Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 38, No. 39, Ed. 1 Friday, September 28, 1956 Page: 4 of 6
This newspaper is part of the collection entitled: Cechoslovak and Westke Noviny and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
TUK WEST NEWS
ČECHOSLOVÁK
WE8TSKÉ NOVINY
PublUhed Every Frlday by
Čechoslovák pub. co.
WEST, TEXAS
OFFICER8:
Jo#. P. Holásek, President
Jerome Kopecký, 8ec’y-Treaa.
DIRECTORS
lati. F. Holásek, F. J. Čoček, J. A.
Crbanovský, Jos. Pavliček,
Jerome Kopecký, Frank
Marák, ml.
Předplatné — ea.oo auDscriptlon
Osobni útoky a dopisy urážlivého
obsahu nebudou uveřejněny.
Ceny oznámek sdéli se na
požádáni
Advertislng rates upon
lequeat
NOVA STRANA
Nová politická struna
/uloženu v Tennessce,
Juké její Jsou zásady,
veřejnost později zví.
Nová strana, uč Jest slubá,
udělun však začátek,
Jestli, pruvda, jejím cílem,
.slibný Jest to zučátek.
Cli ti zrušili daně z příjmu,
to se dá odhlasovat,
segregace? internace?
co sl bude volič přát!
Lid se nedá přlnutltl,
byť byl v chybě, násilím,
po dobrém, všuk, všechno zmů-
že,
uposlechne, předem vím.
Republikánský blahobyt,
drmokrutickč sliby,
voličstvo přestává věřit,
co puk usi jun chybí?
Ur. P.
Odevšeho trochu
Po úporných vedrech, která
nás pronásledovala po cclě léto,
nastalo, 1 když snad Jenom ne-
patrné, příjemné ochlazeni. Ač-
koliv přos den nemůžeme sl roz-
hodně nuřikutl, že by nám bylo
chladno, v noci sl libujeme, po-
něvadž se nám lépe spí, ráno
cítíme se mnohem svěžejší u
lépe se nám vstává do nového
dne,
Také nám 1 několikráte zaprše
lo. ale Jak vidět, bylo toho Ještě
málo, potřebovali bychom více
té nebeské rosy, která tuk bla-
hodárně zapůsobila na vypra-
hlou a pomalu odumírající pří-
rodu. Vše po deští oživlo, pastvi-
ny se zazelenuly a dobytek, kte-
rý zvláště v některých částech
jižního Texasu pro nedostatek
píce n vody chřadnul, aspoň čá-
stečně sl vynahradil oč byl při-
praven. Prameny značně zeslá-
blé a někde l vyschlé opět byly
přivedeny k životu, studny se
naplnily a úsměv na znamení ra
dosti a spokojenosti vrátil se na
tváře těch, které kritické sucho
postihlo nejvíce.
Kdo žije ve městě neni sl ani
dobře vědom všech těch nesná-
zi a těžkosti, se kterými se set-
káváme v menších městech a
zvláště na venkově. Je to po-
chopitelné z mnoha důvodů, o
kterých neni třeba se šiřlti. —
Mluvime-H o vodě, tu bych pře-
ce jenom rád k tomu něco do-
dal. Zatím co ve městech ne-
dostatkem vody celkem posti-
ženi nebyli, snad Jenom bylo na
řízené omezeni v zaléváni zahrad
a trávníků, lidé v malých osa-
dách a na venkově byli na tom
mnohem hůř. Ti museli vodu do
vážrt 1 z míst dosti vzdálených
a v některých místech veřejné
prádelny musely býtl uzavřeny,
poněvadž neměly vodu. Diky Bo-
hu, netrvalo to dlouho, snad sl
toho nyní budeme vážit 1 lépe
O Jednu starost máme tedy mé
ně n mohli hvchnm hýt.l šťastni,
kdyby těch starosti nebylo vicc.
Ze všech nás asi trápí nejvíce
dnešní stále stoupající všeobec-
ná drahota. Ať to Jsou životni
potřeby nezbytné pro každého,
neb cokoliv Jiného, vše je ceno-
vě příliš vysoko a proto dosa-
žitelné Jen s určitými potížemi
a tím do Jisté míry 1 omezeno.
Že tomu skutečně tak je, do-
svědčuje statistická zpráva vlád
niho cenového úřadu, ve které
je uvedeno, že ceny životních
potřeb se drží stale vysoko a mi-
mo to. že mnoho Udí je zadluže-
no. Oboje 'Ineznamená vlastně
nic nového; že Je vše drahé, to
vime u těch, kdo nemají něja-
ký nevyplacený účet za cokoliv
nn splátku, je velmi poskrovnu.
Dle zprávy je zadluženo celkem
63 procent rodin, pouze 9 pro-
cent je těch šťastných lidi. kte-
ří mohou pyšně prohlásit!, že
Jsou opravdovými vlastníky do-
mu ve kterém bydli n 20 procent
t. J. Jedna pětino, kteří nn svo-
je auto nic nedluži. Jc zajíma-
vé, jak zprava dále uvádí, že li-
dé s rv>čnim příjmem pohybu-
jícím se od od $3.000 do $7.500
Jsou nejvěrnějšlmi zákazníky za
suváirn, Jejich počet neni vy-
jádřen v procentech, ale jistě
mnohého z nás by překvapilo ko
Itk Jich je. Tuto otázku nelze {
puušalovat; nutno uvážit, žc jde
o cetne případy nezavineme, ov- I
lak snad většina t nich je ú-
kaz sociální bídy, kdy postiže-
ný je zároveň 1 vlnníkem. Mno-
zí lidé nedovedou tít, neumí po-
čítat a nedovedou se uskrovnit
když Je toho třebo. Raději lehko-
vážné se zadluží a pří tom neu-
važují, zda a Jak ne z dluhu do-
stanou. To prostě bylo, Je a bu-
de, proti tomu je těžko bojovat.
