby byli ocho- však jeden má krop ne-li dobrý, a-
ni, t. j. aby byli lhostejnými, a spoň ucházejici, druhý však sotva
pak • prthe iném okamžiku, když poloviční. \ stane-li se, že mají ú
p-rnt-idr ir
stranu, jako k p
tickérpejeni1
Vždyť byli a jsou mužové, kteří zna-
li neb znají třeba tucet i vice řečí, a
přece se nestali přeběhliky. Tedy
s tou okolnosti nemáme nic do čině-
ni. Zde jest hlavní dělati to, jak
toho okolnosti této země vyžadují.
Předem však musi každý a za všech
okolností ovládati jazyk anglický,
chce-li aby něčím byl, aby nebyl igno
rován jinonárodovci, jako nějaká
loutka v lidské podobě. Bez přime-
řeného ovládání angličiny, jsme pou-
hými stíny, s nimiž nemuže a nebu-
de žádný jako s činiteli počítati a jak
následovně vysvítá, musili bychom
se pak všech svých ideálu zbaviti.
To ovšem by znamenalo ubijeti svoj
vlastní národ:makoree nief,” jak
pevně věřím, nás národ ve svých řa-
Bylo mým zvykem mluvitiskaždýmdách nemá, kieri by chtěli svou vlast
řeči jemu vlastní, vsak na radu. jistélni rukou kopati hrob národu, v němž
osoby, mluvil jsem skaždým výhrad-vzali svúj poved,
ně anglicky. A výsledek zkoušky”
Proto radím každému, přistěho-
Prekvapující! Pouze asi čtvrtina valcum pak zvlášť, aby každý hleděl
našincú, s nimiž jsem mluvil, ovláda- co možná nejlépe, a čím dřív tím lé-
oticem—wjinourry strmé..........přec—pznplaeeni—po- Ha anglický jazyk-tak, že s nimi byl Pe, přinciti se angličin),jinak—jest-
Ni, že diploma-
teron evropskou
bcjasno, cony
Jak iwha bud.
tomto neblahgnpomtrume dovoleno
exi-tovativ P‘tceim conn baviny,
této biamnipioiny Jihu, nagu i vo-
ti. býti str. * ven i D ale choutek a
vrtochu nejakých darmo-lapu a Ape-
kulanu:
Spekulanti. kieri stanoví cenu plo-
din, maji velikou moc. Oni maji
nnosti, je.lun má zl. c.k druhý možno mluviti. Ti ostatní maji kaz-|každý, byť zde byl třeba desetkrát
schodek: ano nejen schodek, nýbrž
mnohdy pořádný schod že se pak
po několik rol.u nemúže vzpamati.
Jisto jest, že ve věts ně případů vin
nou tol n jsou v. oké c ny, jaké mu-
si Matiti kupující na kredit. Timto
zlem nejvíce trpi .rentýři. Farmář
toho nikdy tak neucíti; rentýř však,
musi-li platiti o 20 až 25 procent vi-
ce. má toho když je konec, totiž
kdy % přijde doba kropu, sumu, že a-
dý svou zvláštní nesrozumitelnou zrozen, pouhým ničím,
angličinu. Někteří neumí vubee
nic. Tázal jsem se jich, jak to přij-
de, že neumí anglicky? Jedni praví, !
že neměli příležitost, jini, že prý an-
Ypsilon.
Bylo to slavné vítězství.
Veliké radost převládá ve Fedora,
moc přerušiti diplomatické spojeni s ni nevi, kde se to všecko vzalo. Pak
evropskými mocnostmi přinucením ovšem mu nic nezbude, zbude-li, však
vlády. aby olv la la své vyslance. a-nekolik delacu, s těmi ten chudák
gliciny nepotřebují. Táák? Ovšem, Tenn. Lidský živoť byl zachován a
doma za peci se domluví i kývnutím nyni se mluvi, že Dr. King‘s New
palce u nohy, jakmile však vytáhne Discovery vyléčilo C. V. Peppera ze
paty ze dveří, oha, již boguje. A smrtelného krváceni plic. On piše:
přijde-li příležitostné s jinonárodov-"Nemohl jsem pracovat, ani se po-
cem do styku, tu hledi na něj jako hybovati, a lékaři mi nemohli pomo-
Florián za sklem, a čitá knoflíky u|ci, ale po tiítýdennim užíváni léku
kabátu. A promluvi-li, poskytne mu Dr. King‘s New Discovery, citím se
tím pouze příležitost k uštěpačnosti.jako novězrozený člověk, a mohu za-
I to, že neměl-i příležitost, jen li-se pracovali." Proti slabým, bola-
by dosáhli svého účele. Zkrátka, dě- neví, co k. napřed začal. Mnohý
Soranemmm, 5 se-apotrebt-tiuckte n°: taf vsechno mezne,. -utyco nejvicevat rcime, neb aspon si pomysl: chou Výmluvou.—rrt trochudobrejvým phcim, 1 asti, nachlazeni, brva-
Arnica Salve, aby se zahranilo zapá-
lení a ulevilo se bolestem. Jest to
nejlepší mast na světě proti vředům,
v/raženinám a zlaté žile. 25c. Na
prodej ve všech lékárnách. (w)
mohli vyziskati na účet pěstitelů.
Mimo hmotné škodv, tento systém
nese sebou i škodu mravní, neb dělá
z nás takřka národ špekulantů. Jest
mnoho případů, že mladí muži, sto-
"Nemusi kupovat na kredit, pak ne- vůli, mohli již, neb musejí se nauči- ceni plic, záduše, chřipce, anebo ja-
musí tolik platit." Možná. Zep- ti, byť měli v hlavě i řezanku. Jsem kýmkoliv jiným plicním nemocem
tejte se všad toho, jenž kredit po- přistěhovalcem, a za těch několik ro-není k předčení. Cena 50c. a $1.
třebuje, musí-li neb ne. Jen běžte 1:ů mého zde pobytu, naučil jsem se Láhev na zkoušku zdarma. Prodá-
vy nevěřící do obchodu, a tak jakoby přece srozumitelně mluviti, čísui i ván a zaručen všemi lékárníky. (w)
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View three places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 25, No. 11, Ed. 1 Tuesday, February 8, 1910, newspaper, February 8, 1910; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1617721/m1/4/?q=%22~1~1%22~1&rotate=90: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.