Potěšitelné jest, že trh práce se
zlepšil, i když snad tim neza-
městnanost netfyla odstraněna
úplné. Tak dobré to přece je-
nom Ještě nemáme. Hodné od-
pomohla poptávku do pracovních
silách v průmyslu stavebním,
hlavně však přispěla zvýšená
výroba, která v posledních 20
letech «e přibližně zdvojnásobl-
lu a při porovnáni s rokem 1920
Jest usl trojnásobná. Uskutečni-
li se v dohledné době připrave-
né některé plány, lze očekávali
další podstatné snížení nezamě-
stnanosti. Úprava platových a
pracovních pomínek bude hráti
ovšem nudále důležitou roli při
řešeni celé otázky zaměstnano-
sti, pří čemž nutno poěitatl s
dalšiml zvýšenými požuduvky ně
kterých oborů výroby a v do-
pruvnlctví. Jak Je známo, žele-
zničářské unie určitých skupin
zaměstnaneckých požadují zvý
šení mezd o 25 centů na hodinu,
se zpětnou platností od 1. srp-
na t. r. Nebude-11 Jím vyhověno,
hrozí stávkou. Zajímavé ale Je,
že správa drah nejenom není
ochotna o požudavcích unii Je-
dnat, nýbrž naopak oznámila, že
uvažuje o snížení mezd asi o 6
centu na hodinu. Je zde tudíž
rozpětí 31 a půl centu, které
nebude asi tak brzo vyřešené.
Dle dosavadních úmluv a zvy-
klostí mzdy sníženy- nebudou,
budou-ll zvýšeny, to zůstává pro j
zutím otázkou.
Politické agitace a konvence
pro zvolení presldentských kan-
didátů Jsou za námi. Obě poli-
tické strany vydaly na volební
kampaň veliké peníze, za které
by se pořídilo mnoho užitečného
a všem prospěšného. To ale už
patři k včel a každé 4 roky se
to bude opakovat. Nyní bude boj
na život a na smrt až do voleb v
listopadu. Uvidíme a uslyšíme
Ještě mnoho, už aby raději bylo
po všem.
Mluvím-11 o politických kon-
vencích, dovolte mi upozorniti
na Jednu věc. Jistě Jste sl vši-
mli hesel, která sl vybrala kaž-
dá politická strana. Tak repu-
blikánská strana šla letos do
boje s heslem “Peace, Progress
and Prosperity", což není na-
prosto nic nového, poněvadž již
v roce 1920, tedy před 36 lety,
demokratická strana měla to-
též heslo, Jenom Ještě trochu ví
ce zdůrazněné přlpsánim vykři-
čníků, totiž "Peace! Progress!
Prosperity!” Není to zajímavé?
Jedna věc však je důležitá, na
kterou nesmíme zapomenout. Jc
to občanská povinnost každého
z nás .nbyehom v den voleb ne-
zůstali doma, nic šil volit. Ne-
zapomeňme však, že volit může
jen ten, kdo zaplntil si včas daň
a je zapsán ve volebním sezna-
mu. Jestliže naše Jméno by v se-
znamu uvedeno nebylo, pak by-
chom sl připadali jako lidé bez
vlasti, jako bychom byli vyhoš-
těni z vlastniho státu, okresu,
města, ulice 1 domu, vyloučeni z
politické strany, ztratili bychom
právo volit. t. j. byli bychom vy
řazeni z voleb a neměli bychom
možnost dožadovatl se čeho ve
vládě a ve všech jiných resor-
tech a záležitostech jc třeba. By
11 bychom zkráceni n poníženi
před svými sousedy, spoluzamě-
stnancl a kamarády. Cítili by-
chom se 1 zahanbeni, poněvadž
jsme nevykonali naši občanskou
povinnost. Já sl dovolím jit je-
ště dál tvrzením, že bychom ztra
tlil i nutnou sebeúctu, která se
přihlas!
lze očekávat!. Se ▼ roce 1970
bude zaměstnáno 40 procent žen
a 60 procent mužů.
Různé předsudky proti zamě-
stnávání žen téměř zmizely a
poptávka po ženských pracov-
ních sílách je stále veliká. Je
ovšem různá dle povahy povo-
láni a výkonu požadované práce.
Tak na příklad banky, peněžní
ústavy všeho druhu a pojišťu-
jící společnosti zaměstnávají pře
vážné ženy, zatím co některá
průmyslová odvětví, Jako elek-
trotechnické závody zaměstná-
vání žen omezuií. Že Isou ženv
na vedoucích místech v úřadech
1 obchodních a průmyslových
závodech, není dnes nic zvlášt-
ního.
Jak víme, provdané ženy za-
čly výdělečně pracovat ve vel-
kém počtu za druhé světové val
ky a Jestli se nemýlím, tehdy,
tedy v době mimořádných po-
měrů, nebyla Jich ani celá tře-
tina z celkového počtu dnes za-
městnaných žen. Je též zajíma-
vé, že více než 60 procent všech
znméstnariých žen Jsou ženy vda
né, které pracují obyčejné do
narození prvního děcka. Pak se
zaměstnání vzdají, ale Jakmile
dité Jde do školy (nemá-11 snad
Jiné děti, které nejsou školou
povinné), vrací se opét do zamě-
stnání.
Jsou různé důvody proč Jsou
ženy zaměstnány. Především je
to důvod finanční, kde příjem
muže nedostačuje plné ke kry-
tí všech nezbytných vysokých
vydáni ke slušnému živobytí, na
spláceni rodinného domku, au-
ta a na studie dětí. Jiným dů-
vodem je, že v důsledku různých
moderních vymožeností ve vy-
baveni kuchyně a ve vedení ce-
lé domácnosti jsou ženy ušetře-
ny různé drobné práce domácí,
■které musely dříve vjýkonávut
jejích maminky a babičky. Dal-
ším vážným důvodem Je, že že-
ny pří stejném výkonu práce
jako muži, Jsou pracovní silou
mnohem levnější. Jsou však ně-
kdy 1 Jiné vážné důvody, to však
na věcí nic tak dalece nemění.
Skutečnost Je, že počet zaměst-
naných žen stále stoupá a jest
na povolaných místech, aby vě
cl věnovaly patřičnou pozornost,
aby jednoho dne ženy mužům
nepřerostly přes hlavu.
J. Rosik.
Z Národního Svazu
Čes. Katolíků
Cestopis po Evropě vypisuje Jan
W. Voliér, předseda N.S.C.K.
(Pokračování)
Florence, Itálie;— Město má sko
ro půl milionu obyvatel a svého
času bylo to největší středisko
Italského umění, myšleni a kul-
tury. Dnes se o tuto reputací
děli s Římem. Řeka Arno o kte-
ré jsme za minulé války tolik
četli, protéká tímto městem. Je
zde velký počet hotelů malých i
velkých. Reservace měli jsme v
hotelu Excelsior-Italia, 310 po-
steli, poněvadž jsme přijeli o den
dříve, neměli místa a přeložili
nás do hotelu Astorla, 145 poste-
li. Pěkný a pohodlný hotel.
K večeru šly Jsme se projít, jen
tak kolem, abysme vynašli ty
velké obchody, které prý tady
mají. Co Jsme dnes viděli při-
padá nám to jako jarmark aneb
v Chicagu "Maxwell Street", sa-
mé improvisované vozíky a stan
ky, které musí z ulice vyklidit!
v 8 hodin večer.
Druhé ráno. ve středu, zaělo
zase poprchávat. Jeli jsme do bliž
kého městečka Fiesole prohlíd-
nout starobylý klášter Sun Ber-
nardlno. Viděli jsme jeskyni ve
které světec bydlel a která jest
každého když vchá- i zachována ve stejném stavu v
kterých někteří se zlomeným
zdravím #e nedávno vrátili. Čín-
ské malby na hedvábí, nádobí,
mince .starých mnoho set let, je
zde uschováno.
Asi šest mil odtud Jest velký
hřbitov kde pochováni jsou a-
merlfttí vojáicl, padli v <|ruhé
svétové válce. Musí Jich tam bý-
tl na tisíce a ty bílé křiže na
hrobech vypadají z cesty Jako
bílé kvítí, ékoda že musí být po-
chování v cizině daleko od svých
drahých příbuzných.
Chtěli Jsme vidět hrob sv. Ka
t.eřinv Rlenslrě_ Irriydk j«m« Kyii
tak blízko Slenny. Zajeli jsme
do města ale těch ulic jsme se
zhrozili jak jsou srázné úzké a
tak příkré, že jsme měli obavu,
že auto udělá kotrmelec dolů.
Všichni Jsme se drželi všema
čtyřma, ale šofér nás ujišťoval,
že se nic nestane. Kdyby tak
najednou brzdy vypověděly služ
bu, panečku, to by byl karam-
bol. Dámy to nemohly Již snést,
tak Jsme všichni vylezli a šil pě-
šky napřed dolů a pak zase jsme
se hrabali nahoru v úzkých uli-
cích, kde se na nás obyvatelé dí
valí z oken co zde v těch zadních
úzkých uličkách hledáme. Ko-
stel byl zavřený jakož i kláš-
ter kam Jsme vlezlí do zahrady,
kde svátá Kateřina chodila a
se modlívala. Nemohli jsme vi-
dět celu ani hrob sv. Kateřiny
poněvadž zde v Slenně jako všu
de po Itálii je od 12. hodin do
půl třetí všechno zavřeno —
mají siestu.
Byli jsme již unavení od ces-
ty do toho kláštera Františká-
nů a nyní zase nahoru a dolů po
kamenných dlaždičkách, že jsme
nechtěli více chodltl ani čekat!
až kostel otevrou. Vyjeli jsme z
města n nn cestě stavěli jsme so
na oběd, trochu odpočinuli a
znovu po horách a dolinách do
věhlasného, starověkého měste-
čka San Gimignano z 12. stole-
tí. Říkají mu město věží. Za sta-
rých dob v 9 a 10 století to byla
velká pevnost obklopena silnou
zdí a původní opevněni mělo 72
věži. Dnes Jích zbývá pouze 14.
Uprostřed tohoto velkého opevně
ni jest silný pra-starý hrad,
kde vévodové jeden po druhém
bydleli ale také pro jistotu sl
vždy novou a větší věž postavili.
V tomto městě nalézá se 25 ko-
stelů a kolem 12 tisíc obyvatel.
Za starých clob jích zde bylo
mnohem více avšak když roku
1348 vypukl zde černý mor, ko-
lem 37 tisíc lidi zde zemřelo.
Poněvadž výstavnost tohob
města jest tak prazvláštní, tat
neobyčejná, bylo vybráno pr*
“movles." Byl zde zfilmován —
"Prince of the Forest” ve kterém
Tyrone Power sehrál hlavní ú-
lohu.
V hlavním kostele jest zacho-
vána až do dnešního dne, ka-
zatelna kde kázal ználriý Sava-
na rola a kam tak často přichá-
zel ho vyslechnout italský ge-
nius Dante Allghieri. Dante otec
italské literatury, nej vyhlášeně!
ši básník nejen Itálie, ale celé-
ho západního světa, byl rozen ve
Florencii r. 1265. V útlém mládi
setkal se s Beatrice Porttnarl,
de. Okna nejsou ze skla nýbrž z
t. zv. Celeni te, kterýžto kámen
je průhledný a k nalezení pouze
v Itálii.
Nechápu proč tehdejií vlád-
cové stavěli takové velké hra-
dy na nebetyéných skálách a
jak sem ten stavební materiál
dopravili. Manželka praví, že by
se zde v té výšce bála bydletl.
Jen vyjděte na cestu a všude ko-
lem samá rokle, že srdéčko stra
chem přestává tlouci.
Odpoledne přestalo pršet tak
jsme se vrátili do Florence kde
byla na několika místech vy-
ložena, totiž připravená pro kně
ze, který by sl přál v některé ka-
plí sloužitl mši sv. Ctlh. bratr
sakrlstán to má zde na starosti
a mnohé věci nám vyložil. Náš šo
fér nám dělal tlumočníka. Hlav
ní oltář Jest celý z bílého mra-
moru a za oltářem barevné okna
od podlahy až ke stropu.
Měli zde originální jesličky z
Betléma s takovým miloučkým
Jezulátkem jaké Jsem dosud ne-
viděl. Měl bílé penčjčky deko-
rované diainantv. Toto vše le
ČcíodTíto j^n™ivystav*n° “
dvéře a též zde zase všechno z
mramoru. Dvéře samotné Jsou ze
silného dřeva, ručně vyřezávané
Na stěnách rozvěšeny tapestrle
znázorňující biblické výjevy. Na
stropu překrásné malby s histo
rickýml flguramy. Psací stolky
z Černého dřeva a* vykládáno
perletí. Mnoho všelijakých taj-
ných zásuvek pro ukrývání zla-
tých předmětů. V tak zvaném
přijímacím pokojí byly malby Mi
chalangelo. Zde byly úzké ale
vysoké židle pro dámy na kte-
rých se nesedělo, jen jakési opě
radlo, poněvadž v těch krynoll-
nových sukních, sednout neby-
lo možno a "širší veřejnost” ne-
byla zvána. Dřevěné šatníky a
postele z drahocenného dřeva
překrásně vyřezávaného a vyklá
dané perletí a mosaikou, zná-
zorňující květiny a ptactvo v ži-
vých barvách. Dva velké sloupy
znázorňující jakýsi tabernácl
se vzácného egyptského “lapíš
lazuli”.
Navštívili jsme též Pltty Palá-
ce — pojmenován po jedné z
nej bohatších rodin ve (Floren-
cii. Zde tato rodina nashromáž-
dila onromne bonatstvi v mal-
bách, sochařství a nádobí, že se
to nedá vypsat, ba ani pochopit.
Palác postavil Luca Pittl r. 1440
avšak manželka Cosimo dl Me-
dici jej později koupila a zvět-
šila. Jest zde ohromné bohatst-
ví v drahokamech ,ve zlatě, ho-
dinky, mramorové stoly dlouhé,
•kiulaté a mosaikou i zlatém vy-
kládané. Ohromné koupací vany
(jak do nich vlezlí, nevím) ze
zeleného mramoru, jiná z černé-
ho a hnědého. Rodokmen Me-
dici používal želvu ve svém er-
bu, neboť ty je vidět všude. Je-
den šatník měl dvéře porculá-
nové a uvnitř zásuvky ručně ma
lované. Velký kříž z r. 1797, mno
ho kostelních rekvislt a všecko
ze zlata. Jakýsi svatostánek, —
když se dvířka otevřou, tak ma
lé varhany hrají, na druhé stra
né svatostánku vycházeli apo-
i štolové. Uvnitř též možno vi-
dětl různé kostelní nádobí v
miniatuře.
Vyšli jsme na náměstí zv. Pla-
zza Della Signoria, kde Savana-
rola byl za své buřičské řečí po-
praven 23 května 1498. Krásné
upravené zahrady, známé co Bo-
boli Gardens. Dlvadeiní| před-
stavení jsou zde předvedená vž
dy v měsíci květnu. Fottballo-
vé hry konají se v měsíci červ-
nu. Jako mnohá města v Itálii
byla i Florence značně za války
se velké množství těch stříbr-
ných srdéček, které Jsme viděli v
tolika Evropských kostelích.
Báječně krásná socha Blah.
Panny Marie, v životní veliko-
stí Jak se zjevuje sv. Dominiko-
vi. Blahoslavená Panna měla
zlaté náušnice, prsteny a diaman.
ty a perlemy, zlaté brože na pr-
sou a kolem krku dlouhý náhr-
delník ze samých perel a v ruce
držela překrásný růženec. Jest
to zázračná socha a věřící z díků
za uzdravení, zanechali zde tyto
skvosty. Samozřejmě, že l tato
socha je za sklem, jinak by to
zde dlouho nevydrželo, když u
toho nemůže pořád sedět poli-
cajt. V tomto chrámu Páně jest
tolik vzácných předmětů zacho-
vaných po celá století, že se to
nedá na Jedno prohlédnoutl vše
chno vypsat, obzvláště ta maleb
ná díla světoznámých mistrů.
Katedrála Santa Maria del Ei-
ore (P. Maria Květinová) z r.
1296 postavena Arnolfo da Cam-
blo, nejvyhlášenějším stavitelem
kostelů, který na tuto překrás-
nou stavbu dohlížel pouze pět let
neboť zemřel r. 1301. Tato stav
ba slohu gothlekého je něco ne
obyčejného, dvě budovy v jed-
né. Papež Eugenio IV. jí kon-
sekroval 25. dubna 1436.
(pokračování)
--Cl- —
Hamusek nám píše
Hamusek nám píše z kallforn
ské říše, že i tam je jaksi mrtvo
na národní liše. Píše mi. že by
tam rád získal odběratele Če-
choslováka, ale nemá úspěchu.
Myslím, že 1 tam lidé vydělávají
Ach ta Brazílie,
co vše v ní se kryje
Brazílie o sobě praví, že je
spícím olbřímím nemluvnětem
v kolébce a je to téměř pravdou
s její bohatstvím rostlinného a
nerostného skladiště v její hra-
nicích. To není nějaké vybáje-
né bohatství, to Je tam oprav-
du uloženo. Brazílie má jednu
čtvrtinu reserv železa, vypěstuje
70 procent kávy, ma iz procent
vodní síly, je bohato na cukr,
kakao, bavlnu, lesní dřiví a růz-
ná vlákna. V zemi jsou uloženy
zásoby mangonu, chrómu, tlta-
nla, urania a thoria a fosfátové
rudy a velkou délkou země vine
se veletok Amazonu, jehož proud
svou mocí vniká daleko do moře
a je tak mohutným, že po něm
mohou ploutl námořní lodě hlu
boko do vnitra země.
Počet obyvatelstva, obnášející
nyní 60 milionů vzrůstá ročné
téměř o tři procenta a Je jen
převyšován průměrným vzrůs-
tem národních produktů o pět
až šest procent. Obrovité závody
jako Krupp, General Motors,
Schneider a Mannesman zaklá-
i
▼ pitek dna S8 <IH ŤB6Í
míckýml nulami, nevytvořujíce
nic více, než pro svoji spotřeby,
bohatá země rostlinným bohat-
stvím a místy zvěřinou poskytu
je jim vše co potřebuji a o více
nedbají, jak kdysi Indiáni v Se-
verní Americe. Žijí v bohaté ze-
mi. V severovýchodním zázemí,
když tam cestovatel přibude v
aeroplánu do nějaké menší osa-
dy a to je jediným dopravním
způsobem se tam dostatl je ví-
tán bosými dětmi v cárech, kte-
ří mu nabízí ku koupi různé o-
irnnA o «*•••■***••• «•*!*«■
• w W M WM« w » JI V MtkJ. •
Město toho menšího přístaviš-
tě aeroplánů má řadu polo spu-
chřelých budov smalým obchůd
kem mající na prodej boby, rýži,
mouku z manioku, suchou ci-
buli, zkroucené tabákové listy,
alkohol a něco zboží v plechov-
kách. Nelze se však tomu dlvi-
ti, to zázemí Brazílie můžeme
porovnatl se zázemím Spojených
Států před sto a padesátí lety.
Brazílie se snaží vybudovatl pe-
trolejovou industrii. Doposud se
tam nenalezlo uhlí jakosti po-
třebné pro hutě a síra. Ta sě
později snad nalezne. Nejhorším
je, že se Brazílie musí dosud spo
léhati na jeden vývozní před-
mět, kávu, která jí přináší 70
dají tam odbočky. Pro návštěvní procent cizí měny. Ale všechny ty
ky ze Spojených Státfú Je to nedostatky jsou pomíjejícími a
velkým překvapením, když se američtí a evropští znalci, kteři
octne v krásném hlavním městě
Brazílie, Rio de Jenelro s krás-
nou výstavností a s mrakodra-
py a boulevardy a v průmyslo-
vém Sao Paulo, kde je patrným
horečný spěch a viditelné bo-
hatství. Velkolepé aveny, beto-
nové budovy a obchody a mra-
kodrapy tyčí se do výše na všech
stranách a na obvodu města vz-
růstají průmyslové závody. Řada
jejich roste, jako těch 10, Í5 a 25
poschodových mrakodrapů. Mů-
že se říci, že Paulistas, jak sebe
nazývají obyvatelé státu Sao
Paulo, oprávněně nazývají to ru
šné město Chicagem Brazílie. Ne
studují tamní poměry na místě
věří, že Brazílie má skvělou bu-
doucnost.
Brazílie také pohlíží s obdi-
vem na vše co Sovětský Svaz do-
kázal svou vlastni mocí a jak
se vysoko vyšinul ze zaostalosti
a domnívá se, že by to též mohla
samostatně dokázatl, aby nezá-
visela na cizině, tak na to nierii
brazilští naclonalisté, věřící v
heslo, — Vlastní silou. Brazillá-
ni jsou netrpěliví a rádi by ten
jasný zítřek co nejdříve a tgk
ten cíl horečně popohání'úsilov-
nou snahou. Ví co dokázal tou
ní tam domovem ta příslovečná snahou jich president Kubitá-
pomalost a pohodlnost jihu. check, když byl’ mayorem v Be-
Ze středu města vine se vý-
borná cesta, něco jako jak by-
chom zde zvali “super highway"
továrním distrlKKem, procháai
sítí tunelů do 2,000 stopového
spádu do nížiny vedoucí ku ká-
dosti peněz, ale pro jiná vydá- ' vovému přístavu Santos, z kte-
zi do volební místnosti, jediné-
ho místa na světě, kde všichni
svobodni občané Jsou si napro-
sto rovni.
Neni to příliš mnoho co mů-
žeme ztratltl jen proto, žc se
včas nepostaráme, aby naše jmé
no bylo správně zapsáno ve vo-
lebním seznamu? Až už jdeme
Jakém ji sv. Bernard sienský za
nechal. Tento klášter je posta-
ven na vysoké a strmé skále ani
tam nebylo možno károu vyjet
tok jsme šlapali pěšky. Panečku,
to človčk dýchá jako čtyři, než |
tam vyleze. Několikráte už jsem
toho chtěl nechat, nle přece mě
to nedalo, když jsem viděl dva
staré mnichy, jak tu cestu kona-
kterou později zbožňoval verše- poškozena, někde ty škody jsou
ma "Vita Nuova”. Jeho dva ka-1 nenahraditelné. Navštívili jsme
marádi, rovněž geniové. Petrarch též dílnu kde se dělají věci z mo
a Boccácio jako on snažili se o I saiky. Měli tam překrásné obra
sjednocení italského jazyka, ~|zy, ale ceny jsou značně vyso-
Ďantc k vůli svým rozporným
náhledům byl vypovězen z Flo-
rencie r. 1302 n mnoho let blou-
dil severní Itálii. Bylo to během
tohoto exilu kdy sepsal jeho
světoznámou “Božskou Komedii"
“Dlvine Comedy" — která ob-
sahovala kolem 100 veršů ve
třech složkách. V jedné vypra-
vuje jak byl veden peklem a o-
člstcem ale později jeho zbož-
ňovaná Beatrice vyvedla ho do
ráje. Já sám jsem nikdy toto ce-
lé dílo "Dnnte’s Inferno” nepře-
četl. jen částí.
ké. Dílovedoucí nám ukazoval
krásný velký obraz Madony,
který jim vzal 18 měsíců k zho-
toveni. Jistý pán z Detrolt, Mích.
tam byl již třikrát a chce ho
koupit a nabizel jim 12 tisíc
dolarů. Oni však chtějí šest-
náct tisíc dolarů — a nesleví.
Vejdeme z ulice Via Magíiabe-
chl do velkého historického ná-
městí Santa Croce (sv. Kříž). U
prostřed velká socha Dauteho r.
1885, kterou postavil 1 Enrico
Pazzi. Mnoho paláců kolem do
kola Osm ulic spojuje se zde
volit. Je příliš pozdě'. Proto u- ji bez námahy. Ve skále jest vy-
Čiňmc tak, přátelé, hned. ještě
dnes! To platí hlavně pro voliče
mužského pohlavi. Ženy, což je
zajímavé u chvalitebné, nemusí
tak pobízet. Kdyby se pří vol-
bách seěitalo kolík volilo mužů
a kolík žen. zvítězily by jistě
ženy .které vyhrály Již mnohé
volby. Maji k tomu plné právo,
vidyť poohlédneme-11 se trochu
tu shledáme, že dnes ženy zastá
vaji důležité místo nejenom v ro
ldně, ale 1 v životě veřejném,
kde mnohé jsou na místech ve-
doucích.
Často slyšíte, že místo pro že-
nu Je doma. žc se má držet va-
řečky a neplést se do práce mu-
žům a podobně. Takové a podo-
bné řečí patři již minulostí. —
Dnes je najdete doma velmi zřid
ka prostě proto, že jsou plně
zaměstnány. Snad bychom to-
nut ani nevěřili, nle ze 65.000,000
pracujících Je téměř jedna tře-
tina (20.000.000) žen, které při-
spěly ke vznětu zaměstnano-
sti od roku 1945. Budc-li umís-
ťováni žen nu úkor mužů po-
kračovat! tak jako dooud. pak
tesaná jeskyně ve které světec
bydlel. Na stěně křiž a za lůžko
užíval jen hrubé prkno a žádný
slamnik ani přikrývku. Obyčej-
ný stůl z prken a židle. Staré
nádoby. Poutnici do této jesky-
ně házeli drobné peníze na pod-
lahu. kde v koutě u postele by-
la lebka, aby mu připnmntova-
ln světskou marnost. V této ská
1c bylo ještě několik podobných
Jeskyň ve kterých tehdejší Fran-
tiškánští řeholnicl bydleli. Nad
těmito Jcskyněmy stoji velký
kostel s klášterem, který původ-
ně byl používán co pevnost r.
1010. V jedné jeskyni na stole
ležela ručně psaná velká kniha
s barevnými Iniciálky a v jiné
zase hudba — grcRorianské —
pro mlssál. Dvéře do těchto cel
jsou hodně nízké, tok že se musí
člověk hodně sehnout aby do
nich vešel. V hořejší hlavni kláš
terni budově mají Františkáni
pravé museum kde možno vidět!
vzácnosti z celého světa, kde
Františkáni působí. V nejnověj-
ši části mají obleky, které mniši
uOšili v anských s*lamh ze
(Pimnruii se kdví isme nřert I Kostel Santa Croce postaven r.
! i295 na místě kde původně stál
• VVJ JV »• uv VibVU AMIVU1, UUIVU1A , , , » , , .
kostel jiný, který, jak legenda
praví měl postavit! sv. Franti-
šek. Ve chrámu jest velký počet
soch a pomniků i mnoho hrobek
věhlasných lidi jako hrobka Mi-
chelaonjelo, Baroncelly, atd. —
Hlavně (šato je zde velké množst
vi obra* od věhlasných mist-
rů a n(|větši počet znázorňu-
jící výjety ze života sv. Fran-
tiška. Vtká socha Niccolo Ma-
chiavelli aiámého pleticháře, od
Spinazzi (1787). Socha Leonar-
do Bruniid B. Rosselino. Socha
Gioachlm Rossini, a velká so-
v La Crosse, Wis. do Spillville,
Iowa stáli jsme na zadní plat-
formě vlaku n obdivovali květe-
nu, která kolem Cresco, Iowa
hojně v evidenci. Dr. Hynek Do-
stál poznamenal, že zde, v těch-
to místech, proí. Hrdlička, ku-
rátor Smithsonian Institute ve
Washingtonu sbíral vzorky kvě-
teny poněvadž zde bylo mnoho
vzácných druhů. Na vlaku s ná-
mi jeli vldp. Jemelko a vdp. Pos-
píšil, kteří zde byli návštěvou
z Československa na Unionistl-
ckém sjezdu. Vlak se táhl prů-
smyky vysokých kopců a pan
redaktor Hyne kDostál začal re
citovat — Řecky — Dantého —
"Božskou Komedii", všecky ver-
še. které sl ze studentských let
dosud zapamatoval. Oba dústoj
ni pánové sc tomu divili. Večer
pak všichni přijeli z Fort At-
kinson do Spillville, na besedu a
grntulovat mne co novému sta-
roštoví Katolické Jednoty So-
kol. Na tento večer a na tu mi-
lou společnost nikdy neznpome
nu — ani na ten zpěv. venku,
pod hvězdnatým nebem, kde mo
je manželka a teta Klimešova
nám připravily občerstveni.)
ni, nezbývají jim peníze. Pak
místy již ta prvá generace se
nám ve městech odcizuje, když
stráví většinu času mezi Ameri-
čany a když jsme rozptýleni ve
městech a kol do kola jsou sou-
sedi Američané. Kol nás na té
ulici a vzdáleně od nás je jeden
Moravan, zde rozený, jeho žena
je Polka, nedaleko nich bydlí je
ho sestra Moravanka, také zde
rozená a její muž je také Polák
zde zrozený. Tu v Houstonu již
hodně našinců umřelo a noví
sem nepřicházejí. Jak to tu bu-
de vypadati za deset let už ti
staří vymřou, a máme jich tu
dosti přes 50, 60 a i 70 letých
dosti. Sám jsem již se přehoupl
přes 75 let, tak ten soumrak se
rychle bliží a těch Čechů bude
v Houstonu stále méně.
Raspberry jsou správné česky
maliny a strawberry jsou jaho-
dy, ale naši lidé si to zde pomí-
chali. Až po druhé pojedeš do
San Dlego, přidej tvému oři je-
ště nějakých pár galonů gaso-
Hnu a zajeď si přes hranice do
Mexika a možná, že tam uvidíš
něco v té Baja California. Na
texaském venkově máme tu a
tam potomky z těch pionérských
rodin ztrávivších přeplavem do
této země měsíce na vodě, jichž
potomci v několikáté generaci
česky mluví, čtou a píši. Tak Ti
gratuluji, že Tvůj zeť Frank El-
šik, jeho sestra Theresa Dušková
z Holland a její dcera Frances
jsou potomky také staré pionér
ské rodiny a dosud česky mluví.
To já nemohu o mém příbuzen-
stvu říci. Naše děti mluví o čtou
česky, asi víš jak naše dcera
hrávala v Houstonu a jinde na
českých představeních, ale muže
rého je většina kávy z Brazílie
vyvážena do světa. Jiná podob-
ná cesta vine se západně úrod-
nou farmářskou zemi do men-
ších obvodních průmyslových
míst. Dráha ve státu Sao Paulo
vyrovná se vlakovou výbavou té-
měř americkým. Není to jen mě
sto Sao Paulo v kterém zračí
se ten pokrokový ruch, ten je
patrným 1 v menších městech,
jako jsou Belo Horizonte, Cu-
ritiba, Campinas, Londrina a
Porto Alegro.
Když návštěvník zvídá o pěti-
letém plánu presidenta Kubits-
cheka o zdvojnásobení elektric-
ké síly. o zvýšení výroby ocele o
dva miliony tun, o sedmeroná-
sobném zvýšení vývozu železné
rudy, nepochybuje o možnosti
Brazílie to dokázati. To není je-
j ště vše, co je v ten plán za-
hrnuto. Má býti vybudováno 6,-
200 silnic, 100,000 aut a trucků. |
Oproti tomu jsou však jiné ne-
příznivé okolnosti jako v Rio, kde ,
na návrších kol obvodu Ria ku-
pí se ty “shanty towns”, jaké
jsme také měli v Houstonu do-
bou deprese a kde nedostatek
potřebných obecních služeb by
nasvědčoval o neschopnosti mě-
stské správy.
Mnohé nedostatky lze však
patrněji uzřiti ve vnitru země,
dáleji od velkých měst. Téměř
80 procent obyvatel nezná číst
a psát a průměrný příjem je kol
$45 ročně. Obyčejná strava je
nedostatečnou, sestává zbobů a
manioku, občas zlepšená suše-
ným masem neb rybou.
Cesty na venkově, kde stáva-
jí Jsou v době sucha plny pra-
chu a v době dešťů blátivými
bařinami. Mnohé kraje mají mi
le Horizonte.
Mexiko nám
prodává ty burros
Ministerstvo zemědělství v M«
xiku sděluje, že vyváží měsíčně
asi 500 těch zvířat a je tím po-
těšeno. Burros se stali obtíži v
severním Mexiku pro tamní far
máře protože poškozují jim úro-
du, Vc Spojených Státech burros
se stali populárními jako živá
hračka pro děti. V Houstonu Je
prodávají jak sdělují oznámky
po 15 dolarech za jednoho.
Kupujte Boudy
Spoj. Států
TANEČNÍ
ZÁBAVA
KAŽDOU SOBOTU
VS.P.J.S.T.
LINDEN SÍNI
Ví MÍLE Východně od
ELM MOTT
Hudba tento týden
SEPT. 29th
VRÁŽEL PLAY BOYS
OF CAMERON
cha soch|e Lorenze Bartolini.
V kapli l|\aparte, jest hrobka
Carloty Bhaparte a náhrobek
je též odBartoliniho.
Z kostelsfeanta Croce šli jsme
do kostelnlanto Maria Novella,
kde na jelom postranním ol-
táři mají *hu svaté Kateřiny
Sienské v Jrotni velikosti a ze
Svatá Kateřina
Sienská jeslatronkou celé Itá-
lie. Oltář 1 leny jsou rovněž ze
zlata a pokté sklem. Jest zde
celé množsi kapli a v každé
hrobka něwé věhlasné oso-
by. V kaplildu Medici větši-
na nálirobkwytrsaných z mra
moru Jsou oálichalnngelo. Mal
by na sténal v celém kostele
má Američana, mladší syn má j ^iony obyvatel, kteří Jsou ekono-
za ženu Američanku, naše vnuč-
ka, jeho dcera jsou stále mezi
Američany, bude ji asi za těžko
se učltl a nejstarší syn Henry
je stale v New Yorku, leda když
jezdi po latinských republikách,
ten neni ženat a kdo vi jest-11
se bude ženit! jc mu již přes 48
let, tak dle všeho můj rod vy-
mře po meči, Stanley také již
překročil 46 let. Kdykoliv zvíš
něco zajímavého neb nalezneš
v tamních novinách, pošli mi to,
já to přeložím neb napíši na
stroji. Někdy se to sazečům z ru-
kopisu tižeji sází. Sám mhou
čisti anglicky a současně překlá
daCI, ale poněvadž nemohu o-
vládati* stroj všemi prsty, pouze
jedním, musím dávat! pozor na
písmena. Stroj je jíž starší, tak
někdy písmeno přeskočí neb sc
zas neposune dále.
Každý jest vítán. Přiveďte
Vaše přátele kde jest pří-
jemně chladno a dostatek
stolů.
Vždy dostatek občerstvení |
a dítky jsou vítány
Blahopřání
';iiiiiH;ini;iiiN!ii;ii!i!!;fii!iji4i!!.:n;!i:;! mi,::
Tak vidíte, kam až mne ten
Dante také zavedl. V tomto ko- i úchvatné a ílteré výjevy jsem
stele jc nahromaděno velké bo* I dosud nikdy likde neviděl. Sa
hatstvi v obrazech od ncjvyhla-1 kristie. kter* velmi velkých
šcnějšich malířů toho věku » rozměrů a n;«dné straně vel-
Italii. Mramor a mosaika vsu* ky dřevěný l4 Mcsm roucha
Přítel Hanusek poslal mi vý-
střižek z Los Angeles Times o
úmrtí Jaro Churain hudebního
kurátora u Warner Bros.
Kupujte Bondy
Spoj. Států
manželům
Ignác Šenkyříkovým
v El Campo, Texas
k jejich výročí zlaté svatby
v neděli 30. záři
Vydavatelé, Redakce a personál
Čechoslováka
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 38, No. 39, Ed. 1 Friday, September 28, 1956, newspaper, September 28, 1956; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth782802/m1/4/?q=%22People+-+Ethnic+Groups+-+Czechs%22: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